Kojotí stesk

majkii

Název knihy: Kojotí stesk (Coyote blue)

Autor: Christopher Moore

Překlad: Soňa Tobiášová

Nakladatelství: Alpress

Rok vydání (originál): 1998 (1994)

ISBN: 80-7218-140-8

Zahrnuta v: Samostatná kniha

Sam Hunter je obyčejný neobyčejně úspěšný pojišťovák. Obyčejnost jsou jeho mimikry, které si nasadil před dvaceti lety, když přicestoval do velkého města a odložil vše, co z něj dělalo Samsona, co loví sám, indiánského chlapce z kmene Vraních indiánů. Samuel Hunter během těch dvaceti let věřil tak úpěnlivě v to, že není kdo je a je tím, kým se stal, že se mu celý tenhle obrovský podvod začal zdát být mnohem realističtější než skutečná minulost. Jenže nic netrvá věčně. To platí dvojnásob, máte-li za strýce starého šamana, který vám daruje sen. Sen, který k vám přitáhne Kojota.

Sam Hunter je na cestě za klientem, který mu pomůže vylézt o další příčku výš na žebříku postavení, když se mu do cesty postaví, jak jinak, žena. V té chvíli do jeho světa dokonalého klamu okolí i sebe sama napochoduje Kojot. Indiánský Bůh, o jehož lstivosti, nepředvídatelnosti a ješitnosti si Vraní indiáni vyprávějí příběhy a zpívají písně, vtrhne do Samovy pracně vybrušované současnosti s grácií lokálního hurikánu. A co je nejhorší, je rozhodnut Samovi pomoci.

Jediný den stačí, aby byl Sam  starším partnerem ve firmě vyzván k tichému odprodání podílu, spojeného s odchodem z firmy a sousedy v budově, kde má byt, dotlačen k odprodeji apartmánu za směšnou cenu. Co je na tom ale nejdivnější, nic z toho všeho navrátivšímu se Samsonovi, co loví sám nevadí tak moc, jako že by už nikdy neměl vidět tu nejnepravděpodobnější ženu, jakou ve svém životě potkal. Čím víc se Samson snaží všechno vrátit do kolejí, ve kterých byl jeho život zasazen posledních dvacet let, tím rychleji ztrácí pevnou půdu pod nohama, Kojotův úsměv nabírá na šířce zatímco ojíždí na stole Samovu šerednou sekretářku nebo rozesílá Samovo obchodním partnerům faxy svého ptáka a Samuel Hunter se zdá být více a více neskutečný, jako blednoucí sen, když se blíží čas oběda.

Nechci Vás okrádat o kličky a zápletky, do kterých se ze začátku přímý a jednoznačný příběh později schovává, stejně jako místy drsný humor. Symbolika Kojota se v příběhu proměňuje, jednou jej poznáme jako starého indiána s jiskrou v oku, pak zase podomního prodejce s „to-prostě-musíte-mít“ zbožím a hned pár okamžiků na to stojí na stole na všech čtyřech a slintá na pojistné smlouvy. Kojot sám je jako živelná pohroma, v čemž nás jen utvrdí skvěle převyprávěné příběhy, přejaté z legend Vraních indiánů. V mnoha případech zjistíme, že Kojot, v dobré vůli pomáhat Samsonovi, co loví sám, nemá absolutně potuchy, co dělá, ale to ho nemůže zastavit v hrdém přesvědčení, že odvádí sakra dobrou práci.

Příběh je vyprávěn v několika rovinách, postupně se dozvídáme důležitá fakta ze života Samsona, co loví sám, seznamujeme se s jeho strýčkem, šamanem Vraních indiánů, ženou, do které se Samson nepochopitelně a naprosto přirozeně zamiluje, jejím synem a exmanželem, maniakem přes zbraně z motorkářského bratrstva, černochem ve slunečních brýlích, obestřeným samými záhadami a dokonce Zenovou autoopravnou.

V komplexu je Kojotí stesk příběhem hledání vlastní identity a návratu ke kořenům svého lidu. Velmi umně je zde znázorněno základní pravidlo takových cest, že nikdo nemůže jít na začátek, aniž by se zbavil všeho, co jej v takové cestě rozptyluje a brzdí. Samson je tak stíhán jednou pohromou za druhou, pomyslnými kbelíky studené vody do obličeje spáče, a když je mu později nabídnut návrat k jednoduchému a pohodlnému životu Samuela Huntera, musí čelit bolestivě pravdivému zjištění, že když už si prožijete tu bolest z probouzení, nechce se Vám znovu usínat.

V knize se setkáme s reálným pohledem na život indiánských kmenů v rezervacích, vytrácení se osobitosti a duchovního poselství předků na úkor masmediální konzumní společnosti a snaha původních obyvatel přežít v obklíčení bílých lidí, jejichž zvyky jsou těžko pochopitelné a logice odporující. Zromantizovaná představa hrdých a nezlomných indiánů z Mayovek je nahrazena vizitkou národa, kterému bylo ukradeno to, co znal a nyní živoří díky importovanému sociálnímu systému, který nebude nikdy schopný pochopit, nadto plně využít. Opozitem beznaděje života v rezervaci jsou pak dobrodružství Samsona, co loví sám a jeho duchovního průvodce, stále bláznivějšího Kojota – Boha Vraních indiánů. Tyto části knihy jsou aktivní, často humorné a ve většině případů zvratové.

Kojotí stesk Christophera Moora nese poselství, ale není to těžké čtení, které by se nedalo číst během cestování nebo před spaním, ba přímo naopak. Příběh přirozeně plyne a ačkoli se některé informace z minulosti hlavní postavy dozvídáme až v průběhu děje, zapadají do celkové mozaiky bez rušivého efektu. Po přečtení této knihy si dozajista řeknete „ten Kojot je fakt skvělej týpek“, ale pak pro jistotu potichu dodáte „dokud je teda součástí příběhu někoho jinýho“.

Print Friendly