Filip Airis Kubín

Své pohanství jsem přijal, když mi bylo 15 let. Bylo to jedné úplňkové noci, kdy jsem vzdal svou přísahu krajině, bohům a matce Zemi. Ve 20 letech jsem pak poznal další pohany a začal být aktivní i v různých pohanských snahách. Nyní je tomu tedy 15 let, co žiji svůj život v souznění se svými předky, krajinou a bohy.

Za tu dobu jsem v pohanství zažil spoustu krásných zkušeností při výletech za poznáním naší mocné krajiny, na pohanských srazech v hospůdkách, při osobních meditacích, když jsem seděl osamocen uprostřed hor, nebo když jsem stál v kruhu při nespočtu různých rituálů v náruči našich bohů, předků a pohanských přátel. Poznal jsem také mnoho velice inspirujících pohanů a pohanek, kteří jsou osobnostmi sami o sobě. Samorosty, kteří stavějí kamenné kruhy a hodiny dokáží sedět a naslouchat krajině, stejně jako osoby, které ochotně pomáhají druhým nebo dokáží hrdě stát za svými hodnotami v proměnlivém světě. Pohany, kteří se rozhodli jít po cestě pohanství, i když byli na tuto cestu ve svém okolí úplně sami. číst dál →

— věnováno pestré pohanské komunitě —

Představ si na chvíli náboženství jako blahodárnou kadibudku, do které si můžeš odložit všechny životní trable a těžkosti. Poskytuje Ti úlevu od všech šrámů, jizev a nenaplněných potřeb. Čím častěji a intenzivněji v té kouzelné budce úlevu provádíš, tím větší je šance, že všechno, co do ní naložíš, nestačí zpracovat čas. Veškerý ten náklad pak přeteče přes okraj, kde začne žít svým vlastním životem. Tady je 7 zaručených tipů jak tomu jít naproti.

1. Svět je plný utrpení. Je potřeba ho vyléčit.

Čím temnějšími zákoutími v životě procházíš, tím víc poučuj ostatní o tom, jak by sami… číst dál →