Historie

Rituály ásatrú – Zimní noci

Lenka Kovářová (Zmiu) 

Možná jste se už setkali s kolem svátků ásatrú, představující osm hlavních svátků. Toto kolo  sice přirozeně kopíruje přechody ročních dob, ale ve skutečnostni jde o mix germánských a keltských svátků a některé z nich svou snahou o zdání původnosti tlačí trochu na sílu. Na tom, že některé svátky nejsou zcela původní, není nic špatného, přebírání odjinud patří k živému náboženství, pokud nechceme být skanzenem rigidních napodobitelů dávných tradic. Nicméně i v živé tradici považuji práci s prameny za klíčovou, protože jen s vědomím toho, odkud co pochází, mohu s danou skutečností lépe… číst dál

Vliv raného vývoje Wiccy v USA na eklektické hnutí v Evropě

Jakub Achrer

Ke vzniku tohoto článku o Wicce vedla četná nedorozumění, o kterých jsem buď slyšel nebo byl jejich přímým účastníkem. V minulosti jsem se zde v Kolovratu již mýtům okolo tradice Wicca věnoval, nicméně v jiném kontextu a z jiných důvodů. Téma, které jsem se rozhodl otevřít tentokrát, je velmi citlivé, nosím jej v hlavě již mnoho let a dlouho jsem nevěděl, jak jej uchopit a formulovat tak, abych nebyl špatně pochopen. Zde je tedy můj pokus, popsat relativně stručně problematiku, která je stejně ošidná jako zašmodrchaná a vnést trochu světla do historických příčin toho, proč jsou věci takové, jaké jsou. Současně bych rád předeslal, že tento článek je věnován… číst dál

Historie tradiční Wiccy – Wicca ve 40. a 50. letech

Jakub Achrer

V předchozích kapitolách jsme se podívali na tu část příběhu, v níž Gerald Gardner, který bývá označován jako zakladatel tradice Wicca, hraje zcela pasivní roli, a která předchází jeho tvůrčímu podílu na celé věci, k němuž došlo v padesátých letech minulého století. Část příběhu, na kterou se podíváme nyní, zahrnuje všechno, co se stalo po Geraldově zasvěcení v roce 1939. Víme, že byl čarodějnickým kultem zcela fascinován. Tato oblast zcela zastínila veškeré jeho dosavadní zájmy. Víme také, že Dafo byla Geraldovi z tohoto prostředí zdaleka nejblíže a byla jeho hlavním zdrojem informací, byť na jeho otázky odpovídala často vyhýbavě nebo mnohoznačně. Jedna z pozoruhodných věcí na této… číst dál

Historie tradiční Wiccy – prvopočátky tradice Wicca

Jakub Achrer

Smyslem následujícího textu je vnést trochu světla do otázky historie tradice Wicca tak, jak občas zaznívá v českém prostředí, které bohužel nedisponuje kvalitní faktografickou literaturou. Díky tomu lze narazit na různé druhy tmářství, které sahá od extrému v podobě tvrzení, že Wicca je stará 20 tisíc let, až po extrém, že Gardner si to celé vymyslel a vylhal. Smutnou skutečností, že tato pomýlenost se nevyhýbá ani textům s faktografickými, či dokonce akademickými ambicemi. Dovolil jsem si tedy vytáhnout základní informace z dostupného výzkumu (především) Philipa Heseltona, doplnil je o vlastní postřehy a nabízím je komukoliv, kdo upřednostňuje fakta a chce… číst dál

Historie druidů

Filip Airis Kubín

Vývoj historie druidů z chronologické perspektivy od minulosti po současnost se v nejen druidských kruzích často dělí na tři základní období. První je staropohanské (paleopaganism) druidství, druhé středopohanské (mesopaganism) druidství a třetí novopohanské (neopaganism) druidství.

Dávní druidové

Prvním, to jest staropohanským druidstvím, se označuje druidství v období před příchodem křesťanství. Podle antických autorů druidové oplývali v keltské společnosti celou řadou funkcí – byli to filosofové, učitelé, pamětníci a soudci, měli znalosti o všech věcech přírodních a tradicích lidu, byli činní v bohoslužbě, ve věcech posvátných, vykonávali veřejné i soukromé oběti, byli prostředníky mezi lidmi a… číst dál

Antické záznamy o druidech

Filip Airis Kubín, pomoc s překladem Petra Fausová, Veronika Kůsová, Zardan Daenlin

V tomto článku je představen soubor dohledaných záznamů o druidech z antické literatury. Záznamy jsou přeložené do češtiny i s anglickou či původní verzí, aby si případní hledači mohli co nejlépe vytvořit svůj vlastní názor.

Při studiu textů autorů je potřeba vnímat kontext doby, ve kterém jsou díla napsána, politické či náboženské agitace, geografickou a časovou vzdálenost, i rozdílné kulturní či filosofické vnímání autorů.

V Caesarově De Bello Gallico jsou přidány i části, kde je zmíněn i Diviciacus, protože byl Caesarem i Cicerem nazýván druidem. číst dál

Kdo byli druidové starověku?

Matouš Vencálek

Opravdu jistě víme v podstatě jen to, že přibližně někdy od první poloviny prvího tisíciletí před naším letopočtem až do poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu existovala v Galii, Británii a Irsku instituce filosofů a nábožensko–magických specialistů, které antičtí autoři označovali slovy „Druidae“ či „Druides“. I o původu tohoto výrazu se vedou spory – pochází ze staré keltštiny (prajazyka, z nějž se později vyvinulo šest známých keltských jazyků) a do moderních jazyků se dostal z latiny. Jedná se pravděpodobně o spojení superlativu dru a kořene wid, což by se dalo přeložit jako „velmi mnoho vědoucí“. Dru však může… číst dál

Sexuální život starých Slovanů

Giuseppe Maiello
O sexuálních zvyklostech staroslovanské společnosti v předkřesťanském období existuje málo dokladů. Jeden z takových nemnohých dokladů, týkajících se svatebních a předsvatebních zvyků, uvádí slavný arabský myslitel, cestovatel a etnograf al-Mas’údí (zemřel roku 956) – shledá-li slovanský ženich svou nevěstu jako pannu, zapudí ji znechuceně slovy:
„Kdybys byla stála za něco, byli by tě muži milovali a ty bys byla jistě si vybrala někoho, kdo by tě zbavil panenství“.
Zvyklosti v období christianizace, kdy nevázané sexuální chování začínalo být trestáno, zachytili další arabští cestovatelé nepoměrně podrobněji. Například Achmed Ibn-Fadlán (10. století) píše, že ruští kupci i cizí obchodníci na ruském území: „souložili bez ostychu veřejně na trzích,… číst dál
Přihlaste se k odběru: