Přátelé pohané, když jsme se tak v loňském roce probírali naší „databází starých kuchařek“, napadlo nás, že vlastně nahlížíme do vzdálené minulosti a vytahujeme do dnešní doby takřka zapomenuté úsilí našich pramátí a prabab, které udržovaly chod domácností a sytily hladové krky někdy i z toho, co rostlo za plotem. Takové hospodyně musely být praktické, vynalézavé, zároveň musely umět šetřit jak časem, tak surovinami. Úcta k práci a úsilí našich předků je jedním z aspektů naší víry.

Proto jsme si řekli, že by bylo hezké začít nový občanský rok novým kulinářským seriálem. Seriálem, který by se pokusil… číst dál →

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Přátelé pohané, nezlobte se na mě, já tomu prostě nějak nemůžu uvěřit. Tak si to představte – v našich zeměpisných šířkách a potažmo i v těch keltských nikdy nezačínala sklizeň obilí v době okolo prvního srpna. Žně obvykle začínaly dříve. Pokud použijeme křesťanskou pranostiku o svaté Markytě, co hodila srp do žita, tak to máme 13. července, nikoli 1. srpna. Dožínky? Ale no tak, za 14 dní se dá sklidit tak kombajnem, ale srpy? Takže proč se vlastně asi tak uprostřed žní, kdy je na poli ale opravdu největší kalup, aby bylo obilí pod střechou dřív, než ho ještě na polích… číst dál →

Jiří Seóras Posledník, Blanka Žofinka Posledníková

21. června 2018 – 13:08 hodin letního času

Slunce dosáhne v tuto chvíli svého vrcholu. Je letní slunovrat, nejdelší den, nejkratší noc.

Nejstarší etnikum na našem území, Keltové, pojmenovali tento svátek Litha. Hlavním symbolem byl oheň a ohnivá kola, vyrobená ze slámy, zapálená a kutálená ze strání. Naproti tomu staří Slované nazývali tyto svátky Kupadla, hlavním motivem byla očistná koupel ve slunovratový podvečer. Oheň a voda – jaký to rozpor! Kdepak, obřadní koupelí naši předkové začínali každý velký svátek a oheň nechyběl ani u Slovanů. Zapalovaly se ohně a točilo se hořícími větvemi, aby bylo napodobeno Slunce a jeho pohyb po nebi. Křesťanství… číst dál →

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Vážení a milí,

po nějakém čase se opět vracíme a budeme připravovat různé už zapomenuté pokrmy, kterými se v dobách dávných oslavovaly dny něčím výjimečné či sváteční.

Dnešní recepty budou k oslavě jara, na svátek Ostara.

Název tohoto svátu je odvoze od slova Eostre, co znamená Bohyně jara, a oslavuje jarní rovnodennost. Podle pověstí zavedli Ostaru do keltské kultury Sasové někdy kolem roku 600 n.l., aby se oficiálně označil příchod jara. V tuto dobu začíná doba namlouvání Bohyně s Bohem a jejich vztah, který dojde svého požehnání o Beltainu. Ostara představuje čas rovnovážného vztahu světla a tmy a na severu je časem setí. Mnoho tvorů v tuto… číst dál →

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi

Moudro ode dna:

„Požitek z jídla se ihned projeví na náladě člověka“ (Sofia Souli)

Milí čtenáři. V tomto čísle otevíráme čtyřdílný miniseriál o kuchyních národů, které určitým způsobem ovlivnily kulinářské zvyklosti v naší zemi a zároveň jsou nositeli pohanské tradice, jež přispěla podstatnou měrou k formování kultury našeho národa. V prvním dílu zamíříme pod posvátnou horu Olymp a na skok nahlédneme i na pahorek Palatinus a do okolí Věčného města.

Hody těla a ducha

Zatímco potravou řeckých bohů… číst dál →

Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi 

Moudro ode dna:

„Rozkoš z hodokvasu zůstává poslední útěchou, když už nás nemůže potěšit nic jiného“ (Anthelme Brillat-Savarin)

Masopust

V českých zemích je poprvé zmiňován v 6. století našeho letopočtu v souvislosti s obchůzkami maškar. Počátky těchto průvodů a s nimi spojených masopustních obyčejů lze s největší pravděpodobností hledat v pohanských zvycích a rituálech k zajištění obnovy přírody a příchodu jara, a také ve starověkých bakchanáliích. Masopust nebyl jen oficiálním svátkem obžerství, časem zabijaček, hodů, průvodů masek a… číst dál →