O festivalu Rodokrug 2019
Budimír
Ve dnech 10. – 12. 5. 2019 jsem se spolu s některými přáteli zúčastnil setkání domorodých kultur různého původu a vyznání. Konalo se na hranici Moravy a Slovenska, v dřívějším tzv. konfiniu – hraničním „kraji nikoho“ v období od zániku Velké Moravy až do 13. století, v krajině kolem dnešních slovenských obcí Vrbovce a Šance, v prostoru, kde se ukrývali utečenci a kde přirozeně vznikla lesní (krátko-vzdálenostní) bojová lukostřelba. číst dál
Knižní poklady malé i velké – 3. díl
Lenka Kovářová (Zmiu)
Milí knižní závisláci, máme tu pro vás další várku nových (a některých starších knih). Poslední dobou mi připadá, že u nás vychází jen komiksy se severskou tematikou, a v tomto díle se jich sešlo opravdu dost. To ovšem nutně neznamená, že všechny budou kvalitní. Ale to už musí posoudit každý sám, neboť, co se líbí jednomu, nemusí se líbit druhému. číst dál
Příběh boha a bohyně v kole roku – Beltain
Anna Lithin Doubková
Na Ostaru se mladí Bohové poprvé setkali a i přes počáteční nesmělost se do sebe zamilovali. Teď na Beltain přichází svatba Boha a Bohyně, dvou naprostých protikladů, které k sobě táhne ona tajemná síla, která hýbe vesmírem, hvězdami a našimi dušemi. Od této chvíle jsou ti, co se milují, neoddělitelně spojeni provždy – touhou a vášní.
S náhlou láskou Bohů se rozzáří celá příroda. Pod povrchem země tepe neskutečná síla, která tryská ven a doprovází vše živé. Je odrazem vitality a plodnosti, spojení nevídaného. Je to sexuální síla, která otevírá květy rostlinám i lidem, váže barevné stužky do vlasů a svádí naše těla k tanci. číst dál
Vítání jara v norské krajině
Lucie „Luned“ Kloboučková a Michael „Remi“ Šoller
Po dlouhé zimě, kdy matka příroda odpočívala a pod sněhovou peřinou ukrývala budoucí život, přichází čas na to jej probudit. Ostara je jedním ze svátků uctívaných v germánské a severské tradici, proto jsme se jako dvoučlenný tým Po stopách ásatrú rozhodli spolu s ostatními z České pohanské společnosti přivítat a uctít nový život právě tam, kam sahají její kořeny. Rozrůstáme se tedy o dalších sedm účastníků a ve čtvrtek 20. března míříme z Prahy do Německa, odkud nás trajekt dopraví do švédského přístavu Trelleborg. Naloděním se na palubu však večer nekončí. Moři vládne bůh Njördr, mocní Aegir a Ran a jejich devět nelítostných dcer. Žádáme je… číst dál
Příběh boha a bohyně v kole roku – Ostara
Anna Lithin Doubková
Rok konečně vyhnal Zimu, a tak přichází Léto. Zatím mladé a rozdováděné jako Bůh, prohánějící se po překrásných lesích s divokou zvěří. I mladá bohyně, nyní panenská a bezstarostná, se opět prochází po probouzející se Zemi. Všude raší poupata a mizí i poslední zbytky sněhu. Rok společně s Létem tahají stonky ze země, rozvíjí poupata a společně se sluncem dodávají všem a všemu nezbytnou sílu k uskutečnění přání a cílů. číst dál
Elementalismus – cesta čtyř
majkii
Elementalism
The theory that the heathen gods originated in the personification of elemental powers.
Vzpomínky na vznik České pohanské společnosti
Jakub Achrer
Obrátila se na mě šéfredaktorka Kolovratu s prosbou o krátký vzpomínkový článek o době, v níž vznikala Česká pohanská společnost (ČPS), která právě slaví sedm let své existence. Vlastně se necítím úplně nejpovolanější k takovému počinu, protože u vzniku celé myšlenky jsem vlastně nebyl. Ale něco málo o okolnostech, které vedly ke vzniku ČPS, přeci jenom vím. Následuje osobně zbarvené pojednání o tom, jak jsem to vnímal. Vzpomínka je psána lidovým jazykem a spíš než na strohá fakta se soustředí na zajímavosti z té doby. Nebudu tedy vyjmenovávat, co všechno se podařilo, jen se podělím o pár takových dojmů a zajímavostí.
ČPS… číst dál
Kulinářské toulky po česko-moravských krajích
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Přátelé pohané, když jsme se tak v loňském roce probírali naší „databází starých kuchařek“, napadlo nás, že vlastně nahlížíme do vzdálené minulosti a vytahujeme do dnešní doby takřka zapomenuté úsilí našich pramátí a prabab, které udržovaly chod domácností a sytily hladové krky někdy i z toho, co rostlo za plotem. Takové hospodyně musely být praktické, vynalézavé, zároveň musely umět šetřit jak časem, tak surovinami. Úcta k práci a úsilí našich předků je jedním z aspektů naší víry.
Proto jsme si řekli, že by bylo hezké začít nový občanský rok novým kulinářským seriálem. Seriálem, který by se pokusil… číst dál
Příběh boha a bohyně v kole roku – Imbolc
Anna Lithin Doubková
Koncem ledna pomalu přichází Imbolc, noc světel, české Hromnice. Starý bůh je již tolik slabý, že nedokáže zadržet Bohyni, která touží stále víc a víc spatřit znovu své děti. Lidé země ji volají a ona jim naslouchá, svléká zimní kabát a znovu se objevuje mezi námi.
Je to právě tato noc, kdy se Bohyně ve svém neustávajícím cyklu mění ze Stařeny v Pannu. Oblečená v bílé robě, přichází k nám s korunou osázenou diamanty oslnivého světla. Je symbolem nevinnosti a čistoty, mladé krásy, která si svou nádheru ještě ani neuvědomuje. Prochází se zmrzlou krajinou a skoro ani nepoznává svou vlastní zemi. Když z ní odcházela, všude bylo… číst dál
Římské deskové hry
Jiří Svoboda – www.PAGANIA.cz
Tento článek představuje třetí z minisérie čtyř tematických článků pro Českou pohanskou společnost:
- Vikinské hry
- Keltské hry
- Římské hry
- Nejstarší hry
Naše putování nás provedlo časy barbarů a teď se podíváme, jak se hrálo v „civilizovaném” světě. Starý Řím staví na antickém dědictví starověkého Řecka, mykénské (mínojské) civilizace a Etruské říše. Z hlediska času se nacházíme cca 8. stol. př.n.l. – 5. stol. n.l. Svět starých Římanů to nebyl jen Řím a okolí, ale také Řím a okraje – resp. pohraničí (Barbaricum). číst dál
Slavnostní zásliby a novoroční předsevzetí
Lenka Kovářová (Zmiu)
Možná se chystáte si k novému roku dát nějaké předsevzetí. Nebo možná ne, protože vám to přijde hloupé a povrchní. Víte ale o tom, že podobný zvyk měli staří Seveřané?[1] Pojďme se tedy podívat na to, co o tomto zvyku můžeme vyčíst z pramenů.
Z literárních pramenů se dozvídáme, že při různých příležitostech se skládaly slavnostní zásliby (pl. heitstrengingar, sg. heistrenging). Těch příležitostí bylo během roku více, např. na sněmu (á þingi), ale jedna z nich byla o svátcích zimního slunovratu. Tyto slavnostní sliby byly veřejnou záležitostí a jednalo se o obřad, kdy dotyčný slíbil něco, co vykoná v budoucnosti. Tím, že se slibuje… číst dál
Slunovratová zpráva 2018
Vážení členové a příznivci České pohanské společnosti,
čas plyne jako voda a rok 2018 pomalu předává štafetu novému roku 2019. Letošní rok byl velmi přínosný v mnoha ohledech, podívejme se tedy, co vše se událo. Pod záštitou Č.P.S. či ve spolupráci s Č.P.S. letos proběhlo celkem 72 veřejných akcí a 5 rituálů ku příležitosti oslav svátků Kola roku – dva temné poloviny roku (Imbolc a Zimní noci) a dva světlé poloviny roku (2x Beltain a Letní slunovrat) pro členy i nečleny. Konkrétní rozpis událostí naleznete na konci této zprávy. Jednou z každoročně pořádaných událostí je Členská schůze Č.P.S. konající se jednou do… číst dál
Příběh boha a bohyně v kole roku – Yule
Anna Lithin Doubková
Kolo roku se točí a dny se krátí, až přijde ten nejkratší a s ním i Yule neboli zimní slunovrat.
Přichází noc, která se zdá být nekonečná. Hvězdy svítí chladným žárem, poblikávají na obloze, jako by nás vábily k sobě. Jaká jsou mystéria temných nocí, kdy světlo slunce, naše naděje, odchází a nikdo neví, zda se ještě někdy vrátí? Je ticho, jen v dálce se ozývá zvonkohra rozehraná jemným vánkem. Co nám šeptá vítr, který se proplétá obnaženými větvemi stromů, pařátů, které se snaží roztrhat plátno noci?
Příroda se schovává pod pokrývku křehkého, křupavého sněhu. Jen smrky a borovice dál stojí hrdě ve stráních, i když… číst dál
Knižní poklady malé i velké – 2. díl
Lenka Kovářová (Zmiu)
Už jsem se chtěla vrhnout na nějaké starší knihy, které bych doporučila i nedoporučila, ale opět se vynořilo dost novinek. Některé z nich budou jistě poklady, některé budou takové poklady, jaké můžeme nalézt v příbězích, kdy si člověk odnese z magické hory zlato a doma zjistí, že je to jen šutr. Co je poklad, je pochopitelně otázka osobního vkusu, ale doufám, že každý si zde najde nějakou zajímavou knihu.
Příběh boha a bohyně v kole roku – Samhain
Anna Lithin Doubková
Kolo roku je mytologický cyklus popisující změny v přírodě a v našich životech. Příštími osmi sabaty a jejich obdobím vás bude provázet série článků, která vám přiblíží mýtus boha a bohyně v kole roku a otevře nový způsob, jak prožít kolo roku jednoduchými a praktickými nápady.
Samhain
Kolo roku končí a zase začíná na Samhain, české Dušičky, které zaujímají své místo na samém začátku mlhavého listopadu. číst dál
Základy domácí magie – domácí duchové
Zbyněk Milner na Větře
Domácí magie používá k dosažení cíle (dosažení změny) vždy předměty a suroviny, které se nachází doma, na zahradě či ve chlévě. Domácí magik (čarodějnice, čaroděj) pracuje nejčastěji v kuchyni. Ta je jeho magickou oratoří, ve které se odehrávají drobné, na první pohled neznatelné rituály. Tento magický směr podléhá stejně tak jako klasická magie zákonitostem rezonance (podobné ovlivňuje podobné), fázím měsíce, dnům v týdnu, východům a západům slunce.
Domácí magie se spoléhá na pomoc duchů domů, duchů rodiny a rodů. Takové duchy domácí magie chová v hluboké úctě. Pravidelné přinášení drobných dárků – obětin a modliteb tvoří základ… číst dál
Samhainový jablečný koláč
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Samhain je keltský svátek zesnulých. Od soumraku do rozbřesku je závoj dělící tento svět od Onoho světa nejtenčí z celého roku Je to rovněž doba, kdy duše mrtvých putují po zemi, navštěvují přátele a rodinu a přidávají se ke slavícím společnostem. Pro tyto pocestné byste měli odložit nějaké jídlo a pití a v okně zapálit svíčku, aby vaši milovaní trefili domů. Mezi pokrmy, jimiž lze svátek světit, patří hlavně jablka, červené maso, červené víno a kořenová zelenina. Samhain je také novým rokem Keltů a nejdůležitějším svátkem z celého pomyslného kola ročního cyklu. Mnoho Keltů, pohanů i křesťanů, v tuto dobu tradičně navštěvuje hřbitovy. Oslavy se konají… číst dál
Keltské hry
Jiří Svoboda – www.PAGANIA.cz
Tento článek představuje druhý z minisérie čtyř tematických článků pro Českou pohanskou společnost:
- Vikinské hry
- Keltské hry
- Římské hry
- Nejstarší hry
Naše cesta za tajemstvím historických her pokračuje ke keltským kořenům. Ve srovnání s dobou vikinskou se jedná o výrazně roztříštěnou epochu, jak co do územního rozsahu, tak i časově. Keltské kmeny se vyskytovaly na téměř celém starém kontinentu (Evropě) s těžištěm v oblasti Francie, Německa, Rakouska, Švýcarska a postupem času doputovaly na Britské ostrovy a do jižní Evropy (středomořská oblast a Španělsko). Časově se s historickými Kelty pohybujeme v období cca 800 př. n. l. – 0 n. l. (kultura Hallstatt a La Tène)… číst dál
Knižní poklady malé i velké
Lenka Kovářová (Zmiu)
Ač naši předkové byli lidé ústní tradice, pro nás jsou knihy ceněnými zdroji informací i zábavou. Knih pořád přibývá a z toho nepřeberného množství je někdy těžké si vybrat. V tomto novém seriálu bych ráda upozorňovala na nové knížky, které by mohly čtenáře Kolovratu zajímat, a v dalších dílech zmíním i starší tituly, když zrovna nebudu mít po ruce novinky. K některým knihám bude komentář kratší, k některým delší, a to hlavně k těm, které jsem už četla. Snad zde najdete inspiraci a potěšení.
První článek začnu letošními novinkami, protože jich je celkem dost. Zrovna se mi tu sešly dětské knihy, ale zkušený čtenář ví, že dětské knihy mohou někdy… číst dál
SBÍRKA Českých čantů
Milí čtenáři a posluchači, projekt České čanty nám u příležitosti prvního výročí svého působení přináší speciální dárek – pdf sbírku čantů ke stažení. Najdete v ní všechny čanty, které jsme dosud se sestrou stvořily, přeložily a vydaly a také čanty, které ještě nikdy vydány nebyly.
Ve sbírce najdete jak ORIGINÁLNÍ české tak PŘELOŽENÉ zahraniční chanty, navíc také akordy, odkazy na naše i jiná hudební videa a celou sbírku doprovází pohanské fotografie Taliesi (www.taliesi.com). Nechybí ani další známé anglické chanty a jako BONUS -známé pohanské písně rituálního charakteru a některá rituální vzývání a básně z … číst dál
Mabon 2018: skotská polévka a irské boxty
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Keltský svátek Mabon je svátkem sklizně. K tomuto ročnímu období patří sklizeň jablek, zeleniny, brambor a také oslavy vinic a vinařství vůbec. Mabon je také chvílí meditace. Rozjímejte proto, co vám uplynulý rok přinesl a využijte příležitosti zamyslet se nad tím, kdo jste a čím byste se chtěli stát.
Oba recepty stačí připravovat z polovičního množství, pokud vás nebude víc než pět. číst dál
Irfan – Hudební archeologové a roztančení mrtví
Petrucha lesní
Existují legendární kapely, které položily základy nových žánrů, ovlivnily stovky následovníků a miliony fanoušků několika generací, někdy dokonce přehodily výhybku hudebního vývoje na novou kolej. Troufnu si tvrdit, že pro náš žánr jsou takovou kultovní kapelou nezapomenutelní Dead Can Dance. Legenda přes svůj nedávný krátký comeback odešla do síně slávy, zůstala však ta spousta lidí, které inspirovala, jejichž hudební pozornost a zájem obrátila k mýtům, k hudbě dávných tančících mrtvých…
Vikinské hry
Jiří Svoboda – www.PAGANIA.cz
Tento článek představuje první z miniserie čtyř tematických článků pro Českou pohanskou společnost:
- Vikinské hry
- Keltské hry
- Římské hry
- Nejstarší hry číst dál
Kūlgrinda – Skrytá cesta ke kořenům a návrat starých bohů
Petrucha Lesní
Kūlgrinda znamená kamenitou cestu skrytou pod vodou, vedoucí přes bažinu či jezero k hradu. Sloužila starým Litevcům jako úniková cesta před nájezdníky. Což je vzhledem k okolnostem vzniku skupiny opravdu výstižné. Symbolicky se však tímto slovem míní i cesta k osvícení (iniciace).
Skupina Kūlgrinda vznikla v roce 1990 současně se znovuzrozením svobodné Litvy. Už její vznik se však vymyká obvyklým okolnostem zrodu hudebních seskupení. Nešlo totiž primárně o pouhý hudební, umělecký projekt. Hudba měla být od počátku nedílnou součástí rituálů provozovaných sdružením Romuva, které vzkřísilo litevské pohanství. Dnešní označení „rituální pohanský folk“ zde tedy platí ne symbolicky, nýbrž zcela doslovně.
Abychom toto ukotvení skupiny Kūlgrinda… číst dál
Lughnasad – svátek první sklizně?
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Přátelé pohané, nezlobte se na mě, já tomu prostě nějak nemůžu uvěřit. Tak si to představte – v našich zeměpisných šířkách a potažmo i v těch keltských nikdy nezačínala sklizeň obilí v době okolo prvního srpna. Žně obvykle začínaly dříve. Pokud použijeme křesťanskou pranostiku o svaté Markytě, co hodila srp do žita, tak to máme 13. července, nikoli 1. srpna. Dožínky? Ale no tak, za 14 dní se dá sklidit tak kombajnem, ale srpy? Takže proč se vlastně asi tak uprostřed žní, kdy je na poli ale opravdu největší kalup, aby bylo obilí pod střechou dřív, než ho ještě na polích… číst dál
Slunovratový rebarborový chléb a mrkvová polévka
Jiří Seóras Posledník, Blanka Žofinka Posledníková
- června 2018 – 13:08 hodin letního času
Slunce dosáhne v tuto chvíli svého vrcholu. Je letní slunovrat, nejdelší den, nejkratší noc.
Nejstarší etnikum na našem území, Keltové, pojmenovali tento svátek Litha. Hlavním symbolem byl oheň a ohnivá kola, vyrobená ze slámy, zapálená a kutálená ze strání. Naproti tomu staří Slované nazývali tyto svátky Kupadla, hlavním motivem byla očistná koupel ve slunovratový podvečer. Oheň a voda – jaký to rozpor! Kdepak, obřadní koupelí naši předkové začínali každý velký svátek a oheň nechyběl ani u Slovanů. Zapalovaly se ohně a točilo se hořícími větvemi, aby bylo napodobeno Slunce a jeho pohyb po nebi. Křesťanství… číst dál
BMWC 2017 – 2018 očima pořadatelů
Jakub Achrer
Českomoravská čarodějnická konference (BMWC) oslaví příští rok patnáct let od svého vzniku. Za tu dobu ušla mnoho mil po stezkách hladkých i trnitých, rovných i křivolakých. Stala se zbožňovanou jedněmi, opovrhovanou jinými. Současně je i velmi pravděpodobné, že mnohý čtenář tohoto pojednání o BMWC nikdy neslyšel, což je pochopitelné. Toto pojednání koneckonců vzniklo na popud jednoho z účastníků, jehož zkušenost je, že skutečně málokdo ví, co se pod zkratkou BMWC skrývá. Rozhodli jsme se sepsat tento krátký článek coby jakýsi obecný dokument o tom, kde se tato akce aktuálně nachází a o čem je.
BMWC nebo-li Českomoravská čarodějnická konference je událost, o které se obvykle dozvíte,… číst dál
Map of Pagan Europe
Filip Airis Kubín
For all Pagan seekers; knowledge is not only about what we learn in the classroom, but also about what we discover about our cultures and traditions throughout Europe.
Wandering has always been part of pagan spirituality. Pilgrimages to places devoted to our gods, ancestors and spirits of the land. These include mountains, streams, burial mounds (dolmens) of ancestors, menhirs or temples, oracles, sacred woods and the stone circles they guard. These are the places that might provide strength and inspiration not only for our pagan path, and serve as much needed support in times of crises. Several… číst dál
Mapa pohanské Evropy
Filip Airis Kubín
Součástí pohanské spirituality bylo vždy i posvátné putování. Duchovní cestování do míst zasvěcených našim bohům, předkům a duchům krajiny. Mohou to být hory, prameny řek, mohyly předků, menhiry nebo také chrámy, věštírny, posvátné lesy a kamenné kruhy v nich. Právě tato místa nás mohou často posílit a inspirovat na naší nejen pohanské cestě a být nám tak potřebnou oporou ve chvílích, kdy je to potřeba. Nemálo mých přátel se v čase potřeby svého posvátného putování vydalo na několika týdenní pouť do dnešních kultovních poutních míst jako je Santiago de compostela, Jeruzalém a jiné. V Evropě jsou ale také spousty jiných silných míst zasvěcených právě… číst dál
Marmeládový chléb a kuřátko s medovou polevou
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Vážení a milí,
po nějakém čase se opět vracíme a budeme připravovat různé už zapomenuté pokrmy, kterými se v dobách dávných oslavovaly dny něčím výjimečné či sváteční.
Dnešní recepty budou k oslavě jara, na svátek Ostara.
Název tohoto svátu je odvoze od slova Eostre, co znamená Bohyně jara, a oslavuje jarní rovnodennost. Podle pověstí zavedli Ostaru do keltské kultury Sasové někdy kolem roku 600 n.l., aby se oficiálně označil příchod jara. V tuto dobu začíná doba namlouvání Bohyně s Bohem a jejich vztah, který dojde svého požehnání o Beltainu. Ostara představuje čas rovnovážného vztahu světla a tmy a na severu je časem setí. Mnoho tvorů v tuto… číst dál