historie
Vliv raného vývoje Wiccy v USA na eklektické hnutí v Evropě
Jakub Achrer
Ke vzniku tohoto článku o Wicce vedla četná nedorozumění, o kterých jsem buď slyšel nebo byl jejich přímým účastníkem. V minulosti jsem se zde v Kolovratu již mýtům okolo tradice Wicca věnoval, nicméně v jiném kontextu a z jiných důvodů. Téma, které jsem se rozhodl otevřít tentokrát, je velmi citlivé, nosím jej v hlavě již mnoho let a dlouho jsem nevěděl, jak jej uchopit a formulovat tak, abych nebyl špatně pochopen. Zde je tedy můj pokus, popsat relativně stručně problematiku, která je stejně ošidná jako zašmodrchaná a vnést trochu světla do historických příčin toho, proč jsou věci takové, jaké jsou. Současně bych rád předeslal, že tento článek je věnován… číst dál
Historie tradiční Wiccy – Wicca ve 40. a 50. letech
Jakub Achrer
V předchozích kapitolách jsme se podívali na tu část příběhu, v níž Gerald Gardner, který bývá označován jako zakladatel tradice Wicca, hraje zcela pasivní roli, a která předchází jeho tvůrčímu podílu na celé věci, k němuž došlo v padesátých letech minulého století. Část příběhu, na kterou se podíváme nyní, zahrnuje všechno, co se stalo po Geraldově zasvěcení v roce 1939. Víme, že byl čarodějnickým kultem zcela fascinován. Tato oblast zcela zastínila veškeré jeho dosavadní zájmy. Víme také, že Dafo byla Geraldovi z tohoto prostředí zdaleka nejblíže a byla jeho hlavním zdrojem informací, byť na jeho otázky odpovídala často vyhýbavě nebo mnohoznačně. Jedna z pozoruhodných věcí na této… číst dál
Historie tradiční Wiccy – prvopočátky tradice Wicca
Jakub Achrer
Smyslem následujícího textu je vnést trochu světla do otázky historie tradice Wicca tak, jak občas zaznívá v českém prostředí, které bohužel nedisponuje kvalitní faktografickou literaturou. Díky tomu lze narazit na různé druhy tmářství, které sahá od extrému v podobě tvrzení, že Wicca je stará 20 tisíc let, až po extrém, že Gardner si to celé vymyslel a vylhal. Smutnou skutečností, že tato pomýlenost se nevyhýbá ani textům s faktografickými, či dokonce akademickými ambicemi. Dovolil jsem si tedy vytáhnout základní informace z dostupného výzkumu (především) Philipa Heseltona, doplnil je o vlastní postřehy a nabízím je komukoliv, kdo upřednostňuje fakta a chce… číst dál
Názor: Zakládá se naše kultura na křesťanských hodnotách nebo spíše na těch pohanských?
Filip Airis Kubín
Občas se mi stává, že zaslechnu vyjádření politiků[1] (ať už na lokální či evropské úrovni), profesorů a filosofů, že naše česká či evropská kultura je založená na křesťanských hodnotách. Nedávno jsem nad tím po večerech přemýšlel, přičemž stále nevím, co si pod tímto výrokem představit, protože ať hledím na problematiku z různých úhlů, všude vidím spíše kořeny v dobách pohanských[2].
Tímto článkem bych chtěl tedy nabídnout své aktuální poznámky k jednotlivým argumentům a určitě budu velice rád za jakékoliv doplnění či protiargumentaci na emailu filip.kubin@pohanskaspolecnost.cz
Tento článek určitě nemá v úmyslu být urážkou křesťanství a křesťanů, kterých mám nemálo mezi přáteli a vážím si jich. Má být pouze nabídkou argumentů k diskuzi, jestli některé používané odborné termíny jsou stále relevantními v dnešní době s nejnovějšími poznatky, nebo jestli nejsou spíše již vyvrácené. číst dál
Klášter Ostrov a jeho kostely u pohanských hradišť
Luboš Rokos
Studium pohanské doby i náboženství zápasí s problémem, kterým je nedostatek informací. Pohané v českých zemích o sobě nezanechali klasické písemné zprávy, kronikáři přemyslovského státu zprostředkovali informace selektivně a přirozeně i negativně zabarvené. A někde se dá zjistit jen jakýsi „negativní otisk“, tedy kde projevili křesťané zájem o nějaké místo nebo věc, tam mohlo být něco pohanského.
Když jsem se zajímal o vrch Velíz v křivoklátských lesích, jednalo se mi hlavně o lokalitu – Přemyslovci zde měli lovecký revír a hrad Křivoklát, Karel IV. v lesích vystavěl Karlštejn, panovnickou tradici drží zámek v Lánech jakožto letní sídlo česko-(slovenských) prezidentů. Jenže přímo na Velízi fungovalo ještě probošství kláštera Ostrova a ještě předtím pohanské kultovní… číst dál
Historie druidů
Filip Airis Kubín
Vývoj historie druidů z chronologické perspektivy od minulosti po současnost se v nejen druidských kruzích často dělí na tři základní období. První je staropohanské (paleopaganism) druidství, druhé středopohanské (mesopaganism) druidství a třetí novopohanské (neopaganism) druidství.
Dávní druidové
Prvním, to jest staropohanským druidstvím, se označuje druidství v období před příchodem křesťanství. Podle antických autorů druidové oplývali v keltské společnosti celou řadou funkcí – byli to filosofové, učitelé, pamětníci a soudci, měli znalosti o všech věcech přírodních a tradicích lidu, byli činní v bohoslužbě, ve věcech posvátných, vykonávali veřejné i soukromé oběti, byli prostředníky mezi lidmi a… číst dál
Antické záznamy o druidech
Filip Airis Kubín, pomoc s překladem Petra Fausová, Veronika Kůsová, Zardan Daenlin
V tomto článku je představen soubor dohledaných záznamů o druidech z antické literatury. Záznamy jsou přeložené do češtiny i s anglickou či původní verzí, aby si případní hledači mohli co nejlépe vytvořit svůj vlastní názor.
Při studiu textů autorů je potřeba vnímat kontext doby, ve kterém jsou díla napsána, politické či náboženské agitace, geografickou a časovou vzdálenost, i rozdílné kulturní či filosofické vnímání autorů.
V Caesarově De Bello Gallico jsou přidány i části, kde je zmíněn i Diviciacus, protože byl Caesarem i Cicerem nazýván druidem. číst dál
Kdo byli druidové starověku?
Matouš Vencálek
Opravdu jistě víme v podstatě jen to, že přibližně někdy od první poloviny prvího tisíciletí před naším letopočtem až do poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu existovala v Galii, Británii a Irsku instituce filosofů a nábožensko–magických specialistů, které antičtí autoři označovali slovy „Druidae“ či „Druides“. I o původu tohoto výrazu se vedou spory – pochází ze staré keltštiny (prajazyka, z nějž se později vyvinulo šest známých keltských jazyků) a do moderních jazyků se dostal z latiny. Jedná se pravděpodobně o spojení superlativu dru a kořene wid, což by se dalo přeložit jako „velmi mnoho vědoucí“. Dru však může… číst dál
Sexuální život starých Slovanů
„Kdybys byla stála za něco, byli by tě muži milovali a ty bys byla jistě si vybrala někoho, kdo by tě zbavil panenství“.