Pohanský kotlík

Samhainové pochutnání

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Motto ode dna: Hlavní přísadou dobrého vaření je láska – k těm, pro které vaříme. (Sophia Loren)

Milí čtenáři,

k oslavám svátku Samhain jsme se rozhodli vám přiblížit recepty na jídla, která se v minulosti v tento čas připravovala a inspirovat vás tak k novým nápadům pro sváteční nebo každodenní jídla. Oblíbené byly například velké rohlíky plněné mákem, které se rozdávaly dětem a také – dnes bychom řekli slané sušenky – z ovesné mouky a brambor. Jídla se jedla samotná studená i teplá nebo se podávala jako příloha k masu či vejcím. Přejeme dobrou chuť a radost… číst dál

Pečený hadí mord se zázvorem a medem a další imbolcové recepty

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Milí čtenáři, v naší rubrice vám představujeme předpisy na pokrmy použitelné pro sváteční slavení. Recepty sebrané z různých koutů pohanské Evropy a takové, které nedají moc práce a jsou použitelné i pro oslavy ve volné přírodě.

První pokrm, který dnes představíme, je u nás téměř neznámý. Jeho původ je v Anglii a zpívá o něm nejedna dětská říkanka či balada. Jmenuje se:

Hot CrossBuns – kořeněné kynuté bochánky

 01a

Předchůdce Hot CrossBuns můžeme najít již v dobách starého Egypta nebo Řecka. Zmínky o sladkých bocháncích na území Britských ostrovů jsou ale novějšího data – spadají až do období… číst dál

Recepty Samhainu

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Milí čtenáři, v naší rubrice vám představujeme předpisy na pokrmy použitelné pro sváteční slavení. Recepty sebrané z různých koutů pohanské Evropy a takové, které nedají moc práce a jsou použitelné i pro oslavy ve volné přírodě.

Moudro ode dna: „K lidskému štěstí a pohodě patří prostřený stůl, jídlo a přátelé.“ (Homér)

Nedávno se mi do rukou dostala kniha o Keltech v Čechách, nevím kolikátá už v pořadí, nicméně něčím jiná, než ty ostatní. Autor konzultoval své závěry s archeology, dával prostor čtenářovým úvahám, spekulace nazýval skutečně spekulacemi, prostě – trochu jiná knížka… Ptáte se snad, jak to souvisí s vařením? V jedné z kapitol se autor zamýšlí nad pojmem… číst dál

Mamgu, Dožínkové palmsky a Obětní chleba

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna: „Je příjemné mít hlad, když je co jíst“ (skotské přísloví)

Milí čtenáři, v naší rubrice vám představujeme předpisy na pokrmy použitelné pro sváteční slavení. Recepty sebrané z různých koutů pohanské Evropy a takové, které nedají moc práce a jsou použitelné i pro oslavy ve volné přírodě. 

Jedním z trochu opomíjených druhů zeleniny, který se však v Evropě pěstuje už po tisíce let, je pórek. Jeho původní domovinou je Přední Asie, tam zdomácněl již před 4000 léty, jak prozradily zkameněliny nalezené v mezopotámském městě Ur. Léčivých účinků pórku si byli vědomi Řekové i Římané, pěstoval se i ve starověkém Egyptě. 

Při našem pátrání po historii pórku jsme zjistili, že pórek je jedním z národních symbolů Walesu a to díky roli, kterou sehrál v legendě… číst dál

Kopřivová polévka, marmeládový chléb a jitrnice bez střívka

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna: „Ten, kdo má bochník, sežene si i nůž, aby si ho ukrojil.“ (irské přísloví)

Milí čtenáři, v naší rubrice vám postupně představíme recepty na pokrmy použitelné pro sváteční slavení. Recepty sebrané z různých koutů pohanské Evropy a takové, které nedají moc práce a jsou použitelné i pro oslavy ve volné přírodě. 

Kopřivová polévka

KotlikBeltain2014 (2)V Irsku se kdysi každoročně konala na 1. máje slavnost s názvem „Féile na Neantóg“. Děti se v tento den honily se svazečky kopřiv. Někdy kopřivy také předem namočily, to pak po vyšlehání pocítily ještě větší „ohýnek“. Starší lidé věřili, že žahnutím kopřivy lze vyléčit revmatismus. Lidé ze sebe shazovali šaty a nechávali se kopřivami „vymrskat“ někým z rodiny. V mnoha venkovských oblastech se z kopřiv dosud na jaře… číst dál

Pražucha,Vegruny i Staročeský kuthan

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna: „Zakudlaná polívka, 
slunce do ní svítí, není-li v ní krupice, je to 
kozí pití“ lidová poezie

Milí čtenáři, poslední díl našeho miniseriálu se obloukem přes východ vrací zpět tam, odkud odstartoval. Nahlédneme do receptů, podle kterých vařili staří Slované, podíváme se, co naši předkové jedli z hliněných okřínů a co zapíjeli z dřevěných, dobře vysmolených korbelů a cínových hubatic. Nejprve vám nabízíme recept z těch obyčejnějších, abyste měli možnost vyzkoušet, co a jakých chutí naši předkové jídali v nesváteční dny a kdy ještě platilo úsloví: „Kaše – matka naše“.

PražuchakotlikSamhain2013 (1)

(Polsko)

  • 200 g pšeničné hrubé mouky
  • 100 g slaniny (špeku)
  • sůl

Prosetou mouku opražíme za častého míchánína velké pánvi nasucho do světle zlatova. Pak mouku vsypeme… číst dál

Lughnasadh 2013: Odenwalder sauerbraten, Švédské cukroví Krus

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna: „Spíš se tisíc upije k smrti, než aby jeden umřel žízní“ (vikingské přísloví)

Milí čtenáři. V našem miniseriálu se dnes obracíme na sever. Tam, kde pivo teče proudem po mastných bradách válečníků, kde brána Valgrind je otevřená a padlí bojovníci v doprovodu valkýr popíjejí medovinu prýštící ze struků kozy Heidrún, zatímco černý kuchař Andhrimnir už chystá hromady slaniny… Vzhůru do starověké Germánie.

Koně a chmel

Co vlastně Germáni doopravdy jedli a pili, to zcela přesně nevíme. Nezanechali po sobě žádné kuchařské knihy ani záznamy o kuchtění. Máme sice zprávy od antických kronikářů, kteří ve… číst dál

Beltain 2013: Baklava, Souvlaki

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna:

„Požitek z jídla se ihned projeví na náladě člověka“ (Sofia Souli)

Milí čtenáři. V tomto čísle otevíráme čtyřdílný miniseriál o kuchyních národů, které určitým způsobem ovlivnily kulinářské zvyklosti v naší zemi a zároveň jsou nositeli pohanské tradice, jež přispěla podstatnou měrou k formování kultury našeho národa. V prvním dílu zamíříme pod posvátnou horu Olymp a na skok nahlédneme i na pahorek Palatinus a do okolí Věčného města.

Hody těla a ducha

Zatímco potravou řeckých bohů… číst dál

Imbolc 2013: Zabíjačkový guláš, Masopustní koblihy

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi 

Moudro ode dna:

„Rozkoš z hodokvasu zůstává poslední útěchou, když už nás nemůže potěšit nic jiného“ (Anthelme Brillat-Savarin)

Masopust

V českých zemích je poprvé zmiňován v 6. století našeho letopočtu v souvislosti s obchůzkami maškar. Počátky těchto průvodů a s nimi spojených masopustních obyčejů lze s největší pravděpodobností hledat v pohanských zvycích a rituálech k zajištění obnovy přírody a příchodu jara, a také ve starověkých bakchanáliích. Masopust nebyl jen oficiálním svátkem obžerství, časem zabijaček, hodů, průvodů masek a… číst dál