Pražucha,Vegruny i Staročeský kuthan

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna: „Zakudlaná polívka, 
slunce do ní svítí, není-li v ní krupice, je to 
kozí pití“ lidová poezie

Milí čtenáři, poslední díl našeho miniseriálu se obloukem přes východ vrací zpět tam, odkud odstartoval. Nahlédneme do receptů, podle kterých vařili staří Slované, podíváme se, co naši předkové jedli z hliněných okřínů a co zapíjeli z dřevěných, dobře vysmolených korbelů a cínových hubatic. Nejprve vám nabízíme recept z těch obyčejnějších, abyste měli možnost vyzkoušet, co a jakých chutí naši předkové jídali v nesváteční dny a kdy ještě platilo úsloví: „Kaše – matka naše“.

PražuchakotlikSamhain2013 (1)

(Polsko)

  • 200 g pšeničné hrubé mouky
  • 100 g slaniny (špeku)
  • sůl

Prosetou mouku opražíme za častého míchánína velké pánvi nasucho do světle zlatova. Pak mouku vsypeme… číst dál

Posvátnost přírody v našich činech. Skutečně?

Jakub Achrer

Když dojde na obecný popis či definici pohanství, což se v naší rané fázi obnoveného vývoje stává poměrně často, posvátnost přírody je téma, které se objevuje opakovaně a téměř vždy. Je to aspekt, na který klademe v popisu sebe sama důraz asi i proto, že nás tak dobře odlišuje od jiných náboženských tradic. Zároveň je to jako s každým zobecňujícím tvrzením o pohanství poněkud ošidné, neboť existují příslušníci některých tradic zejména rekonstrukcionistických, kteří tento konkrétní koncept posvátnosti přírody odmítají coby jeden z přežitků romantické éry. Je třeba přiznat, že posvátnost přírody podobně jako jiné… číst dál

Obnova české pobočky Pohanské federace

Jakub Achrer

V létě 2013 začala obnova činnosti české pobočky Mezinárodní pohanské federace (PFI). Tento vývoj se snažíme sledovat a do budoucna chceme s českou pobočkou PFI spolupracovat. Také proto jsme se rozhodli udělat krátký rozhovor s Petrou ‘Araxou’ Kociánovou, která pro českou PFI zajišťuje mimo jiné komunikaci s veřejností.

 

Ahoj. Gratuluju k obnovení činnosti české PFI. Jak to jde?

Ahoj a díky.
PFI cz má za sebou prvních pár měsíců fungování v novém týmu a jako v každých začátcích je hodně co dělat. Dali jsme si hodně záležet na tom, abychom vymysleli něco, co by mělo opravdu hodnotu.… číst dál

Dionýsos

Theodoros Sarkis

Měsíc září je téměř za námi. Začíná vinobraní a s ním slavnosti vinné révy. A protože je podle mýtů šíření vína po Evropě spjato s Dionýsem, podívejme se, kdo je tento bůh, kterého doprovází průvod šílených žen.

Vášeň provází podle mytologie nejen lidský rod, ale taky nebeský. Proti vášním nic nenadělal ani Zeus, otec bohů a lidí. Zeus se zamiloval do krásné mladé dívky Semely, dcery thébského krále Kadma. Z veliké lásky mu porodila syna jménem Dionýsos. Diova manželka Héra však ze žárlivosti poslala na rohaté dítě ověnčené korunou upletenou z hadů Titány a ti ho roztrhali. Osud však vybral malému bohu jiný los a na pomoc mu… číst dál

Úvodní slovo nového předsedy

Vážení členové a příznivci České pohanské společnosti,

coby nově zvolený předseda Č.P.S. vás vítám na stránkách dalšího čísla čtvrtletníku Kolovrat. Jak jste zřejmě zaznamenali z e-mailu rozesílaného všem členům, proběhly v červnu volby nového předsedy a  rozsáhlejší úprava stanov. Zároveň se rada Č.P.S. rozrostla o novou posilu, kterou je Kateřina Erbenová.

V souvislosti s červnovou schůzí rady bych si rád dovolil také upozornit na chystanou členskou schůzi, na kterou budou pozváni všichni naši členové. Událost je směřována na víkend 12. – 13. října. O místu konání nebylo ke dni uzávěrky tohoto čísla ještě rozhodnuto. Diskutována je Praha a okolí, nicméně ještě to může mít nějaký vývoj.

Uspořádání členské schůze jsme (jako rada) vnímali jako dlouhodobý dluh vůči našim členům.… číst dál

Přednáška o městském zahradničení

 Jarmila Cikánková

Praha, Liliová čajovna, 20. června 2013

Byl to jeden z těch několika tropických červnových dnů, kdy člověk chce být kdekoliv jinde, jen ne v rozpálených pražských ulicích. Také moje méně zodpovědné já celé odpoledne nahlodávalo mé odhodlání vydržet v Praze až do šesti kvůli avizované přednášce o městském zahradničení představou, jak sedím ve stínu zahrady s šálkem ledové kávy. Nicméně jsem poslechla své zodpovědnější a zřejmě také zvídavější já a stálo to za to.

Liliovou čajovnu jsem navzdory očekávání našla docela rychle. (Mnohem rychleji než například můj… číst dál

Workshop: Tělové svíce

Lucka: S tělovými svícemi jsem měla zatím jen jednu praktickou zkušenost, takže jsem byla zvědavá, co se o nich mohu dozvědět. V první řadě oceňuji prostředí, které bylo pro konání akce vybráno. Zvolená výzdoba prostoru příjemně podpořila výslednou atmosféru a pomohla nám naladit se na svíčky i jeden na druhého.

Zuzka: Lektorka nám přehledně představila, co vlastně tělové svíce jsou, jejich pradávnou historii používání i principy výroby. Naučila nás, co vše tělové svíce léčí a jak je používat. Provedla nás meditací, kde jsme se slaďovali s elementem… číst dál

Lughnasadh 2013: Odenwalder sauerbraten, Švédské cukroví Krus

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna: „Spíš se tisíc upije k smrti, než aby jeden umřel žízní“ (vikingské přísloví)

Milí čtenáři. V našem miniseriálu se dnes obracíme na sever. Tam, kde pivo teče proudem po mastných bradách válečníků, kde brána Valgrind je otevřená a padlí bojovníci v doprovodu valkýr popíjejí medovinu prýštící ze struků kozy Heidrún, zatímco černý kuchař Andhrimnir už chystá hromady slaniny… Vzhůru do starověké Germánie.

Koně a chmel

Co vlastně Germáni doopravdy jedli a pili, to zcela přesně nevíme. Nezanechali po sobě žádné kuchařské knihy ani záznamy o kuchtění. Máme sice zprávy od antických kronikářů, kteří ve… číst dál

Manannán mac Lir

Eurik

Příliv a odliv; střídání,
soumrak, kolihy volání;
po píscích mořských vlhké hnědi
pocestný k městu spěchá, hledí,
příliv a odliv; střídání.

Přes krovy, zdivo, stmívání,
dál, ve tmách, moře volání;
a bílé ručky vlnek hladí,
z povrchu písku stopy lidí,
příliv a odliv; střídání.

Komoňů stáje; svítání,
dupou, ržou, volá podkoní;
opět den zpět, však marno přát
na pocestného na návrat,
příliv a odliv; střídání.1

Manannán mac Lir je irským bohem moře. Má svůj blízký protějšek v postavě z welšské mytologie, Manawydanovi fab Llŷrovi. Je synem moře (Lir/Lear je postava nejasného původu, v mýtech jinak zvláště přiblížená, a odpovídá slovu moře ve staroirském jazyce v genitivu). Jeho… číst dál

Rituál: Frey blót

Eurik a Vermarka

Je přibližně poledne.

Účastníci stojí shromážděni v kruhu, jsou oblečeni nejlépe v letních pestrých barvách. Vyzdobí květinami prostor na východním okraji kruhu, tím vyznačí obětiště.Kněz stojí v pozici runy Elhaz čelem k západu. Kněžka zapálí svíce a oheň. Ústředním bodem je západ, zde se odehrávají veškeré obětiny, volání bohů apod.

Kněz: Žehnám tomuto místu a vysvěcuji jej. Zapuzuji všechny nečisté a nepřátelské vlivy. Ať jsou naše mysli na tomto požehnaném místě také požehnány z naší vůle ve službě Freyrovi. Jako bůh Heimdall stráží most… číst dál

Dôn

Eurik

Dnešní článek je pojat poněkud zeširoka a výjimečně se spíše než k tvrdému polyteismu, z jehož pohledu je tato edice většinou psaná, přiklání k řeckořímskému, analogie hledajícímu až synkretickému pojetí.

Dôn, též zvaná Donwy, je velkou Bohyní-Matkou z Walesu. Ve velšské mytologii je doslovně matkou Arianrhod, Gwydiona, Gilfaethwyho, Gofannona, Eufyddy, Elestrona a Amaethona, v přeneseném smyslu pak Matkou všech bohů welšského panteonu a života vůbec (trochu jako je Odin-Allfather Otcem v severské mytologii). Její jméno pravděpodobně znamená „dar“ (v dnešní angličtině má ostatně slovo donate se stejným kořenem význam dát, věnovat). Je Velikou Matkou spojovanou s řekami a plynoucími vodami a mnohým z vás už asi připadá tento popis značně povědomý –… číst dál

Beltain 2013: Baklava, Souvlaki

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna:

„Požitek z jídla se ihned projeví na náladě člověka“ (Sofia Souli)

Milí čtenáři. V tomto čísle otevíráme čtyřdílný miniseriál o kuchyních národů, které určitým způsobem ovlivnily kulinářské zvyklosti v naší zemi a zároveň jsou nositeli pohanské tradice, jež přispěla podstatnou měrou k formování kultury našeho národa. V prvním dílu zamíříme pod posvátnou horu Olymp a na skok nahlédneme i na pahorek Palatinus a do okolí Věčného města.

Hody těla a ducha

Zatímco potravou řeckých bohů… číst dál

Základy pohanství: Meditace dvou sil

Filip Airis Kubín

V tomto článku bychom vám rádi představili stromovou meditaci, jeden z dalších mnoha způsobů, jak intenzivněji kráčet po pohanské cestě, uvolnit tělo a mysl a zlepšit vnímají našeho spojení s horním světem Bohů a dolním světem našich předků. Tuto meditaci můžete provádět kdekoli, ať už u svého domácího oltáře nebo venku v přírodě či parku.

Pohodlně se usaďte, zavřete oči a uvolněte se. Klidně si můžete pustit i meditační hudbu[1], pokud by vás rušil hluk z okolí. Nyní si představte, jak z vašich nohou pomalu vyrůstají kořeny a zarůstají hlouběji a hlouběji do Země. Čím hlouběji kořeny jsou, tím se stávají stále silnějším a na všechny… číst dál

Rozhovor: Tomáš Kočko

Viktorie Duková

T omáš Kočko & ORCHESTR je stále populárnějším uskupením, které ve svých písních nepopře lásku k přírodě, kopcům, pláním a lesům naší rodné země. Z jeho písní a příběhů na mě též dýchá trocha mystiky a připomíná mi dech beroucí moc přírody.

V pátek 5. 4. 2013 proběhl koncert, pod pořadatelskou hlavičkou České pohanské společnosti v Baráčnické rychtě. Jednalo se o první koncert s čistě pohanskou tématikou. Atmosféra byla báječná. Nejúžasnější pro mě však bylo setkání s Tomášem Kočkem. Možnost seznámit se a poodhalit jeho pohanskou stránku mne inspirovalo, a tak bych se s vámi o tento zážitek ráda podělila.

Z počátku jsem se v jeho přítomnosti cítila nejistě, ale záhy mne to přešlo.… číst dál

Beltainová tvorba

Taliesi Ratajová

Nastává Beltine, čas radosti a lásky, který je nejen pro pohany časem velké inspirace rozkvétajícího jara. Tužky, štětce a pera se sami zvednou a přiletí tvůrci přímo do ruky a chtějí se na papíře vyjádřit. Podívejte se, jak to vypadá, když se Beltine vyjádří v obrazech, básních i mezi řádky a nechte se unášet.

Svými povídkami nám opět přispěli  Štěpán Šůs (veršovaná povídka) a Aaen Jan Kratochvíl (www.aaen.sweb.cz), fotografie přírody nám zaslal Airis  a něco málo přidávám ze své tvorby i já (www.taliesi.com , www.ceskecanty.taliesi.com).  Svými živlovými fotografiemi a básněmi nám přispěl Majkí (Michal Belšán), které pro ČPS vytváří každoroční… číst dál

Rituál: Na rok a den

Aneb ohlédnutí za pohanskou svatbou

Myšák a Vlk

Když si necháte ušít kabát dle svých představ, můžete jej sice půjčit kamarádovi, kterému se zalíbila jeho barva, ale ten se v něm nemusí cítit zrovna dvakrát dobře, protože je ušit z materiálu, který mu není zcela příjemný. A tak je to i s tímto článkem, který je mnohem více o konkrétním prožitku než o struktuře svatebního rituálu.

Ve chvíli, kdy se zamýšlíme nad tím, co pro sebe můžeme udělat, abychom se cítili dobře, volíme často z možností, které s sebou přinášejí prožitek čehosi blízkého. Právě proto jsme se rozhodli jít cestou našich prapředků a zvolili sňatek na rok a den.

Samotnému dni „D“… číst dál

Výlet za krásou starých hradišť

Libuška

Jednoho listopadového večera jsme se vydali za dobrodružstvím. Pohanské stopy uspořádaly výlet za krásou starých hradišť nedaleko našeho rodného Prostějova. Vyráželo se večer, když jsme vyzvedli na nádraží kamarády, kteří cestovali téměř přes celou republiku, a nasedli do autobusu směr Hamry. Tato malá vesnička se nachází na okraji vojenského prostoru, kam se normální smrtelník nedostane, ale díky Petrovi a Katce jsme měli kde přespat a dokonce dostali i povolení ke vstupu do míst, která obývá jen divoká zvěř a vojáci.

První noc jsme… číst dál

Přednáška: Řecké mysterijní kulty

Viktor Junek

Sedmého března se konala přednáška pana docenta Radka Chlupa, jejímž tématem byly Řecké mysterijní kulty. Docent Chlup je předním odborníkem na náboženství starého Řecka, významným pražským religionistou, učitelem na Ústavu filosofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy[1], překladatelem ze staré řečtiny a autorem řady odborných publikací. I přes svoji značnou vytíženost přijal naše pozvání a uvolil se poskytnout Č. P. S. něco svých obsáhlých znalostí.

Přednáška proběhla v prostorách pražské čajovny Šamanka. Většina účastníků se sešla lehce po sedmé hodině a zhruba ve … číst dál

Hudba dávných a současných baltských pohanů

Michael Strmiska 
Překlad: Petr „Eurik“ Gilar a Anna „Lithin“ Doubková

Předmluva Č.P.S.

Tento článek jsme přeložili, aby sloužil jako podklad pro besedu s panem profesorem Strmiskou v čajovně Šamanka dne 21. Března 2013 (v Praze). Překlad nám vzhledem k rozsahu a poměrně akademickému charakteru trval dlouho a díky určité časové tísni se nám nepodařilo dát mu zcela ideální stylistickou formu. Prošel jen hrubou korekturou a prakticky bezprostředně po jeho přeložení jej dáváme k dispozici čtenářům. Během besedy 21. Března bude možnost klást otázky na téma baltské pohanství. Připadalo nám vhodné poskytnout českým pohanům nějaký podkladový text, který by obsahoval alespoň základní informace a témata, na která se můžeme ptát a diskutovat. Přejeme… číst dál

Bardský víkend, únor 2013

Ctibor Dolejší (Vlkůň)

Zima se nevzdávala. První letošní bardský víkend měl být rozloučením s ní a snad i začátkem jara, nicméně zasněžená silnice a podezřele bílá předpověď připomínaly spíš leden. Stěrače příliš nefungovaly a světla byla nějaká unavená, takže už cesta byla docela dobrodružná. Nicméně Sloup v Čechách jsme našli a dokonce se při tom vyhnuli i všem sloupům telegrafním. Někdy jen o fous.

Mnohým už známá „pohanská“ základna nás uvítala neporušenou vrstvou sněhu. Poněkud v nás zatrnulo, neb jsme přece neměli přijet první. Prošlapali jsme si tedy… číst dál

Imbolková pohanská tvorba

Taliesi Ratajová

Přichází Imbolk a sním i první záblesky jara. V imbolkové rubrice pohanské tvorby mám pro vás připraveny různorodá témata, v každém v nich však najdete něco jarního nebo imbolkového.

Čas kdy se rodí nové a staré se proměňuje i nám přináší nové autory. Azraelangelo mě zaujal svými fantastickými ilustracemi a malbami, o své tvorbě říká: "Vo svojej tvorbe sa venujem hlavne fantasy téme v ktorej spájam rôzne prvky z mnohých mýtov, alebo kultúr. Často u mňa natrafíte na draka, anjela či jednorožca, ale aj praveké tvorstvo. Občas sa venujem ale aj čiste pohanskej téme zameranej na Slovanských Bohov. Každopádne sa mi v tom všetkom spája príroda." Na jeho stránkách neleznete další dílka i například… číst dál

Cailleach

Eurik

Cailleach, nazývaná též Cailleach Bheur, „The Hag of Bheur“ nebo Beira, královna zimy, je bohyně-stařena známá z folkloru Irska a především Skotska. Její jméno v gaelštině znamená „zahalená“ nebo „pod kápí“. Bývá popisována jako shrbená stařena-babice s modrou kůží, třetím okem a dlouhými bílými vlasy vlajícími ve vichru.

Její původ je nejasný, kořeny jejího kultu dost možná spadají ještě do dob před tím, než britské ostrovy osídlili Keltové. Ve Skotsku je s jejím jménem spjato mnoho míst (skal, útesů, kopců), což naznačuje, jak intenzivně byl její kult na severu Británie v minulosti rozšířen. Podle některých tvrzení se její kult odráží v místním folkloru např. v Leicestershire, kde věřili ve… číst dál

Víra –to je radikální důvěra

Robert A. Masters
Z anglického originálu přeložila Anežka

Robert A. Masters, Ph.D., je současný americký psycholog, psychoterapeut a autor úspěšných knih o spojení psychologické rovnováhy a duchovního růstu. K tomuto tématu, kterému se hloubkově věnuje, ho přivedly opakující se psychologické nesrovnalosti u pacientů, kteří se aktivně zabývali prací na vlastním duchovním růstu, ale podle všeho to nebrali za ten správný konec. Toto téma zpracovává i jeho nejnovější kniha Spiritual Bypassing (2010), jejíž český překlad by se v historicky relevantním čase mohl na našem trhu objevit. Pro imbolkovou překladovou rubriku vybíráme jednu z abstraktněji a intelektuálněji laděných esejí, které Masters uveřejňuje na svém webu. O víře nejen v bohy a nejen v sebe…

Víra je… číst dál

Rituál: Za hlubším prožíváním světa kolem nás

Bohemiae Rosa 2012

Lipien

V srpnu letošního roku jsem se zúčastnil zajímavého uměleckého workshopu jménem Bohemiae Rosa. Organizují a vedou jej český výtvarník, performer a autor Miloš Šejn a holandský tanečník a choreograf Frank Van de Ven. Místo konání se mění, letos jím byl Český ráj. Jeho náplň charakterizuje anglický podtitul „Body-Site Exploration“: umělecké zkoumání vztahů mezi krajinou, tělem a uměním. V širší známost Bohemiae Rosa vešla díky Václavu Cílkovi, jenž se jí zúčastnil v roce 2002 a své poznámky publikoval v knize Krajiny vnitřní a vnější… číst dál

Imbolc 2013: Zabíjačkový guláš, Masopustní koblihy

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi 

Moudro ode dna:

„Rozkoš z hodokvasu zůstává poslední útěchou, když už nás nemůže potěšit nic jiného“ (Anthelme Brillat-Savarin)

Masopust

V českých zemích je poprvé zmiňován v 6. století našeho letopočtu v souvislosti s obchůzkami maškar. Počátky těchto průvodů a s nimi spojených masopustních obyčejů lze s největší pravděpodobností hledat v pohanských zvycích a rituálech k zajištění obnovy přírody a příchodu jara, a také ve starověkých bakchanáliích. Masopust nebyl jen oficiálním svátkem obžerství, časem zabijaček, hodů, průvodů masek a… číst dál

Mužská mystéria – Noční přechod Jizerských hor

Ondřej Vaverka

V rámci projektu Mužských mystérií byla v lednu 2013 uspořádána nanejvýš zajímavá akce.  Abychom jako správní muži mohli prozkoumat a poznat hranice svých schopností, bylo třeba alespoň na chvíli opustit pohodlí svého domova a zdánlivé bezpečí běžného života. K tomu přirozeně patří zdravá dávka rizika a nejistoty. Právě s vědomím této myšlenky jsme se rozhodli podniknout noční přechod přes zasněžené Jizerské hory uprostřed zimy.

Zprvu se zdálo, že nám osud nepřeje, neboť Jožka, vedoucí výpravy a průvodce po horách, den před pochodem onemocněl a … číst dál

Slunovratová zpráva 2012

Je to už skoro rok, co vznikla první myšlenka na vytvoření našeho občanského sdružení. Proto bychom Vám všem chtěli poděkovat a zároveň Vás provést vším, co jsme tento rok zažili.

1. Základní údaje

Název společnosti:     Česká pohanská společnost
Sídlo společnosti:       460 06 Liberec, Červeného 611
Právní forma:              občanské sdružení
Identifikační číslo:     22752609

Společnost je zapsána u Odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra v Praze

Datum založení:         20. února… číst dál

Samhainový bardský víkend

Štěpán Šůs (Býlomil)

Víkend ve znamení Samhainu. Byla tma jako v pytli, když jsem vystoupil na neznámém místě z vlaku. Připojiv se k sympatickému páru jsem vystoupal do výšin Jizerských hor, kde slabá svíčka v okně ohlašovala konec strastiplného výstupu. Byli jsme ubytováni a přivítání proběhlo tak přirozeně, jako bych se setkal s dávnými sourozenci. Večer byl pro mě hlavně poznávací a bylo tuze veselo. Hudba, zpěv a víno. Jak nádherně se usínalo.

Sobotní ráno bylo svěže chladné a mlhavé, ale zanedlouho se rozjasnilo… číst dál

Arianrhod

Eurik

Arianrhod je welšská bohyně, jejíž jméno znamená „stříbrné kolo“, případně „stříbrný orbit“. Je známá z mýtů Mabinogi a welšských triád. Je dcerou bohyně Dôn a boha Beli a sestrou mnoha dalších sourozenců známých z tohoto mytického cyklu, mimo jiné známého čaroděje Gwydiona.

Je bohyní nebes a měsíce a ochránkyní mrtvých, kteří čekají na znovuzrození. Dlí v podsvětní říši Caer Arianrhod, kam člun Rhwyfrod (dubové kolo) převáží mrtvé, aby si odpočinuli mezi jednotlivými životními cykly. V moderním pohanství je vnímána jako Bohyně v aspektu Matky a není nezajímavé, že na mnohých novopohanských stránkách ji najdete zmíněnou jako bohyni lásky (což je zjevně moderní výmysl, už s přihlédnutím k mýtu, zmíněnému níže). Je to… číst dál

Kemetismus: Poselství z údolí Nilu

Niusereset

V rámci obnovování předkřesťanských tradic a znovuobjevování starých náboženství se často setkáváme s odkazem Keltů, Germánů, Slovanů, také i Řeků či Římanů… Ovšem to nejsou jediná náboženství, která se dnes vrací zpět k životu po mnoha staletích. K životu se probouzí a své místo ve světě si hledá i odkaz Egypta.

Jak souvisí Egypt s pohanstvím? Vlastně velmi. Starověký Egypt byl starobylou a velmi vyspělou civilizací s rozvinutou kulturou, která se kontinuálně rozvíjela po více než tři tisíce let, což je vlastně víc, než se dosud povedlo kterékoliv jiné civilizaci. Ale dosti již dějepisu, pro to tu nejsme. Jsme tu kvůli pohanství –tedy konkrétně kvůli staroegyptskému náboženství.

Tak jako se obnovují tradice… číst dál