Lughnasad – svátek první sklizně?

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Přátelé pohané, nezlobte se na mě, já tomu prostě nějak nemůžu uvěřit. Tak si to představte – v našich zeměpisných šířkách a potažmo i v těch keltských nikdy nezačínala sklizeň obilí v době okolo prvního srpna. Žně obvykle začínaly dříve. Pokud použijeme křesťanskou pranostiku o svaté Markytě, co hodila srp do žita, tak to máme 13. července, nikoli 1. srpna. Dožínky? Ale no tak, za 14 dní se dá sklidit tak kombajnem, ale srpy? Takže proč se vlastně asi tak uprostřed žní, kdy je na poli ale opravdu největší kalup, aby bylo obilí pod střechou dřív, než ho ještě na polích… číst dál

Slunovratový rebarborový chléb a mrkvová polévka

Jiří Seóras Posledník, Blanka Žofinka Posledníková

  1. června 2018 – 13:08 hodin letního času

Slunce dosáhne v tuto chvíli svého vrcholu. Je letní slunovrat, nejdelší den, nejkratší noc.

Nejstarší etnikum na našem území, Keltové, pojmenovali tento svátek Litha. Hlavním symbolem byl oheň a ohnivá kola, vyrobená ze slámy, zapálená a kutálená ze strání. Naproti tomu staří Slované nazývali tyto svátky Kupadla, hlavním motivem byla očistná koupel ve slunovratový podvečer. Oheň a voda – jaký to rozpor! Kdepak, obřadní koupelí naši předkové začínali každý velký svátek a oheň nechyběl ani u Slovanů. Zapalovaly se ohně a točilo se hořícími větvemi, aby bylo napodobeno Slunce a jeho pohyb po nebi. Křesťanství… číst dál

BMWC 2017 – 2018 očima pořadatelů

Jakub Achrer

Českomoravská čarodějnická konference (BMWC) oslaví příští rok patnáct let od svého vzniku. Za tu dobu ušla mnoho mil po stezkách hladkých i trnitých, rovných i křivolakých. Stala se zbožňovanou jedněmi, opovrhovanou jinými. Současně je i velmi pravděpodobné, že mnohý čtenář tohoto pojednání o BMWC nikdy neslyšel, což je pochopitelné. Toto pojednání koneckonců vzniklo na popud jednoho z účastníků, jehož zkušenost je, že skutečně málokdo ví, co se pod zkratkou BMWC skrývá. Rozhodli jsme se sepsat tento krátký článek coby jakýsi obecný dokument o tom, kde se tato akce aktuálně nachází a o čem je.

BMWC nebo-li Českomoravská čarodějnická konference je událost, o které se obvykle dozvíte,… číst dál

Map of Pagan Europe

Filip Airis Kubín
For all Pagan seekers; knowledge is not only about what we learn in the classroom, but also about what we discover about our cultures and traditions throughout Europe.

Wandering has always been part of pagan spirituality. Pilgrimages to places devoted to our gods, ancestors and spirits of the land. These include mountains, streams, burial mounds (dolmens) of ancestors, menhirs or temples, oracles, sacred woods and the stone circles they guard. These are the places that might provide strength and inspiration not only for our pagan path, and serve as much needed support in times of crises. Several… číst dál

Mapa pohanské Evropy

Filip Airis Kubín

Součástí pohanské spirituality bylo vždy i posvátné putování. Duchovní cestování do míst zasvěcených našim bohům, předkům a duchům krajiny. Mohou to být hory, prameny řek, mohyly předků, menhiry nebo také chrámy, věštírny, posvátné lesy a kamenné kruhy v nich. Právě tato místa nás mohou často posílit a inspirovat na naší nejen pohanské cestě a být nám tak potřebnou oporou ve chvílích, kdy je to potřeba. Nemálo mých přátel se v čase potřeby svého posvátného putování vydalo na několika týdenní pouť do dnešních kultovních poutních míst jako je Santiago de compostela, Jeruzalém a jiné. V Evropě jsou ale také spousty jiných silných míst zasvěcených právě naší pohanské… číst dál

Marmeládový chléb a kuřátko s medovou polevou

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Vážení a milí,

po nějakém čase se opět vracíme a budeme připravovat různé už zapomenuté pokrmy, kterými se v dobách dávných oslavovaly dny něčím výjimečné či sváteční.

Dnešní recepty budou k oslavě jara, na svátek Ostara.

Název tohoto svátu je odvoze od slova Eostre, co znamená Bohyně jara, a oslavuje jarní rovnodennost. Podle pověstí zavedli Ostaru do keltské kultury Sasové někdy kolem roku 600 n.l., aby se oficiálně označil příchod jara. V tuto dobu začíná doba namlouvání Bohyně s Bohem a jejich vztah, který dojde svého požehnání o Beltainu. Ostara představuje čas rovnovážného vztahu světla a tmy a na severu je časem setí. Mnoho tvorů v tuto… číst dál

Pohanská kronika ČR

Na počest padlým a těm, kteří kráčeli po cestě před námi.

Veřejná verze. Průběžně aktualizováno.
Filip Airis Kubín za velké pomoci celé pohanské komunity.

Tato kronika se vztahuje k historii pohanů v ČR v rámci novopohanského období[1] a vznikla za účelem neztratit staré vzpomínky na časy, kdy vše teprve začínalo. U nás v ČR začalo pohanské obrození hlavně až po pádu komunismu a postupně se rozvíjelo od prvních individuálních snah až do dnešní podoby. Tyto individuální snahy začaly různě po celé ČR plně nezávisle na sobě, přičemž postupně s rozvojem internetu (Xchat, různá fóra, Lide.cz) spolu první pohané začínali více komunikovat a organizovali setkání, rituály, výlety a jiné projekty.

Protože jsme začínali úplně od nuly, můžete vidět, že na začátku to byl jeden velký kotel Cerridwen, kdy se snahy různě vytvářely, míchaly, končily a sublimovaly… To vše díky každému novému krůčku na cestě za poznáním, které sběry informací a poznávání reálné funkční dlouhodobé praxe nabízely. Organizátoři pohanských skupin (klanů, covenů, kruhů, skupin, hájů) a projektů jsou zde uvedeni pod svými pohanskými jmény. Data jsme se snažili doplnit co nejpřesněji, občas ale datum ukončení nejde dohledat, protože projekty prostě vyšuměly”.

Kotlík proměny, peří na kosti.
Mocný kruh kamenný, brána věčnosti.
My jsme lid minulý.
My jsme lid přítomný.
My jsme lid budoucí,
silnější než dřív.

číst dál

Rozhovor s Vořechem o kapele Druga

Na začátku března jsem si povídala s kapelníkem folkové kapely Druga s Lukášem Pokorným, kterého většina lidí zná pod jeho přezdívkou Vořech. Společně s dalšími pěti muzikanty hrají folk, který se tematizuje do historických středověkých motivů, pověstí a slovanské mytologie, ale nabízí divákům i temnější rockovější dynamiku. Můžete je znát z bardských večerů, kde kapela posledních pár let vystupovala. Od loňského podzimu hraje v novém složení, které představila ve videozáznamu písně Pogreb natočeném ve skanzenu nedaleko Divoké Šárky. Pokud si je chcete poslechnout naživo, přijďte na jejich koncert, který se bude konat 13.3.2018 od 19:30 ve Freemasonic Club Pubu v Praze.
číst dál

Analýza sčítání pohanů 2017

Filip Airis Kubín

Sčítání proběhlo pomocí online formuláře ve dnech od 13.4.2017 do 28.4.2017.
https://kolovrat.pohanskaspolecnost.cz/velke-scitani-pohanu-cr-2017/

Chtěl bych nejdříve velice poděkovat všem pohanům a pohankám, kteří sčítací formulář vyplnili, protože právě díky vám jsme mohli poprvé nahlédnout hlouběji do složení a hodnot našeho pohanství v České republice.

Nejprve bych rád zmínil strukturu celého sčítání. Zvolila se cesta otevřeného formuláře na Googlu bez potřeby jakékoliv identifikace, jako je například registrační e-mail nebo přímo účet na Googlu a to z důvodu, že někteří pohané chtějí zůstat v anonymitě z různých, často pochopitelných osobních důvodů. Také to bylo kvůli eliminaci rizika vzniku fámy, že se tímto sčítáním snažíme jen dostat kontakt… číst dál

Klášter Ostrov a jeho kostely u pohanských hradišť

Luboš Rokos

Studium pohanské doby i náboženství zápasí s problémem, kterým je nedostatek informací. Pohané v českých zemích o sobě nezanechali klasické písemné zprávy, kronikáři přemyslovského státu zprostředkovali informace selektivně a přirozeně i negativně zabarvené. A někde se dá zjistit jen jakýsi „negativní otisk“, tedy kde projevili křesťané zájem o nějaké místo nebo věc, tam mohlo být něco pohanského.

Když jsem se zajímal o vrch Velíz v křivoklátských lesích, jednalo se mi hlavně o lokalitu – Přemyslovci zde měli lovecký revír a hrad Křivoklát, Karel IV. v lesích vystavěl Karlštejn, panovnickou tradici drží zámek v Lánech jakožto letní sídlo česko-(slovenských) prezidentů. Jenže přímo na Velízi fungovalo ještě probošství kláštera Ostrova a ještě předtím pohanské kultovní… číst dál

Reportáž z výstavy Jeden kmen

Miroslav Cetkovský

Koncem září proběhl v Brně na Špilberku festival k zahájení fantasy výstavy nazvané Jeden kmen. Tato výstava je zaměřená na fiktivní život skřetího kmene na motivy světa J.R.R.Tolkiena. Protože na fantasy bitvy jezdím již hodně dlouho, rozhodl jsem se, že tento projekt podpořím finančně a následně i návštěvou festivalu, ať si užiji atmosféru, výstavu, doprovodný program i spoustu přátel, kteří se tam stejně jako já vypravili, ať už v kostýmech nebo v civilu.

Aby všem účastníkům bylo hned jasné, že to myslí vážně, připravili si na zahájení festivalu souboje jednotlivců i skupin v plné zbroji s lehce měkčenými zbraněmi, kterého se zúčastnili kromě Jednoho kmene (Snagy) i jiné… číst dál

Poděkování za rok 2017

Kalendářní rok 2017 je u konce a já bych za něj rád poděkoval vám všem, pohanům a pohankám. Stejně tak bych vám chtěl popřát hodně síly, radosti a zdraví do roku nového. Ať rodina a přátele drží pospolu a ať zvládnete všechny výzvy nového cyklu.

Tento rok (a roky okolní) se má pohanská generace dostala do etapy zakládání rodin. Konalo se velké množství nádherných svateb pohanských přátel a zavládla doba hnízdění v podobě stavění domů, kupování pozemků, zařizování bytů. Také se narodilo nebo bylo v lásce počato nemálo pohančat. Celkově se tedy v poslední době má pohanská generace zaměřila právě na tuto silnou etapu života a mně přijde fascinující být svědkem těchto… číst dál

Slunovratová zpráva 2017

Vážení členové a příznivci České pohanské společnosti,

čas plyne dál a rok 2017 vyklízí cestičku roku 2018. Podívejme se tedy, co se za rok 2017 vše událo. Pod záštitou Č.P.S. letos proběhlo celkem 46 veřejných akcí a 2 rituály ku příležitosti oslav svátků Kola roku pro členy i nečleny. Konkrétní rozpis událostí naleznete na konci zprávy. Jednou z pořádaných událostí je Členská schůze Č.P.S., která se koná jednou ročně. Rada Č.P.S. má schůze dvakrát ročně. V současnosti má Č.P.S. 74 členů, což je o 11 méně než tomu bylo minulý rok. Rada Č.P.S. aktuálně čítá 17 členů, z nichž každý přispívá svým projektem a je pro Č.P.S. velkou oporou.… číst dál

Menuo Juodaragis (Měsíční černorožec), festival baltských snů

Petrucha lesní
Fotografie:  Petrucha lesní,  Menuo Juodaragis – Ugnius

„Tato mezinárodní hudební slavnost zve návštěvníky do země, která zachovala pohanský oheň Evropy a hovoří nejstarším jazykem na kontinentu.“ Píše se v úvodu na webu litevského festivalu Menuo Juodaragis. A dál: „…pro baltský pohled na svět a estetiku, slučující staré a nové, autentické a moderní, význam a spontánnost.“ A tak to doslova a do písmene skutečně je. Pro festival je charakteristické, že se neomezuje na žádný hudební žánr. Uslyšíte zde všechno od metalu přes elektronické ambientní experimenty až po „hard folklor“. Jenom tady uvidíte ocvočkované metalové adolescenty aplaudovat babkám v krojích. Lidé jsou tu velmi různí, všechny však spojuje láska k dávným baltským kulturním kořenům. Hudebníci všech žánrů z nich čerpají a návštěvníci to nadšeně přijímají bez ohledu na hudební styl. Tohle se nezažije nikde jinde. číst dál

Příběhy pro děti: Jak to bylo s Meluzínou

Žabka

Kdo by neznal Meluzínu? Obzvlášť v sychravých podzimních dnech je častým hostem snad ve všech komínech a nejsou jí cizí ani nejrůznější skuliny v panelových domech, které také dokáže rozezvučet svým charakteristickým zpěvem. Možná stejně jako já od dětství víte, že Meluzíně je třeba sypat krupici (nebo mouku se špetkou soli, záleží na krajových zvyklostech), protože právě o ni svým skučením v komínech prosí.

Ale kdo vlastně je Meluzína, a proč jí sypeme krupici? Je to snad přímo některá větrná bohyně? A pochází z keltské, nebo slovanské mytologie? Neuměla jsem si na tyto otázky odpovědět, a tak jsem se pustila do malého pátrání. A tady jsou jeho výsledky.

Meluzína… číst dál

Názor: Pohanství, svoboda a tlak světa okolo nás

Filip Airis Kubín

Své pohanství jsem přijal, když mi bylo 15 let. Bylo to jedné úplňkové noci, kdy jsem vzdal svou přísahu krajině, bohům a matce Zemi. Ve 20 letech jsem pak poznal další pohany a začal být aktivní i v různých pohanských snahách. Nyní je tomu tedy 15 let, co žiji svůj život v souznění se svými předky, krajinou a bohy.

Za tu dobu jsem v pohanství zažil spoustu krásných zkušeností při výletech za poznáním naší mocné krajiny, na pohanských srazech v hospůdkách, při osobních meditacích, když jsem seděl osamocen uprostřed hor, nebo když jsem stál v kruhu při nespočtu různých rituálů v náruči našich bohů, předků a pohanských přátel. Poznal jsem také mnoho velice inspirujících pohanů a pohanek, kteří jsou osobnostmi sami o sobě. Samorosty, kteří stavějí kamenné kruhy a hodiny dokáží sedět a naslouchat krajině, stejně jako osoby, které ochotně pomáhají druhým nebo dokáží hrdě stát za svými hodnotami v proměnlivém světě. Pohany, kteří se rozhodli jít po cestě pohanství, i když byli na tuto cestu ve svém okolí úplně sami. číst dál

Ukázka z knihy Santería: Uctívání svatých na Kubě

Santería: Uctívání svatých na Kubě. Zdroj: Kosmas

Veronika Šulcová

Santería je náboženství, které vzniklo spojením tradic Afričanů dovezených na Kubu, nejčastěji v rámci obchodu s otroky, s křesťanskou vírou a některými dalšími vlivy, například se svobodným zednářstvím a evropskou lidovou magií. Santería, jejímž jiným názvem je lucumí neboli přátelství, je velice komplexním náboženským systémem s jasnou představou o fungování světa, lidském osudu i o roli dobra a zla. Navzdory silnému propojení santeríi s křesťanstvím spočívají její kořeny hluboko v srdci Afriky. U nás prakticky neznámé náboženství má ve světě více jak sto miliónů vyznavačů. Kniha se zabývá hlavními technikami, jimiž jsou divinace, iniciace, posedlost, obětování, modlitby, snění a léčení, stejně jako práce s rostlinami a bylinami.

Následující text je zkrácenou ukázkou z nové knihy Veroniky Šulcové Santería: Uctívání svatých na Kubě, která vyšla 12. září. Text samozřejmě vychází s laskavým svolením nakladatele, pana inženýra Vladimíra Kvasničky, kterému tímto děkujeme.

číst dál

Jak ochránit (a tedy nepotlačit) přirozenou divost malých dětí

Zuzana Junková a Viktor Junek

Účelem tohoto textu je sdílení osobních zkušeností a myšlenek. Rozhodně nemá představovat žádný univerzální návod či rady zkušenějším rodičům. Pouze jsem chtěla sdílet svou úvahu o tom, jak v dětech zachovat něco tak krásného a cenného, jako je jejich přirozená hravost, spontaneita a radost – zkrátka to, čemu zde říkám divost.

Začne hrát hudba a moje dcera hned začne tančit. Je jí jedno, kdo se na ni dívá, či jak u toho vypadá. Důležitá je pro ni jen radost z pohybu a hudby, kterou slyší. Když se směje, pláče, hraje si nebo zkoumá okolí, je plně v přítomnosti, oddaná své činnosti nebo svému tělu. Co prožívá, dává… číst dál

Kolo roku: Vlčí kult

Adrian Wulffill Bairands, Lenka Vlčípírko a Pavel Šroub

Přesnější by možná bylo napsat „Kolo roku podle Bratrstva vlků“, avšak protože se do dnešních dnů nikomu dalšímu nepodařilo dát dohromady uskupení podobného zaměření a my tady byli první, kdo užil spojení kultu vlka, nechám to už tak. Ve skutečnosti se nám ani ve světě stále nepodařilo najít společenství vyznavačů, kteří by se obraceli k vlkům v jejich přírodnější podobě. Svým způsobem je to pochopitelné, protože i ve většině historických pramenů evropské mytologie je vlkošedých bratří v pozitivním smyslu jen velmi poskrovnu. Ano, v případě válečného stavu je to velmi dobrý symbol zkázy a prohnanosti, zasévající děs v řadách nepřátel, ovšem… číst dál

Základy pohanské praxe: Wicca

Kateřina a Jakub Achrerovi

Stalo se již poněkud úsměvnou tradicí, že si Jakub píše krátké reportáže z akcí, které pořádá. Další
úroveň pak je tento článek o akci, kterou jsme nejen pořádali, ale kde jsme i spolu přednášeli.
Přednášku o Wicce jsme plánovali několik měsíců a během té doby jsme několikrát změnili zamýšlené
místo konání. O čajovně jsme uvažovali tak dlouho, až se nám nepodařilo včas zarezervovat termín. O
Vyšehradě jsme přemýšleli tak dlouho, až jsme se začali obávat počasí. Nakonec jsme vybrali místo,
kde se oba cítíme velmi dobře. Hospoda. Umístili jsme přednášku do restaurace Pastička, kam se rádi
chodíme odměnit po únikových hrách.

Na přednášku přišlo… číst dál

Krátce z přednášky o runách

Jakub Achrer

Na začátku května se v Praze odehrála třetí přednáška ze seriálu Základy pohanské praxe. Byla věnována runám. Navazovala na přednášku předchozí, která popisovala obřadní praxi v germánské tradici. Runám jsme vyčlenili samostatný díl, protože ačkoliv jsou integrální součástí germánské obřadní praxe, jedná se o samostatné a nesmírně široké téma.

O tom koneckonců všechny přesvědčila i naše přednášející, Šárka Sedláková. Bez teoretického úvodu a zbytečných řečí okolo rovnou oslovila publikum s otázkou, zda věří v magii. Zda ano, jak a do jaké míry. Interaktivní a přímo k věci byly i další části přednášky.

Zajímavá byla hra s runami, ke které… číst dál

Narození dítěte v pohanství

Filip Airis Kubín za pomoci mnoha pohanských žen.

Všichni rodiče milují své děti, oslavují jejich narození a přejí jim do života jen to nejlepší. V pohanství je tomu zrovna tak. Zároveň se ale v pohanství vnímá i hlubší spirituální rovina celé situace, stejně jako u ostatních přechodových rituálů v životě člověka.

Kromě tradičních oslav se v pohanství vykonávají různé malé i velké rituály, které mají dětem zajistit co nejsilnější duchovní ochranu a štěstí na jejich cestě životem za pomoci našich spojenců: bohů a bohyň, předků a duchů krajiny. A to minimálně po celou dobu jejich dětství až do dalšího přechodového rituálu, což je často vstup do puberty (chlapec) nebo přijetí prvních měsíčků (dívka),… číst dál

Skupinový rituál Beltainu

Airis a Terka

Tento rituál se odehrál o Beltainu 2011 na loukách v Máchově kraji, byl v rituální struktuře posvátného háje a zúčastnilo se ho okolo 25 pohanů.

Úvodní meditace

Všichni se rozejdou do krajiny a tam osamoceni vnímají čas Beltainu, přicházející večer a celkově celou situaci a roční období.

Svolání a očista

číst dál

Pohanství a meditace

Kateřina Achrerová a Jakub Achrer

“Ptáš-li se na runy,

posvátné písmo,

jež od bohů pochází,

jež věštec vybarvil,

že mluvit je chytré, zvíš,

a moudré je mlčet.”

 

“Otázku klást

a dovést odpovědět

musí muž moudrý.

Jen jednomu se svěř,

jinému ne,

tajemství tří šeptá tráva.”

(Hámavál – Výroky Vysokého)

 

Pokud čtete tento článek proto, abyste se dozvěděli, zda je potřeba meditovat ve spojitosti s pohanskými náboženstvími, pak vám ušetříme drahocenný čas. Není. To je všechno.

Odin, mimo jiné i patron magie, touhy po poznání a jeho hledání (zdroj: Design-By-Humans/DeviantArt).

Meditace v pohanském kontextu je nicméně opomíjené téma, o kterém existuje v zahraniční literatuře poměrně málo knih… číst dál

Tip na film: The Wicker Man (1973)

Kateřina Achrerová a Jakub Achrer

Blíží se beltain. To je dobrý čas podívat se na film Wicker Man z roku 1973. Jen pozor, abyste si jej nespletli s pozdější adaptací téže předlohy s Nicolasem Cagem, která se naprosto minula pointou původního filmu.

Wicer Man z roku 1973 je po všech stránkách pozoruhodným dílem. Zná jej většina pohanů a snad všichni wiccani a druidi, v jejichž řadách je skutečně kultovním filmem číslo jedna. Je na svou dobu neuvěřitelně drzý, poetický i filozofický zároveň. Vznikal v době druhé vlny rozmachu pohanství, kdy vznikala Pohanská federace a celá myšlenka uctívání Bohů se rychle… číst dál

Přednáška o základech obřadní praxe v ásatrú

Text a foto: Jakub Achrer

„Myšlenka by měla být vyřčena. Čin by měl být vykonán“

(Managarm o obřadech)

Začátkem dubna proběhla přednáška o ásatrú, a to v rámci přednáškového cyklu Základy pohanské praxe. Této události předcházel výlet s obřadem k uctění Bohyně Mokoš v Mokošíně, který pořádala rovněž Česká pohanská společnost. Kdo chtěl, mohl si tedy užít den plný pohanské inspirace.

Večerního výkladu o germánských obřadech se ujal Martin Votava, známý též pod přezdívkou Managarm, který v současné době působí ve skupině Etnické ásatrú. Na přednášku přišlo asi čtyřicet lidí, seminární místnost jsme naplnili tak akorát. Přednáška začala přípitkem s medovinou, která kolovala ve velikém rohu. Tento recept se nám už posledně velmi osvědčil a i na druhé přednášce přispěl k navození neformální atmosféry. Tu a tam se při pití z náročného rohu někdo polil, což definitivně prolomilo ledy. číst dál

Velké sčítání pohanů v ČR 2017

V roce 2011 proběhlo celostátní sčítání lidu, kde se k pohanství přihlásilo 863 pohanů. Je to krásné číslo a mimochodem je to stejné číslo, jako je datum příchodu Cyrila a Metoděje do Moravu. Od posledního sčítání lidu uběhlo už šest let, tak jsme si řekli, co udělat tento celkový průzkum znovu? Zjistit, kolik je nás pohanů v ČR nyní, jak se situace vyvinula od té doby a položit i vlastní pohanské otázky, které by jinak ve sčítání lidu nemohly být položeny. Otázky typu jakých jsme cest, nebo jaké části pohanství jsou pro nás individuálně nejdůležitější, totiž nám mohou pomoci zjistit, co je pro nás… číst dál

Dary Matky Země – Bylinky (díl 1.)

Autorka: Luned

Bylinky si zaslouží svou pozornost, proto jsem se rozhodla psát seriál o jejich mocných účincích a receptech, které se z nich dají připravit. Tento první díl je pouze jakési seznámení se s nimi, nahlédnutí za oponu jejich království, než se s nimi plně pustíme do víru tance. V tomto díle se zaměřím na účinky bylinek a způsoby, jak z nich získat účinné látky, seznámím vás se sběrem a skladováním bylinek a nakonec také přidám několik tipů pro jejich využití v rituální praxi Kola roku.

Jaké mají bylinky účinky?

Bylinky obsahují účinné látky (alkaloidy, flavonoidy, glykosidy, třísloviny, enzymy, hormony, vitamíny… číst dál

S Vítoslavem o rodnověří a životě

Rozhovor vedl: Jakub Achrer
Fotografie: Rodná víra http://rodnavira.cz/

Rozhovor s Vítoslavem jsem chtěl udělat už delší dobu. Je totiž jedním z těch, které by v Kolovratu rozhodně neměly chybět. S Vítoslavem jsem se seznámil před čtrnácti lety. Tehdy jsme spolupracovali na pohanském časopisu, který se nazýval Pohanský kruh (zanikl na jaře 2004). Vítoslav je totiž jedním ze služebně nejstarších členů slovanského sdružení Rodná víra. V současné době je i jejím náčelníkem. Rodná víra představuje slovanské pohanské duchovno, praktikuje jej a sdružuje pohany, kteří uctívají slovanské Bohy. Vítoslav se však slovanství nevěnuje pouze jako náboženství, ale i jako předmětu akademického studia. Působí na Slovanském ústavu Akademie věd a na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V rámci akademické činnosti se věnuje bohemistice, slavistice a paleoslovenistice. Znám jej jako člověka skromného, jako příjemného společníka i jako poctivého akademika, který připouští pochybnosti i různé názory. číst dál

Přednáška o základech obřadní praxe v rodnověří

 Text: Jakub Achrer
Foto: Mstislav, Rodná víra

„Obřady neděláme proto, abychom byli zahloubaní a smutní. Děláme je proto, abychom se s těmi Bohy a předky veselili a abychom s nimi slavili. V tu chvíli jsou totiž oni s námi a my chceme, aby jim bylo s námi dobře a veselo, a abychom po zbytek roku byli v jejich přízni.“  (Vítoslav, náčelník Rodné víry)

Na začátku března letošního roku proběhla první přednáška z cyklu Základy pohanské praxe. Naše pozvání přijal Vítoslav, náčelník slovanského společenství Rodná víra, se kterým již řadu let spolupracujeme. Ani tentokrát nás rodnověrci nezklamali. Nejenže nám nabídli vynikající přednášku, ale podíleli se na organizaci i tím, že přinesli některé obřadní předměty a nádhernou sbírku fotografií ze svých obřadů. Rozdali také mezi posluchače pozvánky na obřad vynášení smrti, který se bude konat 26. března. číst dál

1 2 3 7