Airis
Jak jsem našel svého patrona
Filip Airis Kubín
Mou první ochránkyní se stala bohyně Luna a byla jí ještě dříve, než jsem se stal vůbec pohanem. To ona mě provázela a chránila při mých prvních nočních toulkách lesem, kdy jsem začal poznávat rodnou krajinu a hlavně sám sebe. Toto je ale příběh, jak jsem našel svého druhého patrona.
V ten čas nastala oslava mých 21 let života a já byl již 6 let pohanem. S ní zároveň přišla i potřeba mého finálního přechodového rituálu z mládence na muže. 21 let je totiž pro některé pohanské cesty velice přelomové období a stejně tak praxe přechodových rituálů je v pohanském životě velice důležitá. Zároveň jsem cítil, že je to hraniční doba, do kdy by se měl můj rituální přechod do dospělosti uskutečnit. S ním je potřeba i přijmout rozhodnutí, které věci si chce člověk nést dál do dalšího životního období (a kterého ho určují) a hlavně pohřbít ty, které chce nechat za sebou. Nakonec se z toho vyvinulo měsíční přechodové období se třemi rituály, kterými jsem prošel. Toto je příběh jednoho z nich.
Když odchází strom
Přinášíme vám novou rubriku – Pohanská zkušenost, kde se vámi budeme dělit o přímé a autentické zážitky z pohanských rituálů, individuálních cest a meditací.
Taliesi Ratajová
Ten den jsem opět ucítila volání lesa a to nejen kvůli psychickým výzvám, které bylo nutné udělat, ale i pro prožití mé pohanské duše. Mé kroky vedly k hlavnímu stromu v našem lese – Stráži pěti cest, mocnému velkému dubu, od něhož vede 5 cest. Bez pochyb jsem se vydala cestou k našemu vlčímu kruhu.
Po příchodu jsem pozdravila místní bytosti a strážce posvátného místa. Vyložila jsem obřadní věci na oltář tvořený starým pařezem a hned ze začátku jsem si všimla kamínku, který na oltáři ležel. V pohanské praxi je důležité počítat se vším, co nám dané místo může i nemůže nabídnout. Rozhodla jsem se kámen zahrnout do svého rituálu.
Strom pohanských náboženství
Filip Airis Kubín
Náš strom pohanských cest je velice rozmanitý. Jeho větve se táhnou do všech stran, rozvětvují se na menší větvičky a různě se vzájemně proplétají a ovlivňují. Jedni mají společný první příběh, jiné zase spojuje podobná filosofie, ke které si ale každá cesta došla sama svou praxí a studiem. Proto jsou si některé pohanské cesty vzájemně velice blízké a mezi jinými naopak převažují protiklady. Díky tomu si k sobě jedny větve hledají cestu jen stěží, jiné spolu praktikují, spolupracují a přátelí se bez problémů. Jak to celé uchopit? Spojuje nás tedy vůbec něco?
Náš pohanský strom leží v lese lidských filosofií a úhlů pohledu na svět.… číst dál
Dejme sejčkům na budku!
Česká pohanská společnost z.s., vyhlašuje u příležitosti letošního svátku zimního slunovratu novou sbírkovou akci pro členy ČPS na podporu záchrany sýčka obecného v české přírodě. Ať dávný společník moudré Bohyně Atény z našich krajů nezmizí!
Před dvěma lety jsme v ČPS započali tradici příspěvkem pro sýčka v Záchranné stanici na Makově. Letos jsme se rozhodli v naší snaze posunout od záchrany jednoho exempláře k podpoře záchrany celé populace.
Z vašich mimořádných členských příspěvků, které odešlete na náš transparentní účet 2400237583/2010 s variabilním symbolem 484, podpoříme výrobu a instalaci hnízdní budky pro sýčka ve volné… číst dál
Samhainové pochutnání
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Motto ode dna: Hlavní přísadou dobrého vaření je láska – k těm, pro které vaříme. (Sophia Loren)
Milí čtenáři,
k oslavám svátku Samhain jsme se rozhodli vám přiblížit recepty na jídla, která se v minulosti v tento čas připravovala a inspirovat vás tak k novým nápadům pro sváteční nebo každodenní jídla. Oblíbené byly například velké rohlíky plněné mákem, které se rozdávaly dětem a také – dnes bychom řekli slané sušenky – z ovesné mouky a brambor. Jídla se jedla samotná studená i teplá nebo se podávala jako příloha k masu či vejcím. Přejeme dobrou chuť a radost… číst dál
Lughnasadh očima dítka
Autorka: Žabka
Ahoj Jitřenko, prý jsou ti dneska čtyři měsíce, a tak už nejsi úplně mrňavé mimino, a měla bys už něco vědět. Mně jsou čtyři roky, ale na podzim mi bude pět, a tak toho už vím hodně. Máma říká, že i když neumíš mluvit, tak nás posloucháš, a víš, co říkáme. Tak já ti budu vysvětlovat, co se kolem nás děje. Včera jsi s námi byla na výletě, protože byl ten svátek se složitým jménem, co ho neumím vyslovit. Ale máma říkala, že jméno je jedno, že je to svátek sklizně, a jméno mu může dát každý jaké chce. Ale ty vlastně nevíš, co je… číst dál
Rozhovor s Ginem o čarodějnictví
V následujícím rozhovoru jsem si povídal s Jindrou Prouskem, který je mezi pohany známý také jako Gin. Shodou okolností v současné době zastává funkci členského zástupce ČPS. Nicméně hlavním důvodem našeho rozhovoru je chystaná přednáška dne 24. 10. v Praze v čajovně Šamanka, kde bude přednášet právě on. Jedná se o již páté pokračování cyklu Začínáme s pohanstvím, tentokrát věnované eklektické wicce a čarodějnictví. Gin se této cestě věnuje již velmi dlouho, cca od roku 2004. Se svou ženou již nějaký čas vedou praktikující skupinu právě v Hradci Králové. Pamatuje ty úplné začátky a docela dost už toho se svou skupinou zažil. Pokusil jsem se mu tedy položit několik otázek. Pokud se… číst dál
Základy pohanství: kudy ne
Jakub Achrer
Na stránkách Kolovratu jsme již věnovali poměrně hodně prostoru různým článkům, jejichž smyslem je ukázat, kde hledat pohanství a kde začít. Věnujeme tomuto tématu také celý přednáškový cyklus, který se pomalu blíží ke své polovině. Následující článek je věnován místům, kde naopak hledání nemá valného smyslu. Tato místa se v čase velmi rychle mění, proto článek není konkrétní. V podstatě je to stručný souhrn jevů, které by měly zájemce o pohanství varovat. Současně nechci nikomu říkat, co si má o kom myslet, takže se omezím pouze na varovné signály, na které je dobré si dát pozor.… číst dál
Rozhovor s Ronaldem Huttonem
Na pozvání České pohanské společnosti přijel v září 2014 do Prahy přednášet profesor Ronald Hutton. Specialista na historii pohanství, lidových zvyků a moderní pohanství v Británii.
Při této příležitosti jsme s ním zároveň udělali nahrávaný rozhovor na téma historie pohanství, který můžete poslechnout na našem youtube. Rozhovor vedla Mgr. Kamila Velkoborská, Ph.D. ze Saga Studia.
Cesta ke každodenní praxi
Jakub Achrer & Petra Idoru Fausová
Vyzpovídali jsme několik pohanů různých cest. Ptali jsme se na jejich pohanskou cestu a na jejich každodenní rituály, na ty obyčejné věci, které dělají několikrát týdně. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavého nejen o jejich cestě, ale i o nich samotných. Každý to pojal po svém a každý kladl důraz na jiné věci. Získali jsme šest výpovědí, každou úplně jinou. Jsou v mnohém vzájemně kontrastní a také tím jsou zajímavé. Ptali jsme se také, co by tito pohané doporučili začínajícím. Odpovědi se v mnohém velmi liší, ale jedno mají většinou společné. Jsou velmi lidské a poukazují na jednoduchost toho, co můžeme… číst dál
Chléb z kukuřičné mouky, Ovesný chléb a Žitný
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Moudro ode dna:
„Žitný chléb je dobré jísti
Z ječmene ti škodit nedokáže
Pšeničný chléb krev tvou čistí
Ovesný zas posílí tvé paže.“ (irské pořekadlo)
Milí čtenáři, víte, jak se peče chleba? To je otázka, namítnete… Nicméně dnes, kdy nečiní
žádný problém dojít bochník chleba koupit, spousta lidí se s procesem pečení chleba prostě
nesetká. A víte, jak chutná chleba? No, to je další „otázka“ hodná myslitele, namítnete
znovu… Přesto si dovolím se o chuti chleba krátce zmínit. I když se situace v posledních
létech o dost zlepšila, stále dnešní běžný konzumní chléb z obchodu připomíná spíše kabinet
chemie, než potravinu,… číst dál
Řebříček – nenápadný a spolehlivý společník mužů i žen, v lásce i válce
Jarmila Cikánková
Motto: Člověka příliš překvapuje to, co vidí zřídkakdy,
a ne dost to, co vidí denně.
S. F. de Genlis
Proč se této rostlině v mém rodném jazyce říká „myší chvost“ jsem pochopila, až když jsem ji poprvé vlastnoručně usušila – usušené listy řebříčku skutečně připomínají kroutící se myší ocásky.
Původ jejího latinského jména (Achillea millefolium L.) je mnohem vznešenější. Připomíná řeckého hrdinu Achillea, který prý používal řebříček k léčení ran, utržených v boji. On sám, pochopitelně, žádné ranhojičské zásahy nepotřeboval, neb, jak známo, byl prakticky nezranitelný, jako správný vojevůdce však pečoval o zdraví svých vojáků. Příslušná báje říká, že… číst dál
Povídka: Kolo roku
Jindra Gin Prousek a Krystýna Prousková se s námi podělili o své umělecké zpracování příběhu Kola roku
Její pohled se ztrácel v horizontu, kde voda odrážela jantarové tóny zapadajícího slunce, které se loučilo s létem a přinášelo s sebou první chlady podzimu. Mírný závan větru pohupoval listy po obloze, aby je pak složil k jejím nohám jako strakatý koberec teplých barev; červené, zrzavé, okrové a žluté. Po štíhlém těle ji přeběhl mráz. Ve snaze zadržet více tepla si přitáhla černý plášť, který splýval až k jejím nohám.
Nikdo nevěděl jak se jmenuje, byla volána mnoha jmény a dokonce nazvána níkým. Zahalená v krásu, jež nepodléhala času, nikdo neznal její opravdový věk. Pouze oči, smaragdy… číst dál
Prožít Lughnasad v Nasavrkách
Dan Hron
Co mě na Lughnasad přilákalo? Můžete třikrát hádat. Přeci kapela, která rýmuje v Asonancích a band, který hraje Navostro! Já jsem naostro nejel, spíše naslepo, s předtuchou, že se ke mě někdo přidruží.
A tak se taky stalo. Na zastávce postával Airis a nudil se. Chvíli jsme se oťukávali a pak si padli do oka. A tehdy pro mě začal svátek Lughnasad.
Nebylo to moje poprvé: minulý rok jsem na tutéž akci zajel doprovodit spřízněnou duši z Británie. Byla udivená, jak moc my Češi své kořeny prožíváme. Tehdy to byla pro mě povrchní ochutnávka, zato letos jsem do Lughnasadu skočil přímo po hlavě a byly to pravé… číst dál
Poprvé do (České pohanské) společnosti
Jakub Achrer
Tento článek je určen všem, kdo mají chuť přijít na nějakou pohanskou akci, kterou pořádáme a ještě se ničeho takového nezúčastnili. Je něčím víc než jen manuálem přežití prvního setkání, spíš je to takový návod k tomu, jak z prvního setkání z pohany získat maximum a nenechat se odradit. Pokud patříte k těm, kteří mají strach, že zanechají špatný dojem nebo že nezapadnou, tohle je článek pro vás. Pokud jste zběhlejší, může vám připadat, že tu vyprávím samozřejmé věci a úplné blbosti. Což je svým způsobem pravda. Sociální kontakt je o úplně obyčejných věcech. A přesto se na ně… číst dál
Pagan Pride UK 2015
Nikola Cieslarová
První srpnovou neděli se v nottinghamském Arboretu konal sedmý ročník Pagan Pride UK. Tato akce je každoročně (od roku 2009) pořádána skupinou dobrovolníků a slouží jako místo setkání pro pohany z různých koutů nejenom Británie ale celého světa.
Místní i nemístní pohané (i nepohané) se začínali pomalu scházet od desáté hodiny v okolí Market Square v Nottinghamu, kde byli přivítáni pořadateli a zařazeni do neustále se rozrůstajícího zástupu. Celý průvod, čítající několik stovek účastníků, se poté vydal na cestu do Arboreta, kdy za mocného vyvolávání „WE ARE PAGANS! WE ARE PROUD!“ zastavil dopravu v Nottinghamu.
Po úvodním přivítání… číst dál
Zrušení křtu a cesta do pohanství
Filip Airis Kubín a team
Tento článek byl napsán jako reakce na někdy divočejší internetové diskuze ohledně nechtěného pokřtění v dětství dnešních pohanů. Jeho snahou je zbořit určité mýty a dezinformace k tomuto tématu a ukázat možnosti ctnostných cest “jak z toho”. Není součástí prvoplánových základů pohanství jako takových.
Něco o křtu a přechodových rituálech v křesťanství
Křest je požehnání věřících křesťanských rodičů svému dítěti. Prosba, aby bylo dítě chráněno od vyšší síly, kterou uctívají. Kápnutí vodou, které říká, toto dítě patří k nám, do naší party a ty, Bože, jej prosíme ochraňuj stejně dobře, jako chráníš nás. Což je pochopitelné, dělá to každý rodič a to včetně těch pohanských. Každý… číst dál
Pohanské léto aneb co se tvořilo a tvoří v pohanském světe
Taliesi Ratajová, www.creative.taliesi.com
Máme tady léto, žhavé zlaté slunce zapadá nad loukami a zahřívá obilí. A stejně jako paprsky slunce pomohou dozrát obilným klasům a my pak sklidíme jejich úrodu, stejně tak cítím plodivou sílu slunce a ohně já. Rozžhavuje můj vnitřní pohon a nutí mě tvořit, zpívat, hrát, kreativně přemýšlet a psát. A na konci toho procesu se objeví plody mé tvorby, povzbuzeny silou slunce a ohně.
Pro pohany je tvoření a plodnost jednou z nejzákladnějších vlastností pohanství. Díky tvořivosti můžeme vyjadřovat jedinečnost svého já, naše spojení s bohy a úctu k přírodě. V tomto článku vám představím, co tvořivého se dělo a děje v pohanském světe v tomto krásném létě.
Během… číst dál
Co není podvrh: obrození čarodějnictví
Autor: Jason Mankey
Původní článek: http://www.patheos.com/blogs/panmankey/2015/06/not-fakelore-the-witchcraft-revival/
Překlad: Petra Idoru Fausová & Jakub Achrer
Fakelore (čti “fejklór” – slovo vzniklé spojením slova fake a lore, anglického slova pro “nepravý, podvrh, falešný” a “tradice”, znamená imitace folklore vytvořená tak, aby vypadala jako pravá tradice) nebo též podvrh je negativní slovíčko, které se často používá v pohanské komunitě ve spojení s myšlenkami, které nemají historický základ. Často zmiňovanými příklady “fejklóru” či podvrhu jsou například: období upalování čarodějnic, uctívání bohyní v matriarchálním dávnověku, a Wicca jako neporušený řetězec sahající až několik století do minulosti. Po několik dekád byly tyto myšlenky volně akceptovány a předávány v knihách a na setkáních jako Písmo svaté. Od devadesátých let… číst dál
Praxe, zkušenost, víra
Jakub Achrer
K napsání následující úvahy mě inspiroval článek Johna Becketta, kde popisoval způsob, kterým se v životě vypořádal s fundamentalismem, který mu zbyl z jeho křesťanského původu. Jelikož s těmito problémy nemám osobní zkušenost, nechám je zcela stranou a budu se věnovat jedné konkrétní inspiraci. Tou jsou základní kameny pohanské spirituality, které se vzájemně podpírají a podporují. Domnívám se, že jsou důležité hlavně v začátcích, kdy dochází změnám v našem vnitřním světě. Jsou nezbytné při hledání nejen našeho vlastního přístupu, ale i při stavbě rituální a symbolické struktury skupinové praxe. Jsou to, jak už prozrazuje název,… číst dál
Rozjímání s Princeznou
Jakub Achrer
Tento článek bych rád věnoval jednomu obrazu, na který jsem se mnohokrát díval a na který jsem si vzpomněl díky krátké diskuzi o Slovanské epopeji na Facebooku. Nejedná se vlastně o obraz jako spíše o plakát. Jeho autorem je Alfons Mucha a nazývá se Princezna Hyacinta.
Princezna Hyacinta
Proč jsem si oblíbil právě tento? Protože se mi jednak nesmírně líbí po stránce estetické a jednak v něm vidím symboliku relevantní (mimo jiné) k současnému pohanství, konkrétně k tradici Wicca a některým dalším příbuzným směrům. V tomto plakátu je spousta prvků, které mě nesmírně provokují a vzbuzují zvláštní otázky.
Poprvé jsem se s … číst dál
Základy pohanství: doporučená literatura
Filip Airis Kubín
(Průběžně aktualizováno)
Chtěl bych velice poděkovat všem dlouho praktikujícím pohanům za jejich doporučení a zkušenosti v rámci svých cest. Jmenovitě: Ginovi, Coreyemmah, Taliesi, Zahradovi, Lithin, Vítoslavovi, Vratislavovi, Aregulovi, Catalessi, Fíbovi, Niuseresetovi, Rushwolfovi, LuciJi, Felixovi, Mejrovi, Tygrovi, Lence
Základem pohanství a pohanského stylu života je primárně živoucí praxe. Rituály, slavnosti kola roku, úlitby (Bohům, přírodním duchům, předkům), setkávání se s dalšími pohany a reflexe sama sebe s krajinou. To vše je hlavní součástí a náplní našeho pohanského stylu života, který nás baví. Jelikož ale pohanství bylo u nás dlouho vykořeněno, nezůstalo tolik v našem kulturním povědomí a vědomosti nám tak nejsou předávány od našeho okolí, tak je… číst dál
Miky Skjaera o runách a o své nové knize
Jakub Achrer
V dnešním rozhovoru představíme Mikyho Skjaeru. Někteří jej znáte z přednášky o posvátných místech, kterou pořádala Česká pohanská společnost před nějakým tím rokem. Někteří jej znátemožná odjinud. A pro ty z vás, kdo ho neznáte, vězte, že je autorem jedné moc zajímavé stránky (http://moje-kniha-stinu.blog.cz), kde najdete mnoho o jeho pohanské cestě, něco o germánské tradici,něco o slovanství, něco o čarodějnictví, wicce a spoustu hezkých obrázků a ilustrací. O čem možná nevíte, je jeho záměr vydat vlastním nákladem knihu věnovanou germánským runám. Právě tomuto plánu a tématu je věnován následující rozhovor. Jeho smyslem je jednak tento odvážný a chvályhodný projekt podpořit, a zejména pak umožnit čtenářům nahlédnout do… číst dál
Kopřiva: houževnatá a věrná ochránkyně našich příbytků
Jarmila Cikánková
Motto: Odvaha se nachází na nepravděpodobných místech.
J. R. R. Tolkien
V představách dnešního „moderního“ člověka snad nemůže existovat obyčejnější ba nicotnější rostlina, než je právě kopřiva. Pro naše pohanské předky to však byla jedna z nejdůležitějších bylin.
Člověka provází odpradávna, roste zpravidla na okrajích pozemku. Podle tradice má totiž schopnost zachytit jakékoliv negativní záření, hrozící obyvatelům domu. Takže nikoliv nicotný plevel, nýbrž ochránce – dobrovolný a vytrvalý. Ale pojďme po pořádku.
Trochu botaniky a chemie na úvod
V našich končinách se vyskytují dva druhy kopřivy – známější Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.), vyrůstající až do výšky 1,5 m, je u nás původní.… číst dál
Kopřiva: rostlina na pomezí světů
R)o(mča Taraxakum
Kopřivu není třeba nikomu podrobně popisovat, tu zná přeci každý. Když jsem byla malá holčina, pomáhala jsem prababičce na zahradě a vždycky, když mě popálila kopřiva, slyšela jsem od prababičky: „Alespoň nebudeš mít reuma“. Jenže už mi nevysvětlila, co to „reuma“ je a já měla jiné starosti než se ptát, protože to moc pálilo a bolelo, navíc jsem stejně ani nevěděla, jestli to vědět chci, protože co kdybych náhodou to reuma třeba potřebovala a teď ho kvůli té pálivé kopřivě nebudu mít?
Časem, když jsem dostala odpověď na tuhle otázku, vyvstala otázka další: „Jak mi může pálivá kopřiva pomoct proti revma“? Teprve… číst dál
Vzpomínky na Starou víru a Pohanský kruh aneb jak jsem zakládal „církev“
Jakub Achrer
(K následujícímu článku mě inspirovali Kamila Velkoborská a Miky Skjaera.)
Projekt Stará víra je záležitost stará přibližně dvanáct let. Hovoříme o období 2003 až 2004. Díky tomu si nepamatuju přesné detaily a jsem schopný svou zkušenost popsat jen schematicky. O co šlo? O pohanskou náboženskou společnost podle zákona, registrovanou ministerstvem kultury. Měla se skládat z několika málo autonomních organizačních složek, tvořených jednotlivými tradicemi. Konkrétně: slovanská, germánská, šamanská a wiccanská. Celá věc začala patrně ještě před tím, než jsem se k ní dostal já. Tento příběh ilustruje především někdejší atraktivitu pohanství pro lidi bez sociálních kompetencí, mezi které jsem v té době patřil nepochybně i já.… číst dál
Mystický výstup a jeho návrat domů
Jakub Achrer
Požehnán jest ten, kdo spatřil tyto rituály a podstoupil cestu do hlubin Země. Zná totiž konec života stejně jako jeho božsky požehnaný začátek. (Pindaros 522 – 443 př. n. l.)
Před nějakou dobou vyšel v Kolovratu překlad článku od Vivianne Crowley, který začal otázkou: Co měli společného Aleister Crowley, Gerald Gardner, Dion Fortune, Doreen Valiente, Kenneth Grant a Margot Adler? Odpovědí byl jungovský princip individuace ve smyslu přijetí odlišného a nalezení středu a celistvosti duše. Nikoliv, že by jej snad výše citovaní bez výjimky našli, nicméně minimálně se o to vědomě snažili. Na tento střed pak odkazuje citace: „Každý muž a každá žena je… číst dál
Poezie Kola roku
O svou báseň na téma Kolo Roku se námi podělil Jindřich Prousek. Děkujeme.
Kolo Roku
Daleko od města podnikni pouť,
za zády nech i vísky,
s pokorným srdcem pak nalezneš kout,
kde plodí plané lísky.
V tom koutě malá mýtina
a roste na ní kvítí
a v jejím středu jediná
vatra plápolá a svítí.
Kol ohně vidno postavy
jak na pařezích sedí
a tiše spolu rozpráví
a do plamenů hledí.
Důstojný sedí starý žrec
dál od ohně – až vzadu,
na klíně jeho kojenec
an tahá ho za bradu.
Za bradu sněhem zbarvenou
od moudrosti a stáří… číst dál
Máte už svého osobního patrona?
Filip Airis Kubín
Jako další součást dnešního pohanství a základu pohanského stylu života je nalezení svého vlastního božského patrona či matronky (ochránce/ochránkyně, průvodce/průvodkyně, učitele/učitelky, strážce/strážkyně cesty), kteří nad daným pohanem a pohankou bdí, provází je a učí jít po jejich cestě či archetypu.
Odin, zdroj: https://zyzixun.net
Toto pohanské „průvodcovství“ je doloženo i historicky, ať už v mýtech, příbězích nebo přímo archeologických nálezech. Ne nadarmo měli třeba severští válečníci vytetované symboly svého Ódina, Thóra, Freye, či Freyi a keltští válečníci potom Teutata, Esuse, Catubodu, Morigan. Římské legie za dob Cézara měly zase svého Marta a tak dále.
Kromě vlastních individuálních patronů a matronek měli (a mají) také pohané dalšího společného ochránce a to v rámci skupiny,… číst dál
Wicca a Šamanismus: Srovnání
Tento rozhovor vyšel v jednom ze starších vydání italského pohanského časopisu Athame. Přeložila Zebra.
Rozhovor s Lorenzou Menegoni, šamankou a wiccanskou kněžkou Cronos
Setkáváme se s Lorenzou Menegoni v Miláně u příložitosti jednoho z jejích šamanských seminářů. Lorenza je praktikující šamanka a může si nárokovat i třetí stupeň iniciace do Wiccy v mínojsko-gardneriánské tradici, do které ji zasvětila Phyllis Curott. Lorenza je antropoložka, která již mnoho let praktikuje šamanské učení podle Michaela Harnera, antropologa a zakladatele nadace pro šamanská studia, do kterých byla také na univerzitě zapsána.
JAK JSI SE DOSTALA K ŠAMANISMU?
O šamanismus jsem se začala zajímat, když jsem studovala sociologii v Trentu. V té době, jakkoli se mi postava šamana… číst dál