Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi 

Moudro ode dna:

„Rozkoš z hodokvasu zůstává poslední útěchou, když už nás nemůže potěšit nic jiného“ (Anthelme Brillat-Savarin)

Masopust

V českých zemích je poprvé zmiňován v 6. století našeho letopočtu v souvislosti s obchůzkami maškar. Počátky těchto průvodů a s nimi spojených masopustních obyčejů lze s největší pravděpodobností hledat v pohanských zvycích a rituálech k zajištění obnovy přírody a příchodu jara, a také ve starověkých bakchanáliích. Masopust nebyl jen oficiálním svátkem obžerství, časem zabijaček, hodů, průvodů masek a nevázané veselosti. V životě mnoha lidských generací hrál důležitou úlohu jako zlomový bod na rozhraní dvou ročních etap. Jednalo se o dobu poměrného hospodářského klidu. Dokončovaly se ještě drobné práce z předešlého hospodářského roku (draní peří, přástky, mlácení obilí), ale zároveň se všichni připravovali na blížící se jaro, počátek nové hospodářské sezóny. Souvisela s tím i řada symbolických magických úkonů a pověr, majících zajistit jednak blaho a dostatek, jednak ochránit před zlými silami a nepříznivými vlivy. Pro naše putování jednotlivými částmi kola roku může mít tento svátek jiný, specifický význam. Například takový, abychom si připomněli, že maso není žádný výrobek, který dostaneme v obchodě na pultě, ale že pochází z živých tvorů. A ti si zaslouží naši úctu – právě i za to, že jejich životy skončily pro naši obživu. A tak budete-li připravovat následující jídlo, věříme, že se vám jednotlivé ingredience nebudou ošklivit, ale že vám přinesou kromě patřičného kulinářského zážitku také podnět k zamyšlení…

Zabíjačkový guláš

Pro tento recept jsme tentokrát nešli do starobylých kuchařských knih. Předpis pochází z rodiny mojí ženušky, a co rodinná paměť sahá, používá jej už pátá generace kuchařek.

• 1, 25 kg vepřové plece (může být i prorostlá)
• 1 vepřové srdce
• 2 vepřové ledvinky
• 300 g vepřových jater
• dvě větší cibule
• lžíce sádla
• lžička mletého pepře
• lžička mleté sladké papriky
• lžička drceného kmínu
• sůl
• 3 syrová vejce

Maso i vnitřnosti dobře očistíme, speciálně ledvinky překrojíme napůl a vyřežeme všechny bílé části (viz obr.). Vše nakrájíme na kostky, cibuli pokrájíme nahrubo. Pekáč vymažeme sádlem, smícháme maso s cibulí, solí a kořením, vložíme do pekáče, podlijeme vodou a dáme do trouby vyhřáté na 200 °C. Pečeme za občasného zamíchání, případně podlití vodou. Hodinu zakryté a pak podle potřeby do změknutí masa odkryté, aby  maso opeklo. Když je maso měkké, rozkvedláme vejce, nalijeme do guláše a promícháme. Tím bude guláš zahuštěný. Chutná jak jinak – nejlépe s chlebem.

Masopustní koblihy

Nejen masem živ je člověk a o masopustu se jako protiváha k slanému zadělávalo i na sladké. Sádla bylo dost a koblih a šišek se smažily plné mísy pro pohoštění rodiny, sousedů i koledníků. Zkuste pro jednou ty naše, z kraje mezi Cidlinou a Bystřicí.

• 1/4 l vlažného mléka
• kostka droždí (42 g)
• 1 lžíce cukru
• 500 g polohrubé mouky
• špetka soli
• 3 žloutky
• 2 lžíce rozehřátého másla
• tuk na smažení (nejlépe sádlo), marmeláda na ozdobu

Droždí rozdrobíme do mléka a přidáme cukr. Necháme vzejít kvásek. Mouku prosejeme do mísy, přidáme špetku soli, vykynutý kvásek, žloutky a máslo. Vypracujeme hladké těsto, které se nechytá mísy. Posypeme ho trochou mouky, přikryjeme utěrkou a na teplém místě necháme kynout asi 3/4 hodiny. Pak těsto vyklopíme na pomoučený vál, vyválíme na silnější plát, kulatým tvořítkem nebo skleničkou vykrájíme kolečka a ze zbytků uděláme válečky, které stočíme (viz obr.). Přikryjeme utěrkou a necháme ještě asi půl hodiny kynout. Do každého kolečka uděláme prstem důlek a smažíme ve vyšší vrstvě horkého tuku po obou stranách dozlatova. Stranu s důlkem smažíme jako první – důlek zůstane a marmeláda bude dobře držet. Kulaté koblihy po vychladnutí zdobíme marmeládou, pletence pocukrujeme (nejlépe z obou stran).

Tímto jsme uzavřeli náš čtyřdílný miniseriál věnovaný staročeským svátečním pokrmům a pro příští čtveřici časopisů plánujeme nahlédnout do kuchyní etnik, která se podílela na tvorbě historie naší země a národa. Nabídneme vám tím recepty na pokrmy, jež lze využít při chystání oslav v odpovídajících pohanských tradicích. Takže v příštím čísle se pokusíme uctít Dia, Héru či Dionýsa…

Print Friendly