Rada ČPS

Česká pohanská společnost vznikla v roce 2012. Od svého vzniku se v jejím vedení vystřídalo mnoho lidí, kdo se ale na jejím chodu podílí dnes? Představujeme současnou radu ČPS.

 

Petr Knot (Raist) 

Ahoj. Jmenuji se Petr a v pohanské komunitě jsem stále ještě poměrně nováčkem.

Má pohanská cesta začala někdy v roce 2016 K mé pohanské cestě patří tarot, buben, evropský šamanismus, měsíční bohyně a sluneční bůh. Pro někoho možná směska různých směrů, pro mě duchovní cesta zaměřená na krajinu a její bytosti, úctu k bohům, lásku a harmonii.

Od začátku své pohanské cesty, jsem měl štěstí na úžasné lidi a poznal nové přátele, kteří mi pomohli na mé cestě a provedli mě úskalími začínajícího pohana.

V roce 2018 jsem vstoupil do ČPS, kde jsem od roku 2019 členem rady a od loňského roku předsedou. Věřím, že tato parta skvělých lidí toho ještě pro českou pohanskou komunitu hodně vykoná a jsme rád, že toho mohu být součástí.

V civilním životě jsem Finančním manažerem, tátou mladé rodiny se dvěma úžasnýma dětma. Krásnou a citlivou Bárou a neméně úžasným ikdyž tvrdohlavým Ondrou. Pokud čas dovolí tak se mimo jiné rád věnuji fotografii, létáním s RC modely, akvaristice, hraní deskových her a ze všeho nejraději toulkám po lesích a lukách.

 

 

Džin 

 

Ahoj, já jsem Jindra Prousek, mezi pohany známý jako Džin.Zhruba šestnáct let se věnuji eklektické Wicce a od února 2014 jsem aktivním členem ČPS, kde jako členský zástupce propojuji členy s Radou, zároveň jsem za tu dobu vedl několik dalších projektů, pořádal veřejné rituály, přednášky a další akce..

Jsem šťastně ženatý a mám dvě úžasné děti, zajímám se o historii, rád čtu a ve svém živlu jsem mezi lidmi při společenských a deskových hrách. Ve svém pracovním životě jsem vystřídal mnoho obchodních a manažerských rolí různě po republice a nyní jsem se usadil v Praze, kde pracuji jako školitel ve firemním prostředí. A i když jsou doby, kdy jsem se zjevil, kdykoliv někdo otevřel láhev už pryč, rád se s vámi potkám na některé z veselých akcí ČPS a kdo ví, třeba se právě s vámi vsadím o tři přání… 

 

 

 

 

 

 

Budimír 

Od roku 2015 se zabývám obnovou některých prvků odkazu našich slovanských předků z doby předkřesťanské, veřejně nejvíce skrze pravidelné provázení 8 obřady kola roku.

Každodenní žití v duchovní mysli našich předků spolu s jejími úkony – chvály za dary, žádání o jiskru, rozmlouvání s duchy ostatních bytostí, úcta k půdě, zvířatům hospodářským, divokým i domácím, stejně jako úcta k žijícím členům rodiny – je pro mě jednou z vrcholných životních hodnot, ke které se snažím přibližovat.

Poznání díky učením o minulosti i ze současnosti uplatňuji i ve své výdělečné součásti poslání – terapeutickém průvodcovství uzdravení se přírodními postupy a přípravky.

 

 

Barča

Ahoj, Jsem Barča a v pohanské komunitě se pohybuji od roku 2014. Od té doby jsem pomáhala organizovat různé rituály, v mém pardubickém období i Dobré společnosti, a v loňském roce jsem se stala členkou rady, kde mám na starosti přednášky, workshopy, i nadále se věnuji organizaci veřejných rituálů a obecně se snažím pomáhat, kde to trochu jde.

Začátek mé pohanské cesty byl ve znamení eklektické Wiccy. Jak ale šla léta, zjistila jsem, že se musím vydat jinou cestou. Dnes se ve své praxi věnuji severskému čarodějnictví. Ačkoli je to praxe samostatná, ráda se na svátky stále scházím se svým bývalým covenem, který mi pomohl se najít a díky kterému jsem pronikla do pohanské komunity, ve které mám dnes své nejbližší přátele.

V osobním životě se hodně věnuji muzice – můžete mě vídat s kapelou Druga, kde zpívám a hraji na klarinet a niněru. Roky se také věnuji irskému tanci, který je mou velkou vášní. V dalším volném čase, když se najde, čtu, vyšívám, a jelikož ve mně zůstal kousek akademika, dále se vzdělávám. Což mě i vedlo k tomu se v době covidové rekvalifikovat na „ajťáka“.

Na pohanských akcích mě rozhodně nikdy nepřehlédnete… no, spíš nepřeslechnete. Můj smích, který dle jednoho kamaráda zní jako samopal vzor 24 se zpomalovačem, je již legendární. Takže pokud si budete chtít popovídat, běžte po zvuku a určitě mě najdete.

 

 

 

 

 

Aneta 

Magie mě zajímala, co si pamatuji, v 15 jsem narazila na pohanství a aktivně se o něj začala zajímat. Od 18 se pohybují v pohanské komunitě kolem dnešní ČPS.

Začala jsem jako hledající, později se našla ve wicce, kterou jsem několik let praktikovala eklekticky a dnes jsem čerstvým zasvěcencem do tradiční wiccy.

Do rady ČPS jsme vstoupila v roce 2015. Od té doby pořádám Dobré společnosti v Praze. Dnes navíc spravuji Instagram, příležitostně pořádám pro ČPS rituály kola roku a jsem šéfredaktorkou pro časopis Kolovrat.

 

 

 

 

 

 

Jožka Petr

Když mi bylo 16, šňupnul jsem si ze Středozemě o něco víc, než bylo zdrávo. Ale místo   toho, abych začal jezdit na fantasy con převlečený za Gandalfa, chtěl jsem se podobným čarodějem doopravdy stát. Začal jsem hledat a objevil jsem tu obrovskou hloubku, ze které Tolkienovo dílo vzešlo. Hloubku starých příběhů a mýtů, které sahají až na dřeň lásky a smrti, ústředních témat každého dospívání. Pěkně si to sedlo do období, kdy se celkově formoval můj přístup ke spiritualitě, světu, sobě samému a tak vůbec. Tak jsem objevoval další knihy a stránky na tehdy zoufale pomalém a za podivného pískání nabíhajícím internetu. A hlavně jsem potkal nějaké ty lidi, kteří tenkrát vytvářeli úplně mlaďoučkou pohansko-čarodějnicko-magickou komunitu. Ti mě tenkrát zcela okouzlili a já si nadosmrti zamiloval sílu společných rituálů, křepčení pod hvězdami i tisíce dojemných drobných situací, momentů i rozhovorů, které ze mě udělali toho, kým teď jsem. Milujícího rodiče s hlubokým vztahem k přírodě a komunitě. Dneska, když se po 20 letech ohlédnu, musím říct, že to byla pořádná jízda a jsem hrozně moc rád, že to nebyl jen pubertální úlet, ale že naše snahy mají svůj dopad i pokračování. Je úžasné vidět, že lidí, kteří se hlásí k podobným cestám jako já přibývá a že i v mainstreamové společnosti rezonují „naše“ témata, jako je vztah k přírodě, rituály kola roku, přechodové rituály apod. Myslím si, že Pohanství má budoucnost. Pokud mu ji dáme.

To všechno by nebylo možné bez lidí, kteří na tom denně makají. Třeba právě v ČPS, která se před 10 lety zrodila z české pobočky Mezinárodní pohanské federace. Na ČPS se mi líbí, že je příjemně civilní, rozumná, odpuzující různé bludičky (bludy šířící páníčky a dámičky) a založená „odspodu“, na lidech, kteří chtějí pracovat pro komunitu, a ne na ní vydělávat nebo vytvářet mocenské sruktury. Vzhledem k tomu, že jsem v „civilním“ životě ředitelem neziskovky, nemám nic proti strukturám ani penězům na dobrou věc. V oblasti spirituality je ale těžký rozlišit, kde začíná upřímný vztah k duchovní praxi a kde profesionální business. Proto mám radši tenhle těžkopádnější dobrovolnický styl, který z nás možná postupně nedělá nejakčnější pádlo ve vodě, ale na druhou stranu nás to drží od ambicí, které by ČPS zbloudily z cesty peřejemi. Resp. od původního záměru – poskytovat prostor pro růst pohanství v ČR.

Moje pohanská cesta je pevně spjatá s tradicí Wicca. Nejprve jsem byl členem bájného a legendami opředeného libereckého covenu, který se na vrcholcích kopců radil o budoucnosti světa (vtip – ale jen trochu – to jsem si tehdy fakt myslel :D). Později jsem eklektickou formu řemesla vyměnil za tradiční iniciační linii v zahraničí, kam jezdím na rituály už 15 let. V ČPS jsem stál u zrodu Bardské gildy (dodnes se ženou pořádáme tradiční bardské víkendy) a Pohanských stop, projektu, který má za cíl podněcovat rozvíjení našeho vztahu ke krajině. Kolegové z rady mě taky oceňují (případně proklínají) za neustále připomínání společných pravidel, bez kterých by se ta naše sebranka brzo rozpadla.:)

Šťastnou cestu i vám!

 

 

 

Filip (Airis) Kubín 

Ahoj, jsem praktikující pohan, který se v 18 letech vydal cestou druidů. Studoval jsem u ADF, OBODu a vedle ČPS jsme založili s ostatními českou Druidskou skupinu, ve které se snažíme rozvíjet a posouvat druidské znalosti či praxi.

V ČPS zastávám aktuálně funkci IT technika, ale většinou jsem hlavně náhodný organizátor a pomocník rituálů, výletů, koncertů, srazů, přičemž také přednáším či píši články… hlavně tedy o druidství nebo pohanské praxi.

V ČPS jsem, protože zastávám moudrost, že více rukou více dokáže. Díky vzájemné opoře a inspiraci totiž může být náš pohanský život barvitější a zajímavější.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Lenča Drowa

Přátele mi říkají Drowo. Ráda bádám a zajímám se o různá náboženství již od dětství.
A tak se stalo, že jsem se v roce 2015 poprvé setkala s (novo)pohanstvím. Bylo to na vysoké škole, kdy jsem měla napsat seminární práci na jakékoli náboženské téma. Jelikož jsem nevěděla na jaké, tak jsem začala hledat na internetu, až jsem objevila stránky ČPS a začala číst. Téma pohanství se mi ihned zalíbilo, a to na tolik, že jsem se rozhodla se o něj zajímat. Čím více jsem o pohanství slyšela a četla, tím více jsem si uvědomovala, že čtu o sobě a tom, co mi je blízké.

V roce 2017 jsem se poprvé setkala se členy ČPS a na krátko na to se stala organizátorkou pardubických pohanských akcí, kde jsem zorganizovala několik akcí: Dobrých společností, Na cestě pohanstvím a rituál. Po několika letech se mi podařilo předat organizování dál, takže nyní nemám na starosti žádný projekt a nabírám síly na nějakou další činnost. Co se týká mé praxe, je mi blízký druidismus, ale v poslední době i čarodějnictví. Stále hledám a objevuji, a to mě baví.

 

 

 

 

Štěpán 

Ahoj, Já jsem Štěpán. Poměrně dlouho jsem se v duchovnu hledal a Pohanství jsem se začal věnovat později, až když mi bylo 27-28 let. Vždy mě to táhlo ke severu a především Skandinávii, brzo jsem se tedy našel ve staroseverské mytologii. Později jsem podnikl několikadenní cestu do Dánska a Švédska, která nesla prvky přechodového rituálu. Také jsem si tam utřídil myšlenky, hodnoty a definitivně usadil své pohanství. Od té doby se snažím přiblížit severskou mytologii i pohanství jako takové dalším lidem.

Jeden čas jsem aktivně vedl blog „Po stopách Asatru“. Také pořádám otevřené i uzavřené obřady ve kterých se snažím komponovat tradiční prvky severské mytologie, mé vlastní nápady a také hudbu, která podle mě do pohanských obřadů jednoznačně patří.

 

 

 

 

Vítek

Už od mala mne zajímal starověký Egypt, ve kterém jsem se vzhlédl a věnoval jsem se této mystice po celou základní školu. Původně jsem chtěl pokračovat v jeho studiu a stát se egyptologem. K tomu nakonec nedošlo a moje směřování se obrátilo jinam. K pohanství jsem se dostal na vysoké škole, respektivě ve 25 letech. Začal jsem se zajímat a praktikovat eklektickou wiccu. Tomu se věnuji až do dnešních dní.

Do ČPSky jsem nejdříve vstoupil jako řadový člen a to v roce 2015. Postupně jsem se začal zapojovat do rituálů a vypomáhat s jejich organizací. Od loňského roku působím v radě ČPS a jsem pořadatelem Dobrých společností v Pardubicích.

 

 

 

 

Martina

Vždy mě příroda fascinovala a proto jsem se vrhla na studium životního prostředí. Díky lásce k přírodě (zkoumání) jsem se začala zajímat o přírodní spiritualitu. Proto je mi nejbližší cestou druidství. 

Do pohanské komunity jsem se dostala v roce 2015 a v roce 2017 vstoupila do rady ČPS, kde spravuji pohanský časopis Kolovrat. Snažíme se jeho prostřednictvím o rozvoj povědomí o všem, co může pohanský život nabízet, tedy od základů pohanství, popisu svátků kola roku až k rozhovorům s praktikujícími pohany. 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

10 − 8 =

Přihlaste se k odběru: