Názor

Vliv raného vývoje Wiccy v USA na eklektické hnutí v Evropě

Jakub Achrer

Ke vzniku tohoto článku o Wicce vedla četná nedorozumění, o kterých jsem buď slyšel nebo byl jejich přímým účastníkem. V minulosti jsem se zde v Kolovratu již mýtům okolo tradice Wicca věnoval, nicméně v jiném kontextu a z jiných důvodů. Téma, které jsem se rozhodl otevřít tentokrát, je velmi citlivé, nosím jej v hlavě již mnoho let a dlouho jsem nevěděl, jak jej uchopit a formulovat tak, abych nebyl špatně pochopen. Zde je tedy můj pokus, popsat relativně stručně problematiku, která je stejně ošidná jako zašmodrchaná a vnést trochu světla do historických příčin toho, proč jsou věci takové, jaké jsou. Současně bych rád předeslal, že tento článek je věnován… číst dál

Názor: Zakládá se naše kultura na křesťanských hodnotách nebo spíše na těch pohanských?

Filip Airis Kubín

Občas se mi stává, že zaslechnu vyjádření politiků[1] (ať už na lokální či evropské úrovni), profesorů a filosofů, že naše česká či evropská kultura je založená na křesťanských hodnotách. Nedávno jsem nad tím po večerech přemýšlel, přičemž stále nevím, co si pod tímto výrokem představit, protože ať hledím na problematiku z různých úhlů, všude vidím spíše kořeny v dobách pohanských[2].

Tímto článkem bych chtěl tedy nabídnout své aktuální poznámky k jednotlivým argumentům a určitě budu velice rád za jakékoliv doplnění či protiargumentaci na emailu filip.kubin@pohanskaspolecnost.cz

Tento článek určitě nemá v úmyslu být urážkou křesťanství a křesťanů, kterých mám nemálo mezi přáteli a vážím si jich. Má být pouze nabídkou argumentů k diskuzi, jestli některé používané odborné termíny jsou stále relevantními v dnešní době s nejnovějšími poznatky, nebo jestli nejsou spíše již vyvrácené. číst dál

Úcta k zemi, životu a předkům – kam se poděla?

Budimír

„Za charakteristické rysy pohanství považujeme především uctívání Bohů předkřesťanské Evropy, předků (a to jak ve smyslu rodinném, tak i ve smyslu duchovním), přírodních duchů, neoddělování ducha od hmoty, nevydělování člověka z přírody a úctu k Zemi, ke společenství, k životu i ke smrti.“ – Pohanství: Jak jej chápe Česká pohanská společnost.

Už dlouho je toto téma ve mně živé, už dlouho se vaří kotlík s omáčkou smutku, zklamání i snahy o pochopení. Provařuje se rok za rokem a omáčka je stále trochu trpká a hořká. Roky a roky pozorování, otázek, poznání. O čem píši, je hloubka vztahu nás, jednotlivých pohanů, k přírodě, Zemi a jejím obyvatelům, včetně nás samých.

Nepřináším… číst dál

Pohanství má budoucnost. Pokud mu ji dáme.

Josef Petr

Je pohanství prastará řeka, která se jen v minulosti rozdělila na více slabších toků, co se teď znovu spojily, aby jejich burácení změnilo současnou společnost? Nebo je to všechno jen výkřik do tmy a hra zastydlých postmoderních hipíků a nácků, která má svůj konec? Následující úvaha je o tom, co musíme udělat, aby byla pravda to první a ne to druhé. číst dál

Základy domácí magie – domácí duchové

Zbyněk Milner na Větře

Domácí magie používá k dosažení cíle (dosažení změny) vždy předměty a suroviny, které se nachází doma, na zahradě či ve chlévě. Domácí magik (čarodějnice, čaroděj) pracuje nejčastěji v kuchyni. Ta je jeho magickou oratoří, ve které se odehrávají drobné, na první pohled neznatelné rituály. Tento magický směr podléhá stejně tak jako klasická magie zákonitostem rezonance (podobné ovlivňuje podobné), fázím měsíce, dnům v týdnu, východům a západům slunce.

Domácí magie se spoléhá na pomoc duchů domů, duchů rodiny a rodů. Takové duchy domácí magie chová v hluboké úctě. Pravidelné přinášení drobných dárků – obětin a modliteb tvoří základ… číst dál

Názor: Pohanství, svoboda a tlak světa okolo nás

Filip Airis Kubín

Své pohanství jsem přijal, když mi bylo 15 let. Bylo to jedné úplňkové noci, kdy jsem vzdal svou přísahu krajině, bohům a matce Zemi. Ve 20 letech jsem pak poznal další pohany a začal být aktivní i v různých pohanských snahách. Nyní je tomu tedy 15 let, co žiji svůj život v souznění se svými předky, krajinou a bohy.

Za tu dobu jsem v pohanství zažil spoustu krásných zkušeností při výletech za poznáním naší mocné krajiny, na pohanských srazech v hospůdkách, při osobních meditacích, když jsem seděl osamocen uprostřed hor, nebo když jsem stál v kruhu při nespočtu různých rituálů v náruči našich bohů, předků a pohanských přátel. Poznal jsem také mnoho velice inspirujících pohanů a pohanek, kteří jsou osobnostmi sami o sobě. Samorosty, kteří stavějí kamenné kruhy a hodiny dokáží sedět a naslouchat krajině, stejně jako osoby, které ochotně pomáhají druhým nebo dokáží hrdě stát za svými hodnotami v proměnlivém světě. Pohany, kteří se rozhodli jít po cestě pohanství, i když byli na tuto cestu ve svém okolí úplně sami. číst dál

7 zaručených tipů jak se stát tragédem, který si náboženstvím řeší vlastní mindráky

— věnováno pestré pohanské komunitě —

Představ si na chvíli náboženství jako blahodárnou kadibudku, do které si můžeš odložit všechny životní trable a těžkosti. Poskytuje Ti úlevu od všech šrámů, jizev a nenaplněných potřeb. Čím častěji a intenzivněji v té kouzelné budce úlevu provádíš, tím větší je šance, že všechno, co do ní naložíš, nestačí zpracovat čas. Veškerý ten náklad pak přeteče přes okraj, kde začne žít svým vlastním životem. Tady je 7 zaručených tipů jak tomu jít naproti.

  1. Svět je plný utrpení. Je potřeba ho vyléčit.

Čím temnějšími zákoutími v životě procházíš, tím víc poučuj ostatní o tom, jak by sami… číst dál

Ať nad námi nemají žádnou moc

Vivianne Crowley, překlad z italštiny Zebra

V září 2001 jsem byla ve Spojených státech, abych prezentovala novou knihu, kterou jsem napsala se svým manželem – Vaše temná stránka (Your dark side). Tato kniha hovoří o transformaci temné strany osobnosti. Ráno 11. září jsem hovořila v sérii rozhlasových pořadů telefonicky ze svého pokoje v hotelu v New Yorku. Krátce po 08:45 se zeslabil telefonní signál. Hovor se často přerušoval a náhle se změnily otázky. „Co si myslíte o mezinárodním terorismu? Byl to snad projev temné strany osobnosti?“ Poměrně komplexní otázka, na kterou jsem se snažila odpovědět během posledních deseti minut rozhovoru. Pak jsem zavěsila. Bylo 11. září 2001… Mezitím, co jsem… číst dál

10 tipů jak pomoci českému pohanství z puberty do dospělosti

Josef Petr

Česká pohanská subkultura (upřednostňuji tento termín před „komunitou“) už má svoje dětství za sebou. Roste jako z vody, objevuje svět a má za sebou slušnou řádku životních zkušeností a dětských hádek o písečky a bábovičky.

Jsme na začátku puberty. Začínáme hledat sami sebe, náš smysl, naši identitu. Hádky o písečky pomalu střídají skutečné názorové střety. A co je nejdůležitější, stále více se střetáváme se světem a s tím, co je tam venku. Zjišťujeme, že jsme součástí sociokulturního kontextu, který se v mnohém od našeho pojetí světa může lišit. A to i dost radikálně.

Mezi lidmi, kteří pohanství znají pouze z dálky, je celkem rozšířený názor, že naše praxe je jenom útěk před… číst dál

Malé zamyšlení nad pohanskou tvorbou

Josef Petr

Pohané a čáryfuci jsou povětšinou bytosti z duše kreativní. Píšou básně, malují, skládají
a vymýšlejí spoustu dalších konin, které jim z nebe spadly do klína. Pravda, někteří více a jiní
méně. Naše tvorba má však jednoho společného jmenovatele. Až na pár výjimek se nejedná o díla
světoborná. Píšeme pro radost, pro sebe, pro druhé a nikoliv pro davy. Naše díla patří okamžiku
a ne učebnicím literatury. Moje duše vždycky zaplesá, když se v mém okolí objeví někdo, který
umělecké řemeslo zvládá opravdu dobře. Když se recitují básně, které se vám zakousnou až do
páteře nebo když máte pocit, že celá místnost je pohlcena tóny mistrovsky… číst dál

Posvátnost přírody v našich činech. Skutečně?

Jakub Achrer

Když dojde na obecný popis či definici pohanství, což se v naší rané fázi obnoveného vývoje stává poměrně často, posvátnost přírody je téma, které se objevuje opakovaně a téměř vždy. Je to aspekt, na který klademe v popisu sebe sama důraz asi i proto, že nás tak dobře odlišuje od jiných náboženských tradic. Zároveň je to jako s každým zobecňujícím tvrzením o pohanství poněkud ošidné, neboť existují příslušníci některých tradic zejména rekonstrukcionistických, kteří tento konkrétní koncept posvátnosti přírody odmítají coby jeden z přežitků romantické éry. Je třeba přiznat, že posvátnost přírody podobně jako jiné… číst dál

Zážitek uvnitř těla

Lynne Forrest
Překlad: Anežka 

Mnoho let jsem se snažila najít způsoby, jak si navodit zážitky „mimo tělo“. Držela jsem se představy, že osvícení dosáhnu tím, že se nějak zbavím tolika ze své fyzické stránky, kolik to jen půjde. Vyrostla jsem v generaci, která se zážitky mimo tělo kšeftovala jako s jízdenkami do vyšší úrovně bytí. Nejrůznější způsoby meditace, dlouhodobé posty, spánková deprivace, halucinogenní drogy, či extatický tanec a zpěv se tenkrát protlačovaly jako techniky k dosažení „vyššího stavu vědomí“. Ovlivněná četbou východní filozofie jsem došla k … číst dál

Přihlaste se k odběru: