Lughnasad – svátek první sklizně?

Datum 25.7.2018

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Přátelé pohané, nezlobte se na mě, já tomu prostě nějak nemůžu uvěřit. Tak si to představte – v našich zeměpisných šířkách a potažmo i v těch keltských nikdy nezačínala sklizeň obilí v době okolo prvního srpna. Žně obvykle začínaly dříve. Pokud použijeme křesťanskou pranostiku o svaté Markytě, co hodila srp do žita, tak to máme 13. července, nikoli 1. srpna. Dožínky? Ale no tak, za 14 dní se dá sklidit tak kombajnem, ale srpy? Takže proč se vlastně asi tak uprostřed žní, kdy je na poli ale opravdu největší kalup, aby bylo obilí pod střechou dřív, než ho ještě na polích vymlátí letní bouře, slaví najednou nějaký svátek? A ještě tak významný, že se kvůli němu přeruší práce na poli?Jedno vysvětlení bychom nabídli: svátek výběru chovných stád dobytka. Lughova svatba.

Co na to říkáte?

Zemědělci a agrotechnici, vzpomenete si, kdypak byla, když se ještě „zemědělalo“ v souladu s přírodními rytmy, nejvhodnější doba pro připouštění krav tak, aby se případná telata rodila příští rok do nejvhodnější doby? A kdo si vzpomene, jak dlouho trvá březost krav? Je to 280 až 290 dní. Vychází to správně – od začátku srpna do půlky května, kdy je už teplo a roste nová tráva.

Ale co s ostatními kravkami, které se nehodí pro chov? Zabít a sníst, přece je nebudeme po celou zimu živit… hleďme, příležitost slavit.

Lughnasad, oslava boha Lugha, slunce, plodnosti, oběti dobytka, dobytčí trhy…

A pak, že sklizeň…

Inu dobrá, je pravdou, že Lughnasad je jako všechny keltské svátky opředen mnoha tajemstvími a může být vykládán různě. Koneckonců, žijeme v jiné době a dnes už nepaseme dobytek ani nevzhlížíme k bouřkovým mrakům s obavou o úrodu. Lughnasad je prostě svátkem poděkování Matce Zemi za její dary. Tak vyzdobte oltář ovocem, obilím, bylinami a upečte si na oslavu třeba irský chléb nebo ovesné koláčky.

Irský chléb

1 hrnek (250 ml) hladké
1 hrnek ovesné
2 hrnky tmavé žitné
2 hrnky světlé žitné
1 a ¼ čajové lžičky vinného kamene (v obchodech se zdravou výživou je k dostání jako „kypřicí prášek bez fosfátů“)
1 a ¼ čajové lžičky jedlé sody
½ čajové lžičky soli
1 čajová lžička cukru krupice
2 a ½ hrnku kysaného (acidofilního) mléka

Smíchejte všechny přísady kromě mléka a směs dobře promíchejte. Postupně přidávejte mléko a důkladně míchejte. Těsto by mělo být lepkavé, ale ne drobivé a musí dobře držet pohromadě. Pokud se těsto drobí, přidávejte po troškách mléko (lze přidat i vodu). Těsto přendejte na vál a 15 minut důkladně rukama propracovávejte. Pokud vám stačí dech, můžete u toho recitovat oblíbený chant (je dobré, je-li tématicky zaměřený k Slunci, Bohu, létu), chlebu to dodá spolu s rukodělnou prací magickou energii. Vypracujte těsto do šišky, položte je na plech vyložený pečicím papírem, případně na plech pomaštěný. Na povrchu chleba vyryjte ostrým nožem tři hluboké rýhy (ejhle, zase magie – posvátné číslo). Povrch potřete trochou smetany nebo rozpuštěného másla. Pečte chléb v troubě rozehřáté na 200 °C 45 až 50 minut. Upečený chléb při poklepání tupou stranou nože „zvoní“ – vydává dutý zvuk.

Ovesné koláčky

100 g změklého másla
60 g cukru (moučkového, přírodního..)
100 g ovesných vloček
100 g ovesné mouky (lze použít i hladkou mouku)
1 lžička prášku do pečiva
0,5 lžičky skořice
1 vejce
3 lžíce sekaných ořechů nebo mandlí
3 lžíce rozinek (pokud jsou velké, je lepší je pokrájet)
marmeláda na ozdobení

Smícháme všechny suroviny na těsto (kromě marmelády) a vypracujeme těsto. Není moc tuhé. Necháme chvíli odležet. Pak z těsta tvoříme malé kuličky a klademe na plech vyložený pečícím papírem. Pomoučenými prsty uděláme do kuličky důlek, trochu ji rozplácneme a důlek vyplníme marmeládou (lepší je hustší, aby při pečení netekla). Pečeme na 180° C dozlatova.