Pozvánka na výstavu Yggdrasil
Děkujeme Jaroslavu Švandrlíkovi za pozvánku a tímto vás také zveme na tuto výstavu v Trutnově!
Žij svou duchovní cestu: Posvátné úkony v každodenním životě
Carolina Gonzales Pro Kolovrat přeložila Anna "Lithin" Doubková
Pozn. překladatelky: V anglických zdrojích se často zaměňuje slovo pohan a čaroděj, což je dáno vývojem novo-pohanství v Anglii a Americe. Ačkoliv je tento článek napsán "čarodějnicí", věříme, že české pohany stejně osloví a inspiruje, protože tyto dvě cesty jsou sobě bližší, než se mohou na první pohled zdát.
„Chci se vydat na duchovní cestu – jak mám ale začít?“ Tohle je jedna z otázek, kterou mi zákazníci často kladou, a je to zároveň jedna z otázek, na kterou nemůže být jednodušší odpověď: „Žij svou cestu každý okamžik.“ Když dokážeme náš každodenní život a naši víru postupně více a více splétat dohromady, dá nám… číst dál
10 tipů jak pomoci českému pohanství z puberty do dospělosti
Josef Petr
Česká pohanská subkultura (upřednostňuji tento termín před „komunitou“) už má svoje dětství za sebou. Roste jako z vody, objevuje svět a má za sebou slušnou řádku životních zkušeností a dětských hádek o písečky a bábovičky.
Jsme na začátku puberty. Začínáme hledat sami sebe, náš smysl, naši identitu. Hádky o písečky pomalu střídají skutečné názorové střety. A co je nejdůležitější, stále více se střetáváme se světem a s tím, co je tam venku. Zjišťujeme, že jsme součástí sociokulturního kontextu, který se v mnohém od našeho pojetí světa může lišit. A to i dost radikálně.
Mezi lidmi, kteří pohanství znají pouze z dálky, je celkem rozšířený názor, že naše praxe je jenom útěk před… číst dál
Příběh k Lughnasadhu
Cerii Lee, překlad: Jarmila Cikánková
„Když tady tak dlouho stojíš, minou tě celé věky,“ vykládal moudře, vlastně nikomu.
Zlatý ječmen se kolébal v jemném vánku. Vousaté hlavičky společně přikyvovaly, což se, alespoň jemu, jevilo jako souhlas.
Kolem, klouzajíc nad hlavami ječmene, bzučela velká vážka.
„No, letos se jim daří dobře, alespoň to tak vypadá,“ řekl obecně do světa. „Bylo to pro ně těžkých pár let, pro všechny, namouvěru! Já nevím, léto už není takové, jako bývalo.“ Blábolil starosvětsky, jako nějaký stařeček posedávající na zápraží.
„Pamatuji časy, kdy léto znamenalo teplo a slunečno, dlouhé dny zahalené v mlžném oparu, děti běhající po polích, a včely spokojeně… číst dál
Mamgu, Dožínkové palmsky a Obětní chleba
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Moudro ode dna: „Je příjemné mít hlad, když je co jíst“ (skotské přísloví)
Milí čtenáři, v naší rubrice vám představujeme předpisy na pokrmy použitelné pro sváteční slavení. Recepty sebrané z různých koutů pohanské Evropy a takové, které nedají moc práce a jsou použitelné i pro oslavy ve volné přírodě.
Jedním z trochu opomíjených druhů zeleniny, který se však v Evropě pěstuje už po tisíce let, je pórek. Jeho původní domovinou je Přední Asie, tam zdomácněl již před 4000 léty, jak prozradily zkameněliny nalezené v mezopotámském městě Ur. Léčivých účinků pórku si byli vědomi Řekové i Římané, pěstoval se i ve starověkém Egyptě.
Při našem pátrání po historii pórku jsme zjistili, že pórek je jedním z národních symbolů Walesu a to díky roli, kterou sehrál v legendě… číst dál
Strom druidů v Česku: Stručné představení současných druidských uskupení v České republice
Filip Airis Kubín
Za pomoc velice děkuji: Pavlovi A. Horákovi, Dominice Myškořové a Lence Brichové.
Součástí pohanských směrů v dnešní době je i směr druidů, také zvaný druidství nebo druidismus. Cesta druidů a druidek je cestou hlubšího poznání sebe sama i živého psychického a magického výcviku, který v závěru končí vlastním i skupinovým kněžstvím. Zároveň je to cesta naslouchání okolní krajině i přírodním zákonitostem a přijímání jejich moudrosti.
Druidství je rozmanité jako větve stromu. To je dobře, protože čím více má strom větví a je košatý, tím je větší pravděpodobnost, že přežije. Přestože má každá druidská cesta stejný základ, často může klást jiné důrazy na vědomosti a povinnosti studenta. Cesta… číst dál
Životní prostředí – věc veřejná a zveřejňovaná
Jarmila Cikánková
V polovině února jsme v Liliové čajovně uspořádali první z akcí nového projektu Pohané Zemi, přednášku k tématu práva na informace o životním prostředí a rovněž na spolurozhodování v otázkách ochrany životního prostředí. Vzhledem k množícím se dotazům ohledně tématu přinášíme v tomto článku shrnutí nejdůležitějších informací, které na přednášce zazněly.
Pohanská komunita rozhodně patří k vnímavější a věříme, že i zodpovědnější části společnosti ve vztahu k prostředí, ve kterém žijeme. Jako občané máme právo se dozvědět, v jakém stavu je naše krajina, kdo je za její stav zodpovědný a jak se o ni starají oficiální struktury. Můžeme také být úspěšně u toho, když se rozhoduje o záležitostech, které ji ovlivní.
Právo na příznivé životní prostředí… číst dál
Beltain
Barbora Hrůzová, bbara@bbara.cz
Michal a Petr, kteří si nechávali říkat Maky a Pete, dojeli ve své staré škodovce k benzínové pumpě. Řidič Pete s kšiltovkou vraženou do čela vystoupil z auta, líně se rozhlédl a natankoval plnou nádrž. Aniž by zaplatil, vklouzl zpátky za volant a rozjel se tak razantně, až staré škodovce na protest zakvílely gumy. Bezohledně se vecpal do škvíry mezi auty na hlavní silnici a ve vteřině zmizel z dohledu.
Muž z obsluhy vyběhl ven, zahrozil za nimi pěstí a pak spokojeně pohlédl na kameru, zaznamenávající dění u pumpy.
„Jen počkejte vy hajzlíci, však mám vaši espézetku! Jen se tady zkuste ještě ukázat!“ odfrkl, a vrátil se… číst dál
Kopřivová polévka, marmeládový chléb a jitrnice bez střívka
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Moudro ode dna: „Ten, kdo má bochník, sežene si i nůž, aby si ho ukrojil.“ (irské přísloví)
Milí čtenáři, v naší rubrice vám postupně představíme recepty na pokrmy použitelné pro sváteční slavení. Recepty sebrané z různých koutů pohanské Evropy a takové, které nedají moc práce a jsou použitelné i pro oslavy ve volné přírodě.
Kopřivová polévka
V Irsku se kdysi každoročně konala na 1. máje slavnost s názvem „Féile na Neantóg“. Děti se v tento den honily se svazečky kopřiv. Někdy kopřivy také předem namočily, to pak po vyšlehání pocítily ještě větší „ohýnek“. Starší lidé věřili, že žahnutím kopřivy lze vyléčit revmatismus. Lidé ze sebe shazovali šaty a nechávali se kopřivami „vymrskat“ někým z rodiny. V mnoha venkovských oblastech se z kopřiv dosud na jaře… číst dál
Tomáš Kočko: Letos myslím víc na rodinu!
V loňském roce se Č.P.S. podařilo uspořádat koncert s názvem Pohanské Jaro, s hlavní hvězdou Tomášem Kočkem. Atmosféra protkaná pohanskými písněmi a družením se, se leckomu vryla do srdce, a bylo rozhodnuto: letos bude druhý ročník! Pátého dubna jsou všichni srdečně zváni do Baráčnické rychty. A co nám o sobě prozradil Tomáš Kočko tentokrát?
Ahoj Tomáši, tak už se nám to zase překlenulo. Jak se těšíš na nadcházející rok?
Že bych se těšil… to nedělávám. U nás na Těšínsku se říká, že těšínská jablíčka bývají trpká. Když se člověk na něco moc těší, tak to zhusta nevyjde. Jsem v takovém napjatém očekávání – jaký ten rok bude. Jsem… číst dál
Rozhovor s Cerri Lee: Umění, které nás prostupuje
Překlad: Lukáš Velehradský
Myslíte si, že umělecké schopnosti jsou dány pouze vyvoleným, nebo je v sobě může probudit kdokoliv ve stejné míře? A pokud kdokoliv, tak jak?
Myslím, že většina lidí dokáže rozvinout své umělecké schopnosti do velmi dobré úrovně bez ohledu na to, jak špatní si sami říkají, že jsou. Vzít do ruky tužku a začít kreslit nebo si hrát se sochařskou hlínou je něco, co většina dětí dělá bez jakéhokoliv přemýšlení. Jak to budou následně rozvíjet, to záleží na tom, jaký z toho budou mít pocit a jakou zpětnou vazbu dostanou od lidí kolem. S podporou může radost z tvorby s člověkem zůstat po celý život.
Nicméně… číst dál
The Interview with Cerri Lee: Art within Us
Veronika Štěpánová
Do you think that artistic abilities are given only to some people, or is anybody able to awaken them in the same intensity? And if anybody can, how?
I feel that most people can develop artistic skills to a good level, no matter how bad they think they are. Picking up a pencil and drawing or playing with modelling clay is something that most children do without even thinking. How they develop that later on depends entirely on how they feel about the activity and the feedback they get from the people around them. With encouragement the joy of creating… číst dál
Malé zamyšlení nad pohanskou tvorbou
Josef Petr
Pohané a čáryfuci jsou povětšinou bytosti z duše kreativní. Píšou básně, malují, skládají
a vymýšlejí spoustu dalších konin, které jim z nebe spadly do klína. Pravda, někteří více a jiní
méně. Naše tvorba má však jednoho společného jmenovatele. Až na pár výjimek se nejedná o díla
světoborná. Píšeme pro radost, pro sebe, pro druhé a nikoliv pro davy. Naše díla patří okamžiku
a ne učebnicím literatury. Moje duše vždycky zaplesá, když se v mém okolí objeví někdo, který
umělecké řemeslo zvládá opravdu dobře. Když se recitují básně, které se vám zakousnou až do
páteře nebo když máte pocit, že celá místnost je pohlcena tóny mistrovsky… číst dál
Slunovratová zpráva 2013
Druhý rok naší existence přinesl mnoho nového. Zde si můžete přečíst, co vše Č.P.S. v roce 2013 zažila. Zároveň bychom tímto chtěli poděkovat za Vaši přízeň a pomoc v našich snahách.
1. Základní údaje
| Název společnosti: | Česká pohanská společnost |
| Sídlo společnosti: | 460 06 Liberec, Červeného 611 |
| Právní forma: | občanské sdružení |
| Identifikační číslo: | 22752609 |
| Datum založení: | 20. února 2012 |
Společnost je zapsána u Odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra v Praze.
Česká pohanská společnost vznikla v únoru 2012 jako občanské sdružení s cílem pořádat akce různého typu pro pohanskou veřejnost a sloužit jako platforma pro další projekty, pro setkávání lidí z pohanské komunity a vzájemné poznávání se.
2. Orgány společnosti:
Rada v roce 2013 pracovala… číst dál
Sovy – jsou přesně tím, čím se nám zdají být
Jarmila Cikánková
Tento článek, jehož název je parafrází citace ze seriálu Městečko Twin Peaks, píši jako poděkování všem, kteří jakýkoliv způsobem podpořili, nebo se podíleli na úspěchu našeho projektu: „Adoptujte s námi sovu“. Velice nás těší, že se akce setkala s tak masivním a pozitivním ohlasem. Členové ČPS svým hlasováním rozhodli, že získané finanční prostředky budou věnovány na adopci sýčka obecného v Záchranné stanici Makov. Celková získaná suma umožní adoptovat sýčka na dobu dvou let. Podrobnější informace o akci najdete na webu ČPS, průběh sbírky i vaše reakce jsme zaznamenávali jako facebookovou událost.
Vítěz je tedy znám. Mám však za to, že všichni soví účastníci jsou… číst dál
Kojotí stesk
majkii
Název knihy: Kojotí stesk (Coyote blue)
Autor: Christopher Moore
Překlad: Soňa Tobiášová
Nakladatelství: Alpress
Rok vydání (originál): 1998 (1994)
ISBN: 80-7218-140-8
Zahrnuta v: Samostatná kniha
Sam Hunter je obyčejný neobyčejně úspěšný pojišťovák. Obyčejnost jsou jeho mimikry, které si nasadil před dvaceti lety, když přicestoval do velkého města a odložil vše, co z něj dělalo Samsona, co loví sám, indiánského chlapce z kmene Vraních indiánů. Samuel Hunter během těch dvaceti let věřil tak úpěnlivě v to, že není kdo je a je tím, kým se stal, že se mu celý tenhle obrovský podvod začal zdát být mnohem realističtější než skutečná minulost. Jenže nic netrvá věčně.… číst dál
Rituál: Tam v krajině za řekou. Keltský nový rok – Samhain
Tam v krajině za řekou
Surrealistická úvaha na téma Samhain
Martin Antušák
Světlo se ztrácí, noc ukrajuje den z rána i z večera, chlad z noci proniká stále více i do dne, co zbude? Do jaké propasti svět spěje? Příroda ztrácí plodnost, rostliny přestaly růst, plody jsou dávno pryč. Po mabonovském dožínkovém blahobytu a přemíry přišlo prázdno, za co je to trest? Jakou oběť přinést? Nejdříve jsme museli začít přemýšlet, hospodařit s potravinami, starat se o jejich uskladnění, usušení. Pak přišel boj. Potraviny se začaly loupit, začalo se kvůli ním bít, zabíjet.
Ale co teď? Není nic, než tma, chlad a pustá zbídačená zem… A stále hůř. Lidé začínají stále… číst dál
Pražucha,Vegruny i Staročeský kuthan
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Moudro ode dna: „Zakudlaná polívka,
slunce do ní svítí, není-li v ní krupice, je to
kozí pití“ lidová poezie
Milí čtenáři, poslední díl našeho miniseriálu se obloukem přes východ vrací zpět tam, odkud odstartoval. Nahlédneme do receptů, podle kterých vařili staří Slované, podíváme se, co naši předkové jedli z hliněných okřínů a co zapíjeli z dřevěných, dobře vysmolených korbelů a cínových hubatic. Nejprve vám nabízíme recept z těch obyčejnějších, abyste měli možnost vyzkoušet, co a jakých chutí naši předkové jídali v nesváteční dny a kdy ještě platilo úsloví: „Kaše – matka naše“.
Pražucha
(Polsko)
- 200 g pšeničné hrubé mouky
- 100 g slaniny (špeku)
- sůl
Prosetou mouku opražíme za častého míchánína velké pánvi nasucho do světle zlatova. Pak mouku vsypeme… číst dál
Posvátnost přírody v našich činech. Skutečně?
Jakub Achrer
Když dojde na obecný popis či definici pohanství, což se v naší rané fázi obnoveného vývoje stává poměrně často, posvátnost přírody je téma, které se objevuje opakovaně a téměř vždy. Je to aspekt, na který klademe v popisu sebe sama důraz asi i proto, že nás tak dobře odlišuje od jiných náboženských tradic. Zároveň je to jako s každým zobecňujícím tvrzením o pohanství poněkud ošidné, neboť existují příslušníci některých tradic zejména rekonstrukcionistických, kteří tento konkrétní koncept posvátnosti přírody odmítají coby jeden z přežitků romantické éry. Je třeba přiznat, že posvátnost přírody podobně jako jiné… číst dál
Obnova české pobočky Pohanské federace
Jakub Achrer
V létě 2013 začala obnova činnosti české pobočky Mezinárodní pohanské federace (PFI). Tento vývoj se snažíme sledovat a do budoucna chceme s českou pobočkou PFI spolupracovat. Také proto jsme se rozhodli udělat krátký rozhovor s Petrou ‘Araxou’ Kociánovou, která pro českou PFI zajišťuje mimo jiné komunikaci s veřejností.
Ahoj. Gratuluju k obnovení činnosti české PFI. Jak to jde?
Ahoj a díky.
PFI cz má za sebou prvních pár měsíců fungování v novém týmu a jako v každých začátcích je hodně co dělat. Dali jsme si hodně záležet na tom, abychom vymysleli něco, co by mělo opravdu hodnotu.… číst dál
Dionýsos
Theodoros Sarkis
Měsíc září je téměř za námi. Začíná vinobraní a s ním slavnosti vinné révy. A protože je podle mýtů šíření vína po Evropě spjato s Dionýsem, podívejme se, kdo je tento bůh, kterého doprovází průvod šílených žen.
Vášeň provází podle mytologie nejen lidský rod, ale taky nebeský. Proti vášním nic nenadělal ani Zeus, otec bohů a lidí. Zeus se zamiloval do krásné mladé dívky Semely, dcery thébského krále Kadma. Z veliké lásky mu porodila syna jménem Dionýsos. Diova manželka Héra však ze žárlivosti poslala na rohaté dítě ověnčené korunou upletenou z hadů Titány a ti ho roztrhali. Osud však… číst dál
Úvodní slovo nového předsedy
Vážení členové a příznivci České pohanské společnosti,
coby nově zvolený předseda Č.P.S. vás vítám na stránkách dalšího čísla čtvrtletníku Kolovrat. Jak jste zřejmě zaznamenali z e-mailu rozesílaného všem členům, proběhly v červnu volby nového předsedy a rozsáhlejší úprava stanov. Zároveň se rada Č.P.S. rozrostla o novou posilu, kterou je Kateřina Erbenová.
V souvislosti s červnovou schůzí rady bych si rád dovolil také upozornit na chystanou členskou schůzi, na kterou budou pozváni všichni naši členové. Událost je směřována na víkend 12. – 13. října. O místu konání nebylo ke dni uzávěrky tohoto čísla ještě rozhodnuto. Diskutována je Praha a okolí, nicméně ještě to může mít nějaký vývoj.
Uspořádání členské schůze jsme (jako rada) vnímali jako dlouhodobý dluh vůči našim členům.… číst dál
Přednáška o městském zahradničení
Jarmila Cikánková
Praha, Liliová čajovna, 20. června 2013
Byl to jeden z těch několika tropických červnových dnů, kdy člověk chce být kdekoliv jinde, jen ne v rozpálených pražských ulicích. Také moje méně zodpovědné já celé odpoledne nahlodávalo mé odhodlání vydržet v Praze až do šesti kvůli avizované přednášce o městském zahradničení představou, jak sedím ve stínu zahrady s šálkem ledové kávy. Nicméně jsem poslechla své zodpovědnější a zřejmě také zvídavější já a stálo to za to.
Liliovou čajovnu jsem navzdory očekávání našla docela rychle. (Mnohem rychleji než například můj… číst dál
Workshop: Tělové svíce
Lucka: S tělovými svícemi jsem měla zatím jen jednu praktickou zkušenost, takže jsem byla zvědavá, co se o nich mohu dozvědět. V první řadě oceňuji prostředí, které bylo pro konání akce vybráno. Zvolená výzdoba prostoru příjemně podpořila výslednou atmosféru a pomohla nám naladit se na svíčky i jeden na druhého.
Zuzka: Lektorka nám přehledně představila, co vlastně tělové svíce jsou, jejich pradávnou historii používání i principy výroby. Naučila nás, co vše tělové svíce léčí a jak je používat. Provedla nás meditací, kde jsme se slaďovali s elementem… číst dál
Lughnasadh 2013: Odenwalder sauerbraten, Švédské cukroví Krus
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Moudro ode dna: „Spíš se tisíc upije k smrti, než aby jeden umřel žízní“ (vikingské přísloví)
Milí čtenáři. V našem miniseriálu se dnes obracíme na sever. Tam, kde pivo teče proudem po mastných bradách válečníků, kde brána Valgrind je otevřená a padlí bojovníci v doprovodu valkýr popíjejí medovinu prýštící ze struků kozy Heidrún, zatímco černý kuchař Andhrimnir už chystá hromady slaniny… Vzhůru do starověké Germánie.
Koně a chmel
Co vlastně Germáni doopravdy jedli a pili, to zcela přesně nevíme. Nezanechali po sobě žádné kuchařské knihy ani záznamy o kuchtění. Máme sice zprávy od antických kronikářů, kteří ve… číst dál
Manannán mac Lir
Eurik
Příliv a odliv; střídání,
soumrak, kolihy volání;
po píscích mořských vlhké hnědi
pocestný k městu spěchá, hledí,
příliv a odliv; střídání.
Přes krovy, zdivo, stmívání,
dál, ve tmách, moře volání;
a bílé ručky vlnek hladí,
z povrchu písku stopy lidí,
příliv a odliv; střídání.
Komoňů stáje; svítání,
dupou, ržou, volá podkoní;
opět den zpět, však marno přát
na pocestného na návrat,
příliv a odliv; střídání.1
Manannán mac Lir je irským bohem moře. Má svůj blízký protějšek v postavě z welšské mytologie, Manawydanovi fab Llŷrovi. Je synem moře (Lir/Lear je postava nejasného původu, v mýtech jinak zvláště přiblížená, a odpovídá slovu moře ve staroirském jazyce v genitivu). Jeho… číst dál
Rituál: Frey blót
Eurik a Vermarka
Je přibližně poledne.
Účastníci stojí shromážděni v kruhu, jsou oblečeni nejlépe v letních pestrých barvách. Vyzdobí květinami prostor na východním okraji kruhu, tím vyznačí obětiště.Kněz stojí v pozici runy Elhaz čelem k západu. Kněžka zapálí svíce a oheň. Ústředním bodem je západ, zde se odehrávají veškeré obětiny, volání bohů apod.
Kněz: Žehnám tomuto místu a vysvěcuji jej. Zapuzuji všechny nečisté a nepřátelské vlivy. Ať jsou naše mysli na tomto požehnaném místě také požehnány z naší vůle ve službě Freyrovi. Jako bůh Heimdall stráží most… číst dál
Dôn
Eurik
Dnešní článek je pojat poněkud zeširoka a výjimečně se spíše než k tvrdému polyteismu, z jehož pohledu je tato edice většinou psaná, přiklání k řeckořímskému, analogie hledajícímu až synkretickému pojetí.
Dôn, též zvaná Donwy, je velkou Bohyní-Matkou z Walesu. Ve velšské mytologii je doslovně matkou Arianrhod, Gwydiona, Gilfaethwyho, Gofannona, Eufyddy, Elestrona a Amaethona, v přeneseném smyslu pak Matkou všech bohů welšského panteonu a života vůbec (trochu jako je Odin-Allfather Otcem v severské mytologii). Její jméno pravděpodobně znamená „dar“ (v dnešní angličtině má ostatně slovo donate se stejným kořenem význam dát, věnovat). Je Velikou Matkou spojovanou s řekami a plynoucími vodami a mnohým z vás už asi připadá tento popis značně povědomý –… číst dál
Beltain 2013: Baklava, Souvlaki
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Moudro ode dna:
„Požitek z jídla se ihned projeví na náladě člověka“ (Sofia Souli)
Milí čtenáři. V tomto čísle otevíráme čtyřdílný miniseriál o kuchyních národů, které určitým způsobem ovlivnily kulinářské zvyklosti v naší zemi a zároveň jsou nositeli pohanské tradice, jež přispěla podstatnou měrou k formování kultury našeho národa. V prvním dílu zamíříme pod posvátnou horu Olymp a na skok nahlédneme i na pahorek Palatinus a do okolí Věčného města.
Hody těla a ducha
Zatímco potravou řeckých bohů… číst dál
Základy pohanství: Meditace dvou sil
Filip Airis Kubín
V tomto článku bychom vám rádi představili stromovou meditaci, jeden z dalších mnoha způsobů, jak intenzivněji kráčet po pohanské cestě, uvolnit tělo a mysl a zlepšit vnímají našeho spojení s horním světem Bohů a dolním světem našich předků. Tuto meditaci můžete provádět kdekoli, ať už u svého domácího oltáře nebo venku v přírodě či parku.
Pohodlně se usaďte, zavřete oči a uvolněte se. Klidně si můžete pustit i meditační hudbu[1], pokud by vás rušil hluk z okolí. Nyní si představte, jak z vašich nohou pomalu vyrůstají kořeny a zarůstají hlouběji a hlouběji do Země. Čím hlouběji kořeny jsou, tím se stávají stále silnějším a na všechny… číst dál