Samhain
Legenda noci samhainové
Jindra Džin Prousek
Tváře vlhké, srdce bolí, nohy unavené,
chodí hvozdem paní v plášti.
Krása, jíž by Feidiás tesal do kamene,
rozpouští se v hoři, zášti.
Třetí již úplněk nebe pozlatil,
co bloudí sama, bez svého druha,
který odešel, aby se nevrátil,
na svátek boha Lugha. číst dál
Samhainová cesta k předkům (vytváření rodokmenu)
Filip Airis Kubín
Na počest jednoho neznámého pohana
Kolo roku v muzeu čarodějnictví a magie
Jeden z našich největších svátků Samhain je tu. Symbol tmavé poloviny roku, kdy po oslavách sklizní a rovnodennosti nastává to nejtemnější období. Čas, kdy bloudíme tmou v chladných lesích, studujeme v nich své vnitřní já a doma u topení čteme staré příběhy, zatímco je venku sychravo… to potrvá mnoho týdnů až do zrození nového slunce o Zimním slunovratu.
Je to ale i svátek konce a začátku keltského roku, který začíná právě temnotou[1]. Což je výhodou, protože skrze konec, smrt, podzimní ticho a oheň můžeme ukončit velkou část minulého-již nepotřebného a vytvořit si tak místo pro věci nové, které teprve přijdou… a to ikdyž nové věci občas mohou přicházet pomalu. Stejně jako chvíli trvá, než se z hlubin hlíny vydere semínko dubu nebo nové slunce o slunovratu. Naše duše a vědomí totiž nejsou bezedné a je tedy prima v nich občas uklidit. A právě tyto archetypy
Samhainu (smrt, konec, temnota, oheň…) mohou často pomoci lépe ukončit to, co už k nám nepatří, než následné archetypy lihu a divokých oslav o Silvestru.
Pro tento článek je Samhain ale hlavně slavností smrti a předků, přesným opakem Beltainu- svátku života a zrození na protilehlé straně našeho Kola roku. Je to čas, kdy se navracíme ke své drahé rodině. Svým kořenům, ze kterých jsme vzešli a jejichž geny a příběhy (ať už fyzické či duševní) si neseme v našich žilách. Jak moc do hloubky je znáte?
Krev mé krve, kořeny v hlíně, kosti vlasti.
Příběh boha a bohyně v kole roku – Samhain
Anna Lithin Doubková
Kolo roku je mytologický cyklus popisující změny v přírodě a v našich životech. Příštími osmi sabaty a jejich obdobím vás bude provázet série článků, která vám přiblíží mýtus boha a bohyně v kole roku a otevře nový způsob, jak prožít kolo roku jednoduchými a praktickými nápady.
Samhain
Kolo roku končí a zase začíná na Samhain, české Dušičky, které zaujímají své místo na samém začátku mlhavého listopadu. číst dál
Samhainové pochutnání
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Motto ode dna: Hlavní přísadou dobrého vaření je láska – k těm, pro které vaříme. (Sophia Loren)
Milí čtenáři,
k oslavám svátku Samhain jsme se rozhodli vám přiblížit recepty na jídla, která se v minulosti v tento čas připravovala a inspirovat vás tak k novým nápadům pro sváteční nebo každodenní jídla. Oblíbené byly například velké rohlíky plněné mákem, které se rozdávaly dětem a také – dnes bychom řekli slané sušenky – z ovesné mouky a brambor. Jídla se jedla samotná studená i teplá nebo se podávala jako příloha k masu či vejcím. Přejeme dobrou chuť a radost… číst dál
Smrt je pro pohany výzvou k životu
Josef Petr
Přichází nejtemnější a nejsychravější část roku, kdy se vítr zlověstně prohání holými korunami stromů a slunce schované pod těžkou šedou dekou nemá na lidi vůbec náladu. Vzduchem se nese vlhká studená vůně bahna a krákání vran kroužících nad poli zvěstuje příchod zimy. Většina z nás slaví svátek Samhain. Svátek smrti a předků, kdy je náš svět nejblíže tomu druhému, kam odcházejí duše zemřelých. Je to období pro zastavení, přemýšlení a meditaci. Příležitost pro naší vlastní malou smrt ve zběsilém tempu dní, které rámují náš život.V této krátké úvaze bych se i já rád na chvíli zastavil a popřemýšlel o tom, jaký význam má v pohanství smrt a jaký přínos může mít náš… číst dál
Recepty Samhainu
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Milí čtenáři, v naší rubrice vám představujeme předpisy na pokrmy použitelné pro sváteční slavení. Recepty sebrané z různých koutů pohanské Evropy a takové, které nedají moc práce a jsou použitelné i pro oslavy ve volné přírodě.
Moudro ode dna: „K lidskému štěstí a pohodě patří prostřený stůl, jídlo a přátelé.“ (Homér)
Nedávno se mi do rukou dostala kniha o Keltech v Čechách, nevím kolikátá už v pořadí, nicméně něčím jiná, než ty ostatní. Autor konzultoval své závěry s archeology, dával prostor čtenářovým úvahám, spekulace nazýval skutečně spekulacemi, prostě – trochu jiná knížka… Ptáte se snad, jak to souvisí s vařením? V jedné z kapitol se autor zamýšlí nad pojmem… číst dál
Samhainová temná tvorba
Taliesi Ratajová
Samhain je obdobím přechodu. Někteří z nás jej pociťují více, jiní méně, ale pohané, kteří slaví Kolo roku a jsou s ním propojeni, ho pociťují nejvíce. Jsme v období plném přechodů, zvratů a změn. Záleží na nás, jestli budou dramatické, nebo pomalé. Je to období, kdy končí lásky a odplouvají s něhou a příslibem nového začátku. Můžeme měnit bydlení, povolání, vztahy, ale hlavně se můžeme očistit od všeho špatného a naladit se na nové světlo a začátek, který nám nový keltský rok přináší. Síla změny, kterou můžeme obrátit ve svůj prospěch. Já sama jsem prožila nedávno očistný rituál v potní chýši a další očistné šamanské techniky. Měním ve svém životě mnoho věcí.… číst dál
Pražucha,Vegruny i Staročeský kuthan
Jiří „Seóras“ & Blanka „Žofinka“ Posledníkovi
Moudro ode dna: „Zakudlaná polívka,
slunce do ní svítí, není-li v ní krupice, je to
kozí pití“ lidová poezie
Milí čtenáři, poslední díl našeho miniseriálu se obloukem přes východ vrací zpět tam, odkud odstartoval. Nahlédneme do receptů, podle kterých vařili staří Slované, podíváme se, co naši předkové jedli z hliněných okřínů a co zapíjeli z dřevěných, dobře vysmolených korbelů a cínových hubatic. Nejprve vám nabízíme recept z těch obyčejnějších, abyste měli možnost vyzkoušet, co a jakých chutí naši předkové jídali v nesváteční dny a kdy ještě platilo úsloví: „Kaše – matka naše“.
Pražucha
(Polsko)
- 200 g pšeničné hrubé mouky
- 100 g slaniny (špeku)
- sůl
Prosetou mouku opražíme za častého míchánína velké pánvi nasucho do světle zlatova. Pak mouku vsypeme… číst dál
Samhainový bardský víkend
Štěpán Šůs (Býlomil)
Víkend ve znamení Samhainu. Byla tma jako v pytli, když jsem vystoupil na neznámém místě z vlaku. Připojiv se k sympatickému páru jsem vystoupal do výšin Jizerských hor, kde slabá svíčka v okně ohlašovala konec strastiplného výstupu. Byli jsme ubytováni a přivítání proběhlo tak přirozeně, jako bych se setkal s dávnými sourozenci. Večer byl pro mě hlavně poznávací a bylo tuze veselo. Hudba, zpěv a víno. Jak nádherně se usínalo.
Sobotní ráno bylo svěže chladné a mlhavé, ale zanedlouho se rozjasnilo… číst dál
Rituály: Samhain
Jiří „Seóras“ Posledník
Noc před Samhainem je tím nejkřehčím obdobím roku. Je to doba mezičasí, dvanáct hodin, kdy léto skončilo, a zima nastane až ráno. V tuto dobu neplatí pravidla času, minulost, přítomnost a budoucnost jedno jsou, brána mezi naším světem a zásvětím je otevřená dokořán. Tato noc je jednou ze dvou (druhá je noc před Beltainem), kdy je možné uslyšet a spatřit to, co jindy neuslyšíte a nespatříte.
Toto období symbolické smrti a nového začátku můžeme využít při rituálu a vděčně se rozloučit se vším, co nám život v uplynulém roce vzal, očistit se od všeho nepotřebného, co jsme prožili ve starém cyklu.
Obecný rámec rituálu je koncipován pro… číst dál
Základy pohanství: Předkové
Airis a Taliesi
„Posvátná a nekonečně stará je ta naše zem. Mnoho dávných předků v ní dlí a sleduje naše kroky.“
Žádný strom nemůže vyrůst hodně do výšky, pokud nemá silné a hluboké kořeny. Pokud by to tak nebylo, sebemenší bouře by ho vyvrátila v základu. Bouře totiž přicházejí každý rok a jsou součástí našeho života. V praxi to znamená, že když přijdou člověku do života namáhavější životní situace (a že přijdou vždy a ne jen jednou), mnohonásobně lépe se zvládají, když má oporu ve… číst dál