Návrat starých bohů Pavla Horáka

recenze z pohledu wiccana

Jakub Achrer

 

Na knihu Pavla Horáka Návrat starých bohů jsem se těšil velmi dlouho, protože jsem o ní, stejně jako mnoho jiných pohanů, věděl delší čas dopředu. Měl jsem i tu čest být pozván na slavnostní uvedení knihy v Praze, které proběhlo u příležitosti letního slunovratu 24. 6. 2024. Slavnost se konala v Písecké bráně a uvedení proběhlo ritualizovaným způsobem. Událost doprovodila pohanská kapela Druga a celkově se jednalo o příjemný večer, kde jsem potkal spoustu známých tváří. Na úvod své recenze to uvádím proto, že to je také způsob, jak jsem se ke knize dostal a kde jsem si ji koupil. 

 

Vzato kolem a kolem… číst dál

Kračún – zpráva z obřadu

Je to již pár měsíců, co nám „tradiční vánoce“ přestaly dávat smysl. Takže jsme s nadšením přijali pozvání od Budimíra k oslavě slunovratu v jeho domovské obci, jež nese hezké jméno Jindřichovice pod Smrkem.

Plni očekávání usedáme do vozu a po tříhodinové jízdě dorážíme na již zmíněné místo, a vskutku obec je opravdu malebná, v lůně přírody. Takže již hledání obřadního místa přináší jiskry v očích při projíždění touto vískou. Cílové zastavení nacházíme vzápětí. Na místě samém u dřevěného srubu je již několik bytostí připravující vše na zažehnutí posvátného ohně, takže přidáváme své ruce k dílu.

V podvečerním čase přijíždí několik dalších účastníků, s kterými prožijeme tyto slavnostní okamžiky. Ale to již… číst dál

Rada ČPS

Česká pohanská společnost vznikla v roce 2012. Od svého vzniku se v jejím vedení vystřídalo mnoho lidí, kdo se ale na jejím chodu podílí dnes? Představujeme současnou radu ČPS.

 

Petr Knot (Raist) 

Ahoj. Jmenuji se Petr a v pohanské komunitě jsem stále ještě poměrně nováčkem.

Má pohanská cesta začala někdy v roce 2016 K mé pohanské cestě patří tarot, buben, evropský šamanismus, měsíční bohyně a sluneční bůh. Pro někoho možná směska různých směrů, pro mě duchovní cesta zaměřená na krajinu a její bytosti, úctu k bohům, lásku a harmonii.

Od začátku své pohanské cesty, jsem měl štěstí na úžasné lidi a poznal nové přátele, kteří… číst dál

Oslava sklizně 2023 v Žijícím skanzenu

Lucie Alblová

Do jindřichovického skanzenu na oslavu svátků kola roku jsme se s muže chystali marně už několikrát, teď to paradoxně vyšlo oproti plánovanému Lughnasadu v Nasavrkách, na který jsme naopak z více důvodů dojet nezvládli
– inu, chceš-li pobavit Bohy, sděl jim své plány…

 

Sobotní odpoledne plynulo poklidně v ovocném sadu u čajovny, kde jsme s tlumočnicí Šárkou popíjely dobromyslový čaj a zkoušely rozklíčovat postup pletení Velesovy brady z obilí, vázáním dožínkového věnce a kytky na slavnostní stůl, zatímco muži chystali dřevo na oheň. Postupně se trousilidalší účastníci a stůl hojnosti se plnil různými domácími dobrotami,kterými nás Země obdařila. Objevil se i Budimír spolu s indiánským šamanem Mamo Kunšemaku a jeho… číst dál

Vliv raného vývoje Wiccy v USA na eklektické hnutí v Evropě

Jakub Achrer

Ke vzniku tohoto článku o Wicce vedla četná nedorozumění, o kterých jsem buď slyšel nebo byl jejich přímým účastníkem. V minulosti jsem se zde v Kolovratu již mýtům okolo tradice Wicca věnoval, nicméně v jiném kontextu a z jiných důvodů. Téma, které jsem se rozhodl otevřít tentokrát, je velmi citlivé, nosím jej v hlavě již mnoho let a dlouho jsem nevěděl, jak jej uchopit a formulovat tak, abych nebyl špatně pochopen. Zde je tedy můj pokus, popsat relativně stručně problematiku, která je stejně ošidná jako zašmodrchaná a vnést trochu světla do historických příčin toho, proč jsou věci takové, jaké jsou. Současně bych rád předeslal, že tento článek je věnován… číst dál

Beltinový hymnus

Jindra Džin Prousek

 

„Slavný den přichází v máji,

Mladistvým životem kypí les

Bujnost a radost vládne v kraji

Veverka přeběhla přes pařez.

 

A vyrušila ta bystrá zrzka

Lesního skřítka – šumaře,

Kterého veselka čeká brzká,

Basu si veze na káře. číst dál

Historie tradiční Wiccy – Wicca ve 40. a 50. letech

Jakub Achrer

V předchozích kapitolách jsme se podívali na tu část příběhu, v níž Gerald Gardner, který bývá označován jako zakladatel tradice Wicca, hraje zcela pasivní roli, a která předchází jeho tvůrčímu podílu na celé věci, k němuž došlo v padesátých letech minulého století. Část příběhu, na kterou se podíváme nyní, zahrnuje všechno, co se stalo po Geraldově zasvěcení v roce 1939. Víme, že byl čarodějnickým kultem zcela fascinován. Tato oblast zcela zastínila veškeré jeho dosavadní zájmy. Víme také, že Dafo byla Geraldovi z tohoto prostředí zdaleka nejblíže a byla jeho hlavním zdrojem informací, byť na jeho otázky odpovídala často vyhýbavě nebo mnohoznačně. Jedna z pozoruhodných věcí na této… číst dál

Historie tradiční Wiccy – prvopočátky tradice Wicca

Jakub Achrer

Smyslem následujícího textu je vnést trochu světla do otázky historie tradice Wicca tak, jak občas zaznívá v českém prostředí, které bohužel nedisponuje kvalitní faktografickou literaturou. Díky tomu lze narazit na různé druhy tmářství, které sahá od extrému v podobě tvrzení, že Wicca je stará 20 tisíc let, až po extrém, že Gardner si to celé vymyslel a vylhal. Smutnou skutečností, že tato pomýlenost se nevyhýbá ani textům s faktografickými, či dokonce akademickými ambicemi. Dovolil jsem si tedy vytáhnout základní informace z dostupného výzkumu (především) Philipa Heseltona, doplnil je o vlastní postřehy a nabízím je komukoliv, kdo upřednostňuje fakta a chce… číst dál

Recenze: Wild Once (Vivianne Crowley)

Jakub Achrer

Vivianne Crowley je známou postavou a autorkou nejčastěji spojovanou s britským čarodějnictvím, pohanstvím a s tradicí Wicca. Její Wicca: The Old Religion in the New Millenium má na svém kontě několik vydání i překladů do různých jazyků a je považována za klasické dílo, které nejlépe popisuje, o čem tradice Wicca je. V Evropě snad neexistuje tradiční coven, který by nepovažoval tuto knížku za naprosto nezbytnou a povinnou četbu, což platí i pro pražský coven, kde působím. Takže když se mi (právě díky naší velekněžce) dostalo toto nové Viviannino dílo do ruky, byl jsem velice zvědavý, odložil jsem právě rozečteného Pratchetta a pustil se… číst dál

Názor: Zakládá se naše kultura na křesťanských hodnotách nebo spíše na těch pohanských?

Filip Airis Kubín

Občas se mi stává, že zaslechnu vyjádření politiků[1] (ať už na lokální či evropské úrovni), profesorů a filosofů, že naše česká či evropská kultura je založená na křesťanských hodnotách. Nedávno jsem nad tím po večerech přemýšlel, přičemž stále nevím, co si pod tímto výrokem představit, protože ať hledím na problematiku z různých úhlů, všude vidím spíše kořeny v dobách pohanských[2].

Tímto článkem bych chtěl tedy nabídnout své aktuální poznámky k jednotlivým argumentům a určitě budu velice rád za jakékoliv doplnění či protiargumentaci na emailu filip.kubin@pohanskaspolecnost.cz

Tento článek určitě nemá v úmyslu být urážkou křesťanství a křesťanů, kterých mám nemálo mezi přáteli a vážím si jich. Má být pouze nabídkou argumentů k diskuzi, jestli některé používané odborné termíny jsou stále relevantními v dnešní době s nejnovějšími poznatky, nebo jestli nejsou spíše již vyvrácené. číst dál

Rozhovor s Tomášem Kočkem

Anna ‚Rusalka‘ Kučerová

S Tomášem Kočkem jsme se potkali, abychom si popovídali o nové desce ONA, kterou vydal společně se svým Orchestrem díky podpoře fanoušků ve sbírce na portálu Donio. Deska oficiálně vyšla 31. prosince 2021 v doprovodu videoklipu k písničce Hopaj Hop!, který je k vidění na youtube kanálu kapely. Desku je možné si objednat ve fyzické i elektronické podobě a v nejbližší době bude k poslechu i v rámci platformy Spotify.

Tome, jde o tvou v pořadí třináctou desku. Ty předchozí se věnovaly ve velké míře folklóru, slovanské mytologii, beskydským zbojníkům, nebo šlo o zhudebněnou poezii Ladislava Nezdařila.… číst dál

Sčítání lidu 2021 – vyplnili jsme pohanství

Sčítání lidu 2021 je za námi a nyní jsou známy i výsledky. K pohanství se celkem přihlásilo 2 764 z nás a dalších 189 k druidismu!
Chtěl bych tímto pozvednout číši s medovinou a připít na to, že nás je tolik, kteří se ochotně a s hrdostí hlásíme k pohanství. Ať se všem pohanům a pohankám i nadále jen daří na svých cestách!

Filip Airis Kubín

O pohanství

Být pohanem je dnes cestou hodně založenou na individualitě, hlubinné osobní zkušenosti a budování vlastního já v reflexi se silami přírody, proto je jasné, že není v našich prioritách tolik oslovovat masy. Náš vztah s bohy, patrony a matrónkami, předky[1], krajinou a matkou Zemí je natolik osobní, že se do něj ani nemůže moc mluvit. Pouze si vzájemně sdílíme své pohanské zkušenosti, abychom se inspirovali, jak zvládnout výzvy na cestě co nejctnostněji. Stejně osobní je pak i budování vlastního mýtu, osudu, hodnot či zvolených životních odpovědností[2], jejichž rozvoj je přirozenou součástí jakékoliv pohanské praxe. číst dál

Skyclad aneb Oblékni si oblohu

Jindra Džin Prousek

O našem covenu se mezi pohany obecně ví, že své rituály provádíme ponejvíce v nebeském rouše. Čas od času se mě na pohanských setkáních (zejména) nováčci nesměle vyptávají na “skyclad”, jak to s tím vlastně je. Často pak vyvracím omyly a předsudky, což bylo jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl toto téma zpracovat pro Kolovrat, kde, jak věřím, se najde mnoho zvídavých čtenářů, kteří se rádi seznámí s pohledem praktikujícího. Maje na paměti, že zkušenost a prožitek jsou článkem nepředatelné, rád Vám alespoň nabídnu několik postřehů, které Vám mohou pomoci rozhodnout se, zda skyclad vyzkoušet ve vlastní praxi a nebo ne.

číst dál

Vědomecké vzdělávání v Česku

Budimír

S odstupem tří dní píši krátkou zprávu z prvního vědomeckého víkendu s hlavní osobností obrody přírodního slovanského duchovna Žiarislavem, konaném nedaleko Prostějova. Již několik let je Žiarislav v řadě vlastností mým vzorem, navštívil jsem v minulosti dvakrát třídenní slavnosti letního slunovratu na Slovensku a v tomto roce se stala velmi výjimečná věc – začal se naplňovat záměr Moravanů uskutečnit s Žiarislavem dlouhodobý výcvik. číst dál

Legenda noci samhainové

Jindra Džin Prousek

 

Tváře vlhké, srdce bolí, nohy unavené,

chodí hvozdem paní v plášti.

Krása, jíž by Feidiás tesal do kamene,

rozpouští se v hoři, zášti.

 

Třetí již úplněk nebe pozlatil,

co bloudí sama, bez svého druha,

který odešel, aby se nevrátil,

na svátek boha Lugha. číst dál

Samhainová cesta k předkům (vytváření rodokmenu)

Filip Airis Kubín
Na počest jednoho neznámého pohana

Kolo roku v muzeu čarodějnictví a magie

Kolo roku v muzeu čarodějnictví a magie

Jeden z našich největších svátků Samhain je tu. Symbol tmavé poloviny roku, kdy po oslavách sklizní a rovnodennosti nastává to nejtemnější období. Čas, kdy bloudíme tmou v chladných lesích, studujeme v nich své vnitřní já a doma u topení čteme staré příběhy, zatímco je venku sychravo… to potrvá mnoho týdnů až do zrození nového slunce o Zimním slunovratu.

Je to ale i svátek konce a začátku keltského roku, který začíná právě temnotou[1]. Což je výhodou, protože skrze konec, smrt, podzimní ticho a oheň můžeme ukončit velkou část minulého-již nepotřebného a vytvořit si tak místo pro věci nové, které teprve přijdou… a to ikdyž nové věci občas mohou přicházet pomalu. Stejně jako chvíli trvá, než se z hlubin hlíny vydere semínko dubu nebo nové slunce o slunovratu. Naše duše a vědomí totiž nejsou bezedné a je tedy prima v nich občas uklidit. A právě tyto archetypy 

Samhainu (smrt, konec, temnota, oheň…) mohou často pomoci lépe ukončit to, co už k nám nepatří, než následné archetypy lihu a divokých oslav o Silvestru.

Pro tento článek je Samhain ale hlavně slavností smrti a předků, přesným opakem Beltainu- svátku života a zrození na protilehlé straně našeho Kola roku. Je to čas, kdy se navracíme ke své drahé rodině. Svým kořenům, ze kterých jsme vzešli a jejichž geny a příběhy (ať už fyzické či duševní) si neseme v našich žilách. Jak moc do hloubky je znáte?

Krev mé krve, kořeny v hlíně, kosti vlasti.

číst dál

Úcta k zemi, životu a předkům – kam se poděla?

Budimír

„Za charakteristické rysy pohanství považujeme především uctívání Bohů předkřesťanské Evropy, předků (a to jak ve smyslu rodinném, tak i ve smyslu duchovním), přírodních duchů, neoddělování ducha od hmoty, nevydělování člověka z přírody a úctu k Zemi, ke společenství, k životu i ke smrti.“ – Pohanství: Jak jej chápe Česká pohanská společnost.

Už dlouho je toto téma ve mně živé, už dlouho se vaří kotlík s omáčkou smutku, zklamání i snahy o pochopení. Provařuje se rok za rokem a omáčka je stále trochu trpká a hořká. Roky a roky pozorování, otázek, poznání. O čem píši, je hloubka vztahu nás, jednotlivých pohanů, k přírodě, Zemi a jejím obyvatelům, včetně nás samých.

Nepřináším… číst dál

Svatební obřad očima svědkyně i nevěsty

Budimír

Je mi potěšením a ctí pročítat texty o čase obřadním, svatebním, nedávno minulém a zažívat ho tak, jak ho jako muž a člověk v jiné roli než nevěsta či svědkyně těžko mohu prožít. Tyto zprávy přináším nikoli jako propagaci sebe sama, ale z vděčnosti k tomu krásnému a i pro dnešní dobu smysluplnému odkazu našich slovanských předků, pro inspiraci dalším, kteří v sobě cítí volání duchů krajiny či svých předků. číst dál

Postřižiny očima matky

Budimír

Večer po obřadech ochrany nemluvňat byl věnovaný několika dětem věku 6-7 let, které v přípravách došly k tomu, že jsou pro obřad „prvního vyběhnutí zpod máminy sukně“ a následné nové životní možnosti připravené. V tomto článku zprostředkováváme vnitřní zkušenosti dvou matek, jejichž synové obřadem prošli… Sláva! číst dál

Obřad ochrany nemluvněte

Budimír

S vděčností předávám svědectví každého z rodičů o obřadu ochrany jejich dcerky vedeném po vzoru našich slovanských předků. Vše v čase oslav po svatbě jejich přátel, které se zúčastnili. Kéž je nám inspirací pro další podobná konání. Živa v nás. číst dál

Romance o Lovci a Lesní Panně

Jindra Džin Prousek

 

Prochází krajinou sličná Panna,

její krása prostupuje světy.

Kam pohlédne, padne rosa z rána,

kam vstoupí, raší pestré květy.

 

Když vyjde z lesa na mýtinu,

zeleně na slunci září její šat,

všechna zvěř hřeje se v jejím stínu,

ptáci se mohou uzpívat.

číst dál

Moje víra je pohanství – sčítání lidu je opět zde

Martina Píšová a Filip Airis Kubín

Již je to 10 let od posledního sčítání lidu v ČR. Tehdy se nás sešlo úctyhodných 863, kteří jsme vyplnili do své víry slovo pohan/pohanství. Bylo to skvělé zjištění, že nás, kteří kráčíme po starých stezkách a kteří jsme vyslyšeli jejich volání, je více. Příští měsíc, 27. března se uskuteční další sčítání obyvatel ČR. Sejde se nás tentokrát více? 

Chtěli bychom tímto vás, všechny pohany, pohanky a pohančata pozvat, abyste s námi také vyplnili do kolonky náboženství vaši cestu a pomohli tak zjistit, kolik nás je. 

Předchozí průzkumy

Jak jsme již psali, v prvním sčítání obyvatel, kde se již… číst dál

Píseň Hromnic

Jindra Džin Prousek

Příběh Kola roku je vyprávěn mnoha jazyky, mnohými ústy. V prostředí Wiccy jsem se setkal s tím, že každá tradice a dost možná i každý coven vypráví legendu trochu jinak, nesetkal jsem se s tím, že by někdo používal jakoukoliv dogmatickou verzi. A to je dobře, neboť i já ji rád vyprávím pokaždé trochu jinak. Letos jsem se ji pokusil přetavit do veršované podoby.

Poslechněte si tedy zpěv o Imbolcu, o době, kdy Bůh starého roku už nedokáže zadržet omlazenou Bohyni v podsvětí, o době, kdy ji Bůh nového slunce vábí zpátky na zem.

 

Píseň Hromnic

 

Krusta přemrzlého sněhu

praskla pod těžkou tlapou.

Srna se… číst dál

Pohanství má budoucnost. Pokud mu ji dáme.

Josef Petr

Je pohanství prastará řeka, která se jen v minulosti rozdělila na více slabších toků, co se teď znovu spojily, aby jejich burácení změnilo současnou společnost? Nebo je to všechno jen výkřik do tmy a hra zastydlých postmoderních hipíků a nácků, která má svůj konec? Následující úvaha je o tom, co musíme udělat, aby byla pravda to první a ne to druhé. číst dál

Slavnost příchodu nového slunce – Kračun 2019

Budimír

Duchové lidští,

přijměte pozvání ke společnému prožití noci nejdelší, od slunce západu do úsvitu, od nějž po dva týdny dny jen řídce kráčí. V čase smrti starého slunce, kdy Morana sevře kraj do svých pařátů plně a pevně, ponořme se spolu v rozjímání o koloběhu života, jehož mezníku budeme právě účastni.

Po celý čas až do ranního rozbřesku budeme střídavou službou samoty večerní i noční v bratrství místních duchů strážit oheň, jehož plamen udržíme jako symbol očekávaného nového zrození slunečního kotouče.

V čase, než nastane půlnoční obřad kolem posvátného ohně, kdy uctíme příchod Morany i Velesovu dobu přísluní, ve srubu vyhřátém a útulném přebývat budeme a rozličné činnosti… číst dál

HUGIN a MUNIN – Tvoje Mysl

Štěpán Krča

Všichni dobře známe Ódinovy havrany, Hugina a Munina. Ale věděli jste, jak skutečně symbolizují lidskou mysl?

Hugin tradičně symbolizuje myšlenku, zatímco Munin představuje paměť. Máme však dobrý důvod domnívat se, že Munin je odvozen z „munr“ spíše než „minni“ (paměť). A mnozí rádi překládají „munr“ jako touhu. Nejspíše však nemáme v dnešní době slovo, které by přesně vystihovalo tehdejší význam. Hugin ztělesňuje touhu, vůli a nadšení. Munin zase plány a ambice, přání a naděje. číst dál

Příběh boha a bohyně v kole roku – Mabon

Anna Lithin Doubková

Pomalu přichází podzim a s ním chladná rána a hřejivá odpoledne babího léta. Listy na stromech pomalu usychají, ale ještě není jejich čas barvit se do zlatova a ruda. Konečně dozrávají i plody v sadech a na vinicích – nastává doba vinobraní a burčáku, jablečného moštu a ořechů. Je poslední sklizeň v roce, kdy lidé oslavují výsledky své celoroční práce a začínají se připravovat na dlouhou zimu, která je před nimi. Na stromech září jeřabiny a jablka, všude panuje shon, aby se stihlo sklidit vše, docela vše, co příroda nabízí a co svou prací obhospodařovali.

Nastává Mabon či podzimní rovnodennost. Druhý bod v roce, kdy je den stejně dlouhý jako noc, kdy… číst dál

Úplněk a ženská síla

Lucie Walerien Petrová

Článek psán pro ženy s láskou k nim

Už jste o tom určitě slyšeli. Na paloučku při měsíčku tančí víly. Mají průsvitné šaty, lehký krok a tu tajemnou sílu, pro kterou nám pohádky nedoporučují se k nim přibližovat.

Možná jste o tom i četli. Nejlépe při světle úplňku vhoďte do kotlíku tři chlupy z nosorožce a zalijte je krví mladých panen…

A dost možná, protože čtete právě tento článek, jste to i zažili. Síla úplňku. Tajemná, vábivá a silná tak, že někteří lidé nemohou ani spát, jiní jsou podráždění a další naslouchají fascinovanému vytí vlků hned za branami království všech sídlišť. Proč má úplněk takovou… číst dál

Oslava žní a rodů

Lenka Doležalová

V sobotu 3. srpna jsme se na pozvání místního obyvatele Jindřichovic pod Smrkem a člena rady České pohanské společnosti Budimíra setkali s několika dalšími lidmi na krásné louce nedaleko vesnice, abychom zde oslavili svátek žní a poděkovali přírodě, bohyni Mokoš a dalším přírodním silám za jejich dary, za hojnost, sklizeň a úrodu. číst dál

1 2 3 9

Přihlaste se k odběru: