Novinky
Návrat starých bohů Pavla Horáka
recenze z pohledu wiccana
Jakub Achrer
Na knihu Pavla Horáka Návrat starých bohů jsem se těšil velmi dlouho, protože jsem o ní, stejně jako mnoho jiných pohanů, věděl delší čas dopředu. Měl jsem i tu čest být pozván na slavnostní uvedení knihy v Praze, které proběhlo u příležitosti letního slunovratu 24. 6. 2024. Slavnost se konala v Písecké bráně a uvedení proběhlo ritualizovaným způsobem. Událost doprovodila pohanská kapela Druga a celkově se jednalo o příjemný večer, kde jsem potkal spoustu známých tváří. Na úvod své recenze to uvádím proto, že to je také způsob, jak jsem se ke knize dostal a kde jsem si ji koupil.
Vzato kolem a kolem… číst dál
Vliv raného vývoje Wiccy v USA na eklektické hnutí v Evropě
Jakub Achrer
Ke vzniku tohoto článku o Wicce vedla četná nedorozumění, o kterých jsem buď slyšel nebo byl jejich přímým účastníkem. V minulosti jsem se zde v Kolovratu již mýtům okolo tradice Wicca věnoval, nicméně v jiném kontextu a z jiných důvodů. Téma, které jsem se rozhodl otevřít tentokrát, je velmi citlivé, nosím jej v hlavě již mnoho let a dlouho jsem nevěděl, jak jej uchopit a formulovat tak, abych nebyl špatně pochopen. Zde je tedy můj pokus, popsat relativně stručně problematiku, která je stejně ošidná jako zašmodrchaná a vnést trochu světla do historických příčin toho, proč jsou věci takové, jaké jsou. Současně bych rád předeslal, že tento článek je věnován… číst dál
Recenze: Wild Once (Vivianne Crowley)
Jakub Achrer
Vivianne Crowley je známou postavou a autorkou nejčastěji spojovanou s britským čarodějnictvím, pohanstvím a s tradicí Wicca. Její Wicca: The Old Religion in the New Millenium má na svém kontě několik vydání i překladů do různých jazyků a je považována za klasické dílo, které nejlépe popisuje, o čem tradice Wicca je. V Evropě snad neexistuje tradiční coven, který by nepovažoval tuto knížku za naprosto nezbytnou a povinnou četbu, což platí i pro pražský coven, kde působím. Takže když se mi (právě díky naší velekněžce) dostalo toto nové Viviannino dílo do ruky, byl jsem velice zvědavý, odložil jsem právě rozečteného Pratchetta a pustil se… číst dál
Názor: Zakládá se naše kultura na křesťanských hodnotách nebo spíše na těch pohanských?
Filip Airis Kubín
Občas se mi stává, že zaslechnu vyjádření politiků[1] (ať už na lokální či evropské úrovni), profesorů a filosofů, že naše česká či evropská kultura je založená na křesťanských hodnotách. Nedávno jsem nad tím po večerech přemýšlel, přičemž stále nevím, co si pod tímto výrokem představit, protože ať hledím na problematiku z různých úhlů, všude vidím spíše kořeny v dobách pohanských[2].
Tímto článkem bych chtěl tedy nabídnout své aktuální poznámky k jednotlivým argumentům a určitě budu velice rád za jakékoliv doplnění či protiargumentaci na emailu filip.kubin@pohanskaspolecnost.cz
Tento článek určitě nemá v úmyslu být urážkou křesťanství a křesťanů, kterých mám nemálo mezi přáteli a vážím si jich. Má být pouze nabídkou argumentů k diskuzi, jestli některé používané odborné termíny jsou stále relevantními v dnešní době s nejnovějšími poznatky, nebo jestli nejsou spíše již vyvrácené. číst dál
Sčítání lidu 2021 – vyplnili jsme pohanství
Sčítání lidu 2021 je za námi a nyní jsou známy i výsledky. K pohanství se celkem přihlásilo 2 764 z nás a dalších 189 k druidismu!
Chtěl bych tímto pozvednout číši s medovinou a připít na to, že nás je tolik, kteří se ochotně a s hrdostí hlásíme k pohanství. Ať se všem pohanům a pohankám i nadále jen daří na svých cestách!
Filip Airis Kubín
O pohanství
Být pohanem je dnes cestou hodně založenou na individualitě, hlubinné osobní zkušenosti a budování vlastního já v reflexi se silami přírody, proto je jasné, že není v našich prioritách tolik oslovovat masy. Náš vztah s bohy, patrony a matrónkami, předky[1], krajinou a matkou Zemí je natolik osobní, že se do něj ani nemůže moc mluvit. Pouze si vzájemně sdílíme své pohanské zkušenosti, abychom se inspirovali, jak zvládnout výzvy na cestě co nejctnostněji. Stejně osobní je pak i budování vlastního mýtu, osudu, hodnot či zvolených životních odpovědností[2], jejichž rozvoj je přirozenou součástí jakékoliv pohanské praxe. číst dál
Úcta k zemi, životu a předkům – kam se poděla?
Budimír
„Za charakteristické rysy pohanství považujeme především uctívání Bohů předkřesťanské Evropy, předků (a to jak ve smyslu rodinném, tak i ve smyslu duchovním), přírodních duchů, neoddělování ducha od hmoty, nevydělování člověka z přírody a úctu k Zemi, ke společenství, k životu i ke smrti.“ – Pohanství: Jak jej chápe Česká pohanská společnost.
Už dlouho je toto téma ve mně živé, už dlouho se vaří kotlík s omáčkou smutku, zklamání i snahy o pochopení. Provařuje se rok za rokem a omáčka je stále trochu trpká a hořká. Roky a roky pozorování, otázek, poznání. O čem píši, je hloubka vztahu nás, jednotlivých pohanů, k přírodě, Zemi a jejím obyvatelům, včetně nás samých.
Nepřináším… číst dál
Moje víra je pohanství – sčítání lidu je opět zde
Martina Píšová a Filip Airis Kubín
Již je to 10 let od posledního sčítání lidu v ČR. Tehdy se nás sešlo úctyhodných 863, kteří jsme vyplnili do své víry slovo pohan/pohanství. Bylo to skvělé zjištění, že nás, kteří kráčíme po starých stezkách a kteří jsme vyslyšeli jejich volání, je více. Příští měsíc, 27. března se uskuteční další sčítání obyvatel ČR. Sejde se nás tentokrát více?
Chtěli bychom tímto vás, všechny pohany, pohanky a pohančata pozvat, abyste s námi také vyplnili do kolonky náboženství vaši cestu a pomohli tak zjistit, kolik nás je.
Předchozí průzkumy
Jak jsme již psali, v prvním sčítání obyvatel, kde se již… číst dál
Pohanství má budoucnost. Pokud mu ji dáme.
Josef Petr
Je pohanství prastará řeka, která se jen v minulosti rozdělila na více slabších toků, co se teď znovu spojily, aby jejich burácení změnilo současnou společnost? Nebo je to všechno jen výkřik do tmy a hra zastydlých postmoderních hipíků a nácků, která má svůj konec? Následující úvaha je o tom, co musíme udělat, aby byla pravda to první a ne to druhé. číst dál
O festivalu Rodokrug 2019
Budimír
Ve dnech 10. – 12. 5. 2019 jsem se spolu s některými přáteli zúčastnil setkání domorodých kultur různého původu a vyznání. Konalo se na hranici Moravy a Slovenska, v dřívějším tzv. konfiniu – hraničním „kraji nikoho“ v období od zániku Velké Moravy až do 13. století, v krajině kolem dnešních slovenských obcí Vrbovce a Šance, v prostoru, kde se ukrývali utečenci a kde přirozeně vznikla lesní (krátko-vzdálenostní) bojová lukostřelba. číst dál
Elementalismus – cesta čtyř
majkii
Elementalism
The theory that the heathen gods originated in the personification of elemental powers.
Vzpomínky na vznik České pohanské společnosti
Jakub Achrer
Obrátila se na mě šéfredaktorka Kolovratu s prosbou o krátký vzpomínkový článek o době, v níž vznikala Česká pohanská společnost (ČPS), která právě slaví sedm let své existence. Vlastně se necítím úplně nejpovolanější k takovému počinu, protože u vzniku celé myšlenky jsem vlastně nebyl. Ale něco málo o okolnostech, které vedly ke vzniku ČPS, přeci jenom vím. Následuje osobně zbarvené pojednání o tom, jak jsem to vnímal. Vzpomínka je psána lidovým jazykem a spíš než na strohá fakta se soustředí na zajímavosti z té doby. Nebudu tedy vyjmenovávat, co všechno se podařilo, jen se podělím o pár takových dojmů a zajímavostí.
ČPS… číst dál
Knižní poklady malé i velké – 2. díl
Lenka Kovářová (Zmiu)
Už jsem se chtěla vrhnout na nějaké starší knihy, které bych doporučila i nedoporučila, ale opět se vynořilo dost novinek. Některé z nich budou jistě poklady, některé budou takové poklady, jaké můžeme nalézt v příbězích, kdy si člověk odnese z magické hory zlato a doma zjistí, že je to jen šutr. Co je poklad, je pochopitelně otázka osobního vkusu, ale doufám, že každý si zde najde nějakou zajímavou knihu.
Knižní poklady malé i velké
Lenka Kovářová (Zmiu)
Ač naši předkové byli lidé ústní tradice, pro nás jsou knihy ceněnými zdroji informací i zábavou. Knih pořád přibývá a z toho nepřeberného množství je někdy těžké si vybrat. V tomto novém seriálu bych ráda upozorňovala na nové knížky, které by mohly čtenáře Kolovratu zajímat, a v dalších dílech zmíním i starší tituly, když zrovna nebudu mít po ruce novinky. K některým knihám bude komentář kratší, k některým delší, a to hlavně k těm, které jsem už četla. Snad zde najdete inspiraci a potěšení.
První článek začnu letošními novinkami, protože jich je celkem dost. Zrovna se mi tu sešly dětské knihy, ale zkušený čtenář ví, že dětské knihy mohou někdy… číst dál
Irfan – Hudební archeologové a roztančení mrtví
Petrucha lesní
Existují legendární kapely, které položily základy nových žánrů, ovlivnily stovky následovníků a miliony fanoušků několika generací, někdy dokonce přehodily výhybku hudebního vývoje na novou kolej. Troufnu si tvrdit, že pro náš žánr jsou takovou kultovní kapelou nezapomenutelní Dead Can Dance. Legenda přes svůj nedávný krátký comeback odešla do síně slávy, zůstala však ta spousta lidí, které inspirovala, jejichž hudební pozornost a zájem obrátila k mýtům, k hudbě dávných tančících mrtvých…
Kūlgrinda – Skrytá cesta ke kořenům a návrat starých bohů
Petrucha Lesní
Kūlgrinda znamená kamenitou cestu skrytou pod vodou, vedoucí přes bažinu či jezero k hradu. Sloužila starým Litevcům jako úniková cesta před nájezdníky. Což je vzhledem k okolnostem vzniku skupiny opravdu výstižné. Symbolicky se však tímto slovem míní i cesta k osvícení (iniciace).
Skupina Kūlgrinda vznikla v roce 1990 současně se znovuzrozením svobodné Litvy. Už její vznik se však vymyká obvyklým okolnostem zrodu hudebních seskupení. Nešlo totiž primárně o pouhý hudební, umělecký projekt. Hudba měla být od počátku nedílnou součástí rituálů provozovaných sdružením Romuva, které vzkřísilo litevské pohanství. Dnešní označení „rituální pohanský folk“ zde tedy platí ne symbolicky, nýbrž zcela doslovně.
Abychom toto ukotvení skupiny Kūlgrinda… číst dál
BMWC 2017 – 2018 očima pořadatelů
Jakub Achrer
Českomoravská čarodějnická konference (BMWC) oslaví příští rok patnáct let od svého vzniku. Za tu dobu ušla mnoho mil po stezkách hladkých i trnitých, rovných i křivolakých. Stala se zbožňovanou jedněmi, opovrhovanou jinými. Současně je i velmi pravděpodobné, že mnohý čtenář tohoto pojednání o BMWC nikdy neslyšel, což je pochopitelné. Toto pojednání koneckonců vzniklo na popud jednoho z účastníků, jehož zkušenost je, že skutečně málokdo ví, co se pod zkratkou BMWC skrývá. Rozhodli jsme se sepsat tento krátký článek coby jakýsi obecný dokument o tom, kde se tato akce aktuálně nachází a o čem je.
BMWC nebo-li Českomoravská čarodějnická konference je událost, o které se obvykle dozvíte,… číst dál
Mapa pohanské Evropy
Filip Airis Kubín
Součástí pohanské spirituality bylo vždy i posvátné putování. Duchovní cestování do míst zasvěcených našim bohům, předkům a duchům krajiny. Mohou to být hory, prameny řek, mohyly předků, menhiry nebo také chrámy, věštírny, posvátné lesy a kamenné kruhy v nich. Právě tato místa nás mohou často posílit a inspirovat na naší nejen pohanské cestě a být nám tak potřebnou oporou ve chvílích, kdy je to potřeba. Nemálo mých přátel se v čase potřeby svého posvátného putování vydalo na několika týdenní pouť do dnešních kultovních poutních míst jako je Santiago de compostela, Jeruzalém a jiné. V Evropě jsou ale také spousty jiných silných míst zasvěcených právě… číst dál
Pohanská kronika ČR
Na počest padlým a těm, kteří kráčeli po cestě před námi.
Veřejná verze. Průběžně aktualizováno.
Filip Airis Kubín za velké pomoci celé pohanské komunity.
Tato kronika se vztahuje k historii pohanů v ČR v rámci novopohanského období[1] a vznikla za účelem neztratit staré vzpomínky na časy, kdy vše teprve začínalo. U nás v ČR začalo pohanské obrození hlavně až po pádu komunismu a postupně se rozvíjelo od prvních individuálních snah až do dnešní podoby. Tyto individuální snahy začaly různě po celé ČR plně nezávisle na sobě, přičemž postupně s rozvojem internetu (Xchat, různá fóra, Lide.cz) spolu první pohané začínali více komunikovat a organizovali setkání, rituály, výlety a jiné projekty.
Protože jsme začínali úplně od nuly, můžete vidět, že na začátku to byl jeden velký kotel Cerridwen, kdy se snahy různě vytvářely, míchaly, končily a sublimovaly… To vše díky každému novému krůčku na cestě za poznáním, které sběry informací a poznávání reálné funkční dlouhodobé praxe nabízely. Organizátoři pohanských skupin (klanů, covenů, kruhů, skupin, hájů) a projektů jsou zde uvedeni pod svými pohanskými jmény. Data jsme se snažili doplnit co nejpřesněji, občas ale datum ukončení nejde dohledat, protože projekty prostě „vyšuměly”.
Kotlík proměny, peří na kosti.
Mocný kruh kamenný, brána věčnosti.
My jsme lid minulý.
My jsme lid přítomný.
My jsme lid budoucí,
silnější než dřív.
Rozhovor s Vořechem o kapele Druga
Na začátku března jsem si povídala s kapelníkem folkové kapely Druga s Lukášem Pokorným, kterého většina lidí zná pod jeho přezdívkou Vořech. Společně s dalšími pěti muzikanty hrají folk, který se tematizuje do historických středověkých motivů, pověstí a slovanské mytologie, ale nabízí divákům i temnější rockovější dynamiku. Můžete je znát z bardských večerů, kde kapela posledních pár let vystupovala. Od loňského podzimu hraje v novém složení, které představila ve videozáznamu písně Pogreb natočeném ve skanzenu nedaleko Divoké Šárky. Pokud si je chcete poslechnout naživo, přijďte na jejich koncert, který se bude konat 13.3.2018 od 19:30 ve Freemasonic Club Pubu v Praze.
číst dál
Analýza sčítání pohanů 2017
Filip Airis Kubín
Sčítání proběhlo pomocí online formuláře ve dnech od 13.4.2017 do 28.4.2017.
https://kolovrat.pohanskaspolecnost.cz/velke-scitani-pohanu-cr-2017/
Chtěl bych nejdříve velice poděkovat všem pohanům a pohankám, kteří sčítací formulář vyplnili, protože právě díky vám jsme mohli poprvé nahlédnout hlouběji do složení a hodnot našeho pohanství v České republice.
Nejprve bych rád zmínil strukturu celého sčítání. Zvolila se cesta otevřeného formuláře na Googlu bez potřeby jakékoliv identifikace, jako je například registrační e-mail nebo přímo účet na Googlu a to z důvodu, že někteří pohané chtějí zůstat v anonymitě z různých, často pochopitelných osobních důvodů. Také to bylo kvůli eliminaci rizika vzniku fámy, že se tímto sčítáním snažíme jen dostat kontakt… číst dál
Reportáž z výstavy Jeden kmen
Miroslav Cetkovský
Koncem září proběhl v Brně na Špilberku festival k zahájení fantasy výstavy nazvané Jeden kmen. Tato výstava je zaměřená na fiktivní život skřetího kmene na motivy světa J.R.R.Tolkiena. Protože na fantasy bitvy jezdím již hodně dlouho, rozhodl jsem se, že tento projekt podpořím finančně a následně i návštěvou festivalu, ať si užiji atmosféru, výstavu, doprovodný program i spoustu přátel, kteří se tam stejně jako já vypravili, ať už v kostýmech nebo v civilu.
Aby všem účastníkům bylo hned jasné, že to myslí vážně, připravili si na zahájení festivalu souboje jednotlivců i skupin v plné zbroji s lehce měkčenými zbraněmi, kterého se zúčastnili kromě Jednoho kmene (Snagy) i jiné… číst dál
Menuo Juodaragis (Měsíční černorožec), festival baltských snů
Petrucha lesní
Fotografie: Petrucha lesní, Menuo Juodaragis – Ugnius
„Tato mezinárodní hudební slavnost zve návštěvníky do země, která zachovala pohanský oheň Evropy a hovoří nejstarším jazykem na kontinentu.“ Píše se v úvodu na webu litevského festivalu Menuo Juodaragis. A dál: „…pro baltský pohled na svět a estetiku, slučující staré a nové, autentické a moderní, význam a spontánnost.“ A tak to doslova a do písmene skutečně je. Pro festival je charakteristické, že se neomezuje na žádný hudební žánr. Uslyšíte zde všechno od metalu přes elektronické ambientní experimenty až po „hard folklor“. Jenom tady uvidíte ocvočkované metalové adolescenty aplaudovat babkám v krojích. Lidé jsou tu velmi různí, všechny však spojuje láska k dávným baltským kulturním kořenům. Hudebníci všech žánrů z nich čerpají a návštěvníci to nadšeně přijímají bez ohledu na hudební styl. Tohle se nezažije nikde jinde. číst dál
Názor: Pohanství, svoboda a tlak světa okolo nás
Filip Airis Kubín
Své pohanství jsem přijal, když mi bylo 15 let. Bylo to jedné úplňkové noci, kdy jsem vzdal svou přísahu krajině, bohům a matce Zemi. Ve 20 letech jsem pak poznal další pohany a začal být aktivní i v různých pohanských snahách. Nyní je tomu tedy 15 let, co žiji svůj život v souznění se svými předky, krajinou a bohy.
Za tu dobu jsem v pohanství zažil spoustu krásných zkušeností při výletech za poznáním naší mocné krajiny, na pohanských srazech v hospůdkách, při osobních meditacích, když jsem seděl osamocen uprostřed hor, nebo když jsem stál v kruhu při nespočtu různých rituálů v náruči našich bohů, předků a pohanských přátel. Poznal jsem také mnoho velice inspirujících pohanů a pohanek, kteří jsou osobnostmi sami o sobě. Samorosty, kteří stavějí kamenné kruhy a hodiny dokáží sedět a naslouchat krajině, stejně jako osoby, které ochotně pomáhají druhým nebo dokáží hrdě stát za svými hodnotami v proměnlivém světě. Pohany, kteří se rozhodli jít po cestě pohanství, i když byli na tuto cestu ve svém okolí úplně sami. číst dál
Ukázka z knihy Santería: Uctívání svatých na Kubě
Santería: Uctívání svatých na Kubě. Zdroj: Kosmas
Veronika Šulcová
Santería je náboženství, které vzniklo spojením tradic Afričanů dovezených na Kubu, nejčastěji v rámci obchodu s otroky, s křesťanskou vírou a některými dalšími vlivy, například se svobodným zednářstvím a evropskou lidovou magií. Santería, jejímž jiným názvem je lucumí neboli přátelství, je velice komplexním náboženským systémem s jasnou představou o fungování světa, lidském osudu i o roli dobra a zla. Navzdory silnému propojení santeríi s křesťanstvím spočívají její kořeny hluboko v srdci Afriky. U nás prakticky neznámé náboženství má ve světě více jak sto miliónů vyznavačů. Kniha se zabývá hlavními technikami, jimiž jsou divinace, iniciace, posedlost, obětování, modlitby, snění a léčení, stejně jako práce s rostlinami a bylinami.
Následující text je zkrácenou ukázkou z nové knihy Veroniky Šulcové Santería: Uctívání svatých na Kubě, která vyšla 12. září. Text samozřejmě vychází s laskavým svolením nakladatele, pana inženýra Vladimíra Kvasničky, kterému tímto děkujeme.
Pohanství a meditace
Kateřina Achrerová a Jakub Achrer
“Ptáš-li se na runy,
posvátné písmo,
jež od bohů pochází,
jež věštec vybarvil,
že mluvit je chytré, zvíš,
a moudré je mlčet.”
“Otázku klást
a dovést odpovědět
musí muž moudrý.
Jen jednomu se svěř,
jinému ne,
tajemství tří šeptá tráva.”
(Hámavál – Výroky Vysokého)
Pokud čtete tento článek proto, abyste se dozvěděli, zda je potřeba meditovat ve spojitosti s pohanskými náboženstvími, pak vám ušetříme drahocenný čas. Není. To je všechno.
Odin, mimo jiné i patron magie, touhy po poznání a jeho hledání (zdroj: Design-By-Humans/DeviantArt).
Meditace v pohanském kontextu je nicméně opomíjené téma, o kterém existuje v zahraniční literatuře poměrně málo knih… číst dál
Tip na film: The Wicker Man (1973)
Kateřina Achrerová a Jakub Achrer
Blíží se beltain. To je dobrý čas podívat se na film Wicker Man z roku 1973. Jen pozor, abyste si jej nespletli s pozdější adaptací téže předlohy s Nicolasem Cagem, která se naprosto minula pointou původního filmu.
Wicer Man z roku 1973 je po všech stránkách pozoruhodným dílem. Zná jej většina pohanů a snad všichni wiccani a druidi, v jejichž řadách je skutečně kultovním filmem číslo jedna. Je na svou dobu neuvěřitelně drzý, poetický i filozofický zároveň. Vznikal v době druhé vlny rozmachu pohanství, kdy vznikala Pohanská federace a celá myšlenka uctívání Bohů se rychle… číst dál
Velké sčítání pohanů v ČR 2017
V roce 2011 proběhlo celostátní sčítání lidu, kde se k pohanství přihlásilo 863 pohanů. Je to krásné číslo a mimochodem je to stejné číslo, jako je datum příchodu Cyrila a Metoděje do Moravu. Od posledního sčítání lidu uběhlo už šest let, tak jsme si řekli, co udělat tento celkový průzkum znovu? Zjistit, kolik je nás pohanů v ČR nyní, jak se situace vyvinula od té doby a položit i vlastní pohanské otázky, které by jinak ve sčítání lidu nemohly být položeny. Otázky typu jakých jsme cest, nebo jaké části pohanství jsou pro nás individuálně nejdůležitější, totiž nám mohou pomoci zjistit, co je pro nás… číst dál
Recenze: Po stopách Keltů v Čechách
Pavel Horák
Vladimír Mátl, Po stopách Keltů v Čechách: Netradiční průvodce historií a památkami z doby oppid. Praha: XYZ, 2016. 327 s. Dop. cena 299 kč. ISBN 978-80-7505-440-1.
Tato kniha si zaslouží být potřísněna hlínou a prachem cest. Její místo je v rukou poutníka po české krajině, případně v jeho batohu, a ne vystavena na polici knihovny. Stránky by měla mít navlhlé, rohy stran zohýbané, tak aby cestovatel po české krajině hned našel, co hledá. Snad by si do ní, díky její pevné vazbě, mohl vkládat i byliny, které při své cestě nasbírá. Nová kniha Vladimíra Mátla Po stopách Keltů aspiruje na to být průvodcem po nejvýznamnějších českých oppidech a je třeba říct, že se… číst dál
Ozbrojme se nožem typu „sekerka“, vážení, bitva právě začala!
Recenze českého vydání knihy Edreda Thorssona „Futhark, runy v praxi“, vydavatelství Fontána, 2016.
Šárka Sedláková
V roce 1984 vyšly dvě knihy o runách, které podnítily zájem o toto téma po celém světě. Jednou z nich byla kniha Edreda Thorssona „Futhark“, založená na jeho dlouholetém studiu germanistiky a na jím rekonstruované technice galdru (v překladu čarodějnictví, runový zpěv), a tou druhou byla kniha Ralpha Bluma, která cílila přímo na runovou divinaci, k čemuž sloužil i přiložený váček s umělohmotnými runami. To také způsobilo, že se runová divinace stala v kruzích New Age oblíbenou.
Ve svých pamětech Edred uvádí historku, podle které se mu během jejich společného setkání Ralph Blum svěřil, že… číst dál
Pozvánka na ekoterapeutický workshop
For English read below.
Ke konci září se v Praze uskuteční první ekoterapeutický workshop finské ekopsycholožky Riitty Wahlström. Pokud vás zajímá vztah člověka a přírody, spirituální dimenze přírody a rádi si vyzkoušíte nové vedené meditace nebo mindfulness rituály v přírodě, jedná se o jedinečnou příležitost jak načerpat know-how od zkušené terapeutiky. Rádi byste zapojili ekoterapeutické aktivity do vaší profese, do vaší spirituální praxe nebo je sami předávali dál? V tom případě určitě neváhejte omrknout leták a případně se ozvat Lence s dotazem či přihláškou. Počet míst je omezen.
Super je, že členové ČPS (nejenom) mají výraznou slevu.
In the end of September, the first ecotherapeutic workshop of Finnish… číst dál