Názor
Vliv raného vývoje Wiccy v USA na eklektické hnutí v Evropě
Jakub Achrer
Ke vzniku tohoto článku o Wicce vedla četná nedorozumění, o kterých jsem buď slyšel nebo byl jejich přímým účastníkem. V minulosti jsem se zde v Kolovratu již mýtům okolo tradice Wicca věnoval, nicméně v jiném kontextu a z jiných důvodů. Téma, které jsem se rozhodl otevřít tentokrát, je velmi citlivé, nosím jej v hlavě již mnoho let a dlouho jsem nevěděl, jak jej uchopit a formulovat tak, abych nebyl špatně pochopen. Zde je tedy můj pokus, popsat relativně stručně problematiku, která je stejně ošidná jako zašmodrchaná a vnést trochu světla do historických příčin toho, proč jsou věci takové, jaké jsou. Současně bych rád předeslal, že tento článek je věnován… číst dál
Názor: Zakládá se naše kultura na křesťanských hodnotách nebo spíše na těch pohanských?
Filip Airis Kubín
Občas se mi stává, že zaslechnu vyjádření politiků[1] (ať už na lokální či evropské úrovni), profesorů a filosofů, že naše česká či evropská kultura je založená na křesťanských hodnotách. Nedávno jsem nad tím po večerech přemýšlel, přičemž stále nevím, co si pod tímto výrokem představit, protože ať hledím na problematiku z různých úhlů, všude vidím spíše kořeny v dobách pohanských[2].
Tímto článkem bych chtěl tedy nabídnout své aktuální poznámky k jednotlivým argumentům a určitě budu velice rád za jakékoliv doplnění či protiargumentaci na emailu filip.kubin@pohanskaspolecnost.cz
Tento článek určitě nemá v úmyslu být urážkou křesťanství a křesťanů, kterých mám nemálo mezi přáteli a vážím si jich. Má být pouze nabídkou argumentů k diskuzi, jestli některé používané odborné termíny jsou stále relevantními v dnešní době s nejnovějšími poznatky, nebo jestli nejsou spíše již vyvrácené. číst dál
Úcta k zemi, životu a předkům – kam se poděla?
Budimír
„Za charakteristické rysy pohanství považujeme především uctívání Bohů předkřesťanské Evropy, předků (a to jak ve smyslu rodinném, tak i ve smyslu duchovním), přírodních duchů, neoddělování ducha od hmoty, nevydělování člověka z přírody a úctu k Zemi, ke společenství, k životu i ke smrti.“ – Pohanství: Jak jej chápe Česká pohanská společnost.
Už dlouho je toto téma ve mně živé, už dlouho se vaří kotlík s omáčkou smutku, zklamání i snahy o pochopení. Provařuje se rok za rokem a omáčka je stále trochu trpká a hořká. Roky a roky pozorování, otázek, poznání. O čem píši, je hloubka vztahu nás, jednotlivých pohanů, k přírodě, Zemi a jejím obyvatelům, včetně nás samých.
Nepřináším… číst dál
Pohanství má budoucnost. Pokud mu ji dáme.
Josef Petr
Je pohanství prastará řeka, která se jen v minulosti rozdělila na více slabších toků, co se teď znovu spojily, aby jejich burácení změnilo současnou společnost? Nebo je to všechno jen výkřik do tmy a hra zastydlých postmoderních hipíků a nácků, která má svůj konec? Následující úvaha je o tom, co musíme udělat, aby byla pravda to první a ne to druhé. číst dál
Elementalismus – cesta čtyř
majkii
Elementalism
The theory that the heathen gods originated in the personification of elemental powers.
Vzpomínky na vznik České pohanské společnosti
Jakub Achrer
Obrátila se na mě šéfredaktorka Kolovratu s prosbou o krátký vzpomínkový článek o době, v níž vznikala Česká pohanská společnost (ČPS), která právě slaví sedm let své existence. Vlastně se necítím úplně nejpovolanější k takovému počinu, protože u vzniku celé myšlenky jsem vlastně nebyl. Ale něco málo o okolnostech, které vedly ke vzniku ČPS, přeci jenom vím. Následuje osobně zbarvené pojednání o tom, jak jsem to vnímal. Vzpomínka je psána lidovým jazykem a spíš než na strohá fakta se soustředí na zajímavosti z té doby. Nebudu tedy vyjmenovávat, co všechno se podařilo, jen se podělím o pár takových dojmů a zajímavostí.
ČPS… číst dál
Knižní poklady malé i velké – 2. díl
Lenka Kovářová (Zmiu)
Už jsem se chtěla vrhnout na nějaké starší knihy, které bych doporučila i nedoporučila, ale opět se vynořilo dost novinek. Některé z nich budou jistě poklady, některé budou takové poklady, jaké můžeme nalézt v příbězích, kdy si člověk odnese z magické hory zlato a doma zjistí, že je to jen šutr. Co je poklad, je pochopitelně otázka osobního vkusu, ale doufám, že každý si zde najde nějakou zajímavou knihu.
Analýza sčítání pohanů 2017
Filip Airis Kubín
Sčítání proběhlo pomocí online formuláře ve dnech od 13.4.2017 do 28.4.2017.
https://kolovrat.pohanskaspolecnost.cz/velke-scitani-pohanu-cr-2017/
Chtěl bych nejdříve velice poděkovat všem pohanům a pohankám, kteří sčítací formulář vyplnili, protože právě díky vám jsme mohli poprvé nahlédnout hlouběji do složení a hodnot našeho pohanství v České republice.
Nejprve bych rád zmínil strukturu celého sčítání. Zvolila se cesta otevřeného formuláře na Googlu bez potřeby jakékoliv identifikace, jako je například registrační e-mail nebo přímo účet na Googlu a to z důvodu, že někteří pohané chtějí zůstat v anonymitě z různých, často pochopitelných osobních důvodů. Také to bylo kvůli eliminaci rizika vzniku fámy, že se tímto sčítáním snažíme jen dostat kontakt… číst dál
Reportáž z výstavy Jeden kmen
Miroslav Cetkovský
Koncem září proběhl v Brně na Špilberku festival k zahájení fantasy výstavy nazvané Jeden kmen. Tato výstava je zaměřená na fiktivní život skřetího kmene na motivy světa J.R.R.Tolkiena. Protože na fantasy bitvy jezdím již hodně dlouho, rozhodl jsem se, že tento projekt podpořím finančně a následně i návštěvou festivalu, ať si užiji atmosféru, výstavu, doprovodný program i spoustu přátel, kteří se tam stejně jako já vypravili, ať už v kostýmech nebo v civilu.
Aby všem účastníkům bylo hned jasné, že to myslí vážně, připravili si na zahájení festivalu souboje jednotlivců i skupin v plné zbroji s lehce měkčenými zbraněmi, kterého se zúčastnili kromě Jednoho kmene (Snagy) i jiné… číst dál
Názor: Pohanství, svoboda a tlak světa okolo nás
Filip Airis Kubín
Své pohanství jsem přijal, když mi bylo 15 let. Bylo to jedné úplňkové noci, kdy jsem vzdal svou přísahu krajině, bohům a matce Zemi. Ve 20 letech jsem pak poznal další pohany a začal být aktivní i v různých pohanských snahách. Nyní je tomu tedy 15 let, co žiji svůj život v souznění se svými předky, krajinou a bohy.
Za tu dobu jsem v pohanství zažil spoustu krásných zkušeností při výletech za poznáním naší mocné krajiny, na pohanských srazech v hospůdkách, při osobních meditacích, když jsem seděl osamocen uprostřed hor, nebo když jsem stál v kruhu při nespočtu různých rituálů v náruči našich bohů, předků a pohanských přátel. Poznal jsem také mnoho velice inspirujících pohanů a pohanek, kteří jsou osobnostmi sami o sobě. Samorosty, kteří stavějí kamenné kruhy a hodiny dokáží sedět a naslouchat krajině, stejně jako osoby, které ochotně pomáhají druhým nebo dokáží hrdě stát za svými hodnotami v proměnlivém světě. Pohany, kteří se rozhodli jít po cestě pohanství, i když byli na tuto cestu ve svém okolí úplně sami. číst dál
Tip na film: The Wicker Man (1973)
Kateřina Achrerová a Jakub Achrer
Blíží se beltain. To je dobrý čas podívat se na film Wicker Man z roku 1973. Jen pozor, abyste si jej nespletli s pozdější adaptací téže předlohy s Nicolasem Cagem, která se naprosto minula pointou původního filmu.
Wicer Man z roku 1973 je po všech stránkách pozoruhodným dílem. Zná jej většina pohanů a snad všichni wiccani a druidi, v jejichž řadách je skutečně kultovním filmem číslo jedna. Je na svou dobu neuvěřitelně drzý, poetický i filozofický zároveň. Vznikal v době druhé vlny rozmachu pohanství, kdy vznikala Pohanská federace a celá myšlenka uctívání Bohů se rychle… číst dál
Mýty a fakta o tradici Wicca
Jakub Achrer
Slovo Wicca se objevuje ve veřejné diskuzi v oblasti pohanství a okultismu už poměrně dlouho. Pro dekádu 2000 až 2010 byla typická jakási nadšená čarodějnická móda, v reakci na níž jsem se snažil v některých svých článcích brzdit nadšení a uvádět na pravou míru některé fabulace o tom, že Wicca je nepřerušená keltská tradice z pohanských dob. Pro současnost je zase typický opačný extrém, kdy zase jiní neinformovaní lidé šmahem odsoudí veškerou literaturu na toto téma za hloupý výmysl. Takhle to bývá se všemi fenomény, které jsou laickou veřejností těžko uchopitelné, jsou složité, nejednoznačné a dle aktuální veřejné… číst dál
Zelení druidové
Lenka Kašová
Tento článek byl napsán pro společensko-environmentální časopis 7.G., jehož poslední číslo 6/2015 bylo věnováno prolínání náboženství nebo spirituality s environmentálně uvědomělým myšlením a chováním. Článek pojednává a současném druidství, jeho kořenech a praktikách, jak v Čechách tak v zahraničí. Takže – environmentálně přízniví druidové ve 21. století? O co jde?
Označení druid pochází ze slovního spojení keltského jazyka (dru-wid), které můžeme volně přeložit jako „ti, již znají stromy (speciálně duby)“ nebo „ti, již znají pravdu“, jelikož Galové i Anglosasové používali stejný pojem slovo pro označení stromu a pravdy (dru; treow — tree; truth). Starověké druidy a jejich kompetence přibližuje přehledně Caesar v Zápiscích o válce galské, kde o nich hovoří jako… číst dál
Lughnasadh očima dítka
Autorka: Žabka
Ahoj Jitřenko, prý jsou ti dneska čtyři měsíce, a tak už nejsi úplně mrňavé mimino, a měla bys už něco vědět. Mně jsou čtyři roky, ale na podzim mi bude pět, a tak toho už vím hodně. Máma říká, že i když neumíš mluvit, tak nás posloucháš, a víš, co říkáme. Tak já ti budu vysvětlovat, co se kolem nás děje. Včera jsi s námi byla na výletě, protože byl ten svátek se složitým jménem, co ho neumím vyslovit. Ale máma říkala, že jméno je jedno, že je to svátek sklizně, a jméno mu může dát každý jaké chce. Ale ty vlastně nevíš, co je… číst dál
7 zaručených tipů jak se stát tragédem, který si náboženstvím řeší vlastní mindráky
— věnováno pestré pohanské komunitě —
Představ si na chvíli náboženství jako blahodárnou kadibudku, do které si můžeš odložit všechny životní trable a těžkosti. Poskytuje Ti úlevu od všech šrámů, jizev a nenaplněných potřeb. Čím častěji a intenzivněji v té kouzelné budce úlevu provádíš, tím větší je šance, že všechno, co do ní naložíš, nestačí zpracovat čas. Veškerý ten náklad pak přeteče přes okraj, kde začne žít svým vlastním životem. Tady je 7 zaručených tipů jak tomu jít naproti.
- Svět je plný utrpení. Je potřeba ho vyléčit.
Čím temnějšími zákoutími v životě procházíš, tím víc poučuj ostatní o tom, jak by sami… číst dál
Cesta ke každodenní praxi
Jakub Achrer & Petra Idoru Fausová
Vyzpovídali jsme několik pohanů různých cest. Ptali jsme se na jejich pohanskou cestu a na jejich každodenní rituály, na ty obyčejné věci, které dělají několikrát týdně. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavého nejen o jejich cestě, ale i o nich samotných. Každý to pojal po svém a každý kladl důraz na jiné věci. Získali jsme šest výpovědí, každou úplně jinou. Jsou v mnohém vzájemně kontrastní a také tím jsou zajímavé. Ptali jsme se také, co by tito pohané doporučili začínajícím. Odpovědi se v mnohém velmi liší, ale jedno mají většinou společné. Jsou velmi lidské a poukazují na jednoduchost toho, co můžeme… číst dál
Poprvé do (České pohanské) společnosti
Jakub Achrer
Tento článek je určen všem, kdo mají chuť přijít na nějakou pohanskou akci, kterou pořádáme a ještě se ničeho takového nezúčastnili. Je něčím víc než jen manuálem přežití prvního setkání, spíš je to takový návod k tomu, jak z prvního setkání z pohany získat maximum a nenechat se odradit. Pokud patříte k těm, kteří mají strach, že zanechají špatný dojem nebo že nezapadnou, tohle je článek pro vás. Pokud jste zběhlejší, může vám připadat, že tu vyprávím samozřejmé věci a úplné blbosti. Což je svým způsobem pravda. Sociální kontakt je o úplně obyčejných věcech. A přesto se na ně… číst dál
Co není podvrh: obrození čarodějnictví
Autor: Jason Mankey
Původní článek: http://www.patheos.com/blogs/panmankey/2015/06/not-fakelore-the-witchcraft-revival/
Překlad: Petra Idoru Fausová & Jakub Achrer
Fakelore (čti “fejklór” – slovo vzniklé spojením slova fake a lore, anglického slova pro “nepravý, podvrh, falešný” a “tradice”, znamená imitace folklore vytvořená tak, aby vypadala jako pravá tradice) nebo též podvrh je negativní slovíčko, které se často používá v pohanské komunitě ve spojení s myšlenkami, které nemají historický základ. Často zmiňovanými příklady “fejklóru” či podvrhu jsou například: období upalování čarodějnic, uctívání bohyní v matriarchálním dávnověku, a Wicca jako neporušený řetězec sahající až několik století do minulosti. Po několik dekád byly tyto myšlenky volně akceptovány a předávány v knihách a na setkáních jako Písmo svaté. Od devadesátých let… číst dál
Praxe, zkušenost, víra
Jakub Achrer
K napsání následující úvahy mě inspiroval článek Johna Becketta, kde popisoval způsob, kterým se v životě vypořádal s fundamentalismem, který mu zbyl z jeho křesťanského původu. Jelikož s těmito problémy nemám osobní zkušenost, nechám je zcela stranou a budu se věnovat jedné konkrétní inspiraci. Tou jsou základní kameny pohanské spirituality, které se vzájemně podpírají a podporují. Domnívám se, že jsou důležité hlavně v začátcích, kdy dochází změnám v našem vnitřním světě. Jsou nezbytné při hledání nejen našeho vlastního přístupu, ale i při stavbě rituální a symbolické struktury skupinové praxe. Jsou to, jak už prozrazuje název,… číst dál
Rozjímání s Princeznou
Jakub Achrer
Tento článek bych rád věnoval jednomu obrazu, na který jsem se mnohokrát díval a na který jsem si vzpomněl díky krátké diskuzi o Slovanské epopeji na Facebooku. Nejedná se vlastně o obraz jako spíše o plakát. Jeho autorem je Alfons Mucha a nazývá se Princezna Hyacinta.
Princezna Hyacinta
Proč jsem si oblíbil právě tento? Protože se mi jednak nesmírně líbí po stránce estetické a jednak v něm vidím symboliku relevantní (mimo jiné) k současnému pohanství, konkrétně k tradici Wicca a některým dalším příbuzným směrům. V tomto plakátu je spousta prvků, které mě nesmírně provokují a vzbuzují zvláštní otázky.
Poprvé jsem se s … číst dál
Vzpomínky na Starou víru a Pohanský kruh aneb jak jsem zakládal „církev“
Jakub Achrer
(K následujícímu článku mě inspirovali Kamila Velkoborská a Miky Skjaera.)
Projekt Stará víra je záležitost stará přibližně dvanáct let. Hovoříme o období 2003 až 2004. Díky tomu si nepamatuju přesné detaily a jsem schopný svou zkušenost popsat jen schematicky. O co šlo? O pohanskou náboženskou společnost podle zákona, registrovanou ministerstvem kultury. Měla se skládat z několika málo autonomních organizačních složek, tvořených jednotlivými tradicemi. Konkrétně: slovanská, germánská, šamanská a wiccanská. Celá věc začala patrně ještě před tím, než jsem se k ní dostal já. Tento příběh ilustruje především někdejší atraktivitu pohanství pro lidi bez sociálních kompetencí, mezi které jsem v té době patřil nepochybně i já.… číst dál
Mystický výstup a jeho návrat domů
Jakub Achrer
Požehnán jest ten, kdo spatřil tyto rituály a podstoupil cestu do hlubin Země. Zná totiž konec života stejně jako jeho božsky požehnaný začátek. (Pindaros 522 – 443 př. n. l.)
Před nějakou dobou vyšel v Kolovratu překlad článku od Vivianne Crowley, který začal otázkou: Co měli společného Aleister Crowley, Gerald Gardner, Dion Fortune, Doreen Valiente, Kenneth Grant a Margot Adler? Odpovědí byl jungovský princip individuace ve smyslu přijetí odlišného a nalezení středu a celistvosti duše. Nikoliv, že by jej snad výše citovaní bez výjimky našli, nicméně minimálně se o to vědomě snažili. Na tento střed pak odkazuje citace: „Každý muž a každá žena je… číst dál
Ať nad námi nemají žádnou moc
Vivianne Crowley, překlad z italštiny Zebra
V září 2001 jsem byla ve Spojených státech, abych prezentovala novou knihu, kterou jsem napsala se svým manželem – Vaše temná stránka (Your dark side). Tato kniha hovoří o transformaci temné strany osobnosti. Ráno 11. září jsem hovořila v sérii rozhlasových pořadů telefonicky ze svého pokoje v hotelu v New Yorku. Krátce po 08:45 se zeslabil telefonní signál. Hovor se často přerušoval a náhle se změnily otázky. „Co si myslíte o mezinárodním terorismu? Byl to snad projev temné strany osobnosti?“ Poměrně komplexní otázka, na kterou jsem se snažila odpovědět během posledních deseti minut rozhovoru. Pak jsem zavěsila. Bylo 11. září 2001… Mezitím, co jsem… číst dál
Magický kruh nebo druidský háj?
Taliesi Ratajová
Mám za sebou další malý rituál. V magickém kruhu a se živly mi bylo příjemně, ještě chvíli po rituálu jsem v kruhu zůstala, meditovala a užívala si jeho energii.
Má cesta, je cesta čarodějky, přesto jsem většinu skupinových rituálů prožila v druidském háji. Mé vlastní sebepoznání mě nyní nutí více prozkoumat a objasnit téma rituálního prostoru.
Na otázku, jaký je vlastně rozdíl mezi druidským hájem a magickým kruhem, jsem se nikdy ptát nemusela, jednoduše jsem obojí mnohokrát prožila. V magickém kruhu praktikuji již mnoho let a práce s ním a živly pro mě byla vždy přirozená. Teprve po příchodu mezi pohany… číst dál
„Každý muž a každá žena je hvězda“
Vivianne Crowley, překlad Petra Idoru Fausová
Kdyby se vás někdo zeptal, co měli společného Aleister Crowley, Gerald Gardner, Dion Fortune, Doreen Valiente, Kenneth Grant a Margot Adler, můžete třeba říct, že byli všichni autory knih. Nebo že všichni nějak významně přispěli k renesanci pohanství a západního okultismu. Nebo můžete odpovědět, že všichni z nich ve svých dílech citují slova Carla Gustava Junga. Proč právě jeho a proč se jim zdál být tak důležitý?
Aleister Crowley (1875–1947) se narodil ve stejném roce jako Jung a prožil stejné světové války a stejně radikální změny v západní kultuře a civilizaci. Zdálo by se, že je to od Thelemy k analytické psychologii docela daleko. Nicméně… číst dál
Co bývá předmětem sváru v pohanství?
Mark Ludwig Stinson / překlad: Petra Idoru Fausová
Obvykle, když spolu lidské bytosti válčí, hádají se, debatují a jeden druhého ponižují, mají k tomu nějaký důvod. Někdy jsou to peníze. Někdy je to moc. Může to být touha vládnout, nebo boj o zem, jídlo, zdroje, nebo bezpečnost. To jsou všechno důvody, pro které lidé bojují. Nebo jsou to alespoň důvody, kvůli kterým je pochopitelné bojovat. Takže, když vidíme, jak se moderní pohané hádají, perou, pomlouvají jeden druhého, manévrují a manipulují a praktikují politiku osobní destrukce jeden vůči druhému… pro který z těchto důvodů se to děje?
Nemohou to být peníze. V pohanství prostě nejde vydělávat peníze. Není… číst dál
Smrt je pro pohany výzvou k životu
Josef Petr
Přichází nejtemnější a nejsychravější část roku, kdy se vítr zlověstně prohání holými korunami stromů a slunce schované pod těžkou šedou dekou nemá na lidi vůbec náladu. Vzduchem se nese vlhká studená vůně bahna a krákání vran kroužících nad poli zvěstuje příchod zimy. Většina z nás slaví svátek Samhain. Svátek smrti a předků, kdy je náš svět nejblíže tomu druhému, kam odcházejí duše zemřelých. Je to období pro zastavení, přemýšlení a meditaci. Příležitost pro naší vlastní malou smrt ve zběsilém tempu dní, které rámují náš život.V této krátké úvaze bych se i já rád na chvíli zastavil a popřemýšlel o tom, jaký význam má v pohanství smrt a jaký přínos může mít náš… číst dál
Žij svou duchovní cestu: Posvátné úkony v každodenním životě
Carolina Gonzales Pro Kolovrat přeložila Anna "Lithin" Doubková
Pozn. překladatelky: V anglických zdrojích se často zaměňuje slovo pohan a čaroděj, což je dáno vývojem novo-pohanství v Anglii a Americe. Ačkoliv je tento článek napsán "čarodějnicí", věříme, že české pohany stejně osloví a inspiruje, protože tyto dvě cesty jsou sobě bližší, než se mohou na první pohled zdát.
„Chci se vydat na duchovní cestu – jak mám ale začít?“ Tohle je jedna z otázek, kterou mi zákazníci často kladou, a je to zároveň jedna z otázek, na kterou nemůže být jednodušší odpověď: „Žij svou cestu každý okamžik.“ Když dokážeme náš každodenní život a naši víru postupně více a více splétat dohromady, dá nám… číst dál
10 tipů jak pomoci českému pohanství z puberty do dospělosti
Josef Petr
Česká pohanská subkultura (upřednostňuji tento termín před „komunitou“) už má svoje dětství za sebou. Roste jako z vody, objevuje svět a má za sebou slušnou řádku životních zkušeností a dětských hádek o písečky a bábovičky.
Jsme na začátku puberty. Začínáme hledat sami sebe, náš smysl, naši identitu. Hádky o písečky pomalu střídají skutečné názorové střety. A co je nejdůležitější, stále více se střetáváme se světem a s tím, co je tam venku. Zjišťujeme, že jsme součástí sociokulturního kontextu, který se v mnohém od našeho pojetí světa může lišit. A to i dost radikálně.
Mezi lidmi, kteří pohanství znají pouze z dálky, je celkem rozšířený názor, že naše praxe je jenom útěk před… číst dál
Malé zamyšlení nad pohanskou tvorbou
Josef Petr
Pohané a čáryfuci jsou povětšinou bytosti z duše kreativní. Píšou básně, malují, skládají
a vymýšlejí spoustu dalších konin, které jim z nebe spadly do klína. Pravda, někteří více a jiní
méně. Naše tvorba má však jednoho společného jmenovatele. Až na pár výjimek se nejedná o díla
světoborná. Píšeme pro radost, pro sebe, pro druhé a nikoliv pro davy. Naše díla patří okamžiku
a ne učebnicím literatury. Moje duše vždycky zaplesá, když se v mém okolí objeví někdo, který
umělecké řemeslo zvládá opravdu dobře. Když se recitují básně, které se vám zakousnou až do
páteře nebo když máte pocit, že celá místnost je pohlcena tóny mistrovsky… číst dál