Recepty

Kulinářské toulky po česko-moravských krajích

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Přátelé pohané, když jsme se tak v loňském roce probírali naší „databází starých kuchařek“, napadlo nás, že vlastně nahlížíme do vzdálené minulosti a vytahujeme do dnešní doby takřka zapomenuté úsilí našich pramátí a prabab, které udržovaly chod domácností a sytily hladové krky někdy i z toho, co rostlo za plotem. Takové hospodyně musely být praktické, vynalézavé, zároveň musely umět šetřit jak časem, tak surovinami. Úcta k práci a úsilí našich předků je jedním z aspektů naší víry.

Proto jsme si řekli, že by bylo hezké začít nový občanský rok novým kulinářským seriálem. Seriálem, který by se pokusil… číst dál

Samhainový jablečný koláč

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Samhain je keltský svátek zesnulých. Od soumraku do rozbřesku je závoj dělící tento svět od Onoho světa nejtenčí z celého roku Je to rovněž doba, kdy duše mrtvých putují po zemi, navštěvují přátele a rodinu a přidávají se ke slavícím společnostem. Pro tyto pocestné byste měli odložit nějaké jídlo a pití a v okně zapálit svíčku, aby vaši milovaní trefili domů. Mezi pokrmy, jimiž lze svátek světit, patří hlavně jablka, červené maso, červené víno a kořenová zelenina. Samhain je také novým rokem Keltů a nejdůležitějším svátkem z celého pomyslného kola ročního cyklu. Mnoho Keltů, pohanů i křesťanů, v tuto dobu tradičně navštěvuje hřbitovy. Oslavy se konají… číst dál

Lughnasad – svátek první sklizně?

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Přátelé pohané, nezlobte se na mě, já tomu prostě nějak nemůžu uvěřit. Tak si to představte – v našich zeměpisných šířkách a potažmo i v těch keltských nikdy nezačínala sklizeň obilí v době okolo prvního srpna. Žně obvykle začínaly dříve. Pokud použijeme křesťanskou pranostiku o svaté Markytě, co hodila srp do žita, tak to máme 13. července, nikoli 1. srpna. Dožínky? Ale no tak, za 14 dní se dá sklidit tak kombajnem, ale srpy? Takže proč se vlastně asi tak uprostřed žní, kdy je na poli ale opravdu největší kalup, aby bylo obilí pod střechou dřív, než ho ještě na polích… číst dál

Slunovratový rebarborový chléb a mrkvová polévka

Jiří Seóras Posledník, Blanka Žofinka Posledníková

  1. června 2018 – 13:08 hodin letního času

Slunce dosáhne v tuto chvíli svého vrcholu. Je letní slunovrat, nejdelší den, nejkratší noc.

Nejstarší etnikum na našem území, Keltové, pojmenovali tento svátek Litha. Hlavním symbolem byl oheň a ohnivá kola, vyrobená ze slámy, zapálená a kutálená ze strání. Naproti tomu staří Slované nazývali tyto svátky Kupadla, hlavním motivem byla očistná koupel ve slunovratový podvečer. Oheň a voda – jaký to rozpor! Kdepak, obřadní koupelí naši předkové začínali každý velký svátek a oheň nechyběl ani u Slovanů. Zapalovaly se ohně a točilo se hořícími větvemi, aby bylo napodobeno Slunce a jeho pohyb po nebi. Křesťanství… číst dál

Marmeládový chléb a kuřátko s medovou polevou

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Vážení a milí,

po nějakém čase se opět vracíme a budeme připravovat různé už zapomenuté pokrmy, kterými se v dobách dávných oslavovaly dny něčím výjimečné či sváteční.

Dnešní recepty budou k oslavě jara, na svátek Ostara.

Název tohoto svátu je odvoze od slova Eostre, co znamená Bohyně jara, a oslavuje jarní rovnodennost. Podle pověstí zavedli Ostaru do keltské kultury Sasové někdy kolem roku 600 n.l., aby se oficiálně označil příchod jara. V tuto dobu začíná doba namlouvání Bohyně s Bohem a jejich vztah, který dojde svého požehnání o Beltainu. Ostara představuje čas rovnovážného vztahu světla a tmy a na severu je časem setí. Mnoho tvorů v tuto… číst dál

Samhainové pochutnání

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Motto ode dna: Hlavní přísadou dobrého vaření je láska – k těm, pro které vaříme. (Sophia Loren)

Milí čtenáři,

k oslavám svátku Samhain jsme se rozhodli vám přiblížit recepty na jídla, která se v minulosti v tento čas připravovala a inspirovat vás tak k novým nápadům pro sváteční nebo každodenní jídla. Oblíbené byly například velké rohlíky plněné mákem, které se rozdávaly dětem a také – dnes bychom řekli slané sušenky – z ovesné mouky a brambor. Jídla se jedla samotná studená i teplá nebo se podávala jako příloha k masu či vejcím. Přejeme dobrou chuť a radost… číst dál

Chléb z kukuřičné mouky, Ovesný chléb a Žitný

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna:

„Žitný chléb je dobré jísti

Z ječmene ti škodit nedokáže

Pšeničný chléb krev tvou čistí

Ovesný zas posílí tvé paže.“ (irské pořekadlo)

Milí čtenáři, víte, jak se peče chleba? To je otázka, namítnete… Nicméně dnes, kdy nečiní

žádný problém dojít bochník chleba koupit, spousta lidí se s procesem pečení chleba prostě

nesetká. A víte, jak chutná chleba? No, to je další „otázka“ hodná myslitele, namítnete

znovu… Přesto si dovolím se o chuti chleba krátce zmínit. I když se situace v posledních

létech o dost zlepšila, stále dnešní běžný konzumní chléb z obchodu připomíná spíše kabinet

chemie, než potravinu,… číst dál

Recepty Samhainu

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Milí čtenáři, v naší rubrice vám představujeme předpisy na pokrmy použitelné pro sváteční slavení. Recepty sebrané z různých koutů pohanské Evropy a takové, které nedají moc práce a jsou použitelné i pro oslavy ve volné přírodě.

Moudro ode dna: „K lidskému štěstí a pohodě patří prostřený stůl, jídlo a přátelé.“ (Homér)

Nedávno se mi do rukou dostala kniha o Keltech v Čechách, nevím kolikátá už v pořadí, nicméně něčím jiná, než ty ostatní. Autor konzultoval své závěry s archeology, dával prostor čtenářovým úvahám, spekulace nazýval skutečně spekulacemi, prostě – trochu jiná knížka… Ptáte se snad, jak to souvisí s vařením? V jedné z kapitol se autor zamýšlí nad pojmem… číst dál

Mamgu, Dožínkové palmsky a Obětní chleba

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna: „Je příjemné mít hlad, když je co jíst“ (skotské přísloví)

Milí čtenáři, v naší rubrice vám představujeme předpisy na pokrmy použitelné pro sváteční slavení. Recepty sebrané z různých koutů pohanské Evropy a takové, které nedají moc práce a jsou použitelné i pro oslavy ve volné přírodě. 

Jedním z trochu opomíjených druhů zeleniny, který se však v Evropě pěstuje už po tisíce let, je pórek. Jeho původní domovinou je Přední Asie, tam zdomácněl již před 4000 léty, jak prozradily zkameněliny nalezené v mezopotámském městě Ur. Léčivých účinků pórku si byli vědomi Řekové i Římané, pěstoval se i ve starověkém Egyptě. 

Při našem pátrání po historii pórku jsme zjistili, že pórek je jedním z národních symbolů Walesu a to díky roli, kterou sehrál v legendě… číst dál

Kopřivová polévka, marmeládový chléb a jitrnice bez střívka

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna: „Ten, kdo má bochník, sežene si i nůž, aby si ho ukrojil.“ (irské přísloví)

Milí čtenáři, v naší rubrice vám postupně představíme recepty na pokrmy použitelné pro sváteční slavení. Recepty sebrané z různých koutů pohanské Evropy a takové, které nedají moc práce a jsou použitelné i pro oslavy ve volné přírodě. 

Kopřivová polévka

KotlikBeltain2014 (2)V Irsku se kdysi každoročně konala na 1. máje slavnost s názvem „Féile na Neantóg“. Děti se v tento den honily se svazečky kopřiv. Někdy kopřivy také předem namočily, to pak po vyšlehání pocítily ještě větší „ohýnek“. Starší lidé věřili, že žahnutím kopřivy lze vyléčit revmatismus. Lidé ze sebe shazovali šaty a nechávali se kopřivami „vymrskat“ někým z rodiny. V mnoha venkovských oblastech se z kopřiv dosud na jaře… číst dál

Pražucha,Vegruny i Staročeský kuthan

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna: „Zakudlaná polívka, 
slunce do ní svítí, není-li v ní krupice, je to 
kozí pití“ lidová poezie

Milí čtenáři, poslední díl našeho miniseriálu se obloukem přes východ vrací zpět tam, odkud odstartoval. Nahlédneme do receptů, podle kterých vařili staří Slované, podíváme se, co naši předkové jedli z hliněných okřínů a co zapíjeli z dřevěných, dobře vysmolených korbelů a cínových hubatic. Nejprve vám nabízíme recept z těch obyčejnějších, abyste měli možnost vyzkoušet, co a jakých chutí naši předkové jídali v nesváteční dny a kdy ještě platilo úsloví: „Kaše – matka naše“.

PražuchakotlikSamhain2013 (1)

(Polsko)

  • 200 g pšeničné hrubé mouky
  • 100 g slaniny (špeku)
  • sůl

Prosetou mouku opražíme za častého míchánína velké pánvi nasucho do světle zlatova. Pak mouku vsypeme… číst dál

Lughnasadh 2013: Odenwalder sauerbraten, Švédské cukroví Krus

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna: „Spíš se tisíc upije k smrti, než aby jeden umřel žízní“ (vikingské přísloví)

Milí čtenáři. V našem miniseriálu se dnes obracíme na sever. Tam, kde pivo teče proudem po mastných bradách válečníků, kde brána Valgrind je otevřená a padlí bojovníci v doprovodu valkýr popíjejí medovinu prýštící ze struků kozy Heidrún, zatímco černý kuchař Andhrimnir už chystá hromady slaniny… Vzhůru do starověké Germánie.

Koně a chmel

Co vlastně Germáni doopravdy jedli a pili, to zcela přesně nevíme. Nezanechali po sobě žádné kuchařské knihy ani záznamy o kuchtění. Máme sice zprávy od antických kronikářů, kteří ve… číst dál

Beltain 2013: Baklava, Souvlaki

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna:

„Požitek z jídla se ihned projeví na náladě člověka“ (Sofia Souli)

Milí čtenáři. V tomto čísle otevíráme čtyřdílný miniseriál o kuchyních národů, které určitým způsobem ovlivnily kulinářské zvyklosti v naší zemi a zároveň jsou nositeli pohanské tradice, jež přispěla podstatnou měrou k formování kultury našeho národa. V prvním dílu zamíříme pod posvátnou horu Olymp a na skok nahlédneme i na pahorek Palatinus a do okolí Věčného města.

Hody těla a ducha

Zatímco potravou řeckých bohů… číst dál

Imbolc 2013: Zabíjačkový guláš, Masopustní koblihy

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi 

Moudro ode dna:

„Rozkoš z hodokvasu zůstává poslední útěchou, když už nás nemůže potěšit nic jiného“ (Anthelme Brillat-Savarin)

Masopust

V českých zemích je poprvé zmiňován v 6. století našeho letopočtu v souvislosti s obchůzkami maškar. Počátky těchto průvodů a s nimi spojených masopustních obyčejů lze s největší pravděpodobností hledat v pohanských zvycích a rituálech k zajištění obnovy přírody a příchodu jara, a také ve starověkých bakchanáliích. Masopust nebyl jen oficiálním svátkem obžerství, časem zabijaček, hodů, průvodů masek a… číst dál

Přihlaste se k odběru: