Pohanství jako životní styl
Úplněk a ženská síla
Lucie Walerien Petrová
Článek psán pro ženy s láskou k nim
Už jste o tom určitě slyšeli. Na paloučku při měsíčku tančí víly. Mají průsvitné šaty, lehký krok a tu tajemnou sílu, pro kterou nám pohádky nedoporučují se k nim přibližovat.
Možná jste o tom i četli. Nejlépe při světle úplňku vhoďte do kotlíku tři chlupy z nosorožce a zalijte je krví mladých panen…
A dost možná, protože čtete právě tento článek, jste to i zažili. Síla úplňku. Tajemná, vábivá a silná tak, že někteří lidé nemohou ani spát, jiní jsou podráždění a další naslouchají fascinovanému vytí vlků hned za branami království všech sídlišť. Proč má úplněk takovou… číst dál
Základy domácí magie – domácí duchové
Zbyněk Milner na Větře
Domácí magie používá k dosažení cíle (dosažení změny) vždy předměty a suroviny, které se nachází doma, na zahradě či ve chlévě. Domácí magik (čarodějnice, čaroděj) pracuje nejčastěji v kuchyni. Ta je jeho magickou oratoří, ve které se odehrávají drobné, na první pohled neznatelné rituály. Tento magický směr podléhá stejně tak jako klasická magie zákonitostem rezonance (podobné ovlivňuje podobné), fázím měsíce, dnům v týdnu, východům a západům slunce.
Domácí magie se spoléhá na pomoc duchů domů, duchů rodiny a rodů. Takové duchy domácí magie chová v hluboké úctě. Pravidelné přinášení drobných dárků – obětin a modliteb tvoří základ… číst dál
BMWC 2017 – 2018 očima pořadatelů
Jakub Achrer
Českomoravská čarodějnická konference (BMWC) oslaví příští rok patnáct let od svého vzniku. Za tu dobu ušla mnoho mil po stezkách hladkých i trnitých, rovných i křivolakých. Stala se zbožňovanou jedněmi, opovrhovanou jinými. Současně je i velmi pravděpodobné, že mnohý čtenář tohoto pojednání o BMWC nikdy neslyšel, což je pochopitelné. Toto pojednání koneckonců vzniklo na popud jednoho z účastníků, jehož zkušenost je, že skutečně málokdo ví, co se pod zkratkou BMWC skrývá. Rozhodli jsme se sepsat tento krátký článek coby jakýsi obecný dokument o tom, kde se tato akce aktuálně nachází a o čem je.
BMWC nebo-li Českomoravská čarodějnická konference je událost, o které se obvykle dozvíte,… číst dál
Jak ochránit (a tedy nepotlačit) přirozenou divost malých dětí
Zuzana Junková a Viktor Junek
Účelem tohoto textu je sdílení osobních zkušeností a myšlenek. Rozhodně nemá představovat žádný univerzální návod či rady zkušenějším rodičům. Pouze jsem chtěla sdílet svou úvahu o tom, jak v dětech zachovat něco tak krásného a cenného, jako je jejich přirozená hravost, spontaneita a radost – zkrátka to, čemu zde říkám divost.
Začne hrát hudba a moje dcera hned začne tančit. Je jí jedno, kdo se na ni dívá, či jak u toho vypadá. Důležitá je pro ni jen radost z pohybu a hudby, kterou slyší. Když se směje, pláče, hraje si nebo zkoumá okolí, je plně v přítomnosti, oddaná své činnosti nebo svému tělu. Co prožívá, dává… číst dál
Velké sčítání pohanů v ČR 2017
V roce 2011 proběhlo celostátní sčítání lidu, kde se k pohanství přihlásilo 863 pohanů. Je to krásné číslo a mimochodem je to stejné číslo, jako je datum příchodu Cyrila a Metoděje do Moravu. Od posledního sčítání lidu uběhlo už šest let, tak jsme si řekli, co udělat tento celkový průzkum znovu? Zjistit, kolik je nás pohanů v ČR nyní, jak se situace vyvinula od té doby a položit i vlastní pohanské otázky, které by jinak ve sčítání lidu nemohly být položeny. Otázky typu jakých jsme cest, nebo jaké části pohanství jsou pro nás individuálně nejdůležitější, totiž nám mohou pomoci zjistit, co je pro nás… číst dál
Pohanská hudba
Antonio Fjørngorn Jankových, Monika Otmílie Kašparová, Taliesi Tanya Ratajová
Jak už sám název napovídá, pohanská hudba nachází inspiraci v předkřesťanských dobách, kdy se po celé Evropě, ale i jinde na světě vzývali pohanští bozi, docházelo k rozkvětu animistických náboženství, konaly se různé rituály, jejichž nedílnou součástí byla hudba. Z historického pohledu o tehdejší hudbě mnoho nevíme, poněvadž se v podstatě nic nezachovalo. Pohanská hudba tedy nemůže být brána jako hudba z pohanských časů, avšak jako hudba, která vznikla ve 20. století. Jedná se o hudbu, která je ve své podstatě buď novodobou představou o tom, jak mohla tehdejší hudba znít, nebo hudebníci berou z těchto dob inspiraci pro svou tvorbu.
Existují 2… číst dál
Môj pohanský rituál očisty
Mária Klacková
Vstupujem do pokojne šumiaceho lesa a pýtam si od neho povolenie, či ma prichýli. Nech mi les dovolí sa v ňom stratiť a na chvíľu si vychutnať pozbytí identity. Chcem ujsť od bežných starostí, s knihou tieňov v ruke. Byť len tak, na nič vážne nemyslieť. Túlať sa po tichom lese, počuť praskať vetvičky pod nohami, dýchať čistý vzduch a pokorne prijímať dary samoty. Plášť sa mi zachytí o vetvičku, no mne to nevadí.
Ohňový rituál oslav Slunovratu 2015, Zdroj: Mária Klacková, Slovensko
Myseľ sa mi uvoľnila v prostredí tichého lesa. Neviem, prečo ma to ťahá von. Niekam, kde nie je tak cítiť… číst dál
Únorový bardský večer příjemně překvapil
Jakub Achrer
Dlouho se na našich stránkách neobjevila reportáž z nějaké akce. Je tomu tak asi proto, že je trochu zvláštní psát recenze na vlastní události. Možná je to i tím, že organizátoři našich akcí jsou většinou hodně vytížení lidé a většinou už si nenajdou čas na to, aby se mohli veřejně pochválit. Já (Jakub Achrer) a Filip Kubín jsme se však nedávno neplánovaně sešli na jedné akci ČPS, kterou pořádala Taliesi v pražském klubu Válec, a dospěli jsme k závěru, že by byla škoda se o trochu dojmů nepodělit. Jelikož jsme coby účastníci nakonec celým večerem prošli tak nějak společně, dohodli jsme se, že i reportáž napíšeme… číst dál
Buben na pohanské cestě
Jakub Achrer
Buben. Nejstarší hudební nástroj, jehož vznik se datuje minimálně do období 4000 před naším letopočtem. Je přítomný v mnoha kulturách i náboženstvích a konkrétně s těmi přírodními je zcela bezprostředně svázán. Je ústředním magickým nástrojem v animismu a šamanismu, na jejichž základě stojí většina pohanských náboženství. Tak jako na počátku historie náboženství stojí animismus, tak na počátku náboženské hudby stojí buben. Nástroj, v němž se hudba, nadpřirozeno a přímá zkušenost od počátku věků potkávají.
Úloha bubnu v pohanství je tím jasně daná. V mnoha současných tradicích je běžnou součástí obřadů, v některých je považován… číst dál
Jak jsem našel svého patrona
Filip Airis Kubín
Mou první ochránkyní se stala bohyně Luna a byla jí ještě dříve, než jsem se stal vůbec pohanem. To ona mě provázela a chránila při mých prvních nočních toulkách lesem, kdy jsem začal poznávat rodnou krajinu a hlavně sám sebe. Toto je ale příběh, jak jsem našel svého druhého patrona.
V ten čas nastala oslava mých 21 let života a já byl již 6 let pohanem. S ní zároveň přišla i potřeba mého finálního přechodového rituálu z mládence na muže. 21 let je totiž pro některé pohanské cesty velice přelomové období a stejně tak praxe přechodových rituálů je v pohanském životě velice důležitá. Zároveň jsem cítil, že je to hraniční doba, do kdy by se měl můj rituální přechod do dospělosti uskutečnit. S ním je potřeba i přijmout rozhodnutí, které věci si chce člověk nést dál do dalšího životního období (a kterého ho určují) a hlavně pohřbít ty, které chce nechat za sebou. Nakonec se z toho vyvinulo měsíční přechodové období se třemi rituály, kterými jsem prošel. Toto je příběh jednoho z nich.
Když odchází strom
Přinášíme vám novou rubriku – Pohanská zkušenost, kde se vámi budeme dělit o přímé a autentické zážitky z pohanských rituálů, individuálních cest a meditací.
Taliesi Ratajová
Ten den jsem opět ucítila volání lesa a to nejen kvůli psychickým výzvám, které bylo nutné udělat, ale i pro prožití mé pohanské duše. Mé kroky vedly k hlavnímu stromu v našem lese – Stráži pěti cest, mocnému velkému dubu, od něhož vede 5 cest. Bez pochyb jsem se vydala cestou k našemu vlčímu kruhu.
Po příchodu jsem pozdravila místní bytosti a strážce posvátného místa. Vyložila jsem obřadní věci na oltář tvořený starým pařezem a hned ze začátku jsem si všimla kamínku, který na oltáři ležel. V pohanské praxi je důležité počítat se vším, co nám dané místo může i nemůže nabídnout. Rozhodla jsem se kámen zahrnout do svého rituálu.
Lughnasadh očima dítka
Autorka: Žabka
Ahoj Jitřenko, prý jsou ti dneska čtyři měsíce, a tak už nejsi úplně mrňavé mimino, a měla bys už něco vědět. Mně jsou čtyři roky, ale na podzim mi bude pět, a tak toho už vím hodně. Máma říká, že i když neumíš mluvit, tak nás posloucháš, a víš, co říkáme. Tak já ti budu vysvětlovat, co se kolem nás děje. Včera jsi s námi byla na výletě, protože byl ten svátek se složitým jménem, co ho neumím vyslovit. Ale máma říkala, že jméno je jedno, že je to svátek sklizně, a jméno mu může dát každý jaké chce. Ale ty vlastně nevíš, co je… číst dál
Cesta ke každodenní praxi
Jakub Achrer & Petra Idoru Fausová
Vyzpovídali jsme několik pohanů různých cest. Ptali jsme se na jejich pohanskou cestu a na jejich každodenní rituály, na ty obyčejné věci, které dělají několikrát týdně. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavého nejen o jejich cestě, ale i o nich samotných. Každý to pojal po svém a každý kladl důraz na jiné věci. Získali jsme šest výpovědí, každou úplně jinou. Jsou v mnohém vzájemně kontrastní a také tím jsou zajímavé. Ptali jsme se také, co by tito pohané doporučili začínajícím. Odpovědi se v mnohém velmi liší, ale jedno mají většinou společné. Jsou velmi lidské a poukazují na jednoduchost toho, co můžeme… číst dál
Prožít Lughnasad v Nasavrkách
Dan Hron
Co mě na Lughnasad přilákalo? Můžete třikrát hádat. Přeci kapela, která rýmuje v Asonancích a band, který hraje Navostro! Já jsem naostro nejel, spíše naslepo, s předtuchou, že se ke mě někdo přidruží.
A tak se taky stalo. Na zastávce postával Airis a nudil se. Chvíli jsme se oťukávali a pak si padli do oka. A tehdy pro mě začal svátek Lughnasad.
Nebylo to moje poprvé: minulý rok jsem na tutéž akci zajel doprovodit spřízněnou duši z Británie. Byla udivená, jak moc my Češi své kořeny prožíváme. Tehdy to byla pro mě povrchní ochutnávka, zato letos jsem do Lughnasadu skočil přímo po hlavě a byly to pravé… číst dál
Praxe, zkušenost, víra
Jakub Achrer
K napsání následující úvahy mě inspiroval článek Johna Becketta, kde popisoval způsob, kterým se v životě vypořádal s fundamentalismem, který mu zbyl z jeho křesťanského původu. Jelikož s těmito problémy nemám osobní zkušenost, nechám je zcela stranou a budu se věnovat jedné konkrétní inspiraci. Tou jsou základní kameny pohanské spirituality, které se vzájemně podpírají a podporují. Domnívám se, že jsou důležité hlavně v začátcích, kdy dochází změnám v našem vnitřním světě. Jsou nezbytné při hledání nejen našeho vlastního přístupu, ale i při stavbě rituální a symbolické struktury skupinové praxe. Jsou to, jak už prozrazuje název,… číst dál
Vzpomínky na Starou víru a Pohanský kruh aneb jak jsem zakládal „církev“
Jakub Achrer
(K následujícímu článku mě inspirovali Kamila Velkoborská a Miky Skjaera.)
Projekt Stará víra je záležitost stará přibližně dvanáct let. Hovoříme o období 2003 až 2004. Díky tomu si nepamatuju přesné detaily a jsem schopný svou zkušenost popsat jen schematicky. O co šlo? O pohanskou náboženskou společnost podle zákona, registrovanou ministerstvem kultury. Měla se skládat z několika málo autonomních organizačních složek, tvořených jednotlivými tradicemi. Konkrétně: slovanská, germánská, šamanská a wiccanská. Celá věc začala patrně ještě před tím, než jsem se k ní dostal já. Tento příběh ilustruje především někdejší atraktivitu pohanství pro lidi bez sociálních kompetencí, mezi které jsem v té době patřil nepochybně i já.… číst dál
Mystický výstup a jeho návrat domů
Jakub Achrer
Požehnán jest ten, kdo spatřil tyto rituály a podstoupil cestu do hlubin Země. Zná totiž konec života stejně jako jeho božsky požehnaný začátek. (Pindaros 522 – 443 př. n. l.)
Před nějakou dobou vyšel v Kolovratu překlad článku od Vivianne Crowley, který začal otázkou: Co měli společného Aleister Crowley, Gerald Gardner, Dion Fortune, Doreen Valiente, Kenneth Grant a Margot Adler? Odpovědí byl jungovský princip individuace ve smyslu přijetí odlišného a nalezení středu a celistvosti duše. Nikoliv, že by jej snad výše citovaní bez výjimky našli, nicméně minimálně se o to vědomě snažili. Na tento střed pak odkazuje citace: „Každý muž a každá žena je… číst dál
reportáž: Imbolc u kmene Boii
Ivana Hronová
Keltský kmen Boii z Nasavrk v neděli 1. 2. 2015 oslavoval svátek Imbolc. Ženy upletly Brigitiny kříže, muži se postarali o dřevo na obřad. Pak jsme se vypravili na procházku do nedalekého údolí k vodopádům za bohyní Brigitou. Po návratu na oppidum se kmen šel očistit vodou v místním jezírku a následoval malý obřad u kruhu.
Galerii z oslav si prohlédněte zde:
Ať nad námi nemají žádnou moc
Vivianne Crowley, překlad z italštiny Zebra
V září 2001 jsem byla ve Spojených státech, abych prezentovala novou knihu, kterou jsem napsala se svým manželem – Vaše temná stránka (Your dark side). Tato kniha hovoří o transformaci temné strany osobnosti. Ráno 11. září jsem hovořila v sérii rozhlasových pořadů telefonicky ze svého pokoje v hotelu v New Yorku. Krátce po 08:45 se zeslabil telefonní signál. Hovor se často přerušoval a náhle se změnily otázky. „Co si myslíte o mezinárodním terorismu? Byl to snad projev temné strany osobnosti?“ Poměrně komplexní otázka, na kterou jsem se snažila odpovědět během posledních deseti minut rozhovoru. Pak jsem zavěsila. Bylo 11. září 2001… Mezitím, co jsem… číst dál
10 let BMWC v českém pohanství – část II.
Jakub Achrer
V prvním díle našeho povídání o deseti letech BMWC v českém pohanství jsme prošli jeho pomyslným prvním cyklem vývoje. Desátým BMWC se v roce 2008 uzavřela jedna kapitola. Tradice byla zralá na nové podněty a čerstvý vítr, takže jedenáctého pokračování se zhostili pohané z druidské školy ADF. Joanna Coleman a Petr Eurik Gilar, oba dnes žijící ve Velké Británii.
Pro vstup BMWC do svého druhého životního cyklu jsou charakteristické tři věci. Významný skok v rozmanitosti programu, atmosféře a celkové kvalitě, další nárůst počtu účastníků a konečně poněkud bizarní písemné obvinění Mezinárodní pohanské federace z nekalých praktik, ke… číst dál
10 let BMWC v českém pohanství, část I.
Jakub Achrer
Letos v létě tomu bylo deset let od okamžiku, kdy se v Mezné nedaleko Hřenska sešlo pět lidí. Znali se do té doby jen z internetu a zajímalo je čarodějnictví a tradice Wicca. Tedy náboženství obnovené, či spíše založené Geraldem Gardnerem, a dále rozvíjené Doreen Valiente, Scottem Cunninghamem, Raymondem Bucklandem a dalšími. Skupina pěti lidí spolu strávila hezký prodloužený víkend, jehož vyvrcholením byl „sestup do podsvětí“, jakási noční bojovka hluboko do Edmundovy soutěsky až na můstek přes Kamenici. Někde tam v té hlubině uprostřed noci vznikla dnešní tradice BMWC, která je každoroční významnou událostí, o které se sice mluví, ale… číst dál
Smrt je pro pohany výzvou k životu
Josef Petr
Přichází nejtemnější a nejsychravější část roku, kdy se vítr zlověstně prohání holými korunami stromů a slunce schované pod těžkou šedou dekou nemá na lidi vůbec náladu. Vzduchem se nese vlhká studená vůně bahna a krákání vran kroužících nad poli zvěstuje příchod zimy. Většina z nás slaví svátek Samhain. Svátek smrti a předků, kdy je náš svět nejblíže tomu druhému, kam odcházejí duše zemřelých. Je to období pro zastavení, přemýšlení a meditaci. Příležitost pro naší vlastní malou smrt ve zběsilém tempu dní, které rámují náš život.V této krátké úvaze bych se i já rád na chvíli zastavil a popřemýšlel o tom, jaký význam má v pohanství smrt a jaký přínos může mít náš… číst dál
Žij svou duchovní cestu: Posvátné úkony v každodenním životě
Carolina Gonzales Pro Kolovrat přeložila Anna "Lithin" Doubková
Pozn. překladatelky: V anglických zdrojích se často zaměňuje slovo pohan a čaroděj, což je dáno vývojem novo-pohanství v Anglii a Americe. Ačkoliv je tento článek napsán "čarodějnicí", věříme, že české pohany stejně osloví a inspiruje, protože tyto dvě cesty jsou sobě bližší, než se mohou na první pohled zdát.
„Chci se vydat na duchovní cestu – jak mám ale začít?“ Tohle je jedna z otázek, kterou mi zákazníci často kladou, a je to zároveň jedna z otázek, na kterou nemůže být jednodušší odpověď: „Žij svou cestu každý okamžik.“ Když dokážeme náš každodenní život a naši víru postupně více a více splétat dohromady, dá nám… číst dál
10 tipů jak pomoci českému pohanství z puberty do dospělosti
Josef Petr
Česká pohanská subkultura (upřednostňuji tento termín před „komunitou“) už má svoje dětství za sebou. Roste jako z vody, objevuje svět a má za sebou slušnou řádku životních zkušeností a dětských hádek o písečky a bábovičky.
Jsme na začátku puberty. Začínáme hledat sami sebe, náš smysl, naši identitu. Hádky o písečky pomalu střídají skutečné názorové střety. A co je nejdůležitější, stále více se střetáváme se světem a s tím, co je tam venku. Zjišťujeme, že jsme součástí sociokulturního kontextu, který se v mnohém od našeho pojetí světa může lišit. A to i dost radikálně.
Mezi lidmi, kteří pohanství znají pouze z dálky, je celkem rozšířený názor, že naše praxe je jenom útěk před… číst dál
Strom druidů v Česku: Stručné představení současných druidských uskupení v České republice
Filip Airis Kubín
Za pomoc velice děkuji: Pavlovi A. Horákovi, Dominice Myškořové a Lence Brichové.
Součástí pohanských směrů v dnešní době je i směr druidů, také zvaný druidství nebo druidismus. Cesta druidů a druidek je cestou hlubšího poznání sebe sama i živého psychického a magického výcviku, který v závěru končí vlastním i skupinovým kněžstvím. Zároveň je to cesta naslouchání okolní krajině i přírodním zákonitostem a přijímání jejich moudrosti.
Druidství je rozmanité jako větve stromu. To je dobře, protože čím více má strom větví a je košatý, tím je větší pravděpodobnost, že přežije. Přestože má každá druidská cesta stejný základ, často může klást jiné důrazy na vědomosti a povinnosti studenta. Cesta… číst dál
Posvátnost přírody v našich činech. Skutečně?
Jakub Achrer
Když dojde na obecný popis či definici pohanství, což se v naší rané fázi obnoveného vývoje stává poměrně často, posvátnost přírody je téma, které se objevuje opakovaně a téměř vždy. Je to aspekt, na který klademe v popisu sebe sama důraz asi i proto, že nás tak dobře odlišuje od jiných náboženských tradic. Zároveň je to jako s každým zobecňujícím tvrzením o pohanství poněkud ošidné, neboť existují příslušníci některých tradic zejména rekonstrukcionistických, kteří tento konkrétní koncept posvátnosti přírody odmítají coby jeden z přežitků romantické éry. Je třeba přiznat, že posvátnost přírody podobně jako jiné… číst dál
Víra –to je radikální důvěra
Robert A. Masters
Z anglického originálu přeložila Anežka
Robert A. Masters, Ph.D., je současný americký psycholog, psychoterapeut a autor úspěšných knih o spojení psychologické rovnováhy a duchovního růstu. K tomuto tématu, kterému se hloubkově věnuje, ho přivedly opakující se psychologické nesrovnalosti u pacientů, kteří se aktivně zabývali prací na vlastním duchovním růstu, ale podle všeho to nebrali za ten správný konec. Toto téma zpracovává i jeho nejnovější kniha Spiritual Bypassing (2010), jejíž český překlad by se v historicky relevantním čase mohl na našem trhu objevit. Pro imbolkovou překladovou rubriku vybíráme jednu z abstraktněji a intelektuálněji laděných esejí, které Masters uveřejňuje na svém webu. O víře nejen v bohy a nejen v sebe…
Víra je… číst dál
Rozhovor s Cerri Lee na téma pohanství
Cerri Lee zpovídala Kateřina Erbenová alias Levander
Cerri Lee je nejen životní partnerkou Davida Smithe, jehož známe spíše pod jménem Damh the Bard, ale také vynikající britskou umělkyní, kreslířkou a keramičkou. Zabývá se aktivně pohanskou tradicí druidů a podílí se na rozvíjení pohanství v oblasti Anglie, kde se svým partnerem spolupořádá rituály u posvátného Long Mana.
Mohli jste se s ní setkat na přednášce pořádané Českou pohanskou společností na téma Pradávné jeskynní umění a magie. K zastižení byla i na koncertě Damh the Barda, jenž se konal 1. října 2012 v sálu Všebaráčnické rychty. Právě při této příležitosti jsme Cerri položili několik otázek.
Čím Vás mezi všemi pohanskými tradicemi… číst dál
Základy pohanství: Předkové
Airis a Taliesi
„Posvátná a nekonečně stará je ta naše zem. Mnoho dávných předků v ní dlí a sleduje naše kroky.“
Žádný strom nemůže vyrůst hodně do výšky, pokud nemá silné a hluboké kořeny. Pokud by to tak nebylo, sebemenší bouře by ho vyvrátila v základu. Bouře totiž přicházejí každý rok a jsou součástí našeho života. V praxi to znamená, že když přijdou člověku do života namáhavější životní situace (a že přijdou vždy a ne jen jednou), mnohonásobně lépe se zvládají, když má oporu ve… číst dál