Pohanství u nás a ve světě
Vliv raného vývoje Wiccy v USA na eklektické hnutí v Evropě
Jakub Achrer
Ke vzniku tohoto článku o Wicce vedla četná nedorozumění, o kterých jsem buď slyšel nebo byl jejich přímým účastníkem. V minulosti jsem se zde v Kolovratu již mýtům okolo tradice Wicca věnoval, nicméně v jiném kontextu a z jiných důvodů. Téma, které jsem se rozhodl otevřít tentokrát, je velmi citlivé, nosím jej v hlavě již mnoho let a dlouho jsem nevěděl, jak jej uchopit a formulovat tak, abych nebyl špatně pochopen. Zde je tedy můj pokus, popsat relativně stručně problematiku, která je stejně ošidná jako zašmodrchaná a vnést trochu světla do historických příčin toho, proč jsou věci takové, jaké jsou. Současně bych rád předeslal, že tento článek je věnován… číst dál
Sčítání lidu 2021 – vyplnili jsme pohanství
Sčítání lidu 2021 je za námi a nyní jsou známy i výsledky. K pohanství se celkem přihlásilo 2 764 z nás a dalších 189 k druidismu!
Chtěl bych tímto pozvednout číši s medovinou a připít na to, že nás je tolik, kteří se ochotně a s hrdostí hlásíme k pohanství. Ať se všem pohanům a pohankám i nadále jen daří na svých cestách!
Filip Airis Kubín
O pohanství
Být pohanem je dnes cestou hodně založenou na individualitě, hlubinné osobní zkušenosti a budování vlastního já v reflexi se silami přírody, proto je jasné, že není v našich prioritách tolik oslovovat masy. Náš vztah s bohy, patrony a matrónkami, předky[1], krajinou a matkou Zemí je natolik osobní, že se do něj ani nemůže moc mluvit. Pouze si vzájemně sdílíme své pohanské zkušenosti, abychom se inspirovali, jak zvládnout výzvy na cestě co nejctnostněji. Stejně osobní je pak i budování vlastního mýtu, osudu, hodnot či zvolených životních odpovědností[2], jejichž rozvoj je přirozenou součástí jakékoliv pohanské praxe. číst dál
Moje víra je pohanství – sčítání lidu je opět zde
Martina Píšová a Filip Airis Kubín
Již je to 10 let od posledního sčítání lidu v ČR. Tehdy se nás sešlo úctyhodných 863, kteří jsme vyplnili do své víry slovo pohan/pohanství. Bylo to skvělé zjištění, že nás, kteří kráčíme po starých stezkách a kteří jsme vyslyšeli jejich volání, je více. Příští měsíc, 27. března se uskuteční další sčítání obyvatel ČR. Sejde se nás tentokrát více?
Chtěli bychom tímto vás, všechny pohany, pohanky a pohančata pozvat, abyste s námi také vyplnili do kolonky náboženství vaši cestu a pomohli tak zjistit, kolik nás je.
Předchozí průzkumy
Jak jsme již psali, v prvním sčítání obyvatel, kde se již… číst dál
O festivalu Rodokrug 2019
Budimír
Ve dnech 10. – 12. 5. 2019 jsem se spolu s některými přáteli zúčastnil setkání domorodých kultur různého původu a vyznání. Konalo se na hranici Moravy a Slovenska, v dřívějším tzv. konfiniu – hraničním „kraji nikoho“ v období od zániku Velké Moravy až do 13. století, v krajině kolem dnešních slovenských obcí Vrbovce a Šance, v prostoru, kde se ukrývali utečenci a kde přirozeně vznikla lesní (krátko-vzdálenostní) bojová lukostřelba. číst dál
Irfan – Hudební archeologové a roztančení mrtví
Petrucha lesní
Existují legendární kapely, které položily základy nových žánrů, ovlivnily stovky následovníků a miliony fanoušků několika generací, někdy dokonce přehodily výhybku hudebního vývoje na novou kolej. Troufnu si tvrdit, že pro náš žánr jsou takovou kultovní kapelou nezapomenutelní Dead Can Dance. Legenda přes svůj nedávný krátký comeback odešla do síně slávy, zůstala však ta spousta lidí, které inspirovala, jejichž hudební pozornost a zájem obrátila k mýtům, k hudbě dávných tančících mrtvých…
Kūlgrinda – Skrytá cesta ke kořenům a návrat starých bohů
Petrucha Lesní
Kūlgrinda znamená kamenitou cestu skrytou pod vodou, vedoucí přes bažinu či jezero k hradu. Sloužila starým Litevcům jako úniková cesta před nájezdníky. Což je vzhledem k okolnostem vzniku skupiny opravdu výstižné. Symbolicky se však tímto slovem míní i cesta k osvícení (iniciace).
Skupina Kūlgrinda vznikla v roce 1990 současně se znovuzrozením svobodné Litvy. Už její vznik se však vymyká obvyklým okolnostem zrodu hudebních seskupení. Nešlo totiž primárně o pouhý hudební, umělecký projekt. Hudba měla být od počátku nedílnou součástí rituálů provozovaných sdružením Romuva, které vzkřísilo litevské pohanství. Dnešní označení „rituální pohanský folk“ zde tedy platí ne symbolicky, nýbrž zcela doslovně.
Abychom toto ukotvení skupiny Kūlgrinda… číst dál
BMWC 2017 – 2018 očima pořadatelů
Jakub Achrer
Českomoravská čarodějnická konference (BMWC) oslaví příští rok patnáct let od svého vzniku. Za tu dobu ušla mnoho mil po stezkách hladkých i trnitých, rovných i křivolakých. Stala se zbožňovanou jedněmi, opovrhovanou jinými. Současně je i velmi pravděpodobné, že mnohý čtenář tohoto pojednání o BMWC nikdy neslyšel, což je pochopitelné. Toto pojednání koneckonců vzniklo na popud jednoho z účastníků, jehož zkušenost je, že skutečně málokdo ví, co se pod zkratkou BMWC skrývá. Rozhodli jsme se sepsat tento krátký článek coby jakýsi obecný dokument o tom, kde se tato akce aktuálně nachází a o čem je.
BMWC nebo-li Českomoravská čarodějnická konference je událost, o které se obvykle dozvíte,… číst dál
Mapa pohanské Evropy
Filip Airis Kubín
Součástí pohanské spirituality bylo vždy i posvátné putování. Duchovní cestování do míst zasvěcených našim bohům, předkům a duchům krajiny. Mohou to být hory, prameny řek, mohyly předků, menhiry nebo také chrámy, věštírny, posvátné lesy a kamenné kruhy v nich. Právě tato místa nás mohou často posílit a inspirovat na naší nejen pohanské cestě a být nám tak potřebnou oporou ve chvílích, kdy je to potřeba. Nemálo mých přátel se v čase potřeby svého posvátného putování vydalo na několika týdenní pouť do dnešních kultovních poutních míst jako je Santiago de compostela, Jeruzalém a jiné. V Evropě jsou ale také spousty jiných silných míst zasvěcených právě… číst dál
Pohanská kronika ČR
Na počest padlým a těm, kteří kráčeli po cestě před námi.
Veřejná verze. Průběžně aktualizováno.
Filip Airis Kubín za velké pomoci celé pohanské komunity.
Tato kronika se vztahuje k historii pohanů v ČR v rámci novopohanského období[1] a vznikla za účelem neztratit staré vzpomínky na časy, kdy vše teprve začínalo. U nás v ČR začalo pohanské obrození hlavně až po pádu komunismu a postupně se rozvíjelo od prvních individuálních snah až do dnešní podoby. Tyto individuální snahy začaly různě po celé ČR plně nezávisle na sobě, přičemž postupně s rozvojem internetu (Xchat, různá fóra, Lide.cz) spolu první pohané začínali více komunikovat a organizovali setkání, rituály, výlety a jiné projekty.
Protože jsme začínali úplně od nuly, můžete vidět, že na začátku to byl jeden velký kotel Cerridwen, kdy se snahy různě vytvářely, míchaly, končily a sublimovaly… To vše díky každému novému krůčku na cestě za poznáním, které sběry informací a poznávání reálné funkční dlouhodobé praxe nabízely. Organizátoři pohanských skupin (klanů, covenů, kruhů, skupin, hájů) a projektů jsou zde uvedeni pod svými pohanskými jmény. Data jsme se snažili doplnit co nejpřesněji, občas ale datum ukončení nejde dohledat, protože projekty prostě „vyšuměly”.
Kotlík proměny, peří na kosti.
Mocný kruh kamenný, brána věčnosti.
My jsme lid minulý.
My jsme lid přítomný.
My jsme lid budoucí,
silnější než dřív.
Analýza sčítání pohanů 2017
Filip Airis Kubín
Sčítání proběhlo pomocí online formuláře ve dnech od 13.4.2017 do 28.4.2017.
https://kolovrat.pohanskaspolecnost.cz/velke-scitani-pohanu-cr-2017/
Chtěl bych nejdříve velice poděkovat všem pohanům a pohankám, kteří sčítací formulář vyplnili, protože právě díky vám jsme mohli poprvé nahlédnout hlouběji do složení a hodnot našeho pohanství v České republice.
Nejprve bych rád zmínil strukturu celého sčítání. Zvolila se cesta otevřeného formuláře na Googlu bez potřeby jakékoliv identifikace, jako je například registrační e-mail nebo přímo účet na Googlu a to z důvodu, že někteří pohané chtějí zůstat v anonymitě z různých, často pochopitelných osobních důvodů. Také to bylo kvůli eliminaci rizika vzniku fámy, že se tímto sčítáním snažíme jen dostat kontakt… číst dál
Menuo Juodaragis (Měsíční černorožec), festival baltských snů
Petrucha lesní
Fotografie: Petrucha lesní, Menuo Juodaragis – Ugnius
„Tato mezinárodní hudební slavnost zve návštěvníky do země, která zachovala pohanský oheň Evropy a hovoří nejstarším jazykem na kontinentu.“ Píše se v úvodu na webu litevského festivalu Menuo Juodaragis. A dál: „…pro baltský pohled na svět a estetiku, slučující staré a nové, autentické a moderní, význam a spontánnost.“ A tak to doslova a do písmene skutečně je. Pro festival je charakteristické, že se neomezuje na žádný hudební žánr. Uslyšíte zde všechno od metalu přes elektronické ambientní experimenty až po „hard folklor“. Jenom tady uvidíte ocvočkované metalové adolescenty aplaudovat babkám v krojích. Lidé jsou tu velmi různí, všechny však spojuje láska k dávným baltským kulturním kořenům. Hudebníci všech žánrů z nich čerpají a návštěvníci to nadšeně přijímají bez ohledu na hudební styl. Tohle se nezažije nikde jinde. číst dál
Pohanství a meditace
Kateřina Achrerová a Jakub Achrer
“Ptáš-li se na runy,
posvátné písmo,
jež od bohů pochází,
jež věštec vybarvil,
že mluvit je chytré, zvíš,
a moudré je mlčet.”
“Otázku klást
a dovést odpovědět
musí muž moudrý.
Jen jednomu se svěř,
jinému ne,
tajemství tří šeptá tráva.”
(Hámavál – Výroky Vysokého)
Pokud čtete tento článek proto, abyste se dozvěděli, zda je potřeba meditovat ve spojitosti s pohanskými náboženstvími, pak vám ušetříme drahocenný čas. Není. To je všechno.
Odin, mimo jiné i patron magie, touhy po poznání a jeho hledání (zdroj: Design-By-Humans/DeviantArt).
Meditace v pohanském kontextu je nicméně opomíjené téma, o kterém existuje v zahraniční literatuře poměrně málo knih… číst dál
Velké sčítání pohanů v ČR 2017
V roce 2011 proběhlo celostátní sčítání lidu, kde se k pohanství přihlásilo 863 pohanů. Je to krásné číslo a mimochodem je to stejné číslo, jako je datum příchodu Cyrila a Metoděje do Moravu. Od posledního sčítání lidu uběhlo už šest let, tak jsme si řekli, co udělat tento celkový průzkum znovu? Zjistit, kolik je nás pohanů v ČR nyní, jak se situace vyvinula od té doby a položit i vlastní pohanské otázky, které by jinak ve sčítání lidu nemohly být položeny. Otázky typu jakých jsme cest, nebo jaké části pohanství jsou pro nás individuálně nejdůležitější, totiž nám mohou pomoci zjistit, co je pro nás… číst dál
Pozvánka na ekoterapeutický workshop
For English read below.
Ke konci září se v Praze uskuteční první ekoterapeutický workshop finské ekopsycholožky Riitty Wahlström. Pokud vás zajímá vztah člověka a přírody, spirituální dimenze přírody a rádi si vyzkoušíte nové vedené meditace nebo mindfulness rituály v přírodě, jedná se o jedinečnou příležitost jak načerpat know-how od zkušené terapeutiky. Rádi byste zapojili ekoterapeutické aktivity do vaší profese, do vaší spirituální praxe nebo je sami předávali dál? V tom případě určitě neváhejte omrknout leták a případně se ozvat Lence s dotazem či přihláškou. Počet míst je omezen.
Super je, že členové ČPS (nejenom) mají výraznou slevu.
In the end of September, the first ecotherapeutic workshop of Finnish… číst dál
Pohanská hudba
Antonio Fjørngorn Jankových, Monika Otmílie Kašparová, Taliesi Tanya Ratajová
Jak už sám název napovídá, pohanská hudba nachází inspiraci v předkřesťanských dobách, kdy se po celé Evropě, ale i jinde na světě vzývali pohanští bozi, docházelo k rozkvětu animistických náboženství, konaly se různé rituály, jejichž nedílnou součástí byla hudba. Z historického pohledu o tehdejší hudbě mnoho nevíme, poněvadž se v podstatě nic nezachovalo. Pohanská hudba tedy nemůže být brána jako hudba z pohanských časů, avšak jako hudba, která vznikla ve 20. století. Jedná se o hudbu, která je ve své podstatě buď novodobou představou o tom, jak mohla tehdejší hudba znít, nebo hudebníci berou z těchto dob inspiraci pro svou tvorbu.
Existují 2… číst dál
Mýty a fakta o tradici Wicca
Jakub Achrer
Slovo Wicca se objevuje ve veřejné diskuzi v oblasti pohanství a okultismu už poměrně dlouho. Pro dekádu 2000 až 2010 byla typická jakási nadšená čarodějnická móda, v reakci na níž jsem se snažil v některých svých článcích brzdit nadšení a uvádět na pravou míru některé fabulace o tom, že Wicca je nepřerušená keltská tradice z pohanských dob. Pro současnost je zase typický opačný extrém, kdy zase jiní neinformovaní lidé šmahem odsoudí veškerou literaturu na toto téma za hloupý výmysl. Takhle to bývá se všemi fenomény, které jsou laickou veřejností těžko uchopitelné, jsou složité, nejednoznačné a dle aktuální veřejné… číst dál
Zelení druidové
Lenka Kašová
Tento článek byl napsán pro společensko-environmentální časopis 7.G., jehož poslední číslo 6/2015 bylo věnováno prolínání náboženství nebo spirituality s environmentálně uvědomělým myšlením a chováním. Článek pojednává a současném druidství, jeho kořenech a praktikách, jak v Čechách tak v zahraničí. Takže – environmentálně přízniví druidové ve 21. století? O co jde?
Označení druid pochází ze slovního spojení keltského jazyka (dru-wid), které můžeme volně přeložit jako „ti, již znají stromy (speciálně duby)“ nebo „ti, již znají pravdu“, jelikož Galové i Anglosasové používali stejný pojem slovo pro označení stromu a pravdy (dru; treow — tree; truth). Starověké druidy a jejich kompetence přibližuje přehledně Caesar v Zápiscích o válce galské, kde o nich hovoří jako… číst dál
Strom pohanských náboženství
Filip Airis Kubín
Náš strom pohanských cest je velice rozmanitý. Jeho větve se táhnou do všech stran, rozvětvují se na menší větvičky a různě se vzájemně proplétají a ovlivňují. Jedni mají společný první příběh, jiné zase spojuje podobná filosofie, ke které si ale každá cesta došla sama svou praxí a studiem. Proto jsou si některé pohanské cesty vzájemně velice blízké a mezi jinými naopak převažují protiklady. Díky tomu si k sobě jedny větve hledají cestu jen stěží, jiné spolu praktikují, spolupracují a přátelí se bez problémů. Jak to celé uchopit? Spojuje nás tedy vůbec něco?
Náš pohanský strom leží v lese lidských filosofií a úhlů pohledu na svět.… číst dál
Lughnasadh očima dítka
Autorka: Žabka
Ahoj Jitřenko, prý jsou ti dneska čtyři měsíce, a tak už nejsi úplně mrňavé mimino, a měla bys už něco vědět. Mně jsou čtyři roky, ale na podzim mi bude pět, a tak toho už vím hodně. Máma říká, že i když neumíš mluvit, tak nás posloucháš, a víš, co říkáme. Tak já ti budu vysvětlovat, co se kolem nás děje. Včera jsi s námi byla na výletě, protože byl ten svátek se složitým jménem, co ho neumím vyslovit. Ale máma říkala, že jméno je jedno, že je to svátek sklizně, a jméno mu může dát každý jaké chce. Ale ty vlastně nevíš, co je… číst dál
Základy pohanství: kudy ne
Jakub Achrer
Na stránkách Kolovratu jsme již věnovali poměrně hodně prostoru různým článkům, jejichž smyslem je ukázat, kde hledat pohanství a kde začít. Věnujeme tomuto tématu také celý přednáškový cyklus, který se pomalu blíží ke své polovině. Následující článek je věnován místům, kde naopak hledání nemá valného smyslu. Tato místa se v čase velmi rychle mění, proto článek není konkrétní. V podstatě je to stručný souhrn jevů, které by měly zájemce o pohanství varovat. Současně nechci nikomu říkat, co si má o kom myslet, takže se omezím pouze na varovné signály, na které je dobré si dát pozor.… číst dál
Cesta ke každodenní praxi
Jakub Achrer & Petra Idoru Fausová
Vyzpovídali jsme několik pohanů různých cest. Ptali jsme se na jejich pohanskou cestu a na jejich každodenní rituály, na ty obyčejné věci, které dělají několikrát týdně. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavého nejen o jejich cestě, ale i o nich samotných. Každý to pojal po svém a každý kladl důraz na jiné věci. Získali jsme šest výpovědí, každou úplně jinou. Jsou v mnohém vzájemně kontrastní a také tím jsou zajímavé. Ptali jsme se také, co by tito pohané doporučili začínajícím. Odpovědi se v mnohém velmi liší, ale jedno mají většinou společné. Jsou velmi lidské a poukazují na jednoduchost toho, co můžeme… číst dál
Prožít Lughnasad v Nasavrkách
Dan Hron
Co mě na Lughnasad přilákalo? Můžete třikrát hádat. Přeci kapela, která rýmuje v Asonancích a band, který hraje Navostro! Já jsem naostro nejel, spíše naslepo, s předtuchou, že se ke mě někdo přidruží.
A tak se taky stalo. Na zastávce postával Airis a nudil se. Chvíli jsme se oťukávali a pak si padli do oka. A tehdy pro mě začal svátek Lughnasad.
Nebylo to moje poprvé: minulý rok jsem na tutéž akci zajel doprovodit spřízněnou duši z Británie. Byla udivená, jak moc my Češi své kořeny prožíváme. Tehdy to byla pro mě povrchní ochutnávka, zato letos jsem do Lughnasadu skočil přímo po hlavě a byly to pravé… číst dál
Poprvé do (České pohanské) společnosti
Jakub Achrer
Tento článek je určen všem, kdo mají chuť přijít na nějakou pohanskou akci, kterou pořádáme a ještě se ničeho takového nezúčastnili. Je něčím víc než jen manuálem přežití prvního setkání, spíš je to takový návod k tomu, jak z prvního setkání z pohany získat maximum a nenechat se odradit. Pokud patříte k těm, kteří mají strach, že zanechají špatný dojem nebo že nezapadnou, tohle je článek pro vás. Pokud jste zběhlejší, může vám připadat, že tu vyprávím samozřejmé věci a úplné blbosti. Což je svým způsobem pravda. Sociální kontakt je o úplně obyčejných věcech. A přesto se na ně… číst dál
Pagan Pride UK 2015
Nikola Cieslarová
První srpnovou neděli se v nottinghamském Arboretu konal sedmý ročník Pagan Pride UK. Tato akce je každoročně (od roku 2009) pořádána skupinou dobrovolníků a slouží jako místo setkání pro pohany z různých koutů nejenom Británie ale celého světa.
Místní i nemístní pohané (i nepohané) se začínali pomalu scházet od desáté hodiny v okolí Market Square v Nottinghamu, kde byli přivítáni pořadateli a zařazeni do neustále se rozrůstajícího zástupu. Celý průvod, čítající několik stovek účastníků, se poté vydal na cestu do Arboreta, kdy za mocného vyvolávání „WE ARE PAGANS! WE ARE PROUD!“ zastavil dopravu v Nottinghamu.
Po úvodním přivítání… číst dál
Co není podvrh: obrození čarodějnictví
Autor: Jason Mankey
Původní článek: http://www.patheos.com/blogs/panmankey/2015/06/not-fakelore-the-witchcraft-revival/
Překlad: Petra Idoru Fausová & Jakub Achrer
Fakelore (čti “fejklór” – slovo vzniklé spojením slova fake a lore, anglického slova pro “nepravý, podvrh, falešný” a “tradice”, znamená imitace folklore vytvořená tak, aby vypadala jako pravá tradice) nebo též podvrh je negativní slovíčko, které se často používá v pohanské komunitě ve spojení s myšlenkami, které nemají historický základ. Často zmiňovanými příklady “fejklóru” či podvrhu jsou například: období upalování čarodějnic, uctívání bohyní v matriarchálním dávnověku, a Wicca jako neporušený řetězec sahající až několik století do minulosti. Po několik dekád byly tyto myšlenky volně akceptovány a předávány v knihách a na setkáních jako Písmo svaté. Od devadesátých let… číst dál
Praxe, zkušenost, víra
Jakub Achrer
K napsání následující úvahy mě inspiroval článek Johna Becketta, kde popisoval způsob, kterým se v životě vypořádal s fundamentalismem, který mu zbyl z jeho křesťanského původu. Jelikož s těmito problémy nemám osobní zkušenost, nechám je zcela stranou a budu se věnovat jedné konkrétní inspiraci. Tou jsou základní kameny pohanské spirituality, které se vzájemně podpírají a podporují. Domnívám se, že jsou důležité hlavně v začátcích, kdy dochází změnám v našem vnitřním světě. Jsou nezbytné při hledání nejen našeho vlastního přístupu, ale i při stavbě rituální a symbolické struktury skupinové praxe. Jsou to, jak už prozrazuje název,… číst dál
Rozjímání s Princeznou
Jakub Achrer
Tento článek bych rád věnoval jednomu obrazu, na který jsem se mnohokrát díval a na který jsem si vzpomněl díky krátké diskuzi o Slovanské epopeji na Facebooku. Nejedná se vlastně o obraz jako spíše o plakát. Jeho autorem je Alfons Mucha a nazývá se Princezna Hyacinta.
Princezna Hyacinta
Proč jsem si oblíbil právě tento? Protože se mi jednak nesmírně líbí po stránce estetické a jednak v něm vidím symboliku relevantní (mimo jiné) k současnému pohanství, konkrétně k tradici Wicca a některým dalším příbuzným směrům. V tomto plakátu je spousta prvků, které mě nesmírně provokují a vzbuzují zvláštní otázky.
Poprvé jsem se s … číst dál
Vzpomínky na Starou víru a Pohanský kruh aneb jak jsem zakládal „církev“
Jakub Achrer
(K následujícímu článku mě inspirovali Kamila Velkoborská a Miky Skjaera.)
Projekt Stará víra je záležitost stará přibližně dvanáct let. Hovoříme o období 2003 až 2004. Díky tomu si nepamatuju přesné detaily a jsem schopný svou zkušenost popsat jen schematicky. O co šlo? O pohanskou náboženskou společnost podle zákona, registrovanou ministerstvem kultury. Měla se skládat z několika málo autonomních organizačních složek, tvořených jednotlivými tradicemi. Konkrétně: slovanská, germánská, šamanská a wiccanská. Celá věc začala patrně ještě před tím, než jsem se k ní dostal já. Tento příběh ilustruje především někdejší atraktivitu pohanství pro lidi bez sociálních kompetencí, mezi které jsem v té době patřil nepochybně i já.… číst dál
Mystický výstup a jeho návrat domů
Jakub Achrer
Požehnán jest ten, kdo spatřil tyto rituály a podstoupil cestu do hlubin Země. Zná totiž konec života stejně jako jeho božsky požehnaný začátek. (Pindaros 522 – 443 př. n. l.)
Před nějakou dobou vyšel v Kolovratu překlad článku od Vivianne Crowley, který začal otázkou: Co měli společného Aleister Crowley, Gerald Gardner, Dion Fortune, Doreen Valiente, Kenneth Grant a Margot Adler? Odpovědí byl jungovský princip individuace ve smyslu přijetí odlišného a nalezení středu a celistvosti duše. Nikoliv, že by jej snad výše citovaní bez výjimky našli, nicméně minimálně se o to vědomě snažili. Na tento střed pak odkazuje citace: „Každý muž a každá žena je… číst dál
Wicca a Šamanismus: Srovnání
Tento rozhovor vyšel v jednom ze starších vydání italského pohanského časopisu Athame. Přeložila Zebra.
Rozhovor s Lorenzou Menegoni, šamankou a wiccanskou kněžkou Cronos
Setkáváme se s Lorenzou Menegoni v Miláně u příložitosti jednoho z jejích šamanských seminářů. Lorenza je praktikující šamanka a může si nárokovat i třetí stupeň iniciace do Wiccy v mínojsko-gardneriánské tradici, do které ji zasvětila Phyllis Curott. Lorenza je antropoložka, která již mnoho let praktikuje šamanské učení podle Michaela Harnera, antropologa a zakladatele nadace pro šamanská studia, do kterých byla také na univerzitě zapsána.
JAK JSI SE DOSTALA K ŠAMANISMU?
O šamanismus jsem se začala zajímat, když jsem studovala sociologii v Trentu. V té době, jakkoli se mi postava šamana… číst dál