Lughnasadh

Lughnasadh očima dítka

Autorka: Žabka

Ahoj Jitřenko, prý jsou ti dneska čtyři měsíce, a tak už nejsi úplně mrňavé mimino, a měla bys už něco vědět. Mně jsou čtyři roky, ale na podzim mi bude pět, a tak toho už vím hodně. Máma říká, že i když neumíš mluvit, tak nás posloucháš, a víš, co říkáme. Tak já ti budu vysvětlovat, co se kolem nás děje. Včera jsi s námi byla na výletě, protože byl ten svátek se složitým jménem, co ho neumím vyslovit. Ale máma říkala, že jméno je jedno, že je to svátek sklizně, a jméno mu může dát každý jaké chce. Ale ty vlastně nevíš, co je… číst dál

Chléb z kukuřičné mouky, Ovesný chléb a Žitný

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna:

„Žitný chléb je dobré jísti

Z ječmene ti škodit nedokáže

Pšeničný chléb krev tvou čistí

Ovesný zas posílí tvé paže.“ (irské pořekadlo)

Milí čtenáři, víte, jak se peče chleba? To je otázka, namítnete… Nicméně dnes, kdy nečiní

žádný problém dojít bochník chleba koupit, spousta lidí se s procesem pečení chleba prostě

nesetká. A víte, jak chutná chleba? No, to je další „otázka“ hodná myslitele, namítnete

znovu… Přesto si dovolím se o chuti chleba krátce zmínit. I když se situace v posledních

létech o dost zlepšila, stále dnešní běžný konzumní chléb z obchodu připomíná spíše kabinet

chemie, než potravinu,… číst dál

Prožít Lughnasad v Nasavrkách

Dan Hron

Co mě na Lughnasad přilákalo? Můžete třikrát hádat. Přeci kapela, která rýmuje v Asonancích a band, který hraje Navostro! Já jsem naostro nejel, spíše naslepo, s předtuchou, že se ke mě někdo přidruží.

A tak se taky stalo. Na zastávce postával Airis a nudil se. Chvíli jsme se oťukávali a pak si padli do oka. A tehdy pro mě začal svátek Lughnasad.

Nebylo to moje poprvé: minulý rok jsem na tutéž akci zajel doprovodit spřízněnou duši z Británie. Byla udivená, jak moc my Češi své kořeny prožíváme. Tehdy to byla pro mě povrchní ochutnávka, zato letos jsem do Lughnasadu skočil přímo po hlavě a byly to pravé… číst dál

Příběh k Lughnasadhu

Cerii Lee, překlad: Jarmila Cikánková

Cerri Lee

„Když tady tak dlouho stojíš, minou tě celé věky,“ vykládal moudře, vlastně nikomu.

Zlatý ječmen se kolébal v jemném vánku. Vousaté hlavičky společně přikyvovaly, což se, alespoň jemu, jevilo jako souhlas.

Kolem, klouzajíc nad hlavami ječmene, bzučela velká vážka.

„No, letos se jim daří dobře, alespoň to tak vypadá,“ řekl obecně do světa. „Bylo to pro ně těžkých pár let, pro všechny, namouvěru! Já nevím, léto už není takové, jako bývalo.“ Blábolil starosvětsky, jako nějaký stařeček posedávající na zápraží.

„Pamatuji časy, kdy léto znamenalo teplo a slunečno, dlouhé dny zahalené v mlžném oparu, děti běhající po polích, a včely spokojeně… číst dál

Mamgu, Dožínkové palmsky a Obětní chleba

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna: „Je příjemné mít hlad, když je co jíst“ (skotské přísloví)

Milí čtenáři, v naší rubrice vám představujeme předpisy na pokrmy použitelné pro sváteční slavení. Recepty sebrané z různých koutů pohanské Evropy a takové, které nedají moc práce a jsou použitelné i pro oslavy ve volné přírodě. 

Jedním z trochu opomíjených druhů zeleniny, který se však v Evropě pěstuje už po tisíce let, je pórek. Jeho původní domovinou je Přední Asie, tam zdomácněl již před 4000 léty, jak prozradily zkameněliny nalezené v mezopotámském městě Ur. Léčivých účinků pórku si byli vědomi Řekové i Římané, pěstoval se i ve starověkém Egyptě. 

Při našem pátrání po historii pórku jsme zjistili, že pórek je jedním z národních symbolů Walesu a to díky roli, kterou sehrál v legendě… číst dál

Lughnasadh 2013: Odenwalder sauerbraten, Švédské cukroví Krus

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna: „Spíš se tisíc upije k smrti, než aby jeden umřel žízní“ (vikingské přísloví)

Milí čtenáři. V našem miniseriálu se dnes obracíme na sever. Tam, kde pivo teče proudem po mastných bradách válečníků, kde brána Valgrind je otevřená a padlí bojovníci v doprovodu valkýr popíjejí medovinu prýštící ze struků kozy Heidrún, zatímco černý kuchař Andhrimnir už chystá hromady slaniny… Vzhůru do starověké Germánie.

Koně a chmel

Co vlastně Germáni doopravdy jedli a pili, to zcela přesně nevíme. Nezanechali po sobě žádné kuchařské knihy ani záznamy o kuchtění. Máme sice zprávy od antických kronikářů, kteří ve… číst dál

Rituály – Lammas

Lithin

Svátek Lammas nebo Lughnasadh se slaví kolem 1. srpna. Koná se v dobách žní, a je tak poděkováním za dobrou úrodu. Jeho symbolem jsou klasy obilí, které jsou vhodnou dekorací pro toto období.

Lughnasadh oslavuje část koloběhu roku, která je pevně spjatá s obětí. Bůh je na vrcholu své síly a je oslavovaným králem země. Právě v tuto chvíli přichází bohyně, aby jeho krví pokropila zemi, které bůh vládne, a tím dala lidem úrodu. Bůh ví, že toto musí přijít,a dobrovolně se obětuje pro blaho lidu. Neumírá však nadobro – stane se králem podsvětí, hrdinou z dávných mýtů, který hled ácestu skrze tajemství a odhaluje mystériumsmrti. Lughnasadh tak… číst dál

Veřejný rituál Lughnasadh

majkii

Obloha se proměnlivě škaredila mraky a hned zase křišťálově zářila letním sluncem. Někde za obzorem se chystala bouřka a ve vzduchu těžklo očekávání. To byla atmosféra letošního lughnasadového rituálu. Ovzduší se chvělo budoucností, o které nikdo nedokázal říct, v co se rozvine, ale ze které byly cítit obavy a nejistota. Samozřejmě tato atmosféra se netýkala jen počasí. Všichni, kdo ví, o čem píši, mi patrně dají za pravdu, vy, ostatní čtenáři, se budete muset spokojit s předzvěstí bouřky vznášející se … číst dál