Druidství
SBÍRKA Českých čantů
Milí čtenáři a posluchači, projekt České čanty nám u příležitosti prvního výročí svého působení přináší speciální dárek – pdf sbírku čantů ke stažení. Najdete v ní všechny čanty, které jsme dosud se sestrou stvořily, přeložily a vydaly a také čanty, které ještě nikdy vydány nebyly.
Ve sbírce najdete jak ORIGINÁLNÍ české tak PŘELOŽENÉ zahraniční chanty, navíc také akordy, odkazy na naše i jiná hudební videa a celou sbírku doprovází pohanské fotografie Taliesi (www.taliesi.com). Nechybí ani další známé anglické chanty a jako BONUS -známé pohanské písně rituálního charakteru a některá rituální vzývání a básně z … číst dál
BMWC 2017 – 2018 očima pořadatelů
Jakub Achrer
Českomoravská čarodějnická konference (BMWC) oslaví příští rok patnáct let od svého vzniku. Za tu dobu ušla mnoho mil po stezkách hladkých i trnitých, rovných i křivolakých. Stala se zbožňovanou jedněmi, opovrhovanou jinými. Současně je i velmi pravděpodobné, že mnohý čtenář tohoto pojednání o BMWC nikdy neslyšel, což je pochopitelné. Toto pojednání koneckonců vzniklo na popud jednoho z účastníků, jehož zkušenost je, že skutečně málokdo ví, co se pod zkratkou BMWC skrývá. Rozhodli jsme se sepsat tento krátký článek coby jakýsi obecný dokument o tom, kde se tato akce aktuálně nachází a o čem je.
BMWC nebo-li Českomoravská čarodějnická konference je událost, o které se obvykle dozvíte,… číst dál
Skupinový rituál Beltainu
Airis a Terka
Tento rituál se odehrál o Beltainu 2011 na loukách v Máchově kraji, byl v rituální struktuře posvátného háje a zúčastnilo se ho okolo 25 pohanů.
Úvodní meditace
Všichni se rozejdou do krajiny a tam osamoceni vnímají čas Beltainu, přicházející večer a celkově celou situaci a roční období.
Svolání a očista
Historie druidů
Filip Airis Kubín
Vývoj historie druidů z chronologické perspektivy od minulosti po současnost se v nejen druidských kruzích často dělí na tři základní období. První je staropohanské (paleopaganism) druidství, druhé středopohanské (mesopaganism) druidství a třetí novopohanské (neopaganism) druidství.
Dávní druidové
Prvním, to jest staropohanským druidstvím, se označuje druidství v období před příchodem křesťanství. Podle antických autorů druidové oplývali v keltské společnosti celou řadou funkcí – byli to filosofové, učitelé, pamětníci a soudci, měli znalosti o všech věcech přírodních a tradicích lidu, byli činní v bohoslužbě, ve věcech posvátných, vykonávali veřejné i soukromé oběti, byli prostředníky mezi lidmi a… číst dál
Antické záznamy o druidech
Filip Airis Kubín, pomoc s překladem Petra Fausová, Veronika Kůsová, Zardan Daenlin
V tomto článku je představen soubor dohledaných záznamů o druidech z antické literatury. Záznamy jsou přeložené do češtiny i s anglickou či původní verzí, aby si případní hledači mohli co nejlépe vytvořit svůj vlastní názor.
Při studiu textů autorů je potřeba vnímat kontext doby, ve kterém jsou díla napsána, politické či náboženské agitace, geografickou a časovou vzdálenost, i rozdílné kulturní či filosofické vnímání autorů.
V Caesarově De Bello Gallico jsou přidány i části, kde je zmíněn i Diviciacus, protože byl Caesarem i Cicerem nazýván druidem. číst dál
Kdo byli druidové starověku?
Matouš Vencálek
Opravdu jistě víme v podstatě jen to, že přibližně někdy od první poloviny prvího tisíciletí před naším letopočtem až do poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu existovala v Galii, Británii a Irsku instituce filosofů a nábožensko–magických specialistů, které antičtí autoři označovali slovy „Druidae“ či „Druides“. I o původu tohoto výrazu se vedou spory – pochází ze staré keltštiny (prajazyka, z nějž se později vyvinulo šest známých keltských jazyků) a do moderních jazyků se dostal z latiny. Jedná se pravděpodobně o spojení superlativu dru a kořene wid, což by se dalo přeložit jako „velmi mnoho vědoucí“. Dru však může… číst dál
Přírodní povědomí
Filip Airis Kubín
Stojíme na skále a pozvedáme rohy s medovinou. Před námi se rozprostírá česká krajina, která se táhne do dálky až ke krajinám moravským a slezským. Dědictví po našich drahých předcích, které my zase jednou předáme našim dětem. Místo, kde žijí naši spojenci: duchové přírody, lesů, hor, pramenů a strání a kde nejvíce můžeme cítit dotek našich bohů. Z této krajiny jsme vzešli a do ní se zase jednou vrátíme. My, pohané, děti, které jsou s ní srdcem a kostmi, s jejími příběhy i budoucností tak silně propojeni, bychom měli být mezi prvními, kdo bude chránit její rozmanitosti a stát po jejím boku.
“Sláva naší krajině! Sláva předkům! Sláva duchům lesů, vod… číst dál
Kolo roku: Keltové
Eva Dínen Holcmanová a Filip Airis Kubín
Když se člověk vydá po cestě pohanství, po nějaké době praktikováni často přijde na zjištění, že některé styly pohanského vyjádření, hodnot a slavností kola roku ho baví a naplňují více než jiné. Může třeba zjistit, že ho více naplňují slavnosti v čarodějnickém duchu, wiccanském, slovanském, Asatru, keltském, římském, nebo že chce slavit pohanské svátky prostě eklekticky, jak to zrovna cítí nebo jak nabídne situace. Volba dané cesty vždy závisí jen na vnitřní touze a radosti každého z nás.
Většina pohanských tradic slaví základní svátky v podobné nebo přímo stejné termíny. Je to způsobeno primárně polohou Evropy, díky které se u nás střídají roční… číst dál
Zelení druidové
Lenka Kašová
Tento článek byl napsán pro společensko-environmentální časopis 7.G., jehož poslední číslo 6/2015 bylo věnováno prolínání náboženství nebo spirituality s environmentálně uvědomělým myšlením a chováním. Článek pojednává a současném druidství, jeho kořenech a praktikách, jak v Čechách tak v zahraničí. Takže – environmentálně přízniví druidové ve 21. století? O co jde?
Označení druid pochází ze slovního spojení keltského jazyka (dru-wid), které můžeme volně přeložit jako „ti, již znají stromy (speciálně duby)“ nebo „ti, již znají pravdu“, jelikož Galové i Anglosasové používali stejný pojem slovo pro označení stromu a pravdy (dru; treow — tree; truth). Starověké druidy a jejich kompetence přibližuje přehledně Caesar v Zápiscích o válce galské, kde o nich hovoří jako… číst dál
Základy pohanství: domácí oltáře
Filip Airis Kubín
V pohanském domově se často nachází několik domácích oltářů. Jsou to místa, kde si v poklidu sedáváme a vzdáváme hold našim hodnotám a našemu pohanství. Naší snahou je na chvíli se zastavit, vnímat tok světa kolem nás, v klidu se zamyslet nad svou životní cestou a uctít propojení s našimi spojenci. Domácí oltáře jsou také místa, kde vzdáváme úctu své rodině, předkům a duchům našeho domova, abychom nezapomínali na to, co je pro nás v životě opravdu důležité a o co bychom nechtěli přijít.
Vzpomínka na minulost
Tradice oltářů se s námi táhne už od prvních počátků lidské kultury a víry. Úplně na počátku to byla místa v krajině, která… číst dál
Když odchází strom
Přinášíme vám novou rubriku – Pohanská zkušenost, kde se vámi budeme dělit o přímé a autentické zážitky z pohanských rituálů, individuálních cest a meditací.
Taliesi Ratajová
Ten den jsem opět ucítila volání lesa a to nejen kvůli psychickým výzvám, které bylo nutné udělat, ale i pro prožití mé pohanské duše. Mé kroky vedly k hlavnímu stromu v našem lese – Stráži pěti cest, mocnému velkému dubu, od něhož vede 5 cest. Bez pochyb jsem se vydala cestou k našemu vlčímu kruhu.
Po příchodu jsem pozdravila místní bytosti a strážce posvátného místa. Vyložila jsem obřadní věci na oltář tvořený starým pařezem a hned ze začátku jsem si všimla kamínku, který na oltáři ležel. V pohanské praxi je důležité počítat se vším, co nám dané místo může i nemůže nabídnout. Rozhodla jsem se kámen zahrnout do svého rituálu.
Cesta ke každodenní praxi
Jakub Achrer & Petra Idoru Fausová
Vyzpovídali jsme několik pohanů různých cest. Ptali jsme se na jejich pohanskou cestu a na jejich každodenní rituály, na ty obyčejné věci, které dělají několikrát týdně. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavého nejen o jejich cestě, ale i o nich samotných. Každý to pojal po svém a každý kladl důraz na jiné věci. Získali jsme šest výpovědí, každou úplně jinou. Jsou v mnohém vzájemně kontrastní a také tím jsou zajímavé. Ptali jsme se také, co by tito pohané doporučili začínajícím. Odpovědi se v mnohém velmi liší, ale jedno mají většinou společné. Jsou velmi lidské a poukazují na jednoduchost toho, co můžeme… číst dál
Základy pohanství: doporučená literatura
Filip Airis Kubín
(Průběžně aktualizováno)
Chtěl bych velice poděkovat všem dlouho praktikujícím pohanům za jejich doporučení a zkušenosti v rámci svých cest. Jmenovitě: Ginovi, Coreyemmah, Taliesi, Zahradovi, Lithin, Vítoslavovi, Vratislavovi, Aregulovi, Catalessi, Fíbovi, Niuseresetovi, Rushwolfovi, LuciJi, Felixovi, Mejrovi, Tygrovi, Lence
Základem pohanství a pohanského stylu života je primárně živoucí praxe. Rituály, slavnosti kola roku, úlitby (Bohům, přírodním duchům, předkům), setkávání se s dalšími pohany a reflexe sama sebe s krajinou. To vše je hlavní součástí a náplní našeho pohanského stylu života, který nás baví. Jelikož ale pohanství bylo u nás dlouho vykořeněno, nezůstalo tolik v našem kulturním povědomí a vědomosti nám tak nejsou předávány od našeho okolí, tak je… číst dál
Máte už svého osobního patrona?
Filip Airis Kubín
Jako další součást dnešního pohanství a základu pohanského stylu života je nalezení svého vlastního božského patrona či matronky (ochránce/ochránkyně, průvodce/průvodkyně, učitele/učitelky, strážce/strážkyně cesty), kteří nad daným pohanem a pohankou bdí, provází je a učí jít po jejich cestě či archetypu.
Odin, zdroj: https://zyzixun.net
Toto pohanské „průvodcovství“ je doloženo i historicky, ať už v mýtech, příbězích nebo přímo archeologických nálezech. Ne nadarmo měli třeba severští válečníci vytetované symboly svého Ódina, Thóra, Freye, či Freyi a keltští válečníci potom Teutata, Esuse, Catubodu, Morigan. Římské legie za dob Cézara měly zase svého Marta a tak dále.
Kromě vlastních individuálních patronů a matronek měli (a mají) také pohané dalšího společného ochránce a to v rámci skupiny,… číst dál
Magický kruh nebo druidský háj?
Taliesi Ratajová
Mám za sebou další malý rituál. V magickém kruhu a se živly mi bylo příjemně, ještě chvíli po rituálu jsem v kruhu zůstala, meditovala a užívala si jeho energii.
Má cesta, je cesta čarodějky, přesto jsem většinu skupinových rituálů prožila v druidském háji. Mé vlastní sebepoznání mě nyní nutí více prozkoumat a objasnit téma rituálního prostoru.
Na otázku, jaký je vlastně rozdíl mezi druidským hájem a magickým kruhem, jsem se nikdy ptát nemusela, jednoduše jsem obojí mnohokrát prožila. V magickém kruhu praktikuji již mnoho let a práce s ním a živly pro mě byla vždy přirozená. Teprve po příchodu mezi pohany… číst dál
Strom druidů v Česku: Stručné představení současných druidských uskupení v České republice
Filip Airis Kubín
Za pomoc velice děkuji: Pavlovi A. Horákovi, Dominice Myškořové a Lence Brichové.
Součástí pohanských směrů v dnešní době je i směr druidů, také zvaný druidství nebo druidismus. Cesta druidů a druidek je cestou hlubšího poznání sebe sama i živého psychického a magického výcviku, který v závěru končí vlastním i skupinovým kněžstvím. Zároveň je to cesta naslouchání okolní krajině i přírodním zákonitostem a přijímání jejich moudrosti.
Druidství je rozmanité jako větve stromu. To je dobře, protože čím více má strom větví a je košatý, tím je větší pravděpodobnost, že přežije. Přestože má každá druidská cesta stejný základ, často může klást jiné důrazy na vědomosti a povinnosti studenta. Cesta… číst dál
Základy pohanství: Meditace dvou sil
Filip Airis Kubín
V tomto článku bychom vám rádi představili stromovou meditaci, jeden z dalších mnoha způsobů, jak intenzivněji kráčet po pohanské cestě, uvolnit tělo a mysl a zlepšit vnímají našeho spojení s horním světem Bohů a dolním světem našich předků. Tuto meditaci můžete provádět kdekoli, ať už u svého domácího oltáře nebo venku v přírodě či parku.
Pohodlně se usaďte, zavřete oči a uvolněte se. Klidně si můžete pustit i meditační hudbu[1], pokud by vás rušil hluk z okolí. Nyní si představte, jak z vašich nohou pomalu vyrůstají kořeny a zarůstají hlouběji a hlouběji do Země. Čím hlouběji kořeny jsou, tím se stávají stále silnějším a na všechny… číst dál
Základy pohanství: Předkové
Airis a Taliesi
„Posvátná a nekonečně stará je ta naše zem. Mnoho dávných předků v ní dlí a sleduje naše kroky.“
Žádný strom nemůže vyrůst hodně do výšky, pokud nemá silné a hluboké kořeny. Pokud by to tak nebylo, sebemenší bouře by ho vyvrátila v základu. Bouře totiž přicházejí každý rok a jsou součástí našeho života. V praxi to znamená, že když přijdou člověku do života namáhavější životní situace (a že přijdou vždy a ne jen jednou), mnohonásobně lépe se zvládají, když má oporu ve… číst dál