přechodové rituály
Svatební obřad očima svědkyně i nevěsty
Budimír
Je mi potěšením a ctí pročítat texty o čase obřadním, svatebním, nedávno minulém a zažívat ho tak, jak ho jako muž a člověk v jiné roli než nevěsta či svědkyně těžko mohu prožít. Tyto zprávy přináším nikoli jako propagaci sebe sama, ale z vděčnosti k tomu krásnému a i pro dnešní dobu smysluplnému odkazu našich slovanských předků, pro inspiraci dalším, kteří v sobě cítí volání duchů krajiny či svých předků. číst dál
Menarché a menstruace
Posledních pár let mám stále větší pocit, že čas letí jako voda. Některé důležité události našeho života kolem nás proběhnou, aniž bychom se byli schopni zastavit a podívat se na to, co se nám zrovna děje a jaký to má význam. Často si některé zážitky prohlížím teprve po několika letech zpětně, a proto si čím dál tím víc uvědomuji důležitost přechodových rituálů.
Ty nás nutí se zastavit a projít některými fázemi života vědomě a s porozuměním toho, co se děje a jak nás to ovlivňuje.
Proto bych se ráda zastavila u tématu menarché nebo-li první menstruace a toho, jak nás může tato zkušenost ovlivňovat na spousty let dopředu.
Některé mé… číst dál
Svatební rituály v pohanství
Filip Airis Kubín
Svatba je jeden z největších přechodových rituálů v životě. Stejně silně transformační už jsou jen přechodové rituály z dívky na ženu (přijetí měsíčků), z chlapce na muže, narození potomků a vlastní smrt. Jelikož svatební pohanské rituály nejsou v České republice ještě tolik známé, uvádím zde nápady, jak pohanskou svatbu uchopit, jaké náležitosti může mít a jaký je k ní vázaný mýtus. Zároveň je vhodné říci, že toto je pouze úvodní článek do pohanských svateb pro inspiraci a utříbení myšlenek páru, jakou svatbu mít. Pro hlubší uchopení svatby v rámci konkrétní pohanské tradice je vhodné už vše následně konzultovat přímo s oddávajícími nebo s páry, které už svůj obřad mají… číst dál
Môj pohanský rituál očisty
Mária Klacková
Vstupujem do pokojne šumiaceho lesa a pýtam si od neho povolenie, či ma prichýli. Nech mi les dovolí sa v ňom stratiť a na chvíľu si vychutnať pozbytí identity. Chcem ujsť od bežných starostí, s knihou tieňov v ruke. Byť len tak, na nič vážne nemyslieť. Túlať sa po tichom lese, počuť praskať vetvičky pod nohami, dýchať čistý vzduch a pokorne prijímať dary samoty. Plášť sa mi zachytí o vetvičku, no mne to nevadí.
Ohňový rituál oslav Slunovratu 2015, Zdroj: Mária Klacková, Slovensko
Myseľ sa mi uvoľnila v prostredí tichého lesa. Neviem, prečo ma to ťahá von. Niekam, kde nie je tak cítiť… číst dál
Jak jsem našel svého patrona
Filip Airis Kubín
Mou první ochránkyní se stala bohyně Luna a byla jí ještě dříve, než jsem se stal vůbec pohanem. To ona mě provázela a chránila při mých prvních nočních toulkách lesem, kdy jsem začal poznávat rodnou krajinu a hlavně sám sebe. Toto je ale příběh, jak jsem našel svého druhého patrona.
V ten čas nastala oslava mých 21 let života a já byl již 6 let pohanem. S ní zároveň přišla i potřeba mého finálního přechodového rituálu z mládence na muže. 21 let je totiž pro některé pohanské cesty velice přelomové období a stejně tak praxe přechodových rituálů je v pohanském životě velice důležitá. Zároveň jsem cítil, že je to hraniční doba, do kdy by se měl můj rituální přechod do dospělosti uskutečnit. S ním je potřeba i přijmout rozhodnutí, které věci si chce člověk nést dál do dalšího životního období (a kterého ho určují) a hlavně pohřbít ty, které chce nechat za sebou. Nakonec se z toho vyvinulo měsíční přechodové období se třemi rituály, kterými jsem prošel. Toto je příběh jednoho z nich.
Zrušení křtu a cesta do pohanství
Filip Airis Kubín a team
Tento článek byl napsán jako reakce na někdy divočejší internetové diskuze ohledně nechtěného pokřtění v dětství dnešních pohanů. Jeho snahou je zbořit určité mýty a dezinformace k tomuto tématu a ukázat možnosti ctnostných cest “jak z toho”. Není součástí prvoplánových základů pohanství jako takových.
Něco o křtu a přechodových rituálech v křesťanství
Křest je požehnání věřících křesťanských rodičů svému dítěti. Prosba, aby bylo dítě chráněno od vyšší síly, kterou uctívají. Kápnutí vodou, které říká, toto dítě patří k nám, do naší party a ty, Bože, jej prosíme ochraňuj stejně dobře, jako chráníš nás. Což je pochopitelné, dělá to každý rodič a to včetně těch pohanských. Každý… číst dál