Přednáška o základech obřadní praxe v ásatrú

Text a foto: Jakub Achrer

„Myšlenka by měla být vyřčena. Čin by měl být vykonán“

(Managarm o obřadech)

Začátkem dubna proběhla přednáška o ásatrú, a to v rámci přednáškového cyklu Základy pohanské praxe. Této události předcházel výlet s obřadem k uctění Bohyně Mokoš v Mokošíně, který pořádala rovněž Česká pohanská společnost. Kdo chtěl, mohl si tedy užít den plný pohanské inspirace.

Večerního výkladu o germánských obřadech se ujal Martin Votava, známý též pod přezdívkou Managarm, který v současné době působí ve skupině Etnické ásatrú. Na přednášku přišlo asi čtyřicet lidí, seminární místnost jsme naplnili tak akorát. Přednáška začala přípitkem s medovinou, která kolovala ve velikém rohu. Tento recept se nám už posledně velmi osvědčil a i na druhé přednášce přispěl k navození neformální atmosféry. Tu a tam se při pití z náročného rohu někdo polil, což definitivně prolomilo ledy.

První polovina přednášky byla o obecném úvodu do ásatrú a podrobně o obřadu sumbel, což je picí obřad, který často doprovází jiné obřady, včetně svátků. Byla to vlastně nejpodrobnější část celého výkladu. Managarm nabídnul spoustu zkušeností a technických poznatků z těchto rituálů. Pro mě byl důležitý hlavně základ celého obřadu, včetně pravidel. Sumbel je ve své holé podobě přípitkem na Bohy, na předky a na hrdiny. Přípitky a přísahy je vhodné říkat nahlas, protože slova a činy jsou důležité, nikoliv jen myšlenky. Zajímavý námět je podle mě třeba zařazení nejhlasitějších lidí hned nazačátek, což inspiruje i ostatní, aby si své přípitky či přísahy nenechávali jen pro sebe, ale podělili se s ostatními.

Managarm se pak věnoval struktuře blótu, což je obětní rituál. Popsal jeho začátek, což bývá jakési provolání záměru, dále vytyčení posvátného prostoru provoláními do čtyř světových stran „Helga ve theta ok hindra alla illska.“ (Požehnáno nechť je toto místo a vše zlé odvráceno). Následuje žehnání, přivolání Bohů a samotná oběť. Blót je pak základem rituálu i pro sezónní oslavy. V této souvislosti byla několikrát zmíněna kniha, podle které se dnes většina rituálů dělá, a sice A Book of Troth od Edreda Thorssona.

V závěru přednášky popsal Managarm sezónní svátky a kolo roku. Věnoval se různým zvyklostem, které se k jednotlivým svátkům váží a obřadům, které je možné vykonat. Popsal i některé mýtické motivy, které se u příležitosti svátků ztvárňují v tzv. sakrálních dramatech. V této části mě zaujala zajímavá paralela s předchozí přednáškou o rodnověří. Vlastně je to jedna z věcí, která je společná asi všem tradicím od wiccy na straně jedné až po ásatrú na straně druhé, a to je propojený systém mýtických námětů, který je spojen s osmi svátky kola roku nebo sezónními svátky obecně, a které se na obřadech symbolicky objevují nebo vykonávají.

Jedním ze zajímavých postřehů pro mě byl fakt, že svátky byly slaveny různě nejen na různých místech, ale i v různých časech. Také z toho důvodu není možné hovořit o rekonstrukci, protože germánská obřadnost byla proměnlivá v čase a velmi rozmanitá. Proto nelze o nějakém obřadu snadno říci, že je špatně, protože neexistuje žádný jednotný vzor.

Velký úspěch pak sklidil pohanský hudebník Šedoplášť, který doprovázel výklad tematickými písněmi o germánských Bozích. Některé z písní si zazpívalo i publikum, které zná Šedopláště a jeho tvorbu z bardských večerů pořádaných Českou pohanskou společností.

Po přednášce šla část posluchačů rovnou do oblíbeného pohanského fast foodu Kelt Mek. Druhá část posluchačů vyrazila do nedaleké hospody a část šla domů. Většina se však stejně postupně sešla v Kelt Meku, kde probíhaly další zajímavé hovory o souvisejících tématech.  Podobně jako po některých jiných přednáškách, také zde se u jednoho stolu sešli lidé z Pohanského kruhu, Etnického ásatrú, českého druidství, tradice Wicca a Vlčího kultu.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *