Pohanská kronika ČR
Na počest padlým a těm, kteří kráčeli po cestě před námi.
Veřejná verze. Průběžně aktualizováno.
Filip Airis Kubín za velké pomoci celé pohanské komunity.
Tato kronika se vztahuje k historii pohanů v ČR v rámci novopohanského období[1] a vznikla za účelem neztratit staré vzpomínky na časy, kdy vše teprve začínalo. U nás v ČR začalo pohanské obrození hlavně až po pádu komunismu a postupně se rozvíjelo od prvních individuálních snah až do dnešní podoby. Tyto individuální snahy začaly různě po celé ČR plně nezávisle na sobě, přičemž postupně s rozvojem internetu (Xchat, různá fóra, Lide.cz) spolu první pohané začínali více komunikovat a organizovali setkání, rituály, výlety a jiné projekty.
Protože jsme začínali úplně od nuly, můžete vidět, že na začátku to byl jeden velký kotel Cerridwen, kdy se snahy různě vytvářely, míchaly, končily a sublimovaly… To vše díky každému novému krůčku na cestě za poznáním, které sběry informací a poznávání reálné funkční dlouhodobé praxe nabízely. Organizátoři pohanských skupin (klanů, covenů, kruhů, skupin, hájů) a projektů jsou zde uvedeni pod svými pohanskými jmény. Data jsme se snažili doplnit co nejpřesněji, občas ale datum ukončení nejde dohledat, protože projekty prostě „vyšuměly”.
Kotlík proměny, peří na kosti.
Mocný kruh kamenný, brána věčnosti.
My jsme lid minulý.
My jsme lid přítomný.
My jsme lid budoucí,
silnější než dřív.
Rozhovor s Vořechem o kapele Druga
Na začátku března jsem si povídala s kapelníkem folkové kapely Druga s Lukášem Pokorným, kterého většina lidí zná pod jeho přezdívkou Vořech. Společně s dalšími pěti muzikanty hrají folk, který se tematizuje do historických středověkých motivů, pověstí a slovanské mytologie, ale nabízí divákům i temnější rockovější dynamiku. Můžete je znát z bardských večerů, kde kapela posledních pár let vystupovala. Od loňského podzimu hraje v novém složení, které představila ve videozáznamu písně Pogreb natočeném ve skanzenu nedaleko Divoké Šárky. Pokud si je chcete poslechnout naživo, přijďte na jejich koncert, který se bude konat 13.3.2018 od 19:30 ve Freemasonic Club Pubu v Praze.
číst dál
Analýza sčítání pohanů 2017
Filip Airis Kubín
Sčítání proběhlo pomocí online formuláře ve dnech od 13.4.2017 do 28.4.2017.
https://kolovrat.pohanskaspolecnost.cz/velke-scitani-pohanu-cr-2017/
Chtěl bych nejdříve velice poděkovat všem pohanům a pohankám, kteří sčítací formulář vyplnili, protože právě díky vám jsme mohli poprvé nahlédnout hlouběji do složení a hodnot našeho pohanství v České republice.
Nejprve bych rád zmínil strukturu celého sčítání. Zvolila se cesta otevřeného formuláře na Googlu bez potřeby jakékoliv identifikace, jako je například registrační e-mail nebo přímo účet na Googlu a to z důvodu, že někteří pohané chtějí zůstat v anonymitě z různých, často pochopitelných osobních důvodů. Také to bylo kvůli eliminaci rizika vzniku fámy, že se tímto sčítáním snažíme jen dostat kontakt… číst dál
Klášter Ostrov a jeho kostely u pohanských hradišť
Luboš Rokos
Studium pohanské doby i náboženství zápasí s problémem, kterým je nedostatek informací. Pohané v českých zemích o sobě nezanechali klasické písemné zprávy, kronikáři přemyslovského státu zprostředkovali informace selektivně a přirozeně i negativně zabarvené. A někde se dá zjistit jen jakýsi „negativní otisk“, tedy kde projevili křesťané zájem o nějaké místo nebo věc, tam mohlo být něco pohanského.
Když jsem se zajímal o vrch Velíz v křivoklátských lesích, jednalo se mi hlavně o lokalitu – Přemyslovci zde měli lovecký revír a hrad Křivoklát, Karel IV. v lesích vystavěl Karlštejn, panovnickou tradici drží zámek v Lánech jakožto letní sídlo česko-(slovenských) prezidentů. Jenže přímo na Velízi fungovalo ještě probošství kláštera Ostrova a ještě předtím pohanské kultovní… číst dál
Reportáž z výstavy Jeden kmen
Miroslav Cetkovský
Koncem září proběhl v Brně na Špilberku festival k zahájení fantasy výstavy nazvané Jeden kmen. Tato výstava je zaměřená na fiktivní život skřetího kmene na motivy světa J.R.R.Tolkiena. Protože na fantasy bitvy jezdím již hodně dlouho, rozhodl jsem se, že tento projekt podpořím finančně a následně i návštěvou festivalu, ať si užiji atmosféru, výstavu, doprovodný program i spoustu přátel, kteří se tam stejně jako já vypravili, ať už v kostýmech nebo v civilu.
Aby všem účastníkům bylo hned jasné, že to myslí vážně, připravili si na zahájení festivalu souboje jednotlivců i skupin v plné zbroji s lehce měkčenými zbraněmi, kterého se zúčastnili kromě Jednoho kmene (Snagy) i jiné… číst dál
Poděkování za rok 2017
Kalendářní rok 2017 je u konce a já bych za něj rád poděkoval vám všem, pohanům a pohankám. Stejně tak bych vám chtěl popřát hodně síly, radosti a zdraví do roku nového. Ať rodina a přátele drží pospolu a ať zvládnete všechny výzvy nového cyklu.
Tento rok (a roky okolní) se má pohanská generace dostala do etapy zakládání rodin. Konalo se velké množství nádherných svateb pohanských přátel a zavládla doba hnízdění v podobě stavění domů, kupování pozemků, zařizování bytů. Také se narodilo nebo bylo v lásce počato nemálo pohančat. Celkově se tedy v poslední době má pohanská generace zaměřila právě na tuto silnou etapu života a mně přijde fascinující být svědkem těchto… číst dál
Slunovratová zpráva 2017
Vážení členové a příznivci České pohanské společnosti,
čas plyne dál a rok 2017 vyklízí cestičku roku 2018. Podívejme se tedy, co se za rok 2017 vše událo. Pod záštitou Č.P.S. letos proběhlo celkem 46 veřejných akcí a 2 rituály ku příležitosti oslav svátků Kola roku pro členy i nečleny. Konkrétní rozpis událostí naleznete na konci zprávy. Jednou z pořádaných událostí je Členská schůze Č.P.S., která se koná jednou ročně. Rada Č.P.S. má schůze dvakrát ročně. V současnosti má Č.P.S. 74 členů, což je o 11 méně než tomu bylo minulý rok. Rada Č.P.S. aktuálně čítá 17 členů, z nichž každý přispívá svým projektem a je pro Č.P.S. velkou oporou.… číst dál
Menuo Juodaragis (Měsíční černorožec), festival baltských snů
Petrucha lesní
Fotografie: Petrucha lesní, Menuo Juodaragis – Ugnius
„Tato mezinárodní hudební slavnost zve návštěvníky do země, která zachovala pohanský oheň Evropy a hovoří nejstarším jazykem na kontinentu.“ Píše se v úvodu na webu litevského festivalu Menuo Juodaragis. A dál: „…pro baltský pohled na svět a estetiku, slučující staré a nové, autentické a moderní, význam a spontánnost.“ A tak to doslova a do písmene skutečně je. Pro festival je charakteristické, že se neomezuje na žádný hudební žánr. Uslyšíte zde všechno od metalu přes elektronické ambientní experimenty až po „hard folklor“. Jenom tady uvidíte ocvočkované metalové adolescenty aplaudovat babkám v krojích. Lidé jsou tu velmi různí, všechny však spojuje láska k dávným baltským kulturním kořenům. Hudebníci všech žánrů z nich čerpají a návštěvníci to nadšeně přijímají bez ohledu na hudební styl. Tohle se nezažije nikde jinde. číst dál
Příběhy pro děti: Jak to bylo s Meluzínou
Žabka
Kdo by neznal Meluzínu? Obzvlášť v sychravých podzimních dnech je častým hostem snad ve všech komínech a nejsou jí cizí ani nejrůznější skuliny v panelových domech, které také dokáže rozezvučet svým charakteristickým zpěvem. Možná stejně jako já od dětství víte, že Meluzíně je třeba sypat krupici (nebo mouku se špetkou soli, záleží na krajových zvyklostech), protože právě o ni svým skučením v komínech prosí.
Ale kdo vlastně je Meluzína, a proč jí sypeme krupici? Je to snad přímo některá větrná bohyně? A pochází z keltské, nebo slovanské mytologie? Neuměla jsem si na tyto otázky odpovědět, a tak jsem se pustila do malého pátrání. A tady jsou jeho výsledky.
Meluzína… číst dál
Názor: Pohanství, svoboda a tlak světa okolo nás
Filip Airis Kubín
Své pohanství jsem přijal, když mi bylo 15 let. Bylo to jedné úplňkové noci, kdy jsem vzdal svou přísahu krajině, bohům a matce Zemi. Ve 20 letech jsem pak poznal další pohany a začal být aktivní i v různých pohanských snahách. Nyní je tomu tedy 15 let, co žiji svůj život v souznění se svými předky, krajinou a bohy.
Za tu dobu jsem v pohanství zažil spoustu krásných zkušeností při výletech za poznáním naší mocné krajiny, na pohanských srazech v hospůdkách, při osobních meditacích, když jsem seděl osamocen uprostřed hor, nebo když jsem stál v kruhu při nespočtu různých rituálů v náruči našich bohů, předků a pohanských přátel. Poznal jsem také mnoho velice inspirujících pohanů a pohanek, kteří jsou osobnostmi sami o sobě. Samorosty, kteří stavějí kamenné kruhy a hodiny dokáží sedět a naslouchat krajině, stejně jako osoby, které ochotně pomáhají druhým nebo dokáží hrdě stát za svými hodnotami v proměnlivém světě. Pohany, kteří se rozhodli jít po cestě pohanství, i když byli na tuto cestu ve svém okolí úplně sami. číst dál
Ukázka z knihy Santería: Uctívání svatých na Kubě
Santería: Uctívání svatých na Kubě. Zdroj: Kosmas
Veronika Šulcová
Santería je náboženství, které vzniklo spojením tradic Afričanů dovezených na Kubu, nejčastěji v rámci obchodu s otroky, s křesťanskou vírou a některými dalšími vlivy, například se svobodným zednářstvím a evropskou lidovou magií. Santería, jejímž jiným názvem je lucumí neboli přátelství, je velice komplexním náboženským systémem s jasnou představou o fungování světa, lidském osudu i o roli dobra a zla. Navzdory silnému propojení santeríi s křesťanstvím spočívají její kořeny hluboko v srdci Afriky. U nás prakticky neznámé náboženství má ve světě více jak sto miliónů vyznavačů. Kniha se zabývá hlavními technikami, jimiž jsou divinace, iniciace, posedlost, obětování, modlitby, snění a léčení, stejně jako práce s rostlinami a bylinami.
Následující text je zkrácenou ukázkou z nové knihy Veroniky Šulcové Santería: Uctívání svatých na Kubě, která vyšla 12. září. Text samozřejmě vychází s laskavým svolením nakladatele, pana inženýra Vladimíra Kvasničky, kterému tímto děkujeme.
Jak ochránit (a tedy nepotlačit) přirozenou divost malých dětí
Zuzana Junková a Viktor Junek
Účelem tohoto textu je sdílení osobních zkušeností a myšlenek. Rozhodně nemá představovat žádný univerzální návod či rady zkušenějším rodičům. Pouze jsem chtěla sdílet svou úvahu o tom, jak v dětech zachovat něco tak krásného a cenného, jako je jejich přirozená hravost, spontaneita a radost – zkrátka to, čemu zde říkám divost.
Začne hrát hudba a moje dcera hned začne tančit. Je jí jedno, kdo se na ni dívá, či jak u toho vypadá. Důležitá je pro ni jen radost z pohybu a hudby, kterou slyší. Když se směje, pláče, hraje si nebo zkoumá okolí, je plně v přítomnosti, oddaná své činnosti nebo svému tělu. Co prožívá, dává… číst dál
Kolo roku: Vlčí kult
Adrian Wulffill Bairands, Lenka Vlčípírko a Pavel Šroub
Přesnější by možná bylo napsat „Kolo roku podle Bratrstva vlků“, avšak protože se do dnešních dnů nikomu dalšímu nepodařilo dát dohromady uskupení podobného zaměření a my tady byli první, kdo užil spojení kultu vlka, nechám to už tak. Ve skutečnosti se nám ani ve světě stále nepodařilo najít společenství vyznavačů, kteří by se obraceli k vlkům v jejich přírodnější podobě. Svým způsobem je to pochopitelné, protože i ve většině historických pramenů evropské mytologie je vlkošedých bratří v pozitivním smyslu jen velmi poskrovnu. Ano, v případě válečného stavu je to velmi dobrý symbol zkázy a prohnanosti, zasévající děs v řadách nepřátel, ovšem… číst dál
Základy pohanské praxe: Wicca
Kateřina a Jakub Achrerovi
Stalo se již poněkud úsměvnou tradicí, že si Jakub píše krátké reportáže z akcí, které pořádá. Další
úroveň pak je tento článek o akci, kterou jsme nejen pořádali, ale kde jsme i spolu přednášeli.
Přednášku o Wicce jsme plánovali několik měsíců a během té doby jsme několikrát změnili zamýšlené
místo konání. O čajovně jsme uvažovali tak dlouho, až se nám nepodařilo včas zarezervovat termín. O
Vyšehradě jsme přemýšleli tak dlouho, až jsme se začali obávat počasí. Nakonec jsme vybrali místo,
kde se oba cítíme velmi dobře. Hospoda. Umístili jsme přednášku do restaurace Pastička, kam se rádi
chodíme odměnit po únikových hrách.
Na přednášku přišlo… číst dál
Krátce z přednášky o runách
Jakub Achrer
Na začátku května se v Praze odehrála třetí přednáška ze seriálu Základy pohanské praxe. Byla věnována runám. Navazovala na přednášku předchozí, která popisovala obřadní praxi v germánské tradici. Runám jsme vyčlenili samostatný díl, protože ačkoliv jsou integrální součástí germánské obřadní praxe, jedná se o samostatné a nesmírně široké téma.
O tom koneckonců všechny přesvědčila i naše přednášející, Šárka Sedláková. Bez teoretického úvodu a zbytečných řečí okolo rovnou oslovila publikum s otázkou, zda věří v magii. Zda ano, jak a do jaké míry. Interaktivní a přímo k věci byly i další části přednášky.
Zajímavá byla hra s runami, ke které… číst dál
Narození dítěte v pohanství
Filip Airis Kubín za pomoci mnoha pohanských žen.
Všichni rodiče milují své děti, oslavují jejich narození a přejí jim do života jen to nejlepší. V pohanství je tomu zrovna tak. Zároveň se ale v pohanství vnímá i hlubší spirituální rovina celé situace, stejně jako u ostatních přechodových rituálů v životě člověka.
Kromě tradičních oslav se v pohanství vykonávají různé malé i velké rituály, které mají dětem zajistit co nejsilnější duchovní ochranu a štěstí na jejich cestě životem za pomoci našich spojenců: bohů a bohyň, předků a duchů krajiny. A to minimálně po celou dobu jejich dětství až do dalšího přechodového rituálu, což je často vstup do puberty (chlapec) nebo přijetí prvních měsíčků (dívka),… číst dál
Skupinový rituál Beltainu
Airis a Terka
Tento rituál se odehrál o Beltainu 2011 na loukách v Máchově kraji, byl v rituální struktuře posvátného háje a zúčastnilo se ho okolo 25 pohanů.
Úvodní meditace
Všichni se rozejdou do krajiny a tam osamoceni vnímají čas Beltainu, přicházející večer a celkově celou situaci a roční období.
Svolání a očista
Pohanství a meditace
Kateřina Achrerová a Jakub Achrer
“Ptáš-li se na runy,
posvátné písmo,
jež od bohů pochází,
jež věštec vybarvil,
že mluvit je chytré, zvíš,
a moudré je mlčet.”
“Otázku klást
a dovést odpovědět
musí muž moudrý.
Jen jednomu se svěř,
jinému ne,
tajemství tří šeptá tráva.”
(Hámavál – Výroky Vysokého)
Pokud čtete tento článek proto, abyste se dozvěděli, zda je potřeba meditovat ve spojitosti s pohanskými náboženstvími, pak vám ušetříme drahocenný čas. Není. To je všechno.
Odin, mimo jiné i patron magie, touhy po poznání a jeho hledání (zdroj: Design-By-Humans/DeviantArt).
Meditace v pohanském kontextu je nicméně opomíjené téma, o kterém existuje v zahraniční literatuře poměrně málo knih… číst dál
Tip na film: The Wicker Man (1973)
Kateřina Achrerová a Jakub Achrer
Blíží se beltain. To je dobrý čas podívat se na film Wicker Man z roku 1973. Jen pozor, abyste si jej nespletli s pozdější adaptací téže předlohy s Nicolasem Cagem, která se naprosto minula pointou původního filmu.
Wicer Man z roku 1973 je po všech stránkách pozoruhodným dílem. Zná jej většina pohanů a snad všichni wiccani a druidi, v jejichž řadách je skutečně kultovním filmem číslo jedna. Je na svou dobu neuvěřitelně drzý, poetický i filozofický zároveň. Vznikal v době druhé vlny rozmachu pohanství, kdy vznikala Pohanská federace a celá myšlenka uctívání Bohů se rychle… číst dál
Přednáška o základech obřadní praxe v ásatrú
Text a foto: Jakub Achrer
„Myšlenka by měla být vyřčena. Čin by měl být vykonán“
(Managarm o obřadech)
Začátkem dubna proběhla přednáška o ásatrú, a to v rámci přednáškového cyklu Základy pohanské praxe. Této události předcházel výlet s obřadem k uctění Bohyně Mokoš v Mokošíně, který pořádala rovněž Česká pohanská společnost. Kdo chtěl, mohl si tedy užít den plný pohanské inspirace.
Večerního výkladu o germánských obřadech se ujal Martin Votava, známý též pod přezdívkou Managarm, který v současné době působí ve skupině Etnické ásatrú. Na přednášku přišlo asi čtyřicet lidí, seminární místnost jsme naplnili tak akorát. Přednáška začala přípitkem s medovinou, která kolovala ve velikém rohu. Tento recept se nám už posledně velmi osvědčil a i na druhé přednášce přispěl k navození neformální atmosféry. Tu a tam se při pití z náročného rohu někdo polil, což definitivně prolomilo ledy. číst dál
Velké sčítání pohanů v ČR 2017
V roce 2011 proběhlo celostátní sčítání lidu, kde se k pohanství přihlásilo 863 pohanů. Je to krásné číslo a mimochodem je to stejné číslo, jako je datum příchodu Cyrila a Metoděje do Moravu. Od posledního sčítání lidu uběhlo už šest let, tak jsme si řekli, co udělat tento celkový průzkum znovu? Zjistit, kolik je nás pohanů v ČR nyní, jak se situace vyvinula od té doby a položit i vlastní pohanské otázky, které by jinak ve sčítání lidu nemohly být položeny. Otázky typu jakých jsme cest, nebo jaké části pohanství jsou pro nás individuálně nejdůležitější, totiž nám mohou pomoci zjistit, co je pro nás… číst dál
Dary Matky Země – Bylinky (díl 1.)
Autorka: Luned
Bylinky si zaslouží svou pozornost, proto jsem se rozhodla psát seriál o jejich mocných účincích a receptech, které se z nich dají připravit. Tento první díl je pouze jakési seznámení se s nimi, nahlédnutí za oponu jejich království, než se s nimi plně pustíme do víru tance. V tomto díle se zaměřím na účinky bylinek a způsoby, jak z nich získat účinné látky, seznámím vás se sběrem a skladováním bylinek a nakonec také přidám několik tipů pro jejich využití v rituální praxi Kola roku.
Jaké mají bylinky účinky?
Bylinky obsahují účinné látky (alkaloidy, flavonoidy, glykosidy, třísloviny, enzymy, hormony, vitamíny… číst dál
S Vítoslavem o rodnověří a životě
Rozhovor vedl: Jakub Achrer
Fotografie: Rodná víra http://rodnavira.cz/
Rozhovor s Vítoslavem jsem chtěl udělat už delší dobu. Je totiž jedním z těch, které by v Kolovratu rozhodně neměly chybět. S Vítoslavem jsem se seznámil před čtrnácti lety. Tehdy jsme spolupracovali na pohanském časopisu, který se nazýval Pohanský kruh (zanikl na jaře 2004). Vítoslav je totiž jedním ze služebně nejstarších členů slovanského sdružení Rodná víra. V současné době je i jejím náčelníkem. Rodná víra představuje slovanské pohanské duchovno, praktikuje jej a sdružuje pohany, kteří uctívají slovanské Bohy. Vítoslav se však slovanství nevěnuje pouze jako náboženství, ale i jako předmětu akademického studia. Působí na Slovanském ústavu Akademie věd a na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V rámci akademické činnosti se věnuje bohemistice, slavistice a paleoslovenistice. Znám jej jako člověka skromného, jako příjemného společníka i jako poctivého akademika, který připouští pochybnosti i různé názory. číst dál
Přednáška o základech obřadní praxe v rodnověří
Text: Jakub Achrer
Foto: Mstislav, Rodná víra
„Obřady neděláme proto, abychom byli zahloubaní a smutní. Děláme je proto, abychom se s těmi Bohy a předky veselili a abychom s nimi slavili. V tu chvíli jsou totiž oni s námi a my chceme, aby jim bylo s námi dobře a veselo, a abychom po zbytek roku byli v jejich přízni.“ (Vítoslav, náčelník Rodné víry)
Na začátku března letošního roku proběhla první přednáška z cyklu Základy pohanské praxe. Naše pozvání přijal Vítoslav, náčelník slovanského společenství Rodná víra, se kterým již řadu let spolupracujeme. Ani tentokrát nás rodnověrci nezklamali. Nejenže nám nabídli vynikající přednášku, ale podíleli se na organizaci i tím, že přinesli některé obřadní předměty a nádhernou sbírku fotografií ze svých obřadů. Rozdali také mezi posluchače pozvánky na obřad vynášení smrti, který se bude konat 26. března. číst dál
Proměním se v zajíce, se zármutkem a obrovskou opatrností
V mnoha kulturách jsou skvrny na Měsíci interpretovány jako podoba zajíce.
Jakub Achrer
Píše se rok 1662. V Auldearnu uprostřed Skotské vrchoviny zasedá tribunál1. Stojí před ním krásná rudovlasá žena. Je jí asi třicet let. Hovoří jazykem vzdělaným. Působí klidně a svá doznání sděluje, aniž by byla nucena nebo mučena. Ani její tělo či pleť nenesou žádné známky násilí. Její jméno je Isobel Gowdie. Poslední ze čtyř doznání, které právě činí, je průlomové jak pro tehdejší církevní autority, tak i pro pozdější zájemce a badatele v oblasti čarodějnického folkloru. Její výpověď v následujících staletích inspiruje akademiky, umělce a hudebníky.2… číst dál
Menarché a menstruace
Posledních pár let mám stále větší pocit, že čas letí jako voda. Některé důležité události našeho života kolem nás proběhnou, aniž bychom se byli schopni zastavit a podívat se na to, co se nám zrovna děje a jaký to má význam. Často si některé zážitky prohlížím teprve po několika letech zpětně, a proto si čím dál tím víc uvědomuji důležitost přechodových rituálů.
Ty nás nutí se zastavit a projít některými fázemi života vědomě a s porozuměním toho, co se děje a jak nás to ovlivňuje.
Proto bych se ráda zastavila u tématu menarché nebo-li první menstruace a toho, jak nás může tato zkušenost ovlivňovat na spousty let dopředu.
Některé mé… číst dál
Svatební rituály v pohanství
Filip Airis Kubín
Svatba je jeden z největších přechodových rituálů v životě. Stejně silně transformační už jsou jen přechodové rituály z dívky na ženu (přijetí měsíčků), z chlapce na muže, narození potomků a vlastní smrt. Jelikož svatební pohanské rituály nejsou v České republice ještě tolik známé, uvádím zde nápady, jak pohanskou svatbu uchopit, jaké náležitosti může mít a jaký je k ní vázaný mýtus. Zároveň je vhodné říci, že toto je pouze úvodní článek do pohanských svateb pro inspiraci a utříbení myšlenek páru, jakou svatbu mít. Pro hlubší uchopení svatby v rámci konkrétní pohanské tradice je vhodné už vše následně konzultovat přímo s oddávajícími nebo s páry, které už svůj obřad mají… číst dál
ŽENSKÁ SPIRITUALITA (aneb z čeho vychází naše praxe)
“Isis, Astarte, Diane, Hekate, Demeter, Kali, Inanna…” hudba se line prostorem, ženy tančí, mají zavřené oči a ruce zdvižené do vzduchu. V atmosféře vládne cosi posvátného, prastarého, ryze ženského. Oslavovat bohyně, svoje těla, moudrost života. Cítím se šťastná, naplněná, jakoby něco, co jsem někde jinde nebo kdysi musela skrývat, najednou mohlo svobodně tančit, být samo sebou.
Žijeme ve svobodné době, ale jakoby nám otisk minulosti stále stál za zády a jeho dech nás mrazil a zastavoval. Zřejmě několik staletí se ženy musely mít na pozoru a svou spiritualitu skrývat. Ať už to byla hrozba inkvizice či vyhnání z vesnice, některé projevy duchovního života nebyly mezi lidmi vítané.… číst dál
Menstruace
Jak už to tak v naší společnosti bývá, naše nejcennější lidské poklady bývají výrazně nedoceňovány nebo dokonce tabuizovány. Rozhodně to platí o menstruaci a jí blízkým mystériím krve. Už to slovo se téměř nesluší vyslovovat, mnohem častěji říkáme “to” (jako to, jehož jméno nesmíme vyslovit) nebo “krámy” či “přijela tetička z Červeného Kostelce”. Sama jsem ke své menstruaci neměla vytvořený téměř žádný vztah do doby, než jsem začala naslouchat zemi a věnovat se tomu, co dnes nazývám druidskou spiritualitou.
Měla jsem to štěstí, že mne moje maminka od malička vedla k přírodě a že v mnoha věcech zastávala na poměry mého dětství osvícené názory. Když jsem jí ze školního… číst dál
Recenze: Po stopách Keltů v Čechách
Pavel Horák
Vladimír Mátl, Po stopách Keltů v Čechách: Netradiční průvodce historií a památkami z doby oppid. Praha: XYZ, 2016. 327 s. Dop. cena 299 kč. ISBN 978-80-7505-440-1.
Tato kniha si zaslouží být potřísněna hlínou a prachem cest. Její místo je v rukou poutníka po české krajině, případně v jeho batohu, a ne vystavena na polici knihovny. Stránky by měla mít navlhlé, rohy stran zohýbané, tak aby cestovatel po české krajině hned našel, co hledá. Snad by si do ní, díky její pevné vazbě, mohl vkládat i byliny, které při své cestě nasbírá. Nová kniha Vladimíra Mátla Po stopách Keltů aspiruje na to být průvodcem po nejvýznamnějších českých oppidech a je třeba říct, že se… číst dál