Pohanský život
Beltinový hymnus
Jindra Džin Prousek
„Slavný den přichází v máji,
Mladistvým životem kypí les
Bujnost a radost vládne v kraji
Veverka přeběhla přes pařez.
A vyrušila ta bystrá zrzka
Lesního skřítka – šumaře,
Kterého veselka čeká brzká,
Basu si veze na káře. číst dál
Rozhovor s Tomášem Kočkem
Anna ‚Rusalka‘ Kučerová
S Tomášem Kočkem jsme se potkali, abychom si popovídali o nové desce ONA, kterou vydal společně se svým Orchestrem díky podpoře fanoušků ve sbírce na portálu Donio. Deska oficiálně vyšla 31. prosince 2021 v doprovodu videoklipu k písničce Hopaj Hop!, který je k vidění na youtube kanálu kapely. Desku je možné si objednat ve fyzické i elektronické podobě a v nejbližší době bude k poslechu i v rámci platformy Spotify.
Tome, jde o tvou v pořadí třináctou desku. Ty předchozí se věnovaly ve velké míře folklóru, slovanské mytologii, beskydským zbojníkům, nebo šlo o zhudebněnou poezii Ladislava Nezdařila.… číst dál
Skyclad aneb Oblékni si oblohu
Jindra Džin Prousek
O našem covenu se mezi pohany obecně ví, že své rituály provádíme ponejvíce v nebeském rouše. Čas od času se mě na pohanských setkáních (zejména) nováčci nesměle vyptávají na “skyclad”, jak to s tím vlastně je. Často pak vyvracím omyly a předsudky, což bylo jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl toto téma zpracovat pro Kolovrat, kde, jak věřím, se najde mnoho zvídavých čtenářů, kteří se rádi seznámí s pohledem praktikujícího. Maje na paměti, že zkušenost a prožitek jsou článkem nepředatelné, rád Vám alespoň nabídnu několik postřehů, které Vám mohou pomoci rozhodnout se, zda skyclad vyzkoušet ve vlastní praxi a nebo ne.
Kouzlo písně Slunovratné
Jindra Džin Prousek
Krajina se nerozhodla ještě,
zda v hnědou či bílou oděje se,
nesmělý sníh zda smyjí deště,
či udrží se v poli, v lese. číst dál
Legenda noci samhainové
Jindra Džin Prousek
Tváře vlhké, srdce bolí, nohy unavené,
chodí hvozdem paní v plášti.
Krása, jíž by Feidiás tesal do kamene,
rozpouští se v hoři, zášti.
Třetí již úplněk nebe pozlatil,
co bloudí sama, bez svého druha,
který odešel, aby se nevrátil,
na svátek boha Lugha. číst dál
Svatební obřad očima svědkyně i nevěsty
Budimír
Je mi potěšením a ctí pročítat texty o čase obřadním, svatebním, nedávno minulém a zažívat ho tak, jak ho jako muž a člověk v jiné roli než nevěsta či svědkyně těžko mohu prožít. Tyto zprávy přináším nikoli jako propagaci sebe sama, ale z vděčnosti k tomu krásnému a i pro dnešní dobu smysluplnému odkazu našich slovanských předků, pro inspiraci dalším, kteří v sobě cítí volání duchů krajiny či svých předků. číst dál
Postřižiny očima matky
Budimír
Večer po obřadech ochrany nemluvňat byl věnovaný několika dětem věku 6-7 let, které v přípravách došly k tomu, že jsou pro obřad „prvního vyběhnutí zpod máminy sukně“ a následné nové životní možnosti připravené. V tomto článku zprostředkováváme vnitřní zkušenosti dvou matek, jejichž synové obřadem prošli… Sláva! číst dál
Obřad ochrany nemluvněte
Budimír
S vděčností předávám svědectví každého z rodičů o obřadu ochrany jejich dcerky vedeném po vzoru našich slovanských předků. Vše v čase oslav po svatbě jejich přátel, které se zúčastnili. Kéž je nám inspirací pro další podobná konání. Živa v nás. číst dál
Romance o Lovci a Lesní Panně
Jindra Džin Prousek
Prochází krajinou sličná Panna,
její krása prostupuje světy.
Kam pohlédne, padne rosa z rána,
kam vstoupí, raší pestré květy.
Když vyjde z lesa na mýtinu,
zeleně na slunci září její šat,
všechna zvěř hřeje se v jejím stínu,
ptáci se mohou uzpívat.
Píseň Hromnic
Jindra Džin Prousek
Příběh Kola roku je vyprávěn mnoha jazyky, mnohými ústy. V prostředí Wiccy jsem se setkal s tím, že každá tradice a dost možná i každý coven vypráví legendu trochu jinak, nesetkal jsem se s tím, že by někdo používal jakoukoliv dogmatickou verzi. A to je dobře, neboť i já ji rád vyprávím pokaždé trochu jinak. Letos jsem se ji pokusil přetavit do veršované podoby.
Poslechněte si tedy zpěv o Imbolcu, o době, kdy Bůh starého roku už nedokáže zadržet omlazenou Bohyni v podsvětí, o době, kdy ji Bůh nového slunce vábí zpátky na zem.
Píseň Hromnic
Krusta přemrzlého sněhu
praskla pod těžkou tlapou.
Srna se… číst dál
Úplněk a ženská síla
Lucie Walerien Petrová
Článek psán pro ženy s láskou k nim
Už jste o tom určitě slyšeli. Na paloučku při měsíčku tančí víly. Mají průsvitné šaty, lehký krok a tu tajemnou sílu, pro kterou nám pohádky nedoporučují se k nim přibližovat.
Možná jste o tom i četli. Nejlépe při světle úplňku vhoďte do kotlíku tři chlupy z nosorožce a zalijte je krví mladých panen…
A dost možná, protože čtete právě tento článek, jste to i zažili. Síla úplňku. Tajemná, vábivá a silná tak, že někteří lidé nemohou ani spát, jiní jsou podráždění a další naslouchají fascinovanému vytí vlků hned za branami království všech sídlišť. Proč má úplněk takovou… číst dál
Posvátné putování – Máte už sbalený batoh?
Filip Airis Kubín a Jana Chechty Kotrlová
“Je chladné podzimní ráno a já klečím v kamenném kruhu. Poslední etapa mého putování leží přede mnou. Byly to dlouhé, krásné i bolestivé tři týdny na cestě a poslední týden zbývá. Vycházející slunce mi svítí do očí a ohřívá mé tváře, zatímco okolo se prohánějí včely z blízkých včelínů. “Moji bohové a bohyně, předkové i duchové krajin přede mnou. Prosím, veďte mě, učte a chraňte na mé cestě”. Nejlépe, abych ji došel se ctí, myslím si.
Poslední nadechnutí a zvedám se na svá ztvrdlá chodidla. U stromu leží krosna s novými zásobami. Z dáli přede mnou vnímám posvátné hory Radhošť a Tanečnici, jak znějí svou silou.”
O putování
Posvátné putování je často jedna z velice silných etap v životě člověka a to nejen z pohledu pohanství. Tato tradice, která je často transformačním obdobím, se nám dochovala už od prapůvodu samotné kultury[1]. V historii pohané často putovali osamoceni nebo s blízkými na svá posvátná místa – od vysokých hor (místních i vzdálených) a pramenů řek, přes posvátné hluboké lesy a kamenné kruhy v nich[2], až k chrámům zasvěceným různým bohům a bohyním jako byly například v Uppsale či na Rujáně. Nerad bych zapomněl také na věštírny, jako je ta v Delfách[3]. Všechny tyto cesty měly za cíl lepšího poznání vlastního já, své osobní cesty (osudu) a posílení vztahu s našimi bohy. číst dál
Vítání jara v norské krajině
Lucie „Luned“ Kloboučková a Michael „Remi“ Šoller
Po dlouhé zimě, kdy matka příroda odpočívala a pod sněhovou peřinou ukrývala budoucí život, přichází čas na to jej probudit. Ostara je jedním ze svátků uctívaných v germánské a severské tradici, proto jsme se jako dvoučlenný tým Po stopách ásatrú rozhodli spolu s ostatními z České pohanské společnosti přivítat a uctít nový život právě tam, kam sahají její kořeny. Rozrůstáme se tedy o dalších sedm účastníků a ve čtvrtek 20. března míříme z Prahy do Německa, odkud nás trajekt dopraví do švédského přístavu Trelleborg. Naloděním se na palubu však večer nekončí. Moři vládne bůh Njördr, mocní Aegir a Ran a jejich devět nelítostných dcer. Žádáme je… číst dál
Elementalismus – cesta čtyř
majkii
Elementalism
The theory that the heathen gods originated in the personification of elemental powers.
Kulinářské toulky po česko-moravských krajích
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Přátelé pohané, když jsme se tak v loňském roce probírali naší „databází starých kuchařek“, napadlo nás, že vlastně nahlížíme do vzdálené minulosti a vytahujeme do dnešní doby takřka zapomenuté úsilí našich pramátí a prabab, které udržovaly chod domácností a sytily hladové krky někdy i z toho, co rostlo za plotem. Takové hospodyně musely být praktické, vynalézavé, zároveň musely umět šetřit jak časem, tak surovinami. Úcta k práci a úsilí našich předků je jedním z aspektů naší víry.
Proto jsme si řekli, že by bylo hezké začít nový občanský rok novým kulinářským seriálem. Seriálem, který by se pokusil… číst dál
Římské deskové hry
Jiří Svoboda – www.PAGANIA.cz
Tento článek představuje třetí z minisérie čtyř tematických článků pro Českou pohanskou společnost:
- Vikinské hry
- Keltské hry
- Římské hry
- Nejstarší hry
Naše putování nás provedlo časy barbarů a teď se podíváme, jak se hrálo v „civilizovaném” světě. Starý Řím staví na antickém dědictví starověkého Řecka, mykénské (mínojské) civilizace a Etruské říše. Z hlediska času se nacházíme cca 8. stol. př.n.l. – 5. stol. n.l. Svět starých Římanů to nebyl jen Řím a okolí, ale také Řím a okraje – resp. pohraničí (Barbaricum). číst dál
Slavnostní zásliby a novoroční předsevzetí
Lenka Kovářová (Zmiu)
Možná se chystáte si k novému roku dát nějaké předsevzetí. Nebo možná ne, protože vám to přijde hloupé a povrchní. Víte ale o tom, že podobný zvyk měli staří Seveřané?[1] Pojďme se tedy podívat na to, co o tomto zvyku můžeme vyčíst z pramenů.
Z literárních pramenů se dozvídáme, že při různých příležitostech se skládaly slavnostní zásliby (pl. heitstrengingar, sg. heistrenging). Těch příležitostí bylo během roku více, např. na sněmu (á þingi), ale jedna z nich byla o svátcích zimního slunovratu. Tyto slavnostní sliby byly veřejnou záležitostí a jednalo se o obřad, kdy dotyčný slíbil něco, co vykoná v budoucnosti. Tím, že se slibuje… číst dál
Samhainový jablečný koláč
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Samhain je keltský svátek zesnulých. Od soumraku do rozbřesku je závoj dělící tento svět od Onoho světa nejtenčí z celého roku Je to rovněž doba, kdy duše mrtvých putují po zemi, navštěvují přátele a rodinu a přidávají se ke slavícím společnostem. Pro tyto pocestné byste měli odložit nějaké jídlo a pití a v okně zapálit svíčku, aby vaši milovaní trefili domů. Mezi pokrmy, jimiž lze svátek světit, patří hlavně jablka, červené maso, červené víno a kořenová zelenina. Samhain je také novým rokem Keltů a nejdůležitějším svátkem z celého pomyslného kola ročního cyklu. Mnoho Keltů, pohanů i křesťanů, v tuto dobu tradičně navštěvuje hřbitovy. Oslavy se konají… číst dál
Keltské hry
Jiří Svoboda – www.PAGANIA.cz
Tento článek představuje druhý z minisérie čtyř tematických článků pro Českou pohanskou společnost:
- Vikinské hry
- Keltské hry
- Římské hry
- Nejstarší hry
Naše cesta za tajemstvím historických her pokračuje ke keltským kořenům. Ve srovnání s dobou vikinskou se jedná o výrazně roztříštěnou epochu, jak co do územního rozsahu, tak i časově. Keltské kmeny se vyskytovaly na téměř celém starém kontinentu (Evropě) s těžištěm v oblasti Francie, Německa, Rakouska, Švýcarska a postupem času doputovaly na Britské ostrovy a do jižní Evropy (středomořská oblast a Španělsko). Časově se s historickými Kelty pohybujeme v období cca 800 př. n. l. – 0 n. l. (kultura Hallstatt a La Tène)… číst dál
Knižní poklady malé i velké
Lenka Kovářová (Zmiu)
Ač naši předkové byli lidé ústní tradice, pro nás jsou knihy ceněnými zdroji informací i zábavou. Knih pořád přibývá a z toho nepřeberného množství je někdy těžké si vybrat. V tomto novém seriálu bych ráda upozorňovala na nové knížky, které by mohly čtenáře Kolovratu zajímat, a v dalších dílech zmíním i starší tituly, když zrovna nebudu mít po ruce novinky. K některým knihám bude komentář kratší, k některým delší, a to hlavně k těm, které jsem už četla. Snad zde najdete inspiraci a potěšení.
První článek začnu letošními novinkami, protože jich je celkem dost. Zrovna se mi tu sešly dětské knihy, ale zkušený čtenář ví, že dětské knihy mohou někdy… číst dál
SBÍRKA Českých čantů
Milí čtenáři a posluchači, projekt České čanty nám u příležitosti prvního výročí svého působení přináší speciální dárek – pdf sbírku čantů ke stažení. Najdete v ní všechny čanty, které jsme dosud se sestrou stvořily, přeložily a vydaly a také čanty, které ještě nikdy vydány nebyly.
Ve sbírce najdete jak ORIGINÁLNÍ české tak PŘELOŽENÉ zahraniční chanty, navíc také akordy, odkazy na naše i jiná hudební videa a celou sbírku doprovází pohanské fotografie Taliesi (www.taliesi.com). Nechybí ani další známé anglické chanty a jako BONUS -známé pohanské písně rituálního charakteru a některá rituální vzývání a básně z … číst dál
Mabon 2018: skotská polévka a irské boxty
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Keltský svátek Mabon je svátkem sklizně. K tomuto ročnímu období patří sklizeň jablek, zeleniny, brambor a také oslavy vinic a vinařství vůbec. Mabon je také chvílí meditace. Rozjímejte proto, co vám uplynulý rok přinesl a využijte příležitosti zamyslet se nad tím, kdo jste a čím byste se chtěli stát.
Oba recepty stačí připravovat z polovičního množství, pokud vás nebude víc než pět. číst dál
Irfan – Hudební archeologové a roztančení mrtví
Petrucha lesní
Existují legendární kapely, které položily základy nových žánrů, ovlivnily stovky následovníků a miliony fanoušků několika generací, někdy dokonce přehodily výhybku hudebního vývoje na novou kolej. Troufnu si tvrdit, že pro náš žánr jsou takovou kultovní kapelou nezapomenutelní Dead Can Dance. Legenda přes svůj nedávný krátký comeback odešla do síně slávy, zůstala však ta spousta lidí, které inspirovala, jejichž hudební pozornost a zájem obrátila k mýtům, k hudbě dávných tančících mrtvých…
Vikinské hry
Jiří Svoboda – www.PAGANIA.cz
Tento článek představuje první z miniserie čtyř tematických článků pro Českou pohanskou společnost:
- Vikinské hry
- Keltské hry
- Římské hry
- Nejstarší hry číst dál
Lughnasad – svátek první sklizně?
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Přátelé pohané, nezlobte se na mě, já tomu prostě nějak nemůžu uvěřit. Tak si to představte – v našich zeměpisných šířkách a potažmo i v těch keltských nikdy nezačínala sklizeň obilí v době okolo prvního srpna. Žně obvykle začínaly dříve. Pokud použijeme křesťanskou pranostiku o svaté Markytě, co hodila srp do žita, tak to máme 13. července, nikoli 1. srpna. Dožínky? Ale no tak, za 14 dní se dá sklidit tak kombajnem, ale srpy? Takže proč se vlastně asi tak uprostřed žní, kdy je na poli ale opravdu největší kalup, aby bylo obilí pod střechou dřív, než ho ještě na polích… číst dál
Slunovratový rebarborový chléb a mrkvová polévka
Jiří Seóras Posledník, Blanka Žofinka Posledníková
- června 2018 – 13:08 hodin letního času
Slunce dosáhne v tuto chvíli svého vrcholu. Je letní slunovrat, nejdelší den, nejkratší noc.
Nejstarší etnikum na našem území, Keltové, pojmenovali tento svátek Litha. Hlavním symbolem byl oheň a ohnivá kola, vyrobená ze slámy, zapálená a kutálená ze strání. Naproti tomu staří Slované nazývali tyto svátky Kupadla, hlavním motivem byla očistná koupel ve slunovratový podvečer. Oheň a voda – jaký to rozpor! Kdepak, obřadní koupelí naši předkové začínali každý velký svátek a oheň nechyběl ani u Slovanů. Zapalovaly se ohně a točilo se hořícími větvemi, aby bylo napodobeno Slunce a jeho pohyb po nebi. Křesťanství… číst dál
Mapa pohanské Evropy
Filip Airis Kubín
Součástí pohanské spirituality bylo vždy i posvátné putování. Duchovní cestování do míst zasvěcených našim bohům, předkům a duchům krajiny. Mohou to být hory, prameny řek, mohyly předků, menhiry nebo také chrámy, věštírny, posvátné lesy a kamenné kruhy v nich. Právě tato místa nás mohou často posílit a inspirovat na naší nejen pohanské cestě a být nám tak potřebnou oporou ve chvílích, kdy je to potřeba. Nemálo mých přátel se v čase potřeby svého posvátného putování vydalo na několika týdenní pouť do dnešních kultovních poutních míst jako je Santiago de compostela, Jeruzalém a jiné. V Evropě jsou ale také spousty jiných silných míst zasvěcených právě… číst dál
Marmeládový chléb a kuřátko s medovou polevou
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Vážení a milí,
po nějakém čase se opět vracíme a budeme připravovat různé už zapomenuté pokrmy, kterými se v dobách dávných oslavovaly dny něčím výjimečné či sváteční.
Dnešní recepty budou k oslavě jara, na svátek Ostara.
Název tohoto svátu je odvoze od slova Eostre, co znamená Bohyně jara, a oslavuje jarní rovnodennost. Podle pověstí zavedli Ostaru do keltské kultury Sasové někdy kolem roku 600 n.l., aby se oficiálně označil příchod jara. V tuto dobu začíná doba namlouvání Bohyně s Bohem a jejich vztah, který dojde svého požehnání o Beltainu. Ostara představuje čas rovnovážného vztahu světla a tmy a na severu je časem setí. Mnoho tvorů v tuto… číst dál
Rozhovor s Vořechem o kapele Druga
Na začátku března jsem si povídala s kapelníkem folkové kapely Druga s Lukášem Pokorným, kterého většina lidí zná pod jeho přezdívkou Vořech. Společně s dalšími pěti muzikanty hrají folk, který se tematizuje do historických středověkých motivů, pověstí a slovanské mytologie, ale nabízí divákům i temnější rockovější dynamiku. Můžete je znát z bardských večerů, kde kapela posledních pár let vystupovala. Od loňského podzimu hraje v novém složení, které představila ve videozáznamu písně Pogreb natočeném ve skanzenu nedaleko Divoké Šárky. Pokud si je chcete poslechnout naživo, přijďte na jejich koncert, který se bude konat 13.3.2018 od 19:30 ve Freemasonic Club Pubu v Praze.
číst dál
Klášter Ostrov a jeho kostely u pohanských hradišť
Luboš Rokos
Studium pohanské doby i náboženství zápasí s problémem, kterým je nedostatek informací. Pohané v českých zemích o sobě nezanechali klasické písemné zprávy, kronikáři přemyslovského státu zprostředkovali informace selektivně a přirozeně i negativně zabarvené. A někde se dá zjistit jen jakýsi „negativní otisk“, tedy kde projevili křesťané zájem o nějaké místo nebo věc, tam mohlo být něco pohanského.
Když jsem se zajímal o vrch Velíz v křivoklátských lesích, jednalo se mi hlavně o lokalitu – Přemyslovci zde měli lovecký revír a hrad Křivoklát, Karel IV. v lesích vystavěl Karlštejn, panovnickou tradici drží zámek v Lánech jakožto letní sídlo česko-(slovenských) prezidentů. Jenže přímo na Velízi fungovalo ještě probošství kláštera Ostrova a ještě předtím pohanské kultovní… číst dál