Příběh boha a bohyně v kole roku – Yule

Anna Lithin Doubková

Kolo roku se točí a dny se krátí, až přijde ten nejkratší a s ním i Yule neboli zimní slunovrat.

Přichází noc, která se zdá být nekonečná. Hvězdy svítí chladným žárem, poblikávají na obloze, jako by nás vábily k sobě. Jaká jsou mystéria temných nocí, kdy světlo slunce, naše naděje, odchází a nikdo neví, zda se ještě někdy vrátí? Je ticho, jen v dálce se ozývá zvonkohra rozehraná jemným vánkem. Co nám šeptá vítr, který se proplétá obnaženými větvemi stromů, pařátů, které se snaží roztrhat plátno noci?

Příroda se schovává pod pokrývku křehkého, křupavého sněhu. Jen smrky a borovice dál stojí hrdě ve stráních, i když mráz tíží jejich větve. Cesmíny s pichlavými listy se brání nárazům větru útokem. Všude je bílo, srnky opatrně našlapují na ledová jezera a zajíci skáčou přes závěje. Jinak je ticho, klid, všechna stvoření se choulí v norách a úkrytech.

Zdroj: elboroughstreetsurgery.co.uk

Ačkoliv příroda spí, my všichni tančíme, zpíváme, skáčeme a blázníme, abychom zahnali strach. Strach z nekonečné tmy, z neznáma a ze všeho, co nás jednou čeká. Podle lidových tradic si dříve lidé oblékali legrační masky a chodili ven s chřestítky a bubínky, aby zahnali démony tmy a zla. Radost v srdci je jiskrou, která pomůže ohni slunce znovu vzplanout.

V tichu této dlouhé noci se mohou odehrát věci, schované pod pokrývku tmy, které se jindy už nezopakují.

V tuto zázračnou noc bohyně rodí mladého rohatého boha, zatímco ten starý slábne a ztrácí se ve vlastní temnotě a nevědomí. Mladý bůh je jako znovuzrozené slunce, odrazem jiskry, kterou jsme si udrželi v našem srdci i v této temnotě. Je slabý a zranitelný, ale on sám už je příslibem světla, které k nám jednou znovu přijde v plné síle.

Bohyně přivádí na svět dar nám všem, dar lásky a naděje. A i my si dáváme dary, které mají být ztotožněním kouzelných slov „mám tě rád“. Zatímco bohyně i malý bůžek odpočívají, lidé celou noc nespí a netrpělivě očekávají příchod slunce. Při červánkách všichni tančí a výskají, neboť znovu získali naději, že život neustane.

Stejně jako se rodí nové světlo na obloze, rodí se i v nás malá semínka naděje, semínka našeho nejtoužebnějšího přání. V toto období si můžete pořídit svíčku a chcete-li si splnit nějaké přání, zapalte ji jako jiskru uvnitř vás. Toto světlo vás pak může provázet v nadcházejících týdnech, jako příslib, že všechna vaše přání se vám mohou splnit, a taky splní.

Zdroj: pinterest.com

Po této magické noci přicházejí další temné noci a krutý chlad natahuje všude své dlouhé, modré prsty. Škvírami ve dveřích, mezerou mezi okny, komíny, ve kterých tančí a výská slečna Meluzína. Příroda stále spí pod pokrývkami sněhu. Hluboko v zemi se ozývá pravidelný rytmus, pomalu tepající srdce spící země.

Ale něco se přece jen začíná dít. Noci se zkracují a slunce je s každým dnem hřejivější a stoupá výš. Mladý bůh nabývá síly, z dítěte roste muž. Učí se lovu a získává znalosti mužských mystérií. Dospívá v mladého, a přece stále nezkušeného muže, který má stále celý svůj život před sebou.

Print Friendly