Pohanský život
Chléb z kukuřičné mouky, Ovesný chléb a Žitný
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Moudro ode dna:
„Žitný chléb je dobré jísti
Z ječmene ti škodit nedokáže
Pšeničný chléb krev tvou čistí
Ovesný zas posílí tvé paže.“ (irské pořekadlo)
Milí čtenáři, víte, jak se peče chleba? To je otázka, namítnete… Nicméně dnes, kdy nečiní
žádný problém dojít bochník chleba koupit, spousta lidí se s procesem pečení chleba prostě
nesetká. A víte, jak chutná chleba? No, to je další „otázka“ hodná myslitele, namítnete
znovu… Přesto si dovolím se o chuti chleba krátce zmínit. I když se situace v posledních
létech o dost zlepšila, stále dnešní běžný konzumní chléb z obchodu připomíná spíše kabinet
chemie, než potravinu,… číst dál
Řebříček – nenápadný a spolehlivý společník mužů i žen, v lásce i válce
Jarmila Cikánková
Motto: Člověka příliš překvapuje to, co vidí zřídkakdy,
a ne dost to, co vidí denně.
S. F. de Genlis
Proč se této rostlině v mém rodném jazyce říká „myší chvost“ jsem pochopila, až když jsem ji poprvé vlastnoručně usušila – usušené listy řebříčku skutečně připomínají kroutící se myší ocásky.
Původ jejího latinského jména (Achillea millefolium L.) je mnohem vznešenější. Připomíná řeckého hrdinu Achillea, který prý používal řebříček k léčení ran, utržených v boji. On sám, pochopitelně, žádné ranhojičské zásahy nepotřeboval, neb, jak známo, byl prakticky nezranitelný, jako správný vojevůdce však pečoval o zdraví svých vojáků. Příslušná báje říká, že… číst dál
Povídka: Kolo roku
Jindra Gin Prousek a Krystýna Prousková se s námi podělili o své umělecké zpracování příběhu Kola roku
Její pohled se ztrácel v horizontu, kde voda odrážela jantarové tóny zapadajícího slunce, které se loučilo s létem a přinášelo s sebou první chlady podzimu. Mírný závan větru pohupoval listy po obloze, aby je pak složil k jejím nohám jako strakatý koberec teplých barev; červené, zrzavé, okrové a žluté. Po štíhlém těle ji přeběhl mráz. Ve snaze zadržet více tepla si přitáhla černý plášť, který splýval až k jejím nohám.
Nikdo nevěděl jak se jmenuje, byla volána mnoha jmény a dokonce nazvána níkým. Zahalená v krásu, jež nepodléhala času, nikdo neznal její opravdový věk. Pouze oči, smaragdy… číst dál
Prožít Lughnasad v Nasavrkách
Dan Hron
Co mě na Lughnasad přilákalo? Můžete třikrát hádat. Přeci kapela, která rýmuje v Asonancích a band, který hraje Navostro! Já jsem naostro nejel, spíše naslepo, s předtuchou, že se ke mě někdo přidruží.
A tak se taky stalo. Na zastávce postával Airis a nudil se. Chvíli jsme se oťukávali a pak si padli do oka. A tehdy pro mě začal svátek Lughnasad.
Nebylo to moje poprvé: minulý rok jsem na tutéž akci zajel doprovodit spřízněnou duši z Británie. Byla udivená, jak moc my Češi své kořeny prožíváme. Tehdy to byla pro mě povrchní ochutnávka, zato letos jsem do Lughnasadu skočil přímo po hlavě a byly to pravé… číst dál
Poprvé do (České pohanské) společnosti
Jakub Achrer
Tento článek je určen všem, kdo mají chuť přijít na nějakou pohanskou akci, kterou pořádáme a ještě se ničeho takového nezúčastnili. Je něčím víc než jen manuálem přežití prvního setkání, spíš je to takový návod k tomu, jak z prvního setkání z pohany získat maximum a nenechat se odradit. Pokud patříte k těm, kteří mají strach, že zanechají špatný dojem nebo že nezapadnou, tohle je článek pro vás. Pokud jste zběhlejší, může vám připadat, že tu vyprávím samozřejmé věci a úplné blbosti. Což je svým způsobem pravda. Sociální kontakt je o úplně obyčejných věcech. A přesto se na ně… číst dál
Pagan Pride UK 2015
Nikola Cieslarová
První srpnovou neděli se v nottinghamském Arboretu konal sedmý ročník Pagan Pride UK. Tato akce je každoročně (od roku 2009) pořádána skupinou dobrovolníků a slouží jako místo setkání pro pohany z různých koutů nejenom Británie ale celého světa.
Místní i nemístní pohané (i nepohané) se začínali pomalu scházet od desáté hodiny v okolí Market Square v Nottinghamu, kde byli přivítáni pořadateli a zařazeni do neustále se rozrůstajícího zástupu. Celý průvod, čítající několik stovek účastníků, se poté vydal na cestu do Arboreta, kdy za mocného vyvolávání „WE ARE PAGANS! WE ARE PROUD!“ zastavil dopravu v Nottinghamu.
Po úvodním přivítání… číst dál
Zrušení křtu a cesta do pohanství
Filip Airis Kubín a team
Tento článek byl napsán jako reakce na někdy divočejší internetové diskuze ohledně nechtěného pokřtění v dětství dnešních pohanů. Jeho snahou je zbořit určité mýty a dezinformace k tomuto tématu a ukázat možnosti ctnostných cest “jak z toho”. Není součástí prvoplánových základů pohanství jako takových.
Něco o křtu a přechodových rituálech v křesťanství
Křest je požehnání věřících křesťanských rodičů svému dítěti. Prosba, aby bylo dítě chráněno od vyšší síly, kterou uctívají. Kápnutí vodou, které říká, toto dítě patří k nám, do naší party a ty, Bože, jej prosíme ochraňuj stejně dobře, jako chráníš nás. Což je pochopitelné, dělá to každý rodič a to včetně těch pohanských. Každý… číst dál
Pohanské léto aneb co se tvořilo a tvoří v pohanském světe
Taliesi Ratajová, www.creative.taliesi.com
Máme tady léto, žhavé zlaté slunce zapadá nad loukami a zahřívá obilí. A stejně jako paprsky slunce pomohou dozrát obilným klasům a my pak sklidíme jejich úrodu, stejně tak cítím plodivou sílu slunce a ohně já. Rozžhavuje můj vnitřní pohon a nutí mě tvořit, zpívat, hrát, kreativně přemýšlet a psát. A na konci toho procesu se objeví plody mé tvorby, povzbuzeny silou slunce a ohně.
Pro pohany je tvoření a plodnost jednou z nejzákladnějších vlastností pohanství. Díky tvořivosti můžeme vyjadřovat jedinečnost svého já, naše spojení s bohy a úctu k přírodě. V tomto článku vám představím, co tvořivého se dělo a děje v pohanském světe v tomto krásném létě.
Během… číst dál
Rozjímání s Princeznou
Jakub Achrer
Tento článek bych rád věnoval jednomu obrazu, na který jsem se mnohokrát díval a na který jsem si vzpomněl díky krátké diskuzi o Slovanské epopeji na Facebooku. Nejedná se vlastně o obraz jako spíše o plakát. Jeho autorem je Alfons Mucha a nazývá se Princezna Hyacinta.
Princezna Hyacinta
Proč jsem si oblíbil právě tento? Protože se mi jednak nesmírně líbí po stránce estetické a jednak v něm vidím symboliku relevantní (mimo jiné) k současnému pohanství, konkrétně k tradici Wicca a některým dalším příbuzným směrům. V tomto plakátu je spousta prvků, které mě nesmírně provokují a vzbuzují zvláštní otázky.
Poprvé jsem se s … číst dál
Základy pohanství: doporučená literatura
Filip Airis Kubín
(Průběžně aktualizováno)
Chtěl bych velice poděkovat všem dlouho praktikujícím pohanům za jejich doporučení a zkušenosti v rámci svých cest. Jmenovitě: Ginovi, Coreyemmah, Taliesi, Zahradovi, Lithin, Vítoslavovi, Vratislavovi, Aregulovi, Catalessi, Fíbovi, Niuseresetovi, Rushwolfovi, LuciJi, Felixovi, Mejrovi, Tygrovi, Lence
Základem pohanství a pohanského stylu života je primárně živoucí praxe. Rituály, slavnosti kola roku, úlitby (Bohům, přírodním duchům, předkům), setkávání se s dalšími pohany a reflexe sama sebe s krajinou. To vše je hlavní součástí a náplní našeho pohanského stylu života, který nás baví. Jelikož ale pohanství bylo u nás dlouho vykořeněno, nezůstalo tolik v našem kulturním povědomí a vědomosti nám tak nejsou předávány od našeho okolí, tak je… číst dál
Kopřiva: houževnatá a věrná ochránkyně našich příbytků
Jarmila Cikánková
Motto: Odvaha se nachází na nepravděpodobných místech.
J. R. R. Tolkien
V představách dnešního „moderního“ člověka snad nemůže existovat obyčejnější ba nicotnější rostlina, než je právě kopřiva. Pro naše pohanské předky to však byla jedna z nejdůležitějších bylin.
Člověka provází odpradávna, roste zpravidla na okrajích pozemku. Podle tradice má totiž schopnost zachytit jakékoliv negativní záření, hrozící obyvatelům domu. Takže nikoliv nicotný plevel, nýbrž ochránce – dobrovolný a vytrvalý. Ale pojďme po pořádku.
Trochu botaniky a chemie na úvod
V našich končinách se vyskytují dva druhy kopřivy – známější Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.), vyrůstající až do výšky 1,5 m, je u nás původní.… číst dál
Kopřiva: rostlina na pomezí světů
R)o(mča Taraxakum
Kopřivu není třeba nikomu podrobně popisovat, tu zná přeci každý. Když jsem byla malá holčina, pomáhala jsem prababičce na zahradě a vždycky, když mě popálila kopřiva, slyšela jsem od prababičky: „Alespoň nebudeš mít reuma“. Jenže už mi nevysvětlila, co to „reuma“ je a já měla jiné starosti než se ptát, protože to moc pálilo a bolelo, navíc jsem stejně ani nevěděla, jestli to vědět chci, protože co kdybych náhodou to reuma třeba potřebovala a teď ho kvůli té pálivé kopřivě nebudu mít?
Časem, když jsem dostala odpověď na tuhle otázku, vyvstala otázka další: „Jak mi může pálivá kopřiva pomoct proti revma“? Teprve… číst dál
Poezie Kola roku
O svou báseň na téma Kolo Roku se námi podělil Jindřich Prousek. Děkujeme.
Kolo Roku
Daleko od města podnikni pouť,
za zády nech i vísky,
s pokorným srdcem pak nalezneš kout,
kde plodí plané lísky.
V tom koutě malá mýtina
a roste na ní kvítí
a v jejím středu jediná
vatra plápolá a svítí.
Kol ohně vidno postavy
jak na pařezích sedí
a tiše spolu rozpráví
a do plamenů hledí.
Důstojný sedí starý žrec
dál od ohně – až vzadu,
na klíně jeho kojenec
an tahá ho za bradu.
Za bradu sněhem zbarvenou
od moudrosti a stáří… číst dál
Máte už svého osobního patrona?
Filip Airis Kubín
Jako další součást dnešního pohanství a základu pohanského stylu života je nalezení svého vlastního božského patrona či matronky (ochránce/ochránkyně, průvodce/průvodkyně, učitele/učitelky, strážce/strážkyně cesty), kteří nad daným pohanem a pohankou bdí, provází je a učí jít po jejich cestě či archetypu.
Odin, zdroj: https://zyzixun.net
Toto pohanské „průvodcovství“ je doloženo i historicky, ať už v mýtech, příbězích nebo přímo archeologických nálezech. Ne nadarmo měli třeba severští válečníci vytetované symboly svého Ódina, Thóra, Freye, či Freyi a keltští válečníci potom Teutata, Esuse, Catubodu, Morigan. Římské legie za dob Cézara měly zase svého Marta a tak dále.
Kromě vlastních individuálních patronů a matronek měli (a mají) také pohané dalšího společného ochránce a to v rámci skupiny,… číst dál
Pampeliška: Zavolejte své přání na čtyři světové strany a foukněte do větru
R)o(mča – Taraxakum
Před kopřivou klekni, před bezinkou smekni… A co před pampeliškou? Jak víme ze škol, nazývá se správně Smetanka lékařská, latinsky Taraxacum officinale. Díky tomu, že mi v minulosti velmi pomohla od zdravotních problémů, jsem na její počest přijala její jméno.
Pampelišku zná
me všichni, její žlutá sluníčka svítí z luk, parků, chodníků i občas v puklině v asfaltu. Známe ji všichni a víme o ní tak málo. Je to jedna z našich nejléčivějších bylinek, má úžasnou vlastnost a to, že se nedá vyhubit, jinak bychom díky lidské hlouposti a neznalosti byli ochuzeni o tak zázračnou bylinku. Je jak… číst dál
Pečený hadí mord se zázvorem a medem a další imbolcové recepty
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Milí čtenáři, v naší rubrice vám představujeme předpisy na pokrmy použitelné pro sváteční slavení. Recepty sebrané z různých koutů pohanské Evropy a takové, které nedají moc práce a jsou použitelné i pro oslavy ve volné přírodě.
První pokrm, který dnes představíme, je u nás téměř neznámý. Jeho původ je v Anglii a zpívá o něm nejedna dětská říkanka či balada. Jmenuje se:
Hot CrossBuns – kořeněné kynuté bochánky
Předchůdce Hot CrossBuns můžeme najít již v dobách starého Egypta nebo Řecka. Zmínky o sladkých bocháncích na území Britských ostrovů jsou ale novějšího data – spadají až do období… číst dál
Pohanské kořeny uctívání pramenů a studánek
Jarmila Cikánková
Na přelomu let 2013 a 2014 Česká pohanská společnost navázala spolupráci s Odborem rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hlavního města Prahy na projektu Pražské studánky. Vybrali jsme jednu z více než 160 studánek, registrovaných na území Prahy a zavázali jsme se pečovat o ni vlastními silami. Za první novodobou pohanskou studánku v Praze jsme vybrali Ovčí studánku, nacházející se v přírodním parku Šárka, v bezprostřední blízkosti bývalého slovanského hradiště. I když byla studánka zaznamenaná teprve před několika lety a o její existenci v minulosti nejsou záznamy, nachází se na krásném místě prosyceném pohanskou historií. Magistrát zde v současnosti… číst dál
Pohanská rodina
Přečtěte si články z oblasti pohanského rodičovství na stránkách:
www.pohanskarodina.cz
O projektu Pohanská rodina
Pohanská rodina vznikla jako projekt České pohanské společnosti tak, že si pár budoucích rodičů začalo shánět informace o tom, jaké nástrahy číhají při výchově dětí v rodinách pohanů. Při té příležitosti jsme si uvědomili, že v České republice neexistuje žádná stránka nebo skupina, která by se problematice věnovala nějak systematicky. Připadalo nám, že by to mohl být vhodný námět ke zpracování. Současně proběhl v České pohanské společnosti názorový průzkum mezi členy, během něhož se ukázalo, že Česká pohanská společnost má věkový průměr blížící se střednímu věku a že existuje poptávka po akcích, které… číst dál
SBÍRKA Českých čantů
Taliesi Ratajová
Milí čtenáři a posluchači, projekt České čanty nám u příležitosti prvního výročí svého působení přináší speciální dárek – pdf sbírku čantů ke stažení. Najdete v ní všechny čanty, které jsme dosud se sestrou stvořily, přeložily a vydaly a také čanty, které ještě nikdy vydány nebyly.
PDF ZOBRAZÍTE KLIKNUTÍM NA OBRÁZEK (4 MB)
Ve sbírce najdete jak ORIGINÁLNÍ české, tak PŘELOŽENÉ zahraniční chanty, navíc také akordy, odkazy na naše i jiná hudební videa. Celou sbírku doprovází pohanské fotografie Taliesi (www.taliesi.com). Nechybí ani další známé anglické chanty a jako BONUS známé pohanské písně rituálního… číst dál
Po stopách blanických rytířů
Rembrant
Je pátek večer a k hradu Šelmberk se ubírá skupinka pohanů dychtící odhalit tajemství blanických rytířů. Nakonec je nás sedm – Rembrandt, Ondra, Vermarka, Finlay, Lenka, Taliesi a Airis. Cesta nás vede do kopců, které po čase vystřídají kopce ještě větší, ale s příchodem noci konečně přicházíme k hradu. Ve tmě ho spíše jen tušíme, než vidíme, ale zakrátko přeci jen jeho zdi ozáří odlesky našeho ohně a vzduchem se začínají šířit nejrůznější vůně kdejakých kulinářských výtvorů. U večeře nás Finlay s Vermarkou seznamují s místními legendami a historií hradu, zároveň probíhá čilá diskuze a vtipkuje se. Ve vzduchu panuje tak… číst dál
Recepty Samhainu
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Milí čtenáři, v naší rubrice vám představujeme předpisy na pokrmy použitelné pro sváteční slavení. Recepty sebrané z různých koutů pohanské Evropy a takové, které nedají moc práce a jsou použitelné i pro oslavy ve volné přírodě.
Moudro ode dna: „K lidskému štěstí a pohodě patří prostřený stůl, jídlo a přátelé.“ (Homér)
Nedávno se mi do rukou dostala kniha o Keltech v Čechách, nevím kolikátá už v pořadí, nicméně něčím jiná, než ty ostatní. Autor konzultoval své závěry s archeology, dával prostor čtenářovým úvahám, spekulace nazýval skutečně spekulacemi, prostě – trochu jiná knížka… Ptáte se snad, jak to souvisí s vařením? V jedné z kapitol se autor zamýšlí nad pojmem… číst dál
Samhainová temná tvorba
Taliesi Ratajová
Samhain je obdobím přechodu. Někteří z nás jej pociťují více, jiní méně, ale pohané, kteří slaví Kolo roku a jsou s ním propojeni, ho pociťují nejvíce. Jsme v období plném přechodů, zvratů a změn. Záleží na nás, jestli budou dramatické, nebo pomalé. Je to období, kdy končí lásky a odplouvají s něhou a příslibem nového začátku. Můžeme měnit bydlení, povolání, vztahy, ale hlavně se můžeme očistit od všeho špatného a naladit se na nové světlo a začátek, který nám nový keltský rok přináší. Síla změny, kterou můžeme obrátit ve svůj prospěch. Já sama jsem prožila nedávno očistný rituál v potní chýši a další očistné šamanské techniky. Měním ve svém životě mnoho věcí.… číst dál
Chant o medvědí bohyni pro veřejný rituál ČPS
České čanty vytvořily speciální imbolkový chant o medvědí bohyni u příležitosti veřejného rituálu ČPS. Zatím vám prozradíme, že rituál bude ve Východních Čechách. Sledujte web čps.
Chant byl vytvořen ve spolupráci se skladatelem Martinem Novotným. Děkujeme Martinovi za kouzelnou spolupráci, více z jeho tvorby naleznete TADY.
Více z naší tvorby najdete na našem Youtube, lajknout nás můžete na Facebooku nebo mrknout na web. Chcete mít naše chanty u sebe v krásném pohodlném pdf? Stáhněte si náš dárek pro vás – Sbírku Českých čantů.
ARTIA
Artio, Artio , bohyně medvědí,
Artio, Artio, vítej v novém dni,
Artio, Artio, slyš volání hlasů,
Artio, Artio, vstaň do jarních časů.
Tvůj oheň jasně… číst dál
Mamgu, Dožínkové palmsky a Obětní chleba
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Moudro ode dna: „Je příjemné mít hlad, když je co jíst“ (skotské přísloví)
Milí čtenáři, v naší rubrice vám představujeme předpisy na pokrmy použitelné pro sváteční slavení. Recepty sebrané z různých koutů pohanské Evropy a takové, které nedají moc práce a jsou použitelné i pro oslavy ve volné přírodě.
Jedním z trochu opomíjených druhů zeleniny, který se však v Evropě pěstuje už po tisíce let, je pórek. Jeho původní domovinou je Přední Asie, tam zdomácněl již před 4000 léty, jak prozradily zkameněliny nalezené v mezopotámském městě Ur. Léčivých účinků pórku si byli vědomi Řekové i Římané, pěstoval se i ve starověkém Egyptě.
Při našem pátrání po historii pórku jsme zjistili, že pórek je jedním z národních symbolů Walesu a to díky roli, kterou sehrál v legendě… číst dál
Kopřivová polévka, marmeládový chléb a jitrnice bez střívka
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Moudro ode dna: „Ten, kdo má bochník, sežene si i nůž, aby si ho ukrojil.“ (irské přísloví)
Milí čtenáři, v naší rubrice vám postupně představíme recepty na pokrmy použitelné pro sváteční slavení. Recepty sebrané z různých koutů pohanské Evropy a takové, které nedají moc práce a jsou použitelné i pro oslavy ve volné přírodě.
Kopřivová polévka
V Irsku se kdysi každoročně konala na 1. máje slavnost s názvem „Féile na Neantóg“. Děti se v tento den honily se svazečky kopřiv. Někdy kopřivy také předem namočily, to pak po vyšlehání pocítily ještě větší „ohýnek“. Starší lidé věřili, že žahnutím kopřivy lze vyléčit revmatismus. Lidé ze sebe shazovali šaty a nechávali se kopřivami „vymrskat“ někým z rodiny. V mnoha venkovských oblastech se z kopřiv dosud na jaře… číst dál
Tomáš Kočko: Letos myslím víc na rodinu!
V loňském roce se Č.P.S. podařilo uspořádat koncert s názvem Pohanské Jaro, s hlavní hvězdou Tomášem Kočkem. Atmosféra protkaná pohanskými písněmi a družením se, se leckomu vryla do srdce, a bylo rozhodnuto: letos bude druhý ročník! Pátého dubna jsou všichni srdečně zváni do Baráčnické rychty. A co nám o sobě prozradil Tomáš Kočko tentokrát?
Ahoj Tomáši, tak už se nám to zase překlenulo. Jak se těšíš na nadcházející rok?
Že bych se těšil… to nedělávám. U nás na Těšínsku se říká, že těšínská jablíčka bývají trpká. Když se člověk na něco moc těší, tak to zhusta nevyjde. Jsem v takovém napjatém očekávání – jaký ten rok bude. Jsem… číst dál
Rozhovor s Cerri Lee: Umění, které nás prostupuje
Překlad: Lukáš Velehradský
Myslíte si, že umělecké schopnosti jsou dány pouze vyvoleným, nebo je v sobě může probudit kdokoliv ve stejné míře? A pokud kdokoliv, tak jak?
Myslím, že většina lidí dokáže rozvinout své umělecké schopnosti do velmi dobré úrovně bez ohledu na to, jak špatní si sami říkají, že jsou. Vzít do ruky tužku a začít kreslit nebo si hrát se sochařskou hlínou je něco, co většina dětí dělá bez jakéhokoliv přemýšlení. Jak to budou následně rozvíjet, to záleží na tom, jaký z toho budou mít pocit a jakou zpětnou vazbu dostanou od lidí kolem. S podporou může radost z tvorby s člověkem zůstat po celý život.
Nicméně… číst dál
The Interview with Cerri Lee: Art within Us
Veronika Štěpánová
Do you think that artistic abilities are given only to some people, or is anybody able to awaken them in the same intensity? And if anybody can, how?
I feel that most people can develop artistic skills to a good level, no matter how bad they think they are. Picking up a pencil and drawing or playing with modelling clay is something that most children do without even thinking. How they develop that later on depends entirely on how they feel about the activity and the feedback they get from the people around them. With encouragement the joy of creating… číst dál
Rituál: Tam v krajině za řekou. Keltský nový rok – Samhain
Tam v krajině za řekou
Surrealistická úvaha na téma Samhain
Martin Antušák
Světlo se ztrácí, noc ukrajuje den z rána i z večera, chlad z noci proniká stále více i do dne, co zbude? Do jaké propasti svět spěje? Příroda ztrácí plodnost, rostliny přestaly růst, plody jsou dávno pryč. Po mabonovském dožínkovém blahobytu a přemíry přišlo prázdno, za co je to trest? Jakou oběť přinést? Nejdříve jsme museli začít přemýšlet, hospodařit s potravinami, starat se o jejich uskladnění, usušení. Pak přišel boj. Potraviny se začaly loupit, začalo se kvůli ním bít, zabíjet.
Ale co teď? Není nic, než tma, chlad a pustá zbídačená zem… A stále hůř. Lidé začínají stále… číst dál
Pražucha,Vegruny i Staročeský kuthan
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Moudro ode dna: „Zakudlaná polívka,
slunce do ní svítí, není-li v ní krupice, je to
kozí pití“ lidová poezie
Milí čtenáři, poslední díl našeho miniseriálu se obloukem přes východ vrací zpět tam, odkud odstartoval. Nahlédneme do receptů, podle kterých vařili staří Slované, podíváme se, co naši předkové jedli z hliněných okřínů a co zapíjeli z dřevěných, dobře vysmolených korbelů a cínových hubatic. Nejprve vám nabízíme recept z těch obyčejnějších, abyste měli možnost vyzkoušet, co a jakých chutí naši předkové jídali v nesváteční dny a kdy ještě platilo úsloví: „Kaše – matka naše“.
Pražucha
(Polsko)
- 200 g pšeničné hrubé mouky
- 100 g slaniny (špeku)
- sůl
Prosetou mouku opražíme za častého míchánína velké pánvi nasucho do světle zlatova. Pak mouku vsypeme… číst dál