Speciály

Proměním se v zajíce, se zármutkem a obrovskou opatrností

V mnoha kulturách jsou skvrny na Měsíci interpretovány jako podoba zajíce.

Jakub Achrer

Píše se rok 1662. V Auldearnu uprostřed Skotské vrchoviny zasedá tribunál1. Stojí před ním krásná rudovlasá žena. Je jí asi třicet let. Hovoří jazykem vzdělaným. Působí klidně a svá doznání sděluje, aniž by byla nucena nebo mučena. Ani její tělo či pleť nenesou žádné známky násilí. Její jméno je Isobel Gowdie. Poslední ze čtyř doznání, které právě činí, je průlomové jak pro tehdejší církevní autority, tak i pro pozdější zájemce a badatele v oblasti čarodějnického folkloru. Její výpověď  v následujících staletích inspiruje akademiky, umělce a hudebníky.2… číst dál

Traktát o bohu Krakonošovi

PhDr. Jiří Bartoň, historik, publicista a kronikář, autor Traktátu o bohu Krakonošovi, je v kontaktu s Č.P.S., stojí ale samostatně, jak to vyjádřil v Manifestu č. 2. Nejvyšší hodnotou je mu člověk, základním postojem tolerance, pochopení pro všechny věrouky včetně ateizmu a pro jejich vyznavače a zastánce, pokud mají týž postoj. Připravuje již další traktát. 1. vydání Traktátu o bohu Krakonošovi vyšlo v papírové podobě roku 2013 (ISBN: 978-80-260-5036-0). Ve zpravodaji Č.P.S. Kolovrat jde o 2. vydání, první internetové. Autorská práva zůstávají nedotčena.

Traktát o bohu Krakonošovi

TraktatOBohuKrakonosovi

PRAHA 2013

© PhDr. Jiří Bartoň 2013

ISBN: 978-80-260-5036-0

Máme zafixovánu podobu Krakonoše jako vousatého muže… číst dál

Povídka: Kolo roku

Jindra Gin Prousek a Krystýna Prousková se s námi podělili o své umělecké zpracování příběhu Kola roku
Její pohled se ztrácel v horizontu, kde voda odrážela jantarové tóny zapadajícího slunce, které se loučilo s létem a přinášelo s sebou první chlady podzimu. Mírný závan větru pohupoval listy po obloze, aby je pak složil k jejím nohám jako strakatý koberec teplých barev; červené, zrzavé, okrové a žluté. Po štíhlém těle ji přeběhl mráz. Ve snaze zadržet více tepla si přitáhla černý plášť, který splýval až k jejím nohám.

Nikdo nevěděl jak se jmenuje, byla volána mnoha jmény a dokonce nazvána níkým. Zahalená v krásu, jež nepodléhala času, nikdo neznal její opravdový věk. Pouze oči, smaragdy… číst dál

Příběh k Lughnasadhu

Cerii Lee, překlad: Jarmila Cikánková

Cerri Lee

„Když tady tak dlouho stojíš, minou tě celé věky,“ vykládal moudře, vlastně nikomu.

Zlatý ječmen se kolébal v jemném vánku. Vousaté hlavičky společně přikyvovaly, což se, alespoň jemu, jevilo jako souhlas.

Kolem, klouzajíc nad hlavami ječmene, bzučela velká vážka.

„No, letos se jim daří dobře, alespoň to tak vypadá,“ řekl obecně do světa. „Bylo to pro ně těžkých pár let, pro všechny, namouvěru! Já nevím, léto už není takové, jako bývalo.“ Blábolil starosvětsky, jako nějaký stařeček posedávající na zápraží.

„Pamatuji časy, kdy léto znamenalo teplo a slunečno, dlouhé dny zahalené v mlžném oparu, děti běhající po polích, a včely spokojeně… číst dál

Beltain

Barbora Hrůzová, bbara@bbara.cz

Michal a Petr, kteří si nechávali říkat Maky a Pete, dojeli ve své staré škodovce k benzínové pumpě. Řidič Pete s kšiltovkou vraženou do čela vystoupil z auta, líně se rozhlédl a natankoval plnou nádrž. Aniž by zaplatil, vklouzl zpátky za volant a rozjel se tak razantně, až staré škodovce na protest zakvílely gumy. Bezohledně se vecpal do škvíry mezi auty na hlavní silnici a ve vteřině zmizel z dohledu.

Muž z obsluhy vyběhl ven, zahrozil za nimi pěstí a pak spokojeně pohlédl na kameru, zaznamenávající dění u pumpy.

„Jen počkejte vy hajzlíci, však mám vaši espézetku! Jen se tady zkuste ještě ukázat!“ odfrkl, a vrátil se… číst dál

Dionýsos

Theodoros Sarkis

Měsíc září je téměř za námi. Začíná vinobraní a s ním slavnosti vinné révy. A protože je podle mýtů šíření vína po Evropě spjato s Dionýsem, podívejme se, kdo je tento bůh, kterého doprovází průvod šílených žen.

Vášeň provází podle mytologie nejen lidský rod, ale taky nebeský. Proti vášním nic nenadělal ani Zeus, otec bohů a lidí. Zeus se zamiloval do krásné mladé dívky Semely, dcery thébského krále Kadma. Z veliké lásky mu porodila syna jménem Dionýsos. Diova manželka Héra však ze žárlivosti poslala na rohaté dítě ověnčené korunou upletenou z hadů Titány a ti ho roztrhali. Osud však vybral malému bohu jiný los a na pomoc mu… číst dál

Manannán mac Lir

Eurik

Příliv a odliv; střídání,
soumrak, kolihy volání;
po píscích mořských vlhké hnědi
pocestný k městu spěchá, hledí,
příliv a odliv; střídání.

Přes krovy, zdivo, stmívání,
dál, ve tmách, moře volání;
a bílé ručky vlnek hladí,
z povrchu písku stopy lidí,
příliv a odliv; střídání.

Komoňů stáje; svítání,
dupou, ržou, volá podkoní;
opět den zpět, však marno přát
na pocestného na návrat,
příliv a odliv; střídání.1

Manannán mac Lir je irským bohem moře. Má svůj blízký protějšek v postavě z welšské mytologie, Manawydanovi fab Llŷrovi. Je synem moře (Lir/Lear je postava nejasného původu, v mýtech jinak zvláště přiblížená, a odpovídá slovu moře ve staroirském jazyce v genitivu). Jeho… číst dál

Dôn

Eurik

Dnešní článek je pojat poněkud zeširoka a výjimečně se spíše než k tvrdému polyteismu, z jehož pohledu je tato edice většinou psaná, přiklání k řeckořímskému, analogie hledajícímu až synkretickému pojetí.

Dôn, též zvaná Donwy, je velkou Bohyní-Matkou z Walesu. Ve velšské mytologii je doslovně matkou Arianrhod, Gwydiona, Gilfaethwyho, Gofannona, Eufyddy, Elestrona a Amaethona, v přeneseném smyslu pak Matkou všech bohů welšského panteonu a života vůbec (trochu jako je Odin-Allfather Otcem v severské mytologii). Její jméno pravděpodobně znamená „dar“ (v dnešní angličtině má ostatně slovo donate se stejným kořenem význam dát, věnovat). Je Velikou Matkou spojovanou s řekami a plynoucími vodami a mnohým z vás už asi připadá tento popis značně povědomý –… číst dál

Cailleach

Eurik

Cailleach, nazývaná též Cailleach Bheur, „The Hag of Bheur“ nebo Beira, královna zimy, je bohyně-stařena známá z folkloru Irska a především Skotska. Její jméno v gaelštině znamená „zahalená“ nebo „pod kápí“. Bývá popisována jako shrbená stařena-babice s modrou kůží, třetím okem a dlouhými bílými vlasy vlajícími ve vichru.

Její původ je nejasný, kořeny jejího kultu dost možná spadají ještě do dob před tím, než britské ostrovy osídlili Keltové. Ve Skotsku je s jejím jménem spjato mnoho míst (skal, útesů, kopců), což naznačuje, jak intenzivně byl její kult na severu Británie v minulosti rozšířen. Podle některých tvrzení se její kult odráží v místním folkloru např. v Leicestershire, kde věřili ve… číst dál

Arianrhod

Eurik

Arianrhod je welšská bohyně, jejíž jméno znamená „stříbrné kolo“, případně „stříbrný orbit“. Je známá z mýtů Mabinogi a welšských triád. Je dcerou bohyně Dôn a boha Beli a sestrou mnoha dalších sourozenců známých z tohoto mytického cyklu, mimo jiné známého čaroděje Gwydiona.

Je bohyní nebes a měsíce a ochránkyní mrtvých, kteří čekají na znovuzrození. Dlí v podsvětní říši Caer Arianrhod, kam člun Rhwyfrod (dubové kolo) převáží mrtvé, aby si odpočinuli mezi jednotlivými životními cykly. V moderním pohanství je vnímána jako Bohyně v aspektu Matky a není nezajímavé, že na mnohých novopohanských stránkách ji najdete zmíněnou jako bohyni lásky (což je zjevně moderní výmysl, už s přihlédnutím k mýtu, zmíněnému níže). Je to… číst dál

Matronae

Eurik

(Matres, Mammau, český ekvivalent „Matky“ – nikoliv „matróny“)

Our Mighty Mothers here we honor,
Earth, repase the blessed spirits,
Brown and black and pale and golden,
whose bodies birthed and souls inspired us,
from womb to womb, since world’s beginning.

Of women’s blood we all were born,
With blood of grape we wet this stone.

Vzdáváme zde úctu Mocným Matkám,
Země, uvolni ty požehnané duchy,
Hnědé, černé, bledé i zlaté,
Jejichž těla rodila, a duše inspirovaly,
Z lůna do lůna od počátku věků.

Z ženské krve se všichni rodíme,
Krví hroznů teď oltář třísníme.

(úlitba Matkám)

Matronae jsou triádou bohyň (na… číst dál

Cernunnos

Eurik

Hail Cernunnos, Stag of the Woods
come to us, we pray you!
Inspire us with an earthen faith
and an adventurous love of life!
Lead us and we will follow you
through the wildwood and to the heath
where the haunted ones of the Sídhe
worship in the dark night
of Mystery’s embrace! Nema!1

Sláva Cernunnovi, Paroháči z lesů
přijď k nám, pane, voláme tě!
Rozdmýchej v nás zemskou víru,
a lásku k dobrodružství života!
Veď nás, budeme následovat,
divokým lesem i širou plání,
kde nejtemnější z Sídhe,
vzývají v temnotě noci,
v objetí Mystérií! Nema!… číst dál