Pohanská hudba
SBÍRKA Českých čantů
Milí čtenáři a posluchači, projekt České čanty nám u příležitosti prvního výročí svého působení přináší speciální dárek – pdf sbírku čantů ke stažení. Najdete v ní všechny čanty, které jsme dosud se sestrou stvořily, přeložily a vydaly a také čanty, které ještě nikdy vydány nebyly.
Ve sbírce najdete jak ORIGINÁLNÍ české tak PŘELOŽENÉ zahraniční chanty, navíc také akordy, odkazy na naše i jiná hudební videa a celou sbírku doprovází pohanské fotografie Taliesi (www.taliesi.com). Nechybí ani další známé anglické chanty a jako BONUS -známé pohanské písně rituálního charakteru a některá rituální vzývání a básně z … číst dál
Irfan – Hudební archeologové a roztančení mrtví
Petrucha lesní
Existují legendární kapely, které položily základy nových žánrů, ovlivnily stovky následovníků a miliony fanoušků několika generací, někdy dokonce přehodily výhybku hudebního vývoje na novou kolej. Troufnu si tvrdit, že pro náš žánr jsou takovou kultovní kapelou nezapomenutelní Dead Can Dance. Legenda přes svůj nedávný krátký comeback odešla do síně slávy, zůstala však ta spousta lidí, které inspirovala, jejichž hudební pozornost a zájem obrátila k mýtům, k hudbě dávných tančících mrtvých…
Kūlgrinda – Skrytá cesta ke kořenům a návrat starých bohů
Petrucha Lesní
Kūlgrinda znamená kamenitou cestu skrytou pod vodou, vedoucí přes bažinu či jezero k hradu. Sloužila starým Litevcům jako úniková cesta před nájezdníky. Což je vzhledem k okolnostem vzniku skupiny opravdu výstižné. Symbolicky se však tímto slovem míní i cesta k osvícení (iniciace).
Skupina Kūlgrinda vznikla v roce 1990 současně se znovuzrozením svobodné Litvy. Už její vznik se však vymyká obvyklým okolnostem zrodu hudebních seskupení. Nešlo totiž primárně o pouhý hudební, umělecký projekt. Hudba měla být od počátku nedílnou součástí rituálů provozovaných sdružením Romuva, které vzkřísilo litevské pohanství. Dnešní označení „rituální pohanský folk“ zde tedy platí ne symbolicky, nýbrž zcela doslovně.
Abychom toto ukotvení skupiny Kūlgrinda… číst dál
Rozhovor s Vořechem o kapele Druga
Na začátku března jsem si povídala s kapelníkem folkové kapely Druga s Lukášem Pokorným, kterého většina lidí zná pod jeho přezdívkou Vořech. Společně s dalšími pěti muzikanty hrají folk, který se tematizuje do historických středověkých motivů, pověstí a slovanské mytologie, ale nabízí divákům i temnější rockovější dynamiku. Můžete je znát z bardských večerů, kde kapela posledních pár let vystupovala. Od loňského podzimu hraje v novém složení, které představila ve videozáznamu písně Pogreb natočeném ve skanzenu nedaleko Divoké Šárky. Pokud si je chcete poslechnout naživo, přijďte na jejich koncert, který se bude konat 13.3.2018 od 19:30 ve Freemasonic Club Pubu v Praze.
číst dál
Menuo Juodaragis (Měsíční černorožec), festival baltských snů
Petrucha lesní
Fotografie: Petrucha lesní, Menuo Juodaragis – Ugnius
„Tato mezinárodní hudební slavnost zve návštěvníky do země, která zachovala pohanský oheň Evropy a hovoří nejstarším jazykem na kontinentu.“ Píše se v úvodu na webu litevského festivalu Menuo Juodaragis. A dál: „…pro baltský pohled na svět a estetiku, slučující staré a nové, autentické a moderní, význam a spontánnost.“ A tak to doslova a do písmene skutečně je. Pro festival je charakteristické, že se neomezuje na žádný hudební žánr. Uslyšíte zde všechno od metalu přes elektronické ambientní experimenty až po „hard folklor“. Jenom tady uvidíte ocvočkované metalové adolescenty aplaudovat babkám v krojích. Lidé jsou tu velmi různí, všechny však spojuje láska k dávným baltským kulturním kořenům. Hudebníci všech žánrů z nich čerpají a návštěvníci to nadšeně přijímají bez ohledu na hudební styl. Tohle se nezažije nikde jinde. číst dál
Pohanská hudba
Antonio Fjørngorn Jankových, Monika Otmílie Kašparová, Taliesi Tanya Ratajová
Jak už sám název napovídá, pohanská hudba nachází inspiraci v předkřesťanských dobách, kdy se po celé Evropě, ale i jinde na světě vzývali pohanští bozi, docházelo k rozkvětu animistických náboženství, konaly se různé rituály, jejichž nedílnou součástí byla hudba. Z historického pohledu o tehdejší hudbě mnoho nevíme, poněvadž se v podstatě nic nezachovalo. Pohanská hudba tedy nemůže být brána jako hudba z pohanských časů, avšak jako hudba, která vznikla ve 20. století. Jedná se o hudbu, která je ve své podstatě buď novodobou představou o tom, jak mohla tehdejší hudba znít, nebo hudebníci berou z těchto dob inspiraci pro svou tvorbu.
Existují 2… číst dál
Únorový bardský večer příjemně překvapil
Jakub Achrer
Dlouho se na našich stránkách neobjevila reportáž z nějaké akce. Je tomu tak asi proto, že je trochu zvláštní psát recenze na vlastní události. Možná je to i tím, že organizátoři našich akcí jsou většinou hodně vytížení lidé a většinou už si nenajdou čas na to, aby se mohli veřejně pochválit. Já (Jakub Achrer) a Filip Kubín jsme se však nedávno neplánovaně sešli na jedné akci ČPS, kterou pořádala Taliesi v pražském klubu Válec, a dospěli jsme k závěru, že by byla škoda se o trochu dojmů nepodělit. Jelikož jsme coby účastníci nakonec celým večerem prošli tak nějak společně, dohodli jsme se, že i reportáž napíšeme… číst dál
Buben na pohanské cestě
Jakub Achrer
Buben. Nejstarší hudební nástroj, jehož vznik se datuje minimálně do období 4000 před naším letopočtem. Je přítomný v mnoha kulturách i náboženstvích a konkrétně s těmi přírodními je zcela bezprostředně svázán. Je ústředním magickým nástrojem v animismu a šamanismu, na jejichž základě stojí většina pohanských náboženství. Tak jako na počátku historie náboženství stojí animismus, tak na počátku náboženské hudby stojí buben. Nástroj, v němž se hudba, nadpřirozeno a přímá zkušenost od počátku věků potkávají.
Úloha bubnu v pohanství je tím jasně daná. V mnoha současných tradicích je běžnou součástí obřadů, v některých je považován… číst dál
SBÍRKA Českých čantů
Taliesi Ratajová
Milí čtenáři a posluchači, projekt České čanty nám u příležitosti prvního výročí svého působení přináší speciální dárek – pdf sbírku čantů ke stažení. Najdete v ní všechny čanty, které jsme dosud se sestrou stvořily, přeložily a vydaly a také čanty, které ještě nikdy vydány nebyly.
PDF ZOBRAZÍTE KLIKNUTÍM NA OBRÁZEK (4 MB)
Ve sbírce najdete jak ORIGINÁLNÍ české, tak PŘELOŽENÉ zahraniční chanty, navíc také akordy, odkazy na naše i jiná hudební videa. Celou sbírku doprovází pohanské fotografie Taliesi (www.taliesi.com). Nechybí ani další známé anglické chanty a jako BONUS známé pohanské písně rituálního… číst dál
Chant o medvědí bohyni pro veřejný rituál ČPS
České čanty vytvořily speciální imbolkový chant o medvědí bohyni u příležitosti veřejného rituálu ČPS. Zatím vám prozradíme, že rituál bude ve Východních Čechách. Sledujte web čps.
Chant byl vytvořen ve spolupráci se skladatelem Martinem Novotným. Děkujeme Martinovi za kouzelnou spolupráci, více z jeho tvorby naleznete TADY.
Více z naší tvorby najdete na našem Youtube, lajknout nás můžete na Facebooku nebo mrknout na web. Chcete mít naše chanty u sebe v krásném pohodlném pdf? Stáhněte si náš dárek pro vás – Sbírku Českých čantů.
ARTIA
Artio, Artio , bohyně medvědí,
Artio, Artio, vítej v novém dni,
Artio, Artio, slyš volání hlasů,
Artio, Artio, vstaň do jarních časů.
Tvůj oheň jasně… číst dál
Tomáš Kočko: Letos myslím víc na rodinu!
V loňském roce se Č.P.S. podařilo uspořádat koncert s názvem Pohanské Jaro, s hlavní hvězdou Tomášem Kočkem. Atmosféra protkaná pohanskými písněmi a družením se, se leckomu vryla do srdce, a bylo rozhodnuto: letos bude druhý ročník! Pátého dubna jsou všichni srdečně zváni do Baráčnické rychty. A co nám o sobě prozradil Tomáš Kočko tentokrát?
Ahoj Tomáši, tak už se nám to zase překlenulo. Jak se těšíš na nadcházející rok?
Že bych se těšil… to nedělávám. U nás na Těšínsku se říká, že těšínská jablíčka bývají trpká. Když se člověk na něco moc těší, tak to zhusta nevyjde. Jsem v takovém napjatém očekávání – jaký ten rok bude. Jsem… číst dál
Hudba dávných a současných baltských pohanů
Michael Strmiska
Překlad: Petr „Eurik“ Gilar a Anna „Lithin“ Doubková
Předmluva Č.P.S.
Tento článek jsme přeložili, aby sloužil jako podklad pro besedu s panem profesorem Strmiskou v čajovně Šamanka dne 21. Března 2013 (v Praze). Překlad nám vzhledem k rozsahu a poměrně akademickému charakteru trval dlouho a díky určité časové tísni se nám nepodařilo dát mu zcela ideální stylistickou formu. Prošel jen hrubou korekturou a prakticky bezprostředně po jeho přeložení jej dáváme k dispozici čtenářům. Během besedy 21. Března bude možnost klást otázky na téma baltské pohanství. Připadalo nám vhodné poskytnout českým pohanům nějaký podkladový text, který by obsahoval alespoň základní informace a témata, na která se můžeme ptát a diskutovat. Přejeme… číst dál