Airis
Názor: Zakládá se naše kultura na křesťanských hodnotách nebo spíše na těch pohanských?
Filip Airis Kubín
Občas se mi stává, že zaslechnu vyjádření politiků[1] (ať už na lokální či evropské úrovni), profesorů a filosofů, že naše česká či evropská kultura je založená na křesťanských hodnotách. Nedávno jsem nad tím po večerech přemýšlel, přičemž stále nevím, co si pod tímto výrokem představit, protože ať hledím na problematiku z různých úhlů, všude vidím spíše kořeny v dobách pohanských[2].
Tímto článkem bych chtěl tedy nabídnout své aktuální poznámky k jednotlivým argumentům a určitě budu velice rád za jakékoliv doplnění či protiargumentaci na emailu filip.kubin@pohanskaspolecnost.cz
Tento článek určitě nemá v úmyslu být urážkou křesťanství a křesťanů, kterých mám nemálo mezi přáteli a vážím si jich. Má být pouze nabídkou argumentů k diskuzi, jestli některé používané odborné termíny jsou stále relevantními v dnešní době s nejnovějšími poznatky, nebo jestli nejsou spíše již vyvrácené. číst dál
Sčítání lidu 2021 – vyplnili jsme pohanství
Sčítání lidu 2021 je za námi a nyní jsou známy i výsledky. K pohanství se celkem přihlásilo 2 764 z nás a dalších 189 k druidismu!
Chtěl bych tímto pozvednout číši s medovinou a připít na to, že nás je tolik, kteří se ochotně a s hrdostí hlásíme k pohanství. Ať se všem pohanům a pohankám i nadále jen daří na svých cestách!
Filip Airis Kubín
O pohanství
Být pohanem je dnes cestou hodně založenou na individualitě, hlubinné osobní zkušenosti a budování vlastního já v reflexi se silami přírody, proto je jasné, že není v našich prioritách tolik oslovovat masy. Náš vztah s bohy, patrony a matrónkami, předky[1], krajinou a matkou Zemí je natolik osobní, že se do něj ani nemůže moc mluvit. Pouze si vzájemně sdílíme své pohanské zkušenosti, abychom se inspirovali, jak zvládnout výzvy na cestě co nejctnostněji. Stejně osobní je pak i budování vlastního mýtu, osudu, hodnot či zvolených životních odpovědností[2], jejichž rozvoj je přirozenou součástí jakékoliv pohanské praxe. číst dál
Samhainová cesta k předkům (vytváření rodokmenu)
Filip Airis Kubín
Na počest jednoho neznámého pohana
Kolo roku v muzeu čarodějnictví a magie
Jeden z našich největších svátků Samhain je tu. Symbol tmavé poloviny roku, kdy po oslavách sklizní a rovnodennosti nastává to nejtemnější období. Čas, kdy bloudíme tmou v chladných lesích, studujeme v nich své vnitřní já a doma u topení čteme staré příběhy, zatímco je venku sychravo… to potrvá mnoho týdnů až do zrození nového slunce o Zimním slunovratu.
Je to ale i svátek konce a začátku keltského roku, který začíná právě temnotou[1]. Což je výhodou, protože skrze konec, smrt, podzimní ticho a oheň můžeme ukončit velkou část minulého-již nepotřebného a vytvořit si tak místo pro věci nové, které teprve přijdou… a to ikdyž nové věci občas mohou přicházet pomalu. Stejně jako chvíli trvá, než se z hlubin hlíny vydere semínko dubu nebo nové slunce o slunovratu. Naše duše a vědomí totiž nejsou bezedné a je tedy prima v nich občas uklidit. A právě tyto archetypy
Samhainu (smrt, konec, temnota, oheň…) mohou často pomoci lépe ukončit to, co už k nám nepatří, než následné archetypy lihu a divokých oslav o Silvestru.
Pro tento článek je Samhain ale hlavně slavností smrti a předků, přesným opakem Beltainu- svátku života a zrození na protilehlé straně našeho Kola roku. Je to čas, kdy se navracíme ke své drahé rodině. Svým kořenům, ze kterých jsme vzešli a jejichž geny a příběhy (ať už fyzické či duševní) si neseme v našich žilách. Jak moc do hloubky je znáte?
Krev mé krve, kořeny v hlíně, kosti vlasti.
Moje víra je pohanství – sčítání lidu je opět zde
Martina Píšová a Filip Airis Kubín
Již je to 10 let od posledního sčítání lidu v ČR. Tehdy se nás sešlo úctyhodných 863, kteří jsme vyplnili do své víry slovo pohan/pohanství. Bylo to skvělé zjištění, že nás, kteří kráčíme po starých stezkách a kteří jsme vyslyšeli jejich volání, je více. Příští měsíc, 27. března se uskuteční další sčítání obyvatel ČR. Sejde se nás tentokrát více?
Chtěli bychom tímto vás, všechny pohany, pohanky a pohančata pozvat, abyste s námi také vyplnili do kolonky náboženství vaši cestu a pomohli tak zjistit, kolik nás je.
Předchozí průzkumy
Jak jsme již psali, v prvním sčítání obyvatel, kde se již… číst dál
Příběh boha a bohyně v kole roku – Mabon
Anna Lithin Doubková
Pomalu přichází podzim a s ním chladná rána a hřejivá odpoledne babího léta. Listy na stromech pomalu usychají, ale ještě není jejich čas barvit se do zlatova a ruda. Konečně dozrávají i plody v sadech a na vinicích – nastává doba vinobraní a burčáku, jablečného moštu a ořechů. Je poslední sklizeň v roce, kdy lidé oslavují výsledky své celoroční práce a začínají se připravovat na dlouhou zimu, která je před nimi. Na stromech září jeřabiny a jablka, všude panuje shon, aby se stihlo sklidit vše, docela vše, co příroda nabízí a co svou prací obhospodařovali.
Nastává Mabon či podzimní rovnodennost. Druhý bod v roce, kdy je den stejně dlouhý jako noc, kdy… číst dál
Příběh boha a bohyně v kole roku – Yule
Anna Lithin Doubková
Kolo roku se točí a dny se krátí, až přijde ten nejkratší a s ním i Yule neboli zimní slunovrat.
Přichází noc, která se zdá být nekonečná. Hvězdy svítí chladným žárem, poblikávají na obloze, jako by nás vábily k sobě. Jaká jsou mystéria temných nocí, kdy světlo slunce, naše naděje, odchází a nikdo neví, zda se ještě někdy vrátí? Je ticho, jen v dálce se ozývá zvonkohra rozehraná jemným vánkem. Co nám šeptá vítr, který se proplétá obnaženými větvemi stromů, pařátů, které se snaží roztrhat plátno noci?
Příroda se schovává pod pokrývku křehkého, křupavého sněhu. Jen smrky a borovice dál stojí hrdě ve stráních, i když… číst dál
SBÍRKA Českých čantů
Milí čtenáři a posluchači, projekt České čanty nám u příležitosti prvního výročí svého působení přináší speciální dárek – pdf sbírku čantů ke stažení. Najdete v ní všechny čanty, které jsme dosud se sestrou stvořily, přeložily a vydaly a také čanty, které ještě nikdy vydány nebyly.
Ve sbírce najdete jak ORIGINÁLNÍ české tak PŘELOŽENÉ zahraniční chanty, navíc také akordy, odkazy na naše i jiná hudební videa a celou sbírku doprovází pohanské fotografie Taliesi (www.taliesi.com). Nechybí ani další známé anglické chanty a jako BONUS -známé pohanské písně rituálního charakteru a některá rituální vzývání a básně z … číst dál
Vikinské hry
Jiří Svoboda – www.PAGANIA.cz
Tento článek představuje první z miniserie čtyř tematických článků pro Českou pohanskou společnost:
- Vikinské hry
- Keltské hry
- Římské hry
- Nejstarší hry číst dál
Map of Pagan Europe
Filip Airis Kubín
For all Pagan seekers; knowledge is not only about what we learn in the classroom, but also about what we discover about our cultures and traditions throughout Europe.
Wandering has always been part of pagan spirituality. Pilgrimages to places devoted to our gods, ancestors and spirits of the land. These include mountains, streams, burial mounds (dolmens) of ancestors, menhirs or temples, oracles, sacred woods and the stone circles they guard. These are the places that might provide strength and inspiration not only for our pagan path, and serve as much needed support in times of crises. Several… číst dál
Mapa pohanské Evropy
Filip Airis Kubín
Součástí pohanské spirituality bylo vždy i posvátné putování. Duchovní cestování do míst zasvěcených našim bohům, předkům a duchům krajiny. Mohou to být hory, prameny řek, mohyly předků, menhiry nebo také chrámy, věštírny, posvátné lesy a kamenné kruhy v nich. Právě tato místa nás mohou často posílit a inspirovat na naší nejen pohanské cestě a být nám tak potřebnou oporou ve chvílích, kdy je to potřeba. Nemálo mých přátel se v čase potřeby svého posvátného putování vydalo na několika týdenní pouť do dnešních kultovních poutních míst jako je Santiago de compostela, Jeruzalém a jiné. V Evropě jsou ale také spousty jiných silných míst zasvěcených právě… číst dál
Pohanská kronika ČR
Na počest padlým a těm, kteří kráčeli po cestě před námi.
Veřejná verze. Průběžně aktualizováno.
Filip Airis Kubín za velké pomoci celé pohanské komunity.
Tato kronika se vztahuje k historii pohanů v ČR v rámci novopohanského období[1] a vznikla za účelem neztratit staré vzpomínky na časy, kdy vše teprve začínalo. U nás v ČR začalo pohanské obrození hlavně až po pádu komunismu a postupně se rozvíjelo od prvních individuálních snah až do dnešní podoby. Tyto individuální snahy začaly různě po celé ČR plně nezávisle na sobě, přičemž postupně s rozvojem internetu (Xchat, různá fóra, Lide.cz) spolu první pohané začínali více komunikovat a organizovali setkání, rituály, výlety a jiné projekty.
Protože jsme začínali úplně od nuly, můžete vidět, že na začátku to byl jeden velký kotel Cerridwen, kdy se snahy různě vytvářely, míchaly, končily a sublimovaly… To vše díky každému novému krůčku na cestě za poznáním, které sběry informací a poznávání reálné funkční dlouhodobé praxe nabízely. Organizátoři pohanských skupin (klanů, covenů, kruhů, skupin, hájů) a projektů jsou zde uvedeni pod svými pohanskými jmény. Data jsme se snažili doplnit co nejpřesněji, občas ale datum ukončení nejde dohledat, protože projekty prostě „vyšuměly”.
Kotlík proměny, peří na kosti.
Mocný kruh kamenný, brána věčnosti.
My jsme lid minulý.
My jsme lid přítomný.
My jsme lid budoucí,
silnější než dřív.
Analýza sčítání pohanů 2017
Filip Airis Kubín
Sčítání proběhlo pomocí online formuláře ve dnech od 13.4.2017 do 28.4.2017.
https://kolovrat.pohanskaspolecnost.cz/velke-scitani-pohanu-cr-2017/
Chtěl bych nejdříve velice poděkovat všem pohanům a pohankám, kteří sčítací formulář vyplnili, protože právě díky vám jsme mohli poprvé nahlédnout hlouběji do složení a hodnot našeho pohanství v České republice.
Nejprve bych rád zmínil strukturu celého sčítání. Zvolila se cesta otevřeného formuláře na Googlu bez potřeby jakékoliv identifikace, jako je například registrační e-mail nebo přímo účet na Googlu a to z důvodu, že někteří pohané chtějí zůstat v anonymitě z různých, často pochopitelných osobních důvodů. Také to bylo kvůli eliminaci rizika vzniku fámy, že se tímto sčítáním snažíme jen dostat kontakt… číst dál
Poděkování za rok 2017
Kalendářní rok 2017 je u konce a já bych za něj rád poděkoval vám všem, pohanům a pohankám. Stejně tak bych vám chtěl popřát hodně síly, radosti a zdraví do roku nového. Ať rodina a přátele drží pospolu a ať zvládnete všechny výzvy nového cyklu.
Tento rok (a roky okolní) se má pohanská generace dostala do etapy zakládání rodin. Konalo se velké množství nádherných svateb pohanských přátel a zavládla doba hnízdění v podobě stavění domů, kupování pozemků, zařizování bytů. Také se narodilo nebo bylo v lásce počato nemálo pohančat. Celkově se tedy v poslední době má pohanská generace zaměřila právě na tuto silnou etapu života a mně přijde fascinující být svědkem těchto… číst dál
Menuo Juodaragis (Měsíční černorožec), festival baltských snů
Petrucha lesní
Fotografie: Petrucha lesní, Menuo Juodaragis – Ugnius
„Tato mezinárodní hudební slavnost zve návštěvníky do země, která zachovala pohanský oheň Evropy a hovoří nejstarším jazykem na kontinentu.“ Píše se v úvodu na webu litevského festivalu Menuo Juodaragis. A dál: „…pro baltský pohled na svět a estetiku, slučující staré a nové, autentické a moderní, význam a spontánnost.“ A tak to doslova a do písmene skutečně je. Pro festival je charakteristické, že se neomezuje na žádný hudební žánr. Uslyšíte zde všechno od metalu přes elektronické ambientní experimenty až po „hard folklor“. Jenom tady uvidíte ocvočkované metalové adolescenty aplaudovat babkám v krojích. Lidé jsou tu velmi různí, všechny však spojuje láska k dávným baltským kulturním kořenům. Hudebníci všech žánrů z nich čerpají a návštěvníci to nadšeně přijímají bez ohledu na hudební styl. Tohle se nezažije nikde jinde. číst dál
Názor: Pohanství, svoboda a tlak světa okolo nás
Filip Airis Kubín
Své pohanství jsem přijal, když mi bylo 15 let. Bylo to jedné úplňkové noci, kdy jsem vzdal svou přísahu krajině, bohům a matce Zemi. Ve 20 letech jsem pak poznal další pohany a začal být aktivní i v různých pohanských snahách. Nyní je tomu tedy 15 let, co žiji svůj život v souznění se svými předky, krajinou a bohy.
Za tu dobu jsem v pohanství zažil spoustu krásných zkušeností při výletech za poznáním naší mocné krajiny, na pohanských srazech v hospůdkách, při osobních meditacích, když jsem seděl osamocen uprostřed hor, nebo když jsem stál v kruhu při nespočtu různých rituálů v náruči našich bohů, předků a pohanských přátel. Poznal jsem také mnoho velice inspirujících pohanů a pohanek, kteří jsou osobnostmi sami o sobě. Samorosty, kteří stavějí kamenné kruhy a hodiny dokáží sedět a naslouchat krajině, stejně jako osoby, které ochotně pomáhají druhým nebo dokáží hrdě stát za svými hodnotami v proměnlivém světě. Pohany, kteří se rozhodli jít po cestě pohanství, i když byli na tuto cestu ve svém okolí úplně sami. číst dál
Jak ochránit (a tedy nepotlačit) přirozenou divost malých dětí
Zuzana Junková a Viktor Junek
Účelem tohoto textu je sdílení osobních zkušeností a myšlenek. Rozhodně nemá představovat žádný univerzální návod či rady zkušenějším rodičům. Pouze jsem chtěla sdílet svou úvahu o tom, jak v dětech zachovat něco tak krásného a cenného, jako je jejich přirozená hravost, spontaneita a radost – zkrátka to, čemu zde říkám divost.
Začne hrát hudba a moje dcera hned začne tančit. Je jí jedno, kdo se na ni dívá, či jak u toho vypadá. Důležitá je pro ni jen radost z pohybu a hudby, kterou slyší. Když se směje, pláče, hraje si nebo zkoumá okolí, je plně v přítomnosti, oddaná své činnosti nebo svému tělu. Co prožívá, dává… číst dál
Krátce z přednášky o runách
Jakub Achrer
Na začátku května se v Praze odehrála třetí přednáška ze seriálu Základy pohanské praxe. Byla věnována runám. Navazovala na přednášku předchozí, která popisovala obřadní praxi v germánské tradici. Runám jsme vyčlenili samostatný díl, protože ačkoliv jsou integrální součástí germánské obřadní praxe, jedná se o samostatné a nesmírně široké téma.
O tom koneckonců všechny přesvědčila i naše přednášející, Šárka Sedláková. Bez teoretického úvodu a zbytečných řečí okolo rovnou oslovila publikum s otázkou, zda věří v magii. Zda ano, jak a do jaké míry. Interaktivní a přímo k věci byly i další části přednášky.
Zajímavá byla hra s runami, ke které… číst dál
Narození dítěte v pohanství
Filip Airis Kubín za pomoci mnoha pohanských žen.
Všichni rodiče milují své děti, oslavují jejich narození a přejí jim do života jen to nejlepší. V pohanství je tomu zrovna tak. Zároveň se ale v pohanství vnímá i hlubší spirituální rovina celé situace, stejně jako u ostatních přechodových rituálů v životě člověka.
Kromě tradičních oslav se v pohanství vykonávají různé malé i velké rituály, které mají dětem zajistit co nejsilnější duchovní ochranu a štěstí na jejich cestě životem za pomoci našich spojenců: bohů a bohyň, předků a duchů krajiny. A to minimálně po celou dobu jejich dětství až do dalšího přechodového rituálu, což je často vstup do puberty (chlapec) nebo přijetí prvních měsíčků (dívka),… číst dál
Skupinový rituál Beltainu
Airis a Terka
Tento rituál se odehrál o Beltainu 2011 na loukách v Máchově kraji, byl v rituální struktuře posvátného háje a zúčastnilo se ho okolo 25 pohanů.
Úvodní meditace
Všichni se rozejdou do krajiny a tam osamoceni vnímají čas Beltainu, přicházející večer a celkově celou situaci a roční období.
Svolání a očista
Pohanství a meditace
Kateřina Achrerová a Jakub Achrer
“Ptáš-li se na runy,
posvátné písmo,
jež od bohů pochází,
jež věštec vybarvil,
že mluvit je chytré, zvíš,
a moudré je mlčet.”
“Otázku klást
a dovést odpovědět
musí muž moudrý.
Jen jednomu se svěř,
jinému ne,
tajemství tří šeptá tráva.”
(Hámavál – Výroky Vysokého)
Pokud čtete tento článek proto, abyste se dozvěděli, zda je potřeba meditovat ve spojitosti s pohanskými náboženstvími, pak vám ušetříme drahocenný čas. Není. To je všechno.
Odin, mimo jiné i patron magie, touhy po poznání a jeho hledání (zdroj: Design-By-Humans/DeviantArt).
Meditace v pohanském kontextu je nicméně opomíjené téma, o kterém existuje v zahraniční literatuře poměrně málo knih… číst dál
Tip na film: The Wicker Man (1973)
Kateřina Achrerová a Jakub Achrer
Blíží se beltain. To je dobrý čas podívat se na film Wicker Man z roku 1973. Jen pozor, abyste si jej nespletli s pozdější adaptací téže předlohy s Nicolasem Cagem, která se naprosto minula pointou původního filmu.
Wicer Man z roku 1973 je po všech stránkách pozoruhodným dílem. Zná jej většina pohanů a snad všichni wiccani a druidi, v jejichž řadách je skutečně kultovním filmem číslo jedna. Je na svou dobu neuvěřitelně drzý, poetický i filozofický zároveň. Vznikal v době druhé vlny rozmachu pohanství, kdy vznikala Pohanská federace a celá myšlenka uctívání Bohů se rychle… číst dál
Přednáška o základech obřadní praxe v ásatrú
Text a foto: Jakub Achrer
„Myšlenka by měla být vyřčena. Čin by měl být vykonán“
(Managarm o obřadech)
Začátkem dubna proběhla přednáška o ásatrú, a to v rámci přednáškového cyklu Základy pohanské praxe. Této události předcházel výlet s obřadem k uctění Bohyně Mokoš v Mokošíně, který pořádala rovněž Česká pohanská společnost. Kdo chtěl, mohl si tedy užít den plný pohanské inspirace.
Večerního výkladu o germánských obřadech se ujal Martin Votava, známý též pod přezdívkou Managarm, který v současné době působí ve skupině Etnické ásatrú. Na přednášku přišlo asi čtyřicet lidí, seminární místnost jsme naplnili tak akorát. Přednáška začala přípitkem s medovinou, která kolovala ve velikém rohu. Tento recept se nám už posledně velmi osvědčil a i na druhé přednášce přispěl k navození neformální atmosféry. Tu a tam se při pití z náročného rohu někdo polil, což definitivně prolomilo ledy. číst dál
Velké sčítání pohanů v ČR 2017
V roce 2011 proběhlo celostátní sčítání lidu, kde se k pohanství přihlásilo 863 pohanů. Je to krásné číslo a mimochodem je to stejné číslo, jako je datum příchodu Cyrila a Metoděje do Moravu. Od posledního sčítání lidu uběhlo už šest let, tak jsme si řekli, co udělat tento celkový průzkum znovu? Zjistit, kolik je nás pohanů v ČR nyní, jak se situace vyvinula od té doby a položit i vlastní pohanské otázky, které by jinak ve sčítání lidu nemohly být položeny. Otázky typu jakých jsme cest, nebo jaké části pohanství jsou pro nás individuálně nejdůležitější, totiž nám mohou pomoci zjistit, co je pro nás… číst dál
Dary Matky Země – Bylinky (díl 1.)
Autorka: Luned
Bylinky si zaslouží svou pozornost, proto jsem se rozhodla psát seriál o jejich mocných účincích a receptech, které se z nich dají připravit. Tento první díl je pouze jakési seznámení se s nimi, nahlédnutí za oponu jejich království, než se s nimi plně pustíme do víru tance. V tomto díle se zaměřím na účinky bylinek a způsoby, jak z nich získat účinné látky, seznámím vás se sběrem a skladováním bylinek a nakonec také přidám několik tipů pro jejich využití v rituální praxi Kola roku.
Jaké mají bylinky účinky?
Bylinky obsahují účinné látky (alkaloidy, flavonoidy, glykosidy, třísloviny, enzymy, hormony, vitamíny… číst dál
S Vítoslavem o rodnověří a životě
Rozhovor vedl: Jakub Achrer
Fotografie: Rodná víra http://rodnavira.cz/
Rozhovor s Vítoslavem jsem chtěl udělat už delší dobu. Je totiž jedním z těch, které by v Kolovratu rozhodně neměly chybět. S Vítoslavem jsem se seznámil před čtrnácti lety. Tehdy jsme spolupracovali na pohanském časopisu, který se nazýval Pohanský kruh (zanikl na jaře 2004). Vítoslav je totiž jedním ze služebně nejstarších členů slovanského sdružení Rodná víra. V současné době je i jejím náčelníkem. Rodná víra představuje slovanské pohanské duchovno, praktikuje jej a sdružuje pohany, kteří uctívají slovanské Bohy. Vítoslav se však slovanství nevěnuje pouze jako náboženství, ale i jako předmětu akademického studia. Působí na Slovanském ústavu Akademie věd a na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V rámci akademické činnosti se věnuje bohemistice, slavistice a paleoslovenistice. Znám jej jako člověka skromného, jako příjemného společníka i jako poctivého akademika, který připouští pochybnosti i různé názory. číst dál
Přednáška o základech obřadní praxe v rodnověří
Text: Jakub Achrer
Foto: Mstislav, Rodná víra
„Obřady neděláme proto, abychom byli zahloubaní a smutní. Děláme je proto, abychom se s těmi Bohy a předky veselili a abychom s nimi slavili. V tu chvíli jsou totiž oni s námi a my chceme, aby jim bylo s námi dobře a veselo, a abychom po zbytek roku byli v jejich přízni.“ (Vítoslav, náčelník Rodné víry)
Na začátku března letošního roku proběhla první přednáška z cyklu Základy pohanské praxe. Naše pozvání přijal Vítoslav, náčelník slovanského společenství Rodná víra, se kterým již řadu let spolupracujeme. Ani tentokrát nás rodnověrci nezklamali. Nejenže nám nabídli vynikající přednášku, ale podíleli se na organizaci i tím, že přinesli některé obřadní předměty a nádhernou sbírku fotografií ze svých obřadů. Rozdali také mezi posluchače pozvánky na obřad vynášení smrti, který se bude konat 26. března. číst dál
Proměním se v zajíce, se zármutkem a obrovskou opatrností
V mnoha kulturách jsou skvrny na Měsíci interpretovány jako podoba zajíce.
Jakub Achrer
Píše se rok 1662. V Auldearnu uprostřed Skotské vrchoviny zasedá tribunál1. Stojí před ním krásná rudovlasá žena. Je jí asi třicet let. Hovoří jazykem vzdělaným. Působí klidně a svá doznání sděluje, aniž by byla nucena nebo mučena. Ani její tělo či pleť nenesou žádné známky násilí. Její jméno je Isobel Gowdie. Poslední ze čtyř doznání, které právě činí, je průlomové jak pro tehdejší církevní autority, tak i pro pozdější zájemce a badatele v oblasti čarodějnického folkloru. Její výpověď v následujících staletích inspiruje akademiky, umělce a hudebníky.2… číst dál
Menarché a menstruace
Posledních pár let mám stále větší pocit, že čas letí jako voda. Některé důležité události našeho života kolem nás proběhnou, aniž bychom se byli schopni zastavit a podívat se na to, co se nám zrovna děje a jaký to má význam. Často si některé zážitky prohlížím teprve po několika letech zpětně, a proto si čím dál tím víc uvědomuji důležitost přechodových rituálů.
Ty nás nutí se zastavit a projít některými fázemi života vědomě a s porozuměním toho, co se děje a jak nás to ovlivňuje.
Proto bych se ráda zastavila u tématu menarché nebo-li první menstruace a toho, jak nás může tato zkušenost ovlivňovat na spousty let dopředu.
Některé mé… číst dál
Svatební rituály v pohanství
Filip Airis Kubín
Svatba je jeden z největších přechodových rituálů v životě. Stejně silně transformační už jsou jen přechodové rituály z dívky na ženu (přijetí měsíčků), z chlapce na muže, narození potomků a vlastní smrt. Jelikož svatební pohanské rituály nejsou v České republice ještě tolik známé, uvádím zde nápady, jak pohanskou svatbu uchopit, jaké náležitosti může mít a jaký je k ní vázaný mýtus. Zároveň je vhodné říci, že toto je pouze úvodní článek do pohanských svateb pro inspiraci a utříbení myšlenek páru, jakou svatbu mít. Pro hlubší uchopení svatby v rámci konkrétní pohanské tradice je vhodné už vše následně konzultovat přímo s oddávajícími nebo s páry, které už svůj obřad mají… číst dál
ŽENSKÁ SPIRITUALITA (aneb z čeho vychází naše praxe)
“Isis, Astarte, Diane, Hekate, Demeter, Kali, Inanna…” hudba se line prostorem, ženy tančí, mají zavřené oči a ruce zdvižené do vzduchu. V atmosféře vládne cosi posvátného, prastarého, ryze ženského. Oslavovat bohyně, svoje těla, moudrost života. Cítím se šťastná, naplněná, jakoby něco, co jsem někde jinde nebo kdysi musela skrývat, najednou mohlo svobodně tančit, být samo sebou.
Žijeme ve svobodné době, ale jakoby nám otisk minulosti stále stál za zády a jeho dech nás mrazil a zastavoval. Zřejmě několik staletí se ženy musely mít na pozoru a svou spiritualitu skrývat. Ať už to byla hrozba inkvizice či vyhnání z vesnice, některé projevy duchovního života nebyly mezi lidmi vítané.… číst dál