Vědomecké vzdělávání v Česku

Budimír

S odstupem tří dní píši krátkou zprávu z prvního vědomeckého víkendu s hlavní osobností obrody přírodního slovanského duchovna Žiarislavem, konaném nedaleko Prostějova. Již několik let je Žiarislav v řadě vlastností mým vzorem, navštívil jsem v minulosti dvakrát třídenní slavnosti letního slunovratu na Slovensku a v tomto roce se stala velmi výjimečná věc – začal se naplňovat záměr Moravanů uskutečnit s Žiarislavem dlouhodobý výcvik.

Cvičení s koncovkami. Zdroj: Ondřej Palík

Tak jako i na jiných setkáních byl kontakt se Žiarislavem i jeho přítelem a pomocníkem Vidimírem poklidný, lidský, srdečný a příjemný. V takovém duchu probíhal celý společný čas. Přípravy pro nás jako účastníky ve formě zpracovaných tištěných podkladů i zaslaného domácího vzdělávání byly důkladné, až nebylo lehké vše pročíst a pojmout v krátkém čase.

Obě dvě noci byly naplněny hovory na vědomecká témata související s tématy slovanskými i osobními a vyplatilo se nespat a být u toho :-) I přesto bylo sobotní i nedělní ráno od 7:30 určeno pro výuku divotanců a cvičení, včetně sestavy 4 živlů. V sobotu jsme se zabývali hrou na koncovku a obřady s ní spojenými, kořenoslovím, rozkrýváním významu některých běžně používaných pojmů, zpěvy, souvztažností živlů, jejichž průmětem je každý z nás, dále přechodovými obřady vývoje člověka už od jeho početí a večer jsme se sešli k obřadu očištění se, jehož počátkem bylo ladné – zkušené a snadné – zapálení živého ohně jiskrou od ocílky.

Hra na staroslovanský buben. Foto: Ondřej Palík

Nedělní ráno před snídaní jsme věnovali důkladnému porozumění a procvičování sestavy Cvičení 4 živlů pro hladké proudění živy v těle – slovy neslovanskými bychom mohli říci energetické cvičení pro meridiány. Po snídani jsme znovu cvičili s koncovkami a poté jsme se v téměř nekonečně dlouhém, ale velmi poutavém čase, věnovali pochopení a výuce vědomecké kresby i vývoje bytosti z pohledu živlů. Vše pravidelně prokládáno písněmi anebo tanci. Byli jsme seznámeni s pravidly řádného duchovního vývoje a po obědě jsme věnovali dostatek času seznamování se s obřady kolem zimního slunovratu, abychom nastávající obřady mohli provázet s ještě větším dotekem života našich předků.

 

Setkání mi bylo velmi užitečné a už se těším na další. Na závěr dobrá zpráva – toto učení bude mít ještě „pražský běh“ – tzn. netřeba jezdit pravidelně na Moravu, ale je už možno hlásit se na únorový první vědomecký víkend v Praze – sláva!

Chvála za dary. Chvála i bytostem, přes které přišly.

Večerní obřad a zapálení živého ohně. Foto: O. Palík

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Přihlaste se k odběru: