Vítání jara v norské krajině

Datum 29.4.2019

Lucie „Luned“ Kloboučková a Michael „Remi“ Šoller

Po dlouhé zimě, kdy matka příroda odpočívala a pod sněhovou peřinou ukrývala budoucí život, přichází čas na to jej probudit. Ostara je jedním ze svátků uctívaných v germánské a severské tradici, proto jsme se jako dvoučlenný tým Po stopách ásatrú rozhodli spolu s ostatními z České pohanské společnosti přivítat a uctít nový život právě tam, kam sahají její kořeny. Rozrůstáme se tedy o dalších sedm účastníků a ve čtvrtek 20. března míříme z Prahy do Německa, odkud nás trajekt dopraví do švédského přístavu Trelleborg. Naloděním se na palubu však večer nekončí. Moři vládne bůh Njördr, mocní Aegir a Ran a jejich devět nelítostných dcer. Žádáme je tedy o požehnání naší plavbě a poctíme je dary a přípitkem. Stejně tak na každé lodi přebývá skřítek Skeppsra, který ji ochraňuje a střeží. I jeho poctíme darem.

Blomsholm Stenskeppet – prehistorické pohřebiště ve Švédsku

Naše prosby byly vyslyšeny – ráno se probouzíme a úspěšně doplouváme do přístavu v Trelleborgu. V poledne přejíždíme po mostním oblouku jako vystřiženém z Pána prstenů a dostáváme se rázem do jiného světa. Krajina kolem je divoká a pestře se mění. Stále míjíme výběžky lesů i skal, v dálce lze spatřit fjordy a do toho všeho jsou zasazené jednoduché čtvercové či obdélníkové roubené domy, které do tohoto krajinného rázu přesně zapadají. Jejich architektura je čistá a bez velkých módních výstřelků. Domečky jsou většinou bílé, ale často jsou také velmi pěkně kolorovány, nejčastěji červenou barvou.

Po cestě se naše výprava zastavuje u Blomsholm Stenskeppet, prehistorického pohřebiště a jedné z největších kamenných lodí ve Švédsku. O Stenskeppet se traduje mnoho legend. Jedna z nich například praví, že kamenná loď byla postavena jako památka svatebnímu průvodu, jehož členové zde kdysi zahynuli. Jiné legendy vyprávějí, že je zde pohřben vikingský vůdce či námořník, který zahynul spolu se svými muži. Celá loď sestává ze 49 mohutných menhirů, z nichž každý vypráví zkazky, které se zde odehrály, stačí se jen zaposlouchat… ale to už je jiný příběh.

O tomto tajemném místě však víme velmi málo, neboť neexistují nálezy, které by poukazovaly na něco bližšího. Hlavní cíl na nás však čeká ještě dál, až v Norsku. Naším útočištěm a místem pro vykonání posvátného rituálu volání jara jsou kamenné kruhy Hunn. Jakmile doputujeme na místo, okamžitě nás nadchne svou mystikou a nádechem magie. Přímo nás do sebe vtahuje. Je však potřeba připravit rituál a utábořit se, a tak naše rozjímání musíme přerušit. Poté už je prostor a čas nechat se okouzlit magickou krajinou a mocnými kameny. Postupně se ladíme na prostor i duchy krajiny a stáváme se tak její součástí stále víc a víc. Celý den nás doprovází sychravo a mlha a čím je později, tím víc déšť přidává na síle. Gida a godi očišťují rituální prostor a všechny potřebné předměty, připravují obětiny a zdobí jimi oltář. Tma se nad námi pomalu začíná snášet a jako by s sebou přivedla onen správný okamžik rituálu.

Kamenné kruhy Hunn v Norsku

Rituál je protkán tajemným dechem severu. Spojení s duchy místa a bohyněmi je velmi silné a magické, dalo by se říci daleko silnější než v české krajině. Povoláváme bohyni mládí – Idunn, aby nám pomohla probudit nový život vně i v nás, plný síly a mládí; nádhernou a živočišnou bohyni Freyu, aby v nás zažehla vášeň a vnitřní oheň a vdechla nám odvahu na naší cestě; a laskavou bohyni Frigg, aby nám pomohla nalézt výdrž a pevnou půdu pod nohama, kdybychom se snad nechali na našich cestách příliš rozptýlit. Déšť neustává a za mocného zpívání run a bubnování snad i postupně sílí. Duchové krajiny i bohyně se radují a tančí s námi a oslavy pokračují až do noci.

Z rána nás vítá živé slunce, všude se ozývá zpěv ptáků a les nádherně voní jehličím. Jaro skutečně přišlo, naše záměry byly naplněny, ohně nových dní vzplály.

Výlet sice neměl dlouhého trvání, ale pro nás znamenal mnoho – návrat ke kořenům, upevněná přátelství, ale také jistou oběť. Urazili jsme dalekou cestu, několik tisíc kilometrů, abychom mohli přivolat a uctít novou sílu, nový život. A to se skutečně podařilo.