Rozhovor s Ginem o čarodějnictví


V následujícím rozhovoru jsem si povídal s Jindrou Prouskem, který je mezi pohany známý také jako Gin. Shodou okolností v současné době zastává funkci členského zástupce ČPS. Nicméně hlavním důvodem našeho rozhovoru je chystaná přednáška dne 24. 10. v Praze v čajovně Šamanka, kde bude přednášet právě on. Jedná se o již páté pokračování cyklu Začínáme s pohanstvím, tentokrát věnované eklektické wicce a čarodějnictví. Gin se této cestě věnuje již velmi dlouho, cca od roku 2004. Se svou ženou již nějaký čas vedou praktikující skupinu právě v Hradci Králové. Pamatuje ty úplné začátky a docela dost už toho se svou skupinou zažil. Pokusil jsem se mu tedy položit několik otázek. Pokud se… číst dál

Základy pohanství: kudy ne

Jakub Achrer

Na stránkách Kolovratu jsme již věnovali poměrně hodně prostoru různým článkům, jejichž smyslem je ukázat, kde hledat pohanství a kde začít. Věnujeme tomuto tématu také celý přednáškový cyklus, který se pomalu blíží ke své polovině. Následující článek je věnován místům, kde naopak hledání nemá valného smyslu. Tato místa se v čase velmi rychle mění, proto článek není konkrétní. V podstatě je to stručný souhrn jevů, které by měly zájemce o pohanství varovat. Současně nechci nikomu říkat, co si má o kom myslet, takže se omezím pouze na varovné signály, na které je dobré si dát pozor.… číst dál

7 zaručených tipů jak se stát tragédem, který si náboženstvím řeší vlastní mindráky

— věnováno pestré pohanské komunitě —

Představ si na chvíli náboženství jako blahodárnou kadibudku, do které si můžeš odložit všechny životní trable a těžkosti. Poskytuje Ti úlevu od všech šrámů, jizev a nenaplněných potřeb. Čím častěji a intenzivněji v té kouzelné budce úlevu provádíš, tím větší je šance, že všechno, co do ní naložíš, nestačí zpracovat čas. Veškerý ten náklad pak přeteče přes okraj, kde začne žít svým vlastním životem. Tady je 7 zaručených tipů jak tomu jít naproti.

  1. Svět je plný utrpení. Je potřeba ho vyléčit.

Čím temnějšími zákoutími v životě procházíš, tím víc poučuj ostatní o tom, jak by sami… číst dál

Rozhovor s Ronaldem Huttonem

Na pozvání České pohanské společnosti přijel v září 2014 do Prahy přednášet profesor Ronald Hutton. Specialista na historii pohanství, lidových zvyků a moderní pohanství v Británii.

Při této příležitosti jsme s ním zároveň udělali nahrávaný rozhovor na téma historie pohanství, který můžete poslechnout na našem youtube. Rozhovor vedla Mgr. Kamila Velkoborská, Ph.D. ze Saga Studia.

 

Cesta ke každodenní praxi

Jakub Achrer & Petra Idoru Fausová

Vyzpovídali jsme několik pohanů různých cest. Ptali jsme se na jejich pohanskou cestu a na jejich každodenní rituály, na ty obyčejné věci, které dělají několikrát týdně. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavého nejen o jejich cestě, ale i o nich samotných. Každý to pojal po svém a každý kladl důraz na jiné věci. Získali jsme šest výpovědí, každou úplně jinou. Jsou v mnohém vzájemně kontrastní a také tím jsou zajímavé. Ptali jsme se také, co by tito pohané doporučili začínajícím. Odpovědi se v mnohém velmi liší, ale jedno mají většinou společné. Jsou velmi lidské a poukazují na jednoduchost toho, co můžeme… číst dál

Chléb z kukuřičné mouky, Ovesný chléb a Žitný

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna:

„Žitný chléb je dobré jísti

Z ječmene ti škodit nedokáže

Pšeničný chléb krev tvou čistí

Ovesný zas posílí tvé paže.“ (irské pořekadlo)

Milí čtenáři, víte, jak se peče chleba? To je otázka, namítnete… Nicméně dnes, kdy nečiní

žádný problém dojít bochník chleba koupit, spousta lidí se s procesem pečení chleba prostě

nesetká. A víte, jak chutná chleba? No, to je další „otázka“ hodná myslitele, namítnete

znovu… Přesto si dovolím se o chuti chleba krátce zmínit. I když se situace v posledních

létech o dost zlepšila, stále dnešní běžný konzumní chléb z obchodu připomíná spíše kabinet

chemie, než potravinu,… číst dál

Řebříček – nenápadný a spolehlivý společník mužů i žen, v lásce i válce

Jarmila Cikánková

Motto: Člověka příliš překvapuje to, co vidí zřídkakdy,
a ne dost to, co vidí denně.
S. F. de Genlis

Proč se této rostlině v mém rodném jazyce říká „myší chvost“ jsem pochopila, až když jsem ji poprvé vlastnoručně usušila – usušené listy řebříčku skutečně připomínají kroutící se myší ocásky.
Původ jejího latinského jména (Achillea millefolium L.) je mnohem vznešenější. Připomíná řeckého hrdinu Achillea, který prý používal řebříček k léčení ran, utržených v boji. On sám, pochopitelně, žádné ranhojičské zásahy nepotřeboval, neb, jak známo, byl prakticky nezranitelný, jako správný vojevůdce však pečoval o zdraví svých vojáků. Příslušná báje říká, že… číst dál

Povídka: Kolo roku

Jindra Gin Prousek a Krystýna Prousková se s námi podělili o své umělecké zpracování příběhu Kola roku
Její pohled se ztrácel v horizontu, kde voda odrážela jantarové tóny zapadajícího slunce, které se loučilo s létem a přinášelo s sebou první chlady podzimu. Mírný závan větru pohupoval listy po obloze, aby je pak složil k jejím nohám jako strakatý koberec teplých barev; červené, zrzavé, okrové a žluté. Po štíhlém těle ji přeběhl mráz. Ve snaze zadržet více tepla si přitáhla černý plášť, který splýval až k jejím nohám.

Nikdo nevěděl jak se jmenuje, byla volána mnoha jmény a dokonce nazvána níkým. Zahalená v krásu, jež nepodléhala času, nikdo neznal její opravdový věk. Pouze oči, smaragdy… číst dál

Prožít Lughnasad v Nasavrkách

Dan Hron

Co mě na Lughnasad přilákalo? Můžete třikrát hádat. Přeci kapela, která rýmuje v Asonancích a band, který hraje Navostro! Já jsem naostro nejel, spíše naslepo, s předtuchou, že se ke mě někdo přidruží.

A tak se taky stalo. Na zastávce postával Airis a nudil se. Chvíli jsme se oťukávali a pak si padli do oka. A tehdy pro mě začal svátek Lughnasad.

Nebylo to moje poprvé: minulý rok jsem na tutéž akci zajel doprovodit spřízněnou duši z Británie. Byla udivená, jak moc my Češi své kořeny prožíváme. Tehdy to byla pro mě povrchní ochutnávka, zato letos jsem do Lughnasadu skočil přímo po hlavě a byly to pravé… číst dál

Poprvé do (České pohanské) společnosti

Jakub Achrer

Tento článek je určen všem, kdo mají chuť přijít na nějakou pohanskou akci, kterou pořádáme a ještě se ničeho takového nezúčastnili. Je něčím víc než jen manuálem přežití prvního setkání, spíš je to takový návod k tomu, jak z prvního setkání z pohany získat maximum a nenechat se odradit. Pokud patříte k těm, kteří mají strach, že zanechají špatný dojem nebo že nezapadnou, tohle je článek pro vás. Pokud jste zběhlejší, může vám připadat, že tu vyprávím samozřejmé věci a úplné blbosti. Což je svým způsobem pravda. Sociální kontakt je o úplně obyčejných věcech. A přesto se na ně… číst dál

Pagan Pride UK 2015

Nikola Cieslarová

První srpnovou neděli se v nottinghamském Arboretu konal sedmý ročník Pagan Pride UK. Tato akce je každoročně (od roku 2009) pořádána skupinou dobrovolníků a slouží jako místo setkání pro pohany z různých koutů nejenom Británie ale celého světa.

Průvod I.

Místní i nemístní pohané (i nepohané) se začínali pomalu scházet od desáté hodiny v okolí Market Square v Nottinghamu, kde byli přivítáni pořadateli a zařazeni do neustále se rozrůstajícího zástupu. Celý průvod, čítající několik stovek účastníků, se poté vydal na cestu do Arboreta, kdy za mocného vyvolávání „WE ARE PAGANS! WE ARE PROUD!“ zastavil dopravu v Nottinghamu.Průvod II.

Po úvodním přivítání… číst dál

Zrušení křtu a cesta do pohanství

Filip Airis Kubín a team

Tento článek byl napsán jako reakce na někdy divočejší internetové diskuze ohledně nechtěného pokřtění v dětství dnešních pohanů. Jeho snahou je zbořit určité mýty a dezinformace k tomuto tématu a ukázat možnosti ctnostných cest “jak z toho”. Není součástí prvoplánových základů pohanství jako takových.

Něco o křtu a přechodových rituálech v křesťanství

Křest je požehnání věřících křesťanských rodičů svému dítěti. Prosba, aby bylo dítě chráněno od vyšší síly, kterou uctívají. Kápnutí vodou, které říká, toto dítě patří k nám, do naší party a ty, Bože, jej prosíme ochraňuj stejně dobře, jako chráníš nás. Což je pochopitelné, dělá to každý rodič a to včetně těch pohanských. Každý… číst dál

Pohanské léto aneb co se tvořilo a tvoří v pohanském světe

Taliesi  Ratajová, www.creative.taliesi.com

Máme tady léto, žhavé zlaté slunce zapadá nad loukami a zahřívá obilí. A stejně jako paprsky slunce pomohou dozrát obilným klasům a my pak sklidíme jejich úrodu, stejně tak cítím plodivou sílu slunce a ohně já. Rozžhavuje můj vnitřní pohon a nutí mě tvořit, zpívat, hrát, kreativně přemýšlet a psát. A na konci toho procesu se objeví plody mé tvorby, povzbuzeny silou slunce a ohně.

 

Pro pohany je tvoření a plodnost jednou z nejzákladnějších vlastností pohanství. Díky tvořivosti můžeme vyjadřovat jedinečnost svého já, naše spojení s bohy a úctu k přírodě. V tomto článku vám představím, co tvořivého se dělo a děje v pohanském světe v tomto krásném létě.

 

Během… číst dál

Co není podvrh: obrození čarodějnictví

Autor: Jason Mankey
Původní článek: http://www.patheos.com/blogs/panmankey/2015/06/not-fakelore-the-witchcraft-revival/

Překlad: Petra Idoru Fausová & Jakub Achrer

Fakelore (čti “fejklór” – slovo vzniklé spojením slova fake a lore, anglického slova pro “nepravý, podvrh, falešný” a “tradice”, znamená imitace folklore vytvořená tak, aby vypadala jako pravá tradice) nebo též podvrh je negativní slovíčko, které se často používá v pohanské komunitě ve spojení s myšlenkami, které nemají historický základ. Často zmiňovanými příklady “fejklóru” či podvrhu jsou například: období upalování čarodějnic, uctívání bohyní v matriarchálním dávnověku, a Wicca jako neporušený řetězec sahající až několik století do minulosti. Po několik dekád byly tyto myšlenky volně akceptovány a předávány v knihách a na setkáních jako Písmo svaté. Od devadesátých let… číst dál

Praxe, zkušenost, víra

Jakub Achrer

K napsání následující úvahy mě inspiroval článek Johna Becketta, kde popisoval způsob, kterým se v životě vypořádal s fundamentalismem, který mu zbyl z jeho křesťanského původu. Jelikož s těmito problémy nemám osobní zkušenost, nechám je zcela stranou a budu se věnovat jedné konkrétní inspiraci. Tou jsou základní kameny pohanské spirituality, které se vzájemně podpírají a podporují. Domnívám se, že jsou důležité hlavně v začátcích, kdy dochází změnám v našem vnitřním světě.  Jsou nezbytné při hledání nejen našeho vlastního přístupu, ale i při stavbě rituální a symbolické struktury skupinové praxe. Jsou to, jak už prozrazuje název,… číst dál

Rozjímání s Princeznou

Jakub Achrer

Tento článek bych rád věnoval jednomu obrazu, na který jsem se mnohokrát díval a na který jsem si vzpomněl díky krátké diskuzi o Slovanské epopeji na Facebooku. Nejedná se vlastně o obraz jako spíše o plakát. Jeho autorem je Alfons Mucha a nazývá se Princezna Hyacinta.

princess-hyacinth-1911Princezna Hyacinta

Proč jsem si oblíbil právě tento? Protože se mi jednak nesmírně líbí po stránce estetické a jednak v něm vidím symboliku relevantní (mimo jiné) k současnému pohanství, konkrétně k tradici Wicca a některým dalším příbuzným směrům. V tomto plakátu je spousta prvků, které mě nesmírně provokují a vzbuzují zvláštní otázky.

Poprvé jsem se s … číst dál

Základy pohanství: doporučená literatura

Filip Airis Kubín
(Průběžně aktualizováno)

Chtěl bych velice poděkovat všem dlouho praktikujícím pohanům za jejich doporučení a zkušenosti v rámci svých cest. Jmenovitě: Ginovi, Coreyemmah, Taliesi, Zahradovi, Lithin, Vítoslavovi, Vratislavovi, Aregulovi, Catalessi, Fíbovi, Niuseresetovi, Rushwolfovi, LuciJi, Felixovi, Mejrovi, Tygrovi, Lence

Základem pohanství a pohanského stylu života je primárně živoucí praxe. Rituály, slavnosti kola roku, úlitby (Bohům, přírodním duchům, předkům), setkávání se s dalšími pohany a reflexe sama sebe s krajinou. To vše je hlavní součástí a náplní našeho pohanského stylu života, který nás baví.  Jelikož ale pohanství bylo u nás dlouho vykořeněno, nezůstalo tolik v našem kulturním povědomí a vědomosti nám tak nejsou předávány od našeho okolí, tak je prima… číst dál

Miky Skjaera o runách a o své nové knize

Jakub Achrer

mikiV dnešním rozhovoru představíme Mikyho Skjaeru. Někteří jej znáte z přednášky o posvátných místech, kterou pořádala Česká pohanská společnost před nějakým tím rokem. Někteří jej znátemožná odjinud. A pro ty z vás, kdo ho neznáte, vězte, že je autorem jedné moc zajímavé stránky (http://moje-kniha-stinu.blog.cz), kde najdete mnoho o jeho pohanské cestě, něco o germánské tradici,něco o slovanství, něco o čarodějnictví, wicce a spoustu hezkých obrázků a ilustrací. O čem možná nevíte, je jeho záměr vydat vlastním nákladem knihu věnovanou germánským runám. Právě tomuto plánu a tématu je věnován následující rozhovor. Jeho smyslem je jednak tento odvážný a chvályhodný projekt podpořit, a zejména pak umožnit čtenářům nahlédnout do… číst dál

Kopřiva: houževnatá a věrná ochránkyně našich příbytků

Jarmila Cikánková

Motto: Odvaha se nachází na nepravděpodobných místech.

J. R. R. Tolkien

V představách dnešního „moderního“ člověka snad nemůže existovat obyčejnější ba nicotnější rostlina, než je právě kopřiva. Pro naše pohanské předky to však byla jedna z nejdůležitějších bylin.

Člověka provází odpradávna, roste zpravidla na okrajích pozemku. Podle tradice má totiž schopnost zachytit jakékoliv negativní záření, hrozící obyvatelům domu. Takže nikoliv nicotný plevel, nýbrž ochránce – dobrovolný a vytrvalý. Ale pojďme po pořádku.

Trochu botaniky a chemie na úvod

V našich končinách se vyskytují dva druhy kopřivy – známější Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.), vyrůstající až do výšky 1,5 m, je u nás původní.… číst dál

Kopřiva: rostlina na pomezí světů

R)o(mča Taraxakum

Kopřivu není třeba nikomu podrobně popisovat, tu zná přeci každý. Když jsem byla malá holčina, pomáhala jsem prababičce na zahradě a vždycky, když mě popálila kopřiva, slyšela jsem od prababičky: „Alespoň nebudeš mít reuma“. Jenže už mi nevysvětlila, co to „reuma“ je a já měla jiné starosti než se ptát, protože to moc pálilo a bolelo, navíc jsem stejně ani nevěděla, jestli to vědět chci, protože co kdybych náhodou to reuma třeba potřebovala a teď ho kvůli té pálivé kopřivě nebudu mít?

Časem, když jsem dostala odpověď na tuhle otázku, vyvstala otázka další: „Jak mi může pálivá kopřiva pomoct proti revma“? Teprve… číst dál

Vzpomínky na Starou víru a Pohanský kruh aneb jak jsem zakládal „církev“

Jakub Achrer

(K následujícímu článku mě inspirovali Kamila Velkoborská a Miky Skjaera.)

Projekt Stará víra je záležitost stará přibližně dvanáct let. Hovoříme o období 2003 až 2004. Díky tomu si nepamatuju přesné detaily a jsem schopný svou zkušenost popsat jen schematicky. O co šlo? O pohanskou náboženskou společnost podle zákona, registrovanou ministerstvem kultury. Měla se skládat z několika málo autonomních organizačních složek, tvořených jednotlivými tradicemi. Konkrétně: slovanská, germánská, šamanská a wiccanská. Celá věc začala patrně ještě před tím, než jsem se k ní dostal já. Tento příběh ilustruje především někdejší atraktivitu pohanství pro lidi bez sociálních kompetencí, mezi které jsem v té době patřil nepochybně i já.… číst dál

Mystický výstup a jeho návrat domů

Jakub Achrer

Požehnán jest ten, kdo spatřil tyto rituály a podstoupil cestu do hlubin Země. Zná totiž konec života stejně jako jeho božsky požehnaný začátek. (Pindaros 522 – 443 př. n. l.)

Iurie_Belegurschi20130920_0015Před nějakou dobou vyšel v Kolovratu překlad článku od Vivianne Crowley, který začal otázkou: Co měli společného Aleister Crowley, Gerald Gardner, Dion Fortune, Doreen Valiente, Kenneth Grant a Margot Adler? Odpovědí byl jungovský princip individuace ve smyslu přijetí odlišného a nalezení středu a celistvosti duše. Nikoliv, že by jej snad výše citovaní bez výjimky našli, nicméně minimálně se o to vědomě snažili. Na tento střed pak odkazuje citace: „Každý muž a každá žena je… číst dál

Poezie Kola roku

O svou báseň na téma Kolo Roku se  námi podělil Jindřich Prousek. Děkujeme.

 

Kolo Roku

 

Daleko od města podnikni pouť,
za zády nech i vísky,
s pokorným srdcem pak nalezneš kout,
kde plodí plané lísky.

V tom koutě malá mýtina
a roste na ní kvítí
a v jejím středu jediná
vatra plápolá a svítí.

Kol ohně vidno postavy
jak na pařezích sedí
a tiše spolu rozpráví
a do plamenů hledí.

Důstojný sedí starý žrec
dál od ohně – až vzadu,
na klíně jeho kojenec
an tahá ho za bradu.

Za bradu sněhem zbarvenou
od moudrosti a stáří… číst dál

Máte už svého osobního patrona?

Filip Airis Kubín

Jako další součást dnešního pohanství a základu pohanského stylu života je nalezení svého vlastního božského patrona či matronky (ochránce/ochránkyně, průvodce/průvodkyně, učitele/učitelky, strážce/strážkyně cesty), kteří nad daným pohanem a pohankou bdí, provází je a učí jít po jejich cestě či archetypu.

Odin

Odin

Toto pohanské „průvodcovství“ je doloženo i historicky, ať už v mýtech, příbězích nebo přímo archeologických nálezech. Ne nadarmo měli třeba severští válečníci vytetované symboly svého Ódina, Thóra, Freye, či Freyi a keltští válečníci potom Teutata, Esuse, Catubodu, Morigan. Římské legie za dob Cézara měly zase svého Marta a tak dále.

Kromě vlastních individuálních patronů a matronek měli (a mají) také pohané dalšího společného ochránce a to v rámci skupiny, rodů, kmenů… číst dál

Wicca a Šamanismus: Srovnání

Tento rozhovor vyšel v jednom ze starších vydání italského pohanského časopisu Athame. Přeložila Zebra.

Rozhovor s Lorenzou Menegoni, šamankou a wiccanskou kněžkou Cronos

Setkáváme se s Lorenzou Menegoni v Miláně u příložitosti jednoho z jejích šamanských seminářů. Lorenza je praktikující šamanka a může si nárokovat i třetí stupeň iniciace do Wiccy v mínojsko-gardneriánské tradici, do které ji zasvětila Phyllis Curott. Lorenza je antropoložka, která již mnoho let praktikuje šamanské učení podle Michaela Harnera, antropologa a zakladatele nadace pro šamanská studia, do kterých byla také na univerzitě zapsána.

JAK JSI SE DOSTALA K ŠAMANISMU?

O šamanismus jsem se začala zajímat, když jsem studovala sociologii v Trentu. V té době, jakkoli se mi postava šamana… číst dál

Pampeliška: Zavolejte své přání na čtyři světové strany a foukněte do větru

R)o(mča – Taraxakum

Před kopřivou klekni, před bezinkou smekni… A co před pampeliškou? Jak víme ze škol, nazývá se správně Smetanka lékařská, latinsky Taraxacum officinale. Díky tomu, že mi v minulosti velmi pomohla od zdravotních problémů, jsem na její počest přijala její jméno.

Pampelišku znápampeliskame všichni, její žlutá sluníčka svítí z luk, parků, chodníků i občas v puklině v asfaltu. Známe ji všichni a víme o ní tak málo. Je to jedna z našich nejléčivějších bylinek, má úžasnou vlastnost a to, že se nedá vyhubit, jinak bychom díky lidské hlouposti a neznalosti byli ochuzeni o tak zázračnou bylinku. Je jak… číst dál

Probudili jsme Medvědí Bohyni

 majkii

Bylo to cítit a vidět všude kolem. Jaro začalo ukusovat ze Zimy znatelná sousta, ale Chladná paní nehodlala pokojně odstoupit a s mrazivými drápy zatnutými bojovně do země vrčela na každé oteplení v dohledu. Sníh se dostavil už v odpoledni, v průběhu vyprávění o medvědech, jejich životě, mytologickém využití a pak seznámení s Medvědí Bohyní a Rohatým Bohem, patrony pro náš letošní rituál Imbolcu. Většina účastníků si možná ani nevšimla bílé nadílky venku, protože v místnosti obecního úřadu bylo teplo a útulno. Sníh, nadýchaný a lehký jako pírka nenápadně obaloval a tlumil každý zvuk. Tma se nerozhodně a váhavě rozlila po soumračné krajině a jen tak pro jistotu, kdyby jí to… číst dál

reportáž: Imbolc u kmene Boii

Ivana Hronová

Keltský kmen Boii z Nasavrk v neděli 1. 2. 2015 oslavoval svátek Imbolc. Ženy upletly Brigitiny kříže, muži se postarali o dřevo na obřad. Pak jsme se vypravili na procházku do nedalekého údolí k vodopádům za bohyní Brigitou. Po návratu na oppidum se kmen šel očistit vodou v místním jezírku a následoval malý obřad u kruhu.

 

Galerii z oslav si prohlédněte zde:

Pečený hadí mord se zázvorem a medem a další imbolcové recepty

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Milí čtenáři, v naší rubrice vám představujeme předpisy na pokrmy použitelné pro sváteční slavení. Recepty sebrané z různých koutů pohanské Evropy a takové, které nedají moc práce a jsou použitelné i pro oslavy ve volné přírodě.

První pokrm, který dnes představíme, je u nás téměř neznámý. Jeho původ je v Anglii a zpívá o něm nejedna dětská říkanka či balada. Jmenuje se:

Hot CrossBuns – kořeněné kynuté bochánky

 01a

Předchůdce Hot CrossBuns můžeme najít již v dobách starého Egypta nebo Řecka. Zmínky o sladkých bocháncích na území Britských ostrovů jsou ale novějšího data – spadají až do období… číst dál

Pohanské kořeny uctívání pramenů a studánek

Jarmila Cikánková

Na přelomu let 2013 a 2014 Česká pohanská společnost navázala spolupráci s Odborem rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hlavního města Prahy na projektu Pražské studánky. Vybrali jsme jednu z více než 160 studánek, registrovaných na území Prahy a zavázali jsme se pečovat o ni vlastními silami. Za první novodobou pohanskou studánku v Praze jsme vybrali Ovčí studánku, nacházející se v přírodním parku Šárka, v bezprostřední blízkosti bývalého slovanského hradiště. I když byla studánka zaznamenaná teprve před několika lety a o její existenci v minulosti nejsou záznamy, nachází se na krásném místě prosyceném pohanskou historií. Magistrát zde v současnosti… číst dál