kolo roku
Beltinový hymnus
Jindra Džin Prousek
„Slavný den přichází v máji,
Mladistvým životem kypí les
Bujnost a radost vládne v kraji
Veverka přeběhla přes pařez.
A vyrušila ta bystrá zrzka
Lesního skřítka – šumaře,
Kterého veselka čeká brzká,
Basu si veze na káře. číst dál
Legenda noci samhainové
Jindra Džin Prousek
Tváře vlhké, srdce bolí, nohy unavené,
chodí hvozdem paní v plášti.
Krása, jíž by Feidiás tesal do kamene,
rozpouští se v hoři, zášti.
Třetí již úplněk nebe pozlatil,
co bloudí sama, bez svého druha,
který odešel, aby se nevrátil,
na svátek boha Lugha. číst dál
Příběh boha a bohyně v kole roku – Lughnasad
Anna Lithin Doubková
Slunce pomalu zapadá na obzoru za hradbu obilných klasů a barví oblohu do ruda. V horkých letních dnech špičky listů na stromech pomalu hnědnou a kukuřice zlátne. Vše živé se schovává ve stínu během dne. Pšenice na polích a jablka v zahradách dozrávají do plnosti ve svitu slunce a je cítit, že pomalu přichází jejich čas.
Je Lughnasadh, který je od pradávna spojený s úrodou a první sklizní na polích. Nastává totiž část kola roku, kdy příroda přichází na svůj vrchol, kdy se tvořivá síla přeměňuje v plody a dává nám dar života. číst dál
Příběh boha a bohyně v kole roku – letní slunovrat
Anna Lithin Doubková
Na Beltane se Bůh spojil s Bohyní a příroda rozkvétala pestrými barvami. Ovšem Rok nemá stání a pokračuje stále dál – někdy příliš pomalu a jindy nekonečně rychlým během. Sám cítí, že před svým koncem musí stihnout ještě tolik věcí! Znovu otáčí kolem, při čemž se noci stále více krátí, až moc světla dosáhne vrcholu na letní slunovrat neboli Midsummer. číst dál
Příběh boha a bohyně v kole roku – Beltain
Anna Lithin Doubková
Na Ostaru se mladí Bohové poprvé setkali a i přes počáteční nesmělost se do sebe zamilovali. Teď na Beltain přichází svatba Boha a Bohyně, dvou naprostých protikladů, které k sobě táhne ona tajemná síla, která hýbe vesmírem, hvězdami a našimi dušemi. Od této chvíle jsou ti, co se milují, neoddělitelně spojeni provždy – touhou a vášní.
S náhlou láskou Bohů se rozzáří celá příroda. Pod povrchem země tepe neskutečná síla, která tryská ven a doprovází vše živé. Je odrazem vitality a plodnosti, spojení nevídaného. Je to sexuální síla, která otevírá květy rostlinám i lidem, váže barevné stužky do vlasů a svádí naše těla k tanci. číst dál
Příběh boha a bohyně v kole roku – Ostara
Anna Lithin Doubková
Rok konečně vyhnal Zimu, a tak přichází Léto. Zatím mladé a rozdováděné jako Bůh, prohánějící se po překrásných lesích s divokou zvěří. I mladá bohyně, nyní panenská a bezstarostná, se opět prochází po probouzející se Zemi. Všude raší poupata a mizí i poslední zbytky sněhu. Rok společně s Létem tahají stonky ze země, rozvíjí poupata a společně se sluncem dodávají všem a všemu nezbytnou sílu k uskutečnění přání a cílů. číst dál
Příběh boha a bohyně v kole roku – Imbolc
Anna Lithin Doubková
Koncem ledna pomalu přichází Imbolc, noc světel, české Hromnice. Starý bůh je již tolik slabý, že nedokáže zadržet Bohyni, která touží stále víc a víc spatřit znovu své děti. Lidé země ji volají a ona jim naslouchá, svléká zimní kabát a znovu se objevuje mezi námi.
Je to právě tato noc, kdy se Bohyně ve svém neustávajícím cyklu mění ze Stařeny v Pannu. Oblečená v bílé robě, přichází k nám s korunou osázenou diamanty oslnivého světla. Je symbolem nevinnosti a čistoty, mladé krásy, která si svou nádheru ještě ani neuvědomuje. Prochází se zmrzlou krajinou a skoro ani nepoznává svou vlastní zemi. Když z ní odcházela, všude bylo… číst dál
Příběh boha a bohyně v kole roku – Yule
Anna Lithin Doubková
Kolo roku se točí a dny se krátí, až přijde ten nejkratší a s ním i Yule neboli zimní slunovrat.
Přichází noc, která se zdá být nekonečná. Hvězdy svítí chladným žárem, poblikávají na obloze, jako by nás vábily k sobě. Jaká jsou mystéria temných nocí, kdy světlo slunce, naše naděje, odchází a nikdo neví, zda se ještě někdy vrátí? Je ticho, jen v dálce se ozývá zvonkohra rozehraná jemným vánkem. Co nám šeptá vítr, který se proplétá obnaženými větvemi stromů, pařátů, které se snaží roztrhat plátno noci?
Příroda se schovává pod pokrývku křehkého, křupavého sněhu. Jen smrky a borovice dál stojí hrdě ve stráních, i když… číst dál
Příběh boha a bohyně v kole roku – Samhain
Anna Lithin Doubková
Kolo roku je mytologický cyklus popisující změny v přírodě a v našich životech. Příštími osmi sabaty a jejich obdobím vás bude provázet série článků, která vám přiblíží mýtus boha a bohyně v kole roku a otevře nový způsob, jak prožít kolo roku jednoduchými a praktickými nápady.
Samhain
Kolo roku končí a zase začíná na Samhain, české Dušičky, které zaujímají své místo na samém začátku mlhavého listopadu. číst dál
Kolo roku: Vlčí kult
Adrian Wulffill Bairands, Lenka Vlčípírko a Pavel Šroub
Přesnější by možná bylo napsat „Kolo roku podle Bratrstva vlků“, avšak protože se do dnešních dnů nikomu dalšímu nepodařilo dát dohromady uskupení podobného zaměření a my tady byli první, kdo užil spojení kultu vlka, nechám to už tak. Ve skutečnosti se nám ani ve světě stále nepodařilo najít společenství vyznavačů, kteří by se obraceli k vlkům v jejich přírodnější podobě. Svým způsobem je to pochopitelné, protože i ve většině historických pramenů evropské mytologie je vlkošedých bratří v pozitivním smyslu jen velmi poskrovnu. Ano, v případě válečného stavu je to velmi dobrý symbol zkázy a prohnanosti, zasévající děs v řadách nepřátel, ovšem… číst dál
Kolo roku: Slované
VÝROČNÍ SLAVNOSTI STARÝCH SLOVANŮ
Jiří Mačuda
Rodná víra
Mnohé tradice lidové kultury, mezi nimi i některé výroční slavnosti a obyčeje, sahají neoddiskutovatelně do dávné lidské minulosti. Zatímco obřadnost prehistorických lovců a sběračů vzala až na určité, často přetransformované, relikty za své, cyklus výročních obyčejů spojených s orbou, výhonem skotu, přivoláváním nebeské vláhy a poděkováním za úrodu vychází z pradávných časů prvních zemědělců, v některých případech můžeme jeho kořeny sledovat až do neolitu. Není tedy divu, že jsou takovéto výroční slavnosti svým kulturním základem společné všem národům Evropy.
Lidský život byl v minulosti mnohem více spjatý s přírodou a stejně tak… číst dál
Kolo roku: Keltové
Eva Dínen Holcmanová a Filip Airis Kubín
Když se člověk vydá po cestě pohanství, po nějaké době praktikováni často přijde na zjištění, že některé styly pohanského vyjádření, hodnot a slavností kola roku ho baví a naplňují více než jiné. Může třeba zjistit, že ho více naplňují slavnosti v čarodějnickém duchu, wiccanském, slovanském, Asatru, keltském, římském, nebo že chce slavit pohanské svátky prostě eklekticky, jak to zrovna cítí nebo jak nabídne situace. Volba dané cesty vždy závisí jen na vnitřní touze a radosti každého z nás.
Většina pohanských tradic slaví základní svátky v podobné nebo přímo stejné termíny. Je to způsobeno primárně polohou Evropy, díky které se u nás střídají roční… číst dál
Kolo roku: Ásatrú
Úvod ke germánským (Ásatrú) svátkům a obřadům
Šárka Sedláková
Úvod
Pokud se člověk rozhlédne po internetu nebo má-li to štěstí a zná nějaká praktikující společenství osobně, brzy zjistí, že každá skupina slaví své vlastní svátky, které více či méně souhlasí s kolem roku, nebo jsou nějakým způsobem napasovány na osm svátků, z nichž čtyři velké představují Slunovraty a Rovnodennosti.
Znovu si také připomeňme, že neexistují jenom jedni Germáni, ale zjednodušeně řečeno 1) kontinentální Germáni, 2) skandinávské germánské kmeny, mezi které řadíme také Island a 3) anglosaští germánští pohané, přičemž potomky všech těchto tří skupin můžeme nalézt i v Severní Americe a Austrálii. Každá z těchto skupin používá své vlastní prameny, od kterých… číst dál
Kolo roku: Wicca
Jakub Achrer
U wiccanů nalezneme mnoho způsobů, jak nahlížejí na kolo roku, jak ho slaví a jaký symbolický význam a příběh krajiny podtrhují vykonaným rituálem. Tyto způsoby se liší jednak mezi wiccou eklektickou a jejími tradičními směry, a jednak také mezi jednotlivými tradicemi. V případě Gardnerovské a Alexandrijské tradice nacházíme dokonce určité rozdíly mezi jednotlivými liniemi, případně i mezi coveny. Musíme si však uvědomit, že se jedná o příběhy, které odrážejí změny v krajině, a právě pomocí rituálů se tyto příběhy spojují se změnami v našem životě. Krajina se mění, roční období přicházejí a odcházejí a tanec přírodních sil se pořád opakuje. Proto najdeme mezi různými přístupy kromě rozdílů také mnoho… číst dál
Zelení druidové
Lenka Kašová
Tento článek byl napsán pro společensko-environmentální časopis 7.G., jehož poslední číslo 6/2015 bylo věnováno prolínání náboženství nebo spirituality s environmentálně uvědomělým myšlením a chováním. Článek pojednává a současném druidství, jeho kořenech a praktikách, jak v Čechách tak v zahraničí. Takže – environmentálně přízniví druidové ve 21. století? O co jde?
Označení druid pochází ze slovního spojení keltského jazyka (dru-wid), které můžeme volně přeložit jako „ti, již znají stromy (speciálně duby)“ nebo „ti, již znají pravdu“, jelikož Galové i Anglosasové používali stejný pojem slovo pro označení stromu a pravdy (dru; treow — tree; truth). Starověké druidy a jejich kompetence přibližuje přehledně Caesar v Zápiscích o válce galské, kde o nich hovoří jako… číst dál
Lughnasadh očima dítka
Autorka: Žabka
Ahoj Jitřenko, prý jsou ti dneska čtyři měsíce, a tak už nejsi úplně mrňavé mimino, a měla bys už něco vědět. Mně jsou čtyři roky, ale na podzim mi bude pět, a tak toho už vím hodně. Máma říká, že i když neumíš mluvit, tak nás posloucháš, a víš, co říkáme. Tak já ti budu vysvětlovat, co se kolem nás děje. Včera jsi s námi byla na výletě, protože byl ten svátek se složitým jménem, co ho neumím vyslovit. Ale máma říkala, že jméno je jedno, že je to svátek sklizně, a jméno mu může dát každý jaké chce. Ale ty vlastně nevíš, co je… číst dál
Povídka: Kolo roku
Jindra Gin Prousek a Krystýna Prousková se s námi podělili o své umělecké zpracování příběhu Kola roku
Její pohled se ztrácel v horizontu, kde voda odrážela jantarové tóny zapadajícího slunce, které se loučilo s létem a přinášelo s sebou první chlady podzimu. Mírný závan větru pohupoval listy po obloze, aby je pak složil k jejím nohám jako strakatý koberec teplých barev; červené, zrzavé, okrové a žluté. Po štíhlém těle ji přeběhl mráz. Ve snaze zadržet více tepla si přitáhla černý plášť, který splýval až k jejím nohám.
Nikdo nevěděl jak se jmenuje, byla volána mnoha jmény a dokonce nazvána níkým. Zahalená v krásu, jež nepodléhala času, nikdo neznal její opravdový věk. Pouze oči, smaragdy… číst dál
Prožít Lughnasad v Nasavrkách
Dan Hron
Co mě na Lughnasad přilákalo? Můžete třikrát hádat. Přeci kapela, která rýmuje v Asonancích a band, který hraje Navostro! Já jsem naostro nejel, spíše naslepo, s předtuchou, že se ke mě někdo přidruží.
A tak se taky stalo. Na zastávce postával Airis a nudil se. Chvíli jsme se oťukávali a pak si padli do oka. A tehdy pro mě začal svátek Lughnasad.
Nebylo to moje poprvé: minulý rok jsem na tutéž akci zajel doprovodit spřízněnou duši z Británie. Byla udivená, jak moc my Češi své kořeny prožíváme. Tehdy to byla pro mě povrchní ochutnávka, zato letos jsem do Lughnasadu skočil přímo po hlavě a byly to pravé… číst dál
Rozjímání s Princeznou
Jakub Achrer
Tento článek bych rád věnoval jednomu obrazu, na který jsem se mnohokrát díval a na který jsem si vzpomněl díky krátké diskuzi o Slovanské epopeji na Facebooku. Nejedná se vlastně o obraz jako spíše o plakát. Jeho autorem je Alfons Mucha a nazývá se Princezna Hyacinta.
Princezna Hyacinta
Proč jsem si oblíbil právě tento? Protože se mi jednak nesmírně líbí po stránce estetické a jednak v něm vidím symboliku relevantní (mimo jiné) k současnému pohanství, konkrétně k tradici Wicca a některým dalším příbuzným směrům. V tomto plakátu je spousta prvků, které mě nesmírně provokují a vzbuzují zvláštní otázky.
Poprvé jsem se s … číst dál
Poezie Kola roku
O svou báseň na téma Kolo Roku se námi podělil Jindřich Prousek. Děkujeme.
Kolo Roku
Daleko od města podnikni pouť,
za zády nech i vísky,
s pokorným srdcem pak nalezneš kout,
kde plodí plané lísky.
V tom koutě malá mýtina
a roste na ní kvítí
a v jejím středu jediná
vatra plápolá a svítí.
Kol ohně vidno postavy
jak na pařezích sedí
a tiše spolu rozpráví
a do plamenů hledí.
Důstojný sedí starý žrec
dál od ohně – až vzadu,
na klíně jeho kojenec
an tahá ho za bradu.
Za bradu sněhem zbarvenou
od moudrosti a stáří… číst dál