Kopřiva: rostlina na pomezí světů

R)o(mča Taraxakum

Kopřivu není třeba nikomu podrobně popisovat, tu zná přeci každý. Když jsem byla malá holčina, pomáhala jsem prababičce na zahradě a vždycky, když mě popálila kopřiva, slyšela jsem od prababičky: „Alespoň nebudeš mít reuma“. Jenže už mi nevysvětlila, co to „reuma“ je a já měla jiné starosti než se ptát, protože to moc pálilo a bolelo, navíc jsem stejně ani nevěděla, jestli to vědět chci, protože co kdybych náhodou to reuma třeba potřebovala a teď ho kvůli té pálivé kopřivě nebudu mít?

Časem, když jsem dostala odpověď na tuhle otázku, vyvstala otázka další: „Jak mi může pálivá kopřiva pomoct proti revma“? Teprve před více jak deseti lety jsem poznala jednu cizí babičku, která si natrhala kopřivy, vyhrnula rukávy na triku a sama sobě a zcela dobrovolně namrskala kopřivami na rameno! A já KONEČNĚ viděla na vlastní oči, co je reuma a jak proti tomu může kopřiva pomoct.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) – zajímalo Vás někdy, co znamená „dvoudomá“? Znamená to vlastnost rostlin, kdy každý jedinec vytváří pouze samčí, nebo pouze samičí květy na jednom jedinci. Naproti tomu menší Kopřiva žahavka (Urtica urens) je jednoletá a jednodomá, což znamená, že každý jedinec vytváří jak samčí tak i samičí květy na téže rostlině.

Kopřiva dvoudomá

Využití kopřivy je rozmanité, v léčitelství se používá při nemocech kloubů, na pročištění krve, pomáhá s cukrovkou a s tvorbou mateřského mléka, upravuje menstruaci, bronchitidou, v obkladech léčí akné, vyrážky, při omývání vlasů má velké úspěchy (generace nad 30 let, jistě pamatuje malé balíčky kopřivového šamponu, který jsme dostávali na tábory a školy v přírodě). Pro svůj vysoký obsah železa je vhodná při chudokrevnosti a problémech se štítnou žlázou.

Kuchařky netrpělivě očekávají mladé kopřivy do velikonoční nádivky, kde dodá chuť, ale i jarní barvu. Kopřivu můžeme přidat i do těsta na knedlíky nebo pečiva. Odvážnější zkusí špenát z kopřiv nebo kopřivovou polévku vylepšenou drožďovými knedlíčky, kam můžeme také přidat pár lístků kopřiv. Další kulinářské tipy jsou třeba do bramboračky, do bramborového salátu nebo vajíčkové omelety.

Kamarádi táborových ohňů, trempové doporučují Setonův hrnec (podle E.T. Setona a jeho knihy Dva divoši), kdy se vykope jáma v zemi asi tam půl metru, do jednoho rohu zapíchneme dřevěný kolík, poté se dají na dno rozpálené kameny, na to popel, potom naložené maso a zabalené do kopřiv, další vrstva je opět popel a jámu zahrabeme, vytáhneme opatrně kolík, nalijeme asi 1 litr vody a zahrabeme. Asi za hodinu a půl až dvě, pokud místo najdeme, máme vynikající pochoutku.

Výborný je i kopřivový sirup (tedy pokud nám nevadí bílý cukr). Jeho výroba je velmi jednoduchá, kopřivy povařit, přecedit, přidat dostatečné množství cukru, citron a dostatečně dlouho odpařovat vodu, dokud nemáme sirupovou konzistenci.

Velmi oblíbená kopřivová jarní kúra, kdy se pije kopřivová šťáva (VIVAT odšťavňovače!!!) nebo čaj, který stimuluje látkovou výměnu. Kúra trvá maximálně tři týdny.

Kopřiva je v souladu s planetou Mars a používá se pro exorcismus, ochranu, léčbu a smyslnost. Naplněná figurka či sáček dokáže odrazit prokletí. Kopřiva je mimořádně silná obranná bylina. Hodíte-li ji do ohně, odpudí veškeré zlo. Je-li nošena s řebříčkem, utlumuje strach a zvyšuje sebevědomí. Rozházená v okolí domu odvrací zlo. A držíte-li ji v ruce, nemohou na vás zlí duchové. Je velmi účinná v očišťujících koupelích (nejlépe je použít mladé listy).

Kopřiva se používala pro „cesty“ do podsvětí a pro nekromantické operace (napojování se na již zemřelé). Taktéž i pro ochranu před démony a duchy a to jak při rituálech, při ochraně domácnosti. Olej z této rostliny se někdy v magii používal k vysvěcení některých magických pomůcek, kterých se používalo při rituálech. Pití kopřivové piva a kopřivového vína se používalo u některých Keltů k iniciaci, ale i při oslavách narození nového potomka či při smrti, kdy se takto zapíjel ten, který odešel z tohoto světa a přecházel do světa „na druhém břehu“. Taktéž se věřilo, že když budete mít při rituálu roucho napuštěné kopřivou či obarvené kopřivou, tak to vyvolává u mága různé vize.

Je mnoho legend o její podivné vlastnosti – pálivosti. Jedna legenda vypravuje o tom, že když je bouřka, tak blesky prostupují kopřivu a dávají jí svou energii. Právě proto byla kopřiva zasvěcena bohům hromů a blesků. A právě proto prý má kopřiva svou pálivost. Jiná legenda vypravuje o tom, že skrze její kořen jí ušknul had podsvětí a tím jí předal trochu svého jedu. Dle dalších pověstí roste kopřiva tam, kde jsou chodby do podsvětí a právě proto kopřiva spojuje oba světy.

V lidové magii se věřilo, že i pomocí kopřiv můžeme ochránit naší domácnost či zahradu nebo pole. Usušenou kopřivu stačilo prý jen poházet kolem domu, kolem zahrady nebo kolem pole. Takto poházená kopřiva měla prý moc odehnat všechny zlé duchy. Proutkaři potvrzují, že kopřiva často roste na místech vyzařování, třeba tam kde se kříží podzemní prameny.

V minulosti byla kopřiva využívána i k textilní výrobě, z jejích vláken se vyráběly nitě a předivo. Keltové vyráběli z kopřivových vláken nejenom provazy, pytle, ale i jemné látky na košile, které se nosily jako magická ochrana proti klamu a iluzím. Takovou moc měly však jen pokud kopřivy natrhala, zpracovala, upředla, utkala a ušila žena nakloněná muži, jenž měl být košilí obdarován. Což známe z nejedné pohádky, kde sestra zachrání své bratry, když bez jediného slova, musí takovou košili vyrobit. Kolik z nás žen by toto v současné době dokázalo? A kolik mužů si takovou košili zaslouží?

V současnosti bude stačit na záchranu lidského života sem tam propašovat kopřivy do kuchyně a vytvořit netradiční kulinářský zážitek. Dobrou chuť!

Knižní zdroje:

Ellen Dukanová

Helena Růžičková

Marie Treben

Detlev Henschel

Wolf Storl

Print Friendly