Slované

Hody 2024 – zpráva z obřadu

Markéta Kočí, ve Vrábsku 25.9.2024

Na hody jsem se moc těšila od chvíle, kdy jsem zjistila, že pojedu. To znamená od chvíle, kdy jsem zjistila, že Budimír tyhle obřady dělá a přišla mi pozvánka. Bylo v tom něco pro mě důležitého, protože ve svém životě jdu poslední roky spíše směrem Nové Země. Směr, který má s pohanstvím mnoho společného, ale taky možná až příliš často uslyšíte slovo ka-ka-o. Letos jsem začala zjišťovat, že sice konečně masivně přibývá lidí, ve kterých se cítění nejen k Zemi probouzí, ale taky přibývá nepřebernost, popřípadě místa, rituály a festivaly, kde si na tom potřebují vydělat. To je logické a respekt… číst dál

Velesu!

Markéta Kočí, ve Vrábsku dne 25.9.2024

Jednadvacátého dne měsíce září jsme se sešli nejen k společné oslavě úrody, ale také dokončit dílo: místo ku poctě Velesově, které si Budimír usmyslel mít na své zahradě. Jeho soused vlastnoručně vytesal Velesův idol. Dřevěný bůh, jednoduše otesaný a přec tvářil se vážně, s významým vousem a příjemně přírodními i temnými barvami, jakoby s odlesky tmavé modři.

Budimír nás přivítal vřele i se sklenicemi vody, přestože potřeboval ještě chystat věci. Obklopovala nás několikaletá mladá bující zahrada, v jejímž horním koutě měl shlížet Veles do krajiny. Slunko ještě vydatně hřálo v odpoledni, ale zem už ve stínu poskytovala bosým nohám doušek svěže podzimní chladivé… číst dál

Perunův den s Rodnou vírou

Budimír z Jindřichovic pod Smrkem

Vůbec poprvé za dobu trvání spolku Rodná víra se uskutečnila oslava ku cti Perunově v severních Čechách, a to v sobotu 20.7.2024 u Stráže pod Ralskem, kde jsem se jako host mohl spolu se souvěrci podílet na poznávání a ohodnocení místa zamýšleného k vybudování trvalé Perunovy svatyně. (Když jsme u obřadních míst, poukazuji na právě probíhající seriál článků o obřadních místech současných pohanů na webu Pohanského kruhu a vyzývám ty, kteří by rádi podnítili ostatní k vlastní tvorbě, aby napsali svůj článek o svém místě nebo místech pro obřady.)

Zpět k sobotě. Na místo je třeba jet několik set metrů polní cestou lemovanou už vcelku mohutnými duby o stáří,… číst dál

Kračún – zpráva z obřadu

Je to již pár měsíců, co nám „tradiční vánoce“ přestaly dávat smysl. Takže jsme s nadšením přijali pozvání od Budimíra k oslavě slunovratu v jeho domovské obci, jež nese hezké jméno Jindřichovice pod Smrkem.

Plni očekávání usedáme do vozu a po tříhodinové jízdě dorážíme na již zmíněné místo, a vskutku obec je opravdu malebná, v lůně přírody. Takže již hledání obřadního místa přináší jiskry v očích při projíždění touto vískou. Cílové zastavení nacházíme vzápětí. Na místě samém u dřevěného srubu je již několik bytostí připravující vše na zažehnutí posvátného ohně, takže přidáváme své ruce k dílu.

V podvečerním čase přijíždí několik dalších účastníků, s kterými prožijeme tyto slavnostní okamžiky. Ale to již… číst dál

Oslava sklizně 2023 v Žijícím skanzenu

Lucie Alblová

Do jindřichovického skanzenu na oslavu svátků kola roku jsme se s muže chystali marně už několikrát, teď to paradoxně vyšlo oproti plánovanému Lughnasadu v Nasavrkách, na který jsme naopak z více důvodů dojet nezvládli
– inu, chceš-li pobavit Bohy, sděl jim své plány…

 

Sobotní odpoledne plynulo poklidně v ovocném sadu u čajovny, kde jsme s tlumočnicí Šárkou popíjely dobromyslový čaj a zkoušely rozklíčovat postup pletení Velesovy brady z obilí, vázáním dožínkového věnce a kytky na slavnostní stůl, zatímco muži chystali dřevo na oheň. Postupně se trousilidalší účastníci a stůl hojnosti se plnil různými domácími dobrotami,kterými nás Země obdařila. Objevil se i Budimír spolu s indiánským šamanem Mamo Kunšemaku a jeho… číst dál

Vědomecké vzdělávání v Česku

Budimír

S odstupem tří dní píši krátkou zprávu z prvního vědomeckého víkendu s hlavní osobností obrody přírodního slovanského duchovna Žiarislavem, konaném nedaleko Prostějova. Již několik let je Žiarislav v řadě vlastností mým vzorem, navštívil jsem v minulosti dvakrát třídenní slavnosti letního slunovratu na Slovensku a v tomto roce se stala velmi výjimečná věc – začal se naplňovat záměr Moravanů uskutečnit s Žiarislavem dlouhodobý výcvik. číst dál

Svatební obřad očima svědkyně i nevěsty

Budimír

Je mi potěšením a ctí pročítat texty o čase obřadním, svatebním, nedávno minulém a zažívat ho tak, jak ho jako muž a člověk v jiné roli než nevěsta či svědkyně těžko mohu prožít. Tyto zprávy přináším nikoli jako propagaci sebe sama, ale z vděčnosti k tomu krásnému a i pro dnešní dobu smysluplnému odkazu našich slovanských předků, pro inspiraci dalším, kteří v sobě cítí volání duchů krajiny či svých předků. číst dál

Rozhovor s Vořechem o kapele Druga

Na začátku března jsem si povídala s kapelníkem folkové kapely Druga s Lukášem Pokorným, kterého většina lidí zná pod jeho přezdívkou Vořech. Společně s dalšími pěti muzikanty hrají folk, který se tematizuje do historických středověkých motivů, pověstí a slovanské mytologie, ale nabízí divákům i temnější rockovější dynamiku. Můžete je znát z bardských večerů, kde kapela posledních pár let vystupovala. Od loňského podzimu hraje v novém složení, které představila ve videozáznamu písně Pogreb natočeném ve skanzenu nedaleko Divoké Šárky. Pokud si je chcete poslechnout naživo, přijďte na jejich koncert, který se bude konat 13.3.2018 od 19:30 ve Freemasonic Club Pubu v Praze.
číst dál

S Vítoslavem o rodnověří a životě

Rozhovor vedl: Jakub Achrer
Fotografie: Rodná víra http://rodnavira.cz/

Rozhovor s Vítoslavem jsem chtěl udělat už delší dobu. Je totiž jedním z těch, které by v Kolovratu rozhodně neměly chybět. S Vítoslavem jsem se seznámil před čtrnácti lety. Tehdy jsme spolupracovali na pohanském časopisu, který se nazýval Pohanský kruh (zanikl na jaře 2004). Vítoslav je totiž jedním ze služebně nejstarších členů slovanského sdružení Rodná víra. V současné době je i jejím náčelníkem. Rodná víra představuje slovanské pohanské duchovno, praktikuje jej a sdružuje pohany, kteří uctívají slovanské Bohy. Vítoslav se však slovanství nevěnuje pouze jako náboženství, ale i jako předmětu akademického studia. Působí na Slovanském ústavu Akademie věd a na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V rámci akademické činnosti se věnuje bohemistice, slavistice a paleoslovenistice. Znám jej jako člověka skromného, jako příjemného společníka i jako poctivého akademika, který připouští pochybnosti i různé názory. číst dál

Přednáška o základech obřadní praxe v rodnověří

 Text: Jakub Achrer
Foto: Mstislav, Rodná víra

„Obřady neděláme proto, abychom byli zahloubaní a smutní. Děláme je proto, abychom se s těmi Bohy a předky veselili a abychom s nimi slavili. V tu chvíli jsou totiž oni s námi a my chceme, aby jim bylo s námi dobře a veselo, a abychom po zbytek roku byli v jejich přízni.“  (Vítoslav, náčelník Rodné víry)

Na začátku března letošního roku proběhla první přednáška z cyklu Základy pohanské praxe. Naše pozvání přijal Vítoslav, náčelník slovanského společenství Rodná víra, se kterým již řadu let spolupracujeme. Ani tentokrát nás rodnověrci nezklamali. Nejenže nám nabídli vynikající přednášku, ale podíleli se na organizaci i tím, že přinesli některé obřadní předměty a nádhernou sbírku fotografií ze svých obřadů. Rozdali také mezi posluchače pozvánky na obřad vynášení smrti, který se bude konat 26. března. číst dál

Sexuální život starých Slovanů

Giuseppe Maiello
O sexuálních zvyklostech staroslovanské společnosti v předkřesťanském období existuje málo dokladů. Jeden z takových nemnohých dokladů, týkajících se svatebních a předsvatebních zvyků, uvádí slavný arabský myslitel, cestovatel a etnograf al-Mas’údí (zemřel roku 956) – shledá-li slovanský ženich svou nevěstu jako pannu, zapudí ji znechuceně slovy:
„Kdybys byla stála za něco, byli by tě muži milovali a ty bys byla jistě si vybrala někoho, kdo by tě zbavil panenství“.
Zvyklosti v období christianizace, kdy nevázané sexuální chování začínalo být trestáno, zachytili další arabští cestovatelé nepoměrně podrobněji. Například Achmed Ibn-Fadlán (10. století) píše, že ruští kupci i cizí obchodníci na ruském území: „souložili bez ostychu veřejně na trzích,… číst dál

Kolo roku: Slované

VÝROČNÍ SLAVNOSTI STARÝCH SLOVANŮ

Jiří Mačuda
Rodná víra

Mnohé tradice lidové kultury, mezi nimi i některé výroční slavnosti a obyčeje, sahají neoddiskutovatelně do dávné lidské minulosti. Zatímco obřadnost prehistorických lovců a sběračů vzala až na určité, často přetransformované, relikty za své, cyklus výročních obyčejů spojených s orbou, výhonem skotu, přivoláváním nebeské vláhy a poděkováním za úrodu vychází z pradávných časů prvních zemědělců, v některých případech můžeme jeho kořeny sledovat až do neolitu. Není tedy divu, že jsou takovéto výroční slavnosti svým kulturním základem společné všem národům Evropy.

Lidský život byl v minulosti mnohem více spjatý s přírodou a stejně tak… číst dál

Základy pohanství: domácí oltáře

Filip Airis Kubín

V pohanském domově se často nachází několik domácích oltářů. Jsou to místa, kde si v poklidu sedáváme a vzdáváme hold našim hodnotám a našemu pohanství. Naší snahou je na chvíli se zastavit, vnímat tok světa kolem nás, v klidu se zamyslet nad svou životní cestou a uctít propojení s našimi spojenci. Domácí oltáře jsou také místa, kde vzdáváme úctu své rodině, předkům a duchům našeho domova, abychom nezapomínali na to, co je pro nás v životě opravdu důležité a o co bychom nechtěli přijít.

Vzpomínka na minulost

Tradice oltářů se s námi táhne už od prvních počátků lidské kultury a víry. Úplně na počátku to byla místa v krajině, která… číst dál

Základy pohanství: doporučená literatura

Filip Airis Kubín
(Průběžně aktualizováno)

Chtěl bych velice poděkovat všem dlouho praktikujícím pohanům za jejich doporučení a zkušenosti v rámci svých cest. Jmenovitě: Ginovi, Coreyemmah, Taliesi, Zahradovi, Lithin, Vítoslavovi, Vratislavovi, Aregulovi, Catalessi, Fíbovi, Niuseresetovi, Rushwolfovi, LuciJi, Felixovi, Mejrovi, Tygrovi, Lence

Základem pohanství a pohanského stylu života je primárně živoucí praxe. Rituály, slavnosti kola roku, úlitby (Bohům, přírodním duchům, předkům), setkávání se s dalšími pohany a reflexe sama sebe s krajinou. To vše je hlavní součástí a náplní našeho pohanského stylu života, který nás baví.  Jelikož ale pohanství bylo u nás dlouho vykořeněno, nezůstalo tolik v našem kulturním povědomí a vědomosti nám tak nejsou předávány od našeho okolí, tak je… číst dál

Tomáš Kočko: Letos myslím víc na rodinu!

V loňském roce se Č.P.S. podařilo uspořádat koncert s názvem Pohanské Jaro, s hlavní hvězdou Tomášem Kočkem. Atmosféra protkaná pohanskými písněmi a družením se, se leckomu vryla do srdce, a bylo rozhodnuto: letos bude druhý ročník! Pátého dubna jsou všichni srdečně zváni do Baráčnické rychty. A co nám o sobě prozradil Tomáš Kočko tentokrát?

Ahoj Tomáši, tak už se nám to zase překlenulo. Jak se těšíš na nadcházející rok?

Že bych se těšil… to nedělávám. U nás na Těšínsku se říká, že těšínská jablíčka bývají trpká. Když se člověk na něco moc těší, tak to zhusta nevyjde. Jsem v takovém napjatém očekávání – jaký ten rok bude. Jsem… číst dál

Rozhovor: Tomáš Kočko

Viktorie Duková

T omáš Kočko & ORCHESTR je stále populárnějším uskupením, které ve svých písních nepopře lásku k přírodě, kopcům, pláním a lesům naší rodné země. Z jeho písní a příběhů na mě též dýchá trocha mystiky a připomíná mi dech beroucí moc přírody.

V pátek 5. 4. 2013 proběhl koncert, pod pořadatelskou hlavičkou České pohanské společnosti v Baráčnické rychtě. Jednalo se o první koncert s čistě pohanskou tématikou. Atmosféra byla báječná. Nejúžasnější pro mě však bylo setkání s Tomášem Kočkem. Možnost seznámit se a poodhalit jeho pohanskou stránku mne inspirovalo, a tak bych se s vámi o tento zážitek ráda podělila.

Z počátku jsem se v jeho přítomnosti cítila nejistě, ale záhy mne to přešlo.… číst dál

Přihlaste se k odběru: