Poprvé do (České pohanské) společnosti

Jakub Achrer

Tento článek je určen všem, kdo mají chuť přijít na nějakou pohanskou akci, kterou pořádáme a ještě se ničeho takového nezúčastnili. Je něčím víc než jen manuálem přežití prvního setkání, spíš je to takový návod k tomu, jak z prvního setkání z pohany získat maximum a nenechat se odradit. Pokud patříte k těm, kteří mají strach, že zanechají špatný dojem nebo že nezapadnou, tohle je článek pro vás. Pokud jste zběhlejší, může vám připadat, že tu vyprávím samozřejmé věci a úplné blbosti. Což je svým způsobem pravda. Sociální kontakt je o úplně obyčejných věcech. A přesto se na ně často zapomíná.

Jako příklad jsem si vzal akci V Dobré společnosti, což je nejčastější typ události, na který se dá narazit. Navíc se koná v různých městech České republiky od Plzně až po Ostravu. Nicméně to, co zde napíšu, je univerzálně použitelné pro všechny akce České pohanské společnosti, od čeho se odvíjí i název tohoto článku. Do značné míry je tento text použitelný univerzálně, neboť některé sociální fenomény se vyskytují ve většině pohanských skupin či subkultur a nejen v nich. To, co je však pro akci „V dobré společnosti“ charakteristické, je volný program. Kromě obřadních přípitků a občasných krátkých přednášek, je totiž jejich hlavním cílem socializace. A proto právě na tomto příkladu je nejsnazší ilustrovat, jak na to.

Vyrazit poprvé na pohanskou akci totiž stojí většinu z nás obrovský kus odvahy. Tímto bych tedy rád čtenářům pogratuloval k velmi odvážnému úmyslu. Nabízím zde několik málo rad, jejichž účelem je napomoci s těžkým rozhodováním, zda to zkusit, a jestli to má vůbec cenu.

Jak poznám, že zajít do Dobré společnosti je dobrý nápad.

Chci poznat jiné pohany. Mám o pohanských náboženstvích alespoň základní pojem, chápu, že se jedná o svébytné náboženské hnutí, nikoliv např. odpor vůči křesťanství nebo ateismus. Počítám s tím, že pohané jsou velmi různorodou skupinou a jsem připraven příliš neřešit různé podivnůstky. Nemám problém s velkou diverzitou lidí. Chci se něco zajímavého dozvědět, otestovat atmosféru a popovídat si. Nemusím se všem zalíbit za každou cenu. Líbí se mi fotky z akcí, ta pohoda, zábava a optimismus, které z nich vyzařují. Mám nějakou svou představu o pohanství a rád si vyměním postřehy a názory s ostatními. Chápu, že názorů a pohledů je hodně a nejsou vzájemně výlučné. Rád se něco dozvím. Hledám společnost s různými názory, která mi nebude brát ten můj.

Jak poznám, že zajít do Dobré společnosti je špatný nápad.

Chci co nejvíce lidí přesvědčit o své pravdě. Chci najít následovníky pro svou cestu. Chci se podělit o své zkušenosti a znalosti s nezkušenými pohany. Chci šířit světlo. Chci sbalit nějakého chlapa nebo ženskou, případně obojí. Pohanství mě vlastně nezajímá, ale hledám kamarády. Mohl by z toho být zajímavý článek do magazínu Blesku. Hledám osvícení. Hledám své souputníky z minulých životů. A podobně. Pokud si na některou z těchto otázek odpovíte kladně, není třeba se obtěžovat. To, co hledáte, nenajdete. Neznamená to, že bude návštěva naší události zbytečnou, nicméně je třeba se připravit na potenciální zklamání.  Máte namířeno mezi lidi, jejichž motivace chodit do dobré společnosti je úplně jiná a s  vaší vlastní motivací najdete jen minimum sympatií a styčných bodů, pokud vůbec nějaké.

Co můžeme očekávat

Veřejné pohanské akce v sobě často obsahují jeden nevyhnutelný paradox. Profilují se jako určené pro začátečníky, nicméně nezřídka se na nich potkávají zkušení pohané, kteří se vzájemně znají hodně roků a využívají těchto akcí, aby si řekli co je nového a jak jde život. Nelze čekat příliš hluboké duchovní zážitky, ty se obvykle odehrávají v soukromí jednotlivců, rodin a jejich skupin. Většina pohanských událostí a společenství má nevědomě zavedené pořádky, nepsaná pravidla a vzorce chování, o kterých často ani neví. Pro většinu lidí bývají jen jakýmsi stěží vnímatelným šumem. Pro nově příchozí mohou být naopak velmi vnímatelné a překvapivé. A ačkoliv se mnoho zkušenějších pohanů snaží zapojit nově příchozí do hovoru, může být někdy velmi těžké počáteční vzdálenost překonat. Často nás brzdí strach, že něco uděláme špatně a nevíme, kudy do toho. Právě k tomu nabízím několik jednoduchých tipů

Jak se připravit

Dobře si načti popis události. Věnuj pozornost takovým věcem, jako je přesné místo a čas srazu, včetně zeměpisných souřadnic, jsou-li uvedeny. Projdi celý popis události s cílem zjistit, zda není potřeba něco s sebou nebo zda se neplatí vstupné nebo zda jsou uvedena některá důležitá pravidla (např. ohledně výskytu psů, parkování, nutnosti přihlášení mailem apod.). V Dobré společnosti obvykle vystačíte jen s penězi na útratu, ale u jiných akcí se můžete setkat například s povinnou či doporučenou výbavou.

Pokud máš jakékoliv otázky ohledně místa konání, programu nebo pravidel, ptej se organizátorů. Čím dříve, tím lépe. Než se zeptáš, přečti si ještě jednou popis akce a ujisti se, že to, co chceš vědět, nikde na webu nebo sociálních sítích není.

Přijít včas je mnohem lepší plán, než přijít pozdě. Zejména, pokud se jedná například o přednášky a obecně akce s nějakým programem. Vyplatí se to ale i na obyčejná setkání V Dobré společnosti. Dokonce není špatné dorazit o pár minut dřív. Na místě bude mnohem méně lidí, díky čemuž můžeš hned navázat kontakt a popovídat si. Je mnohem snazší se zapojit do hovoru několika málo lidí a i představování se je jednodušší.

Očekávání odlož doma a zamkni je tam. Pohanské akce bývají každá dost jiná a nikdy nikdo úplně přesně neví, jak to bude vypadat. Akce jsou jako dny. Některé dobré, některé horší.

Jak se chovat a jak navázat kontakt

Zdvořilost a obyčejný takt jsou přístupy, s kterými lze dojít daleko. Minimálně je to jistota, že se člověk hned neodepíše. Platí to i pro přístup k personálu hospody. Arogance je postoj, který prozrazuje mnohé a u spousty lidí okamžitě spouští vnitřní alarm. Ze všech možných přístupů je arogance tvým nejhorším možným úvodem. Arogance k personálu, který je v nevýhodě (na rozdíl od ostatních musí být zdvořilý, protože to má v popisu práce), je asi to nejhorší, co lze udělat, neboť ukazuje naši vnitřní nejistotu a slabost. Pohani to poznají. Jsou obvykle chytřejší a intuitivnější, než na první pohled vypadají.

Je dobré se všem postupně a obyčejně představit, ale když pár lidí omylem vynecháš, nic se neděje.

Pokud jsi na místě nějaké akce brzy a vidíš, že organizátoři jsou zaměstnaní přípravami, zeptej se, zda můžeš být nějak nápomocen/nápomocna. Pohané si hodně všímají lidí, kteří jsou ochotni jen tak přiložit ruku k dílu, proto může být užitečné projevit dobrou vůli.Je to jeden z nejlepších způsobů, jak docílit, že si vás organizátoři budou pamatovat a rádi vás uvidí příště.

Dobrý způsob, jak rozproudit konverzaci, je ptát se, čím se lidé zabývají, co je zajímá. Skoro každý člověk rád hovoří o věcech, které ho baví a které má rád. Není však dobré tyto otázky klást, když právě probíhá jiný hovor. Není dobré skákat do řeči a bez návaznosti na téma se začít vyptávat. Nepůsobí to dobře. Důležité je před nadnesením takového tématu vyčkat na nějakou pauzu nebo ticho, počkat na oční kontakt nebo najít někoho, kdo není zrovna zapojen do rozhovoru. Lze se setkat i s vyhýbavými odpověďmi. Někteří lidé o své cestě mluví málo, buď proto, že ji považují za velmi intimní nebo proto, že stejně jako vy začínají, ale chtějí vypadat zkušeně a tajemně.  Není dobré toto téma nějak tlačit nebo naléhat ani v jednom případě. Je ale dobré pozorně naslouchat. Když si pozorný posluchač a dáváš najevo zájem či souhlas, pak ten kdo hovoří, k tobě přirozeně začne směřovat pozornost. Což ti otevírá další možnosti zapojit se do debaty.

Může být užitečné před akcí projít sociální sítě a web a podívat se na poslední příspěvky na stránce České pohanské společnosti nebo jiných. Můžeš tam najít zajímavé téma nebo článek, o kterých se dá hovořit a ptát se na názory ostatních.

Na vícedenních akcích je dobré vyhledávat příležitosti, jak přiložit ruku k dílu. Chodit s ostatními na dřevo, uklízet s ostatními, atd. Jakmile se hledají dobrovolníci na nějakou práci, přihlas se. Je to skvělá příležitost k seznámení.

Počítej s tím, že při první akci můžeš mít dojmy trochu rozpačité. Hlavní je nic nehrotit, užívat si přítomný okamžik nebo aspoň vychutnávat dobré pití. Pamatuj, že s příjemným člověkem, kterému nic nechybí a je v pohodě, si každý rád popovídá raději než s člověkem frustrovaným, přísně se tvářícím nebo o sociální kontakt křečovitě usilujícím. Hlavně v klidu. Carpe Diem.

I když si napoprvé třeba moc nepokecáš, časem to bude lepší. Nenech se odradit tím, že si lidé nepamatují tvoje jméno nebo si tě s někým spletou. To se může stát. Někteří lidi mají paměť děravou jako cedník.

A pro mladší ročníky: Opatrně s alkoholem. Může to vypadat, že v některých lidech mizí pivo po litrech. Jsou starší, zvyklí, mnoha léty v pohanství zocelení. Nesnaž se držet krok za každou cenu. Nechceš, aby si tě lidé pamatovali podle nějaké vtipné (ale pro tebe potenciálně nepříjemné) historky.  Nejsi v tom druhu společnosti, kde nekontrolované opilství zanechá pozitivní dojem.

Nevadí, když nebudeš s nikým mluvit nebo se budeš tvářit tajemně. Hodně lidí okolo bylo nedávno nováčky stejně jako ty a chápe, že tajuplnost je obranný mechanismus, který pomáhá, když jsme v nejistotě. Nikdo tě za to neodsoudí. Ale současně nemůžeš čekat, že to někoho ohromí. Mlčenlivost jako taková je úplně v pohodě. Všichni to chápou. Obecně je lepší se chovat obyčejně, než se snažit udělat velký dojem. Tvé masky mohou býtna akcích České pohanské společnosti velmi průhledné, neboť lidé kolem bývají zvyklí je odkládat v rámci svých tradic. Nepodceňuj vhled lidí, kteří ti mohou připadat hloupí.

Buď velmi opatrný v závěrech, které o lidech okolo sebe můžeš udělat. Když se třeba drží dva chlapi kolem ramen, znamená to obvykle jen to, že k sobě chovají důvěru a přátelství a jsou rádi, že jsou spolu.Zrovna třeba řeší něco osobního nebo zásadního. Nemusí to znamenat náklonost ke stejnému pohlaví. Když se drží muž s ženou kolem ramen či pasu, může to znamenat hodně věcí, ale nejčastěji je to totéž, co mezi dvěma muži. O nic nejde. Nech to plavat. Někteří pohané mají prostě jen posunuté osobní hranice.Bývá to téměř vždy jen v případech, když se navzájem znají dlouhé roky. Dej si proto pozor, abys nepředpokládal(a) příliš mnoho.

Konec akce

Když se akce chýlí k závěru, můžeš poděkovat pořadatelům, případně vypíchnout něco, co se ti líbilo. Velmi dobrý dojem obvykle zanechává nabídka pomoci s úklidem, když je to nějak relevantní. Pokud je akce v hospodě a jsi mezi posledními platícími, můžeš se zajímat u organizátora, jestli nezbyla „sekera“ a nabídnout její částečně uhrazení. I když se to stává zřídka, rozhodně tím nic nezkazíš, právě naopak. Buď si stoprocentně jistý, že si po sobě zaplatíš všechno a i tak radši zaplať pivo navíc. Není nic horšího, než po sobě nechat „sekeru“. Vždycky se najde někdo, kdo si toho všimne a zapamatuje. S čistým štítem jsi přišel(přišla), stejně tak je dobré i odejít.

Zajímej se o to, kde se dá dozvědět o dalších akcích.Nech se přidat na náš newsletter apod.

Pokud tě zajímá nějaký určitý směr, ptej se organizátorů. Oni mají obvykle nejlepší přehled, kdo se čím zabývá a s čím může pomoci.

Měj na paměti, že to chce obvykle přijít na více akcí po sobě, pokud chceš zapadnout a přesvědčit okolí, že se stáváš pravidelnou součástí akcí. Pak budeš mnohem snáze navazovat kontakty. Většina lidí přirozeně tíhne k těm, o kterých vědí, že je zase uvidí a které si pamatují delší čas.

Tyto tipy zároveň nejsou nějakým doslovným návodem. Je to jen několik tipů, jak zanechat dobrý dojem, pokud ti na něm záleží. Jde o celkový přístup, který lze charakterizovat asi jako: hlavně v pohodě, žádný strach, nikoho neprudit a příště přijít zas.

Print Friendly