Knižní poklady malé i velké – 2. díl
Už jsem se chtěla vrhnout na nějaké starší knihy, které bych doporučila i nedoporučila, ale opět se vynořilo dost novinek. Některé z nich budou jistě poklady, některé budou takové poklady, jaké můžeme nalézt v příbězích, kdy si člověk odnese z magické hory zlato a doma zjistí, že je to jen šutr. Co je poklad, je pochopitelně otázka osobního vkusu, ale doufám, že každý si zde najde nějakou zajímavou knihu.
Liščí žena – Mýty a legendy sibiřských národů
vybral a přeložil Ondřej Pivoda, Dauphin, 2018, 468 str.
Více než 70 příběhů mnoha etnických skupin z oblasti Sibiře, které jsou doplněny ilustracemi vycházejícími z původního umění. Liščí žena vypadá na zajímavou knihu, na kterou se určitě chci podívat víc.
Příběhy světových mytologií
Terry-Ann White, Omega, 2018, 255 str.
Kniha, která slibuje výběr mýtů z celého světa a zajímavé ilustrace. U knih, co postihují takto širokou oblast, je vždy větší riziko, že bude obsahovat faktické chyby nebo podivné přepisy. Ale taky nemusí. I edice Mýty a Legendy měla svého času úspěch, tak budu jen doufat, že to bude i případ této knihy. Dokud ji nedostanu do ruky, nemůžu posoudit.
Atlas mýtů – Mýtický svět bohů
Thiago De Moraes, Presco Group 2018, 89 str.
Tuhle knihu už jsem v ruce měla, tak se trochu rozepíšu. Knihy velkého formátu s mapami a obrázky jsou teď mezi dětmi v kurzu. A teď se dostalo i na mýty. Atlas je obří, takže se nevejde ani do batohu, ale je v něm pouze 12 mytologických světů, mezi nimi i některé pro nás méně známé. Ilustrace celkem ujdou, ale také se nemusí líbit každému. Velké hlavy působí trochu jako karikatury, a někdy i text se snaží být vtipný, což mi u mýtů celkem vadí. Textová část je dost chudá. Pro posouzení jsem se podívala na kapitolu o severské mytologii. Anglický přepis jmen, kladivo Mjöllnir jako by vypadlo z marvelovského filmu, a informace o bozích jsou na dva řádky a ještě špatně. Např. Týr (v knize psáno Tyr je podle autora bohem lovu, lesa a chlapských záležitostí, místo Thórových kozlů tam máme kozy apod. (Takto možná vzniklo úsloví, že si někdo dělá kozy. :D). Takto si ověřuju, že i informace o jiných světech budou také hodně zkreslené. Jinak je kniha udělaná tak, že každý mytologický svět je nakreslen na dvoustránce, každý bůh má číslo a po stranách je o něm pár vět. Na další dvoustraně je stručně převyprávěný jeden mýtus, a na další straně jsou nějaké zajímavosti z dané mytologie. Máme zde svět aztécký, egyptský, hinduistický, irský, janomamský, japonský, jorubský, polynéský, řecký, slovanský, severoamerický a severský, který nějak záhadně vypadl z rejstříku. Na první pohled líbivá, ale na bližší pohled dost odfláknutá kniha s minimem informací, z nichž jich je ještě řada špatně. Ale názor si udělejte sami, já jsem náročná, někdo bude třeba touto knihou nadšen. Nakreslené světy jsou každopádně celkem dobrý nápad.
Duše, buď krásná
Ole Jorgensen, Argo 2018, 320 str.
Kniha představuje soubor informací o Inuitech v Grónsku, Kanadě a na Aljašce. Kromě mýtů dostane prostor i jiná tvorba, náboženský i každodenní život. Podle anotace jde o velmi úspěšný titul.
Severská mytologie
Neil Gaiman, Argo, 2017, 256 str.
Převyprávěné mýty z pera známého autora asi představovat nemusím, ale v přehledu knih by chybět neměly. Moderní kladivo na obálce osloví jistě širší publikum, a pro mnohé jsou převyprávěné mýty začátkem něčeho hlubšího, takže doufám, že se díky nim čtenáři dostanou třeba i k Eddě.
Stěhování národů a sever Evropy: Vikingové na mořích i na pevnině
Jarmila Bednaříková, Vyšehrad, 2017, 288 str.
Další ze série historických knih od Jarmily Bednaříkové se zabývá dobou vendelskou a vikinskou. Hodnocení má velmi dobré. Taky se na ni chystám.
Barbarská Evropa
Karol Modzelewski, Argo 2017, 424. str.
Kniha je staršího data (2004), ale u nás vyšla poprvé až v r. 2017. Je součástí kvalitní edice z Arga Historické myšlení. Zabývá se právem raně evropských národů, především kontinentálních Germánů, ale okrajově jsou zmíněni i Slované, popř. Severní Evropa. Různé právní kodexy barbarských národů byly psány latinsky, a i když už byly zapsány po přijetí křesťanství, dost často obsahují staré pohanské formule nebo i části mýtů. Jsou zde tedy zmíněny prameny, které jsou pro českého čtenáře hůře dostupné. Začátek knihy je čtivý, ale jinak je to trochu právnická nuda. Už ji čtu mnoho měsíců, ale hodlám ji dočíst, protože informace v ní jsou užitečné. Takže pokud máte rádi Germány, tahle kniha by neměla uniknout vaší pozornosti.
Vychází také nová vydání knihy Ženy, které běhají s vlky od Clarissy Pinkoly Estés a Soumrak bohů, převyprávěné severské mýty od nedávno zesnulé Heleny Kadečkové.
Sledujte také e-knihovnu Městské knihovny v Praze na stránkách mlp.cz. Dají se tam najít volně ke stažení takové tituly jako Homérova Ílias a teď nově Kalevala. Na závěr tohoto přehledu knih vybírám náhodný verš z Kalevaly, který mě inspiroval k tomu, si ji konečně přečíst.
(runa 15.)
zmiji vodní z vody vyňal,
vychvátil ji z vodních valů,
po mně ubohém jí mrštil
a já ani zažehnati
neuměl, ni zaříkati
rány hada
jedového.