Základy pohanství: Předkové
Airis a Taliesi
„Posvátná a nekonečně stará je ta naše zem. Mnoho dávných předků v ní dlí a sleduje naše kroky.“
Žádný strom nemůže vyrůst hodně do výšky, pokud nemá silné a hluboké kořeny. Pokud by to tak nebylo, sebemenší bouře by ho vyvrátila v základu. Bouře totiž přicházejí každý rok a jsou součástí našeho života. V praxi to znamená, že když přijdou člověku do života namáhavější životní situace (a že přijdou vždy a ne jen jednou), mnohonásobně lépe se zvládají, když má oporu ve svých kořenech. Rodina ho může morálně podpořit, moudrosti babičky dodají směr, návrat domů nabídne odpočinek od boje, ale také třeba jen pouhé vědění (uvědomění si) svého rodokmenu, může dodat oporu do našich snažení – vědomí, že jsme součástí jedné velké cesty, která teď závisí jen na nás. Když člověk neví, odkud přišel, často ani neví, kam jde.
V pohanství předky vnímáme jako dávné mrtvé, již dláždili cesty našeho světa před námi, abychom my po nich mohli lépe kráčet. Když se k nim obracíme, obracíme se zároveň ke svým kostem, zemi a podsvětí, které leží v hlubinách kořenů samotného Stromu světa. Často se zobrazují jako zástup postav táhnoucí se až k samotným počátkům lidského rodu. To k nim se obracíme pro rady a pochopení. Jsou naší oporou, našimi kořeny a jistotou a zároveň je jen na nás, aby jejich snahy neupadly v zapomnění. Dlí v našich kostech, kolují v naší krvi, jsou zapsáni v naší DNA i v našich rozhodnutích. Oni byli první, od kterých jsme se učili, jak se chovat, jak vnímat svět, či jak řešit problémy. Oni jsou ti, již bránili své domovy, abychom my měli lepší či vůbec nějakou budoucnost. Jsou to naše babičky, které nás vykrmovaly, dědečkové, co nás učili rybařit a v hlubší historii dávné prabáby a pradědové, po kterých zůstala jen moudrost a jejichž dotek můžeme cítit při rituálech.
Svátkem předků je tradičně Samhain (Dušičky), který se nám kvapem blíží. Je to noc z 31. října na 1. listopadu, kdy světy živých a mrtvých jsou nejblíže k sobě. V ten čas se chodí k hrobům a dělají se rituály na počest předků. Ve starém pohanství nabýval kult předků ohromného významu a bylo mnoho lidí, kteří na svých oltářích měli část zasvěcenou jen jim. Předkové jsou totiž patroni rodu, kteří umí poradit, nebo bránit své potomky na jejich cestě – ona je to opravdu hřejivá myšlenka, když si člověk představí za sebou zástup lidu táhnoucí se až k samému počátku.
Totemové zvíře i po předcích
V novodobé pohanské spiritualitě mnoho pohanů také přijalo ze šamanismu takzvané totemové zvíře, kdy za pomoci určitých technik, nebo svého vlastního vnímání, nalezli zvíře, které je nejvíce podobné jim samým – jejich duchu. Díky tomu člověk nalézá nové způsoby, jak nahlížet na sama sebe a jak se sebou pracovat. Někteří mají například jako totemové zvíře jelena, vlka, myš, jezevce, orla, vránu, lišku či třeba kance, draka nebo slavíka. A stejně jako má své osobní totemové zvíře jedinec, tak může podobnou cestou nalézt i zvíře, které je spojené s jeho rodem. Nalezení svého rodového totemového zvířete často dopomáhá k dalšímu ucelení naší cesty, uvědomění si sama sebe, ale hlavně je toto zvíře jako ochránce rodu opět výborným patronem a rádcem. Na začátku této cesty si člověk také může vybrat, jakou část rodu (a tedy zvíře) chce následovat, jestli po otci nebo po matce. O totemových zvířatech budeme povídat ale jindy, teď se musíme posunout dál.
Naše drahé předky dělíme do tří základních odvětví, na které je dobré nezapomínat:
„We are the old people / My jsme lid minulý
We are the new people / My jsme lid přítomný
We are the same people / My jsme lid budoucí
Stronger than before / Silnější než dřív“
Předkové po krvi
Na ty jsme narazili už na začátku. Předkové po krvi jsou ti, již dlí v našich kostech a hřejí v naší krvi. Jsou to naše babičky a prababičky, dědové i pradědové, kteří se starali o to, aby se měl rod dobře a mohl pokračovat dál. Ti, co nás učili své moudrosti, nebo se k nám jejich moudrost dostala. Hlavně je o Samhainu zdravíme, vzpomínáme na ně a hovoříme s nimi. To oni nám mohou poradit se životními situacemi, které se dotýkají přímo nás.
Jak často jste si povídali se svou babičkou nebo dědem? Dávali vám nějaká moudra, nebo se toto spojení přerušilo? Navštěvujete je ještě? Možná je čas spojení opět obnovit.
Předkové po zemi
Zároveň naši předkové jsou také ti, kteří jsou spojení s touto krajinou. Dávní vládcové a mudrcové, kteří s ní byli ve své době nejvíce spojeni. Lidé dávných věků, kteří si zde našli svůj domov a se stejnou urputností ho i bránili. Kromě šamanů a šamanek, králů, či slavných válečníků jsou to ale i velcí myslitelé jako Tomáš Garrigue Masaryk, Antonín Švehla, Edvard Beneš, či Karel Kramář, kteří se zasloužili o založení naší první republiky. Lidé, kteří postavili základy našeho domova a společnosti a zvelebovali tento posvátný kraj, který nazývali domovem. Nerad bych ale také zapomněl na Antonína Dvořáka, Karla Hynka Máchu, Karla Čapka a mnoho mnoho dalších.
S nimi nás pojí stejná láska k naší drahé zemi a její krajině.
Je škoda, že spousty lidí ztrácí lásku k naší zemi anebo se necítí být hrdí na její lid. Přitom tolik velkých hrdinů se snažilo, aby tomu tak nebylo a abychom měli rovná záda. Četli jste někdy díla třeba Čapka, Máchy, Wericha a jiných? O podzimních a zimních chladných večerech není nic hřejivějšího.
Předkové po řemeslu
Poslední větví předků jsou ti, kteří jsou vázáni na naše řemeslo, profesi, duchovní cestu. Jsou to mistři, kteří šli po naší cestě před námi a kteří pomohli řemeslo rozvinout do dnešních podob. Pokud studujete druidství, je to určitě Isaac Bonewits, pokud psychologii, tak třeba Carl Gustav Jung. Nerad bych také zapomněl na všechny vážené kováře, kteří objevovali tajemství kovů, nebo třeba na čarodějky, všechny velké báby kořenářky, které často byly moudrostí a jedinou pomocí pro celou vesnici. I ti nás totiž mohou sledovat a zároveň učit. Inspirovat nás ve chvílích, kdy už si na cestě nevíme rady, nebo nám dát pohlavek, když zapomeneme na jejich zásady.
Znáte vývoj svého řemesla, cesty? Jsou v jeho historii silné osobnosti, které pomohly rozvinout celou jeho problematiku? Co by si asi myslely, kdyby viděly vaše činy a jednání?
Sídlo předků a vzpomínka na ně
Například podle šamanismu je sídlo předků v Dolním světě. Dolní svět představuje kořeny, proto i předky, kořeny rodu. Vnímání jejich sídla je však individuální. Možná spatřujete napojení na předky ve své duši, možná víte, že putují duchovním světem a vy k nim můžete promlouvat kdekoli a kdykoli, možná spatřujete jejich sídlo úplně jinde. Možná vám stačí oddat se jakékoli meditaci a oni si vás vyhledají. Možná spatřujete jejich sídlo ve staré soše, kterou máte schovanou doma. Předkové jsou symbolem. Způsob napojení na ně je zkratka, jak se dostat do spojení s nimi a vyslechnout si moudré rady. Já (Taliesi) vnímala své předky jako bílý kruh bytostí uskupený okolo mě, přistupující z nebe. Vnímala jsem je jako obrovskou mocnou sílu schopnou mě vždy podržet. Objevovali se v situacích, kdy jsem byla sama, a možná právě to podnítilo jejich příchod. Pokaždé, když jsem je přivolala, přišli. Všimla jsem si, že se někdy objevili sami od sebe a to při velkých rozhodnutích života, při velkých událostech. Napojení na předky nám poskytuje ochranu, spolehnutí, otevření brány k energii. Ať jsme kdekoli, napojení na předky představuje domov. Pocity samoty mizí a objevuje se sounáležitost, síla rodiny, najednou je vás na to víc.
Jaké jsou vaše zkušenosti s předky? Oslovili jste je někdy o samotě a požádali o radu do života? Stačí jen zavolat a naslouchat. Předky taky můžeme přivolat při rituálu a vypůjčit si jejich sílu. Můžeme je přizvat k rituálu jako čestné hosty – nejlépe pak u rituálů souvisejících s rodinou, u křtu, svazování rukou, rituálů přechodu, nebo odchodu.
Vždy jim můžeme v rituálu dát obětiny. A to už se pomalu dostáváme k důležitosti Samhainu. Právě tento svátek je na vzpomínku na předky ideální. Keltové věřili, že v tento čas je hranice mezi světy nejtenčí, a proto je to čas komunikace s předky. Tento zvyk byl později začleněný do křesťanského svátku All Souls (svátek Všech Svatých). Pro Kelty začalo období vykládání si příběhů při temných dlouhých nocích, příběhů o onom světě, kde brány zůstávají široce otevřeny a umožňují mrtvým vyjít ven. Jedině lidé v převleku by si troufli vyjít tu noc ven, protože jedině tak mohli zmást obávané, ačkoli ctěné, předky. A tady vidíme, jak začínala tradice s převleky, typická pro západní Halloween. Pro nás bude hlavní vzpomínka na předky. Tu můžeme uskutečnit tak, že jim před domem nebo před oknem necháme zapálenou svíci. Říká se, že jim ukáže cestu domů.
Cvičení Nalezení učitele mezi předky – Caitlín Matthewsová
1. Zhasněte světlo, začněte čerpat ze zdroje a vydejte se na cestu do Dolního světa hledat učitele z řad dávných předků.
2. Jděte svým vchodem ze Středního světa do Dolního světa. Vezměte s sebou své strážné zvíře nebo se setkejte se svým zvířetem, až se ponoříte do Dolního světa. Požádejte je při hledání učitele o pomoc.
3. Začněte se svým zvířetem hledat. Zeptejte se každé bytosti, kterou potkáte, zda není vaším učitelem. Vaše zvíře vám také může pomoci a ukázat správný směr, a proto se neustále ptejte a dívejte, dokud ho nenajdete. Všimněte si reakcí svého zvířete na získaného učitele. Když je zvíře klidné, projevuje v přítomnosti učitele nadšení z poznání nebo ho pozorně hodnotí, svého učitele jste našli. Když se zvíře chová naprosto lhostejně nebo vám naznačuje, abyste šli dál, učitele dosud nemáte.
4. Vaším učitelem může být vám známý zesnulý příbuzný, ale nejčastěji to bývá vzdálený předek, kterého nemáte ve vědomé paměti. Nebude to osoba, která nyní žije. Svého učitele můžete najít ve skupině předků, nebo v jeho vlastním bydlišti.
5. Svého učitele pozdravte a seznamte se s ním. Zeptejte se, jakou práci budete společně vykonávat. To, co bude následovat, je odpověď na vaši otázku.
6. Při znamení k návratu se rozlučte a vraťte cestou, kterou jste přišli.
Vzývání předků
Pro inspiraci přidáváme i dvě vzývání předků od Taliesi. Možná máte své vlastní krásné vzývání nebo je voláte spontánně. Každopádně hlavní je, že svůj zájem o předky nějak projevíme.
Starodávná sílo,
Rostoucí mysl,
Kruhu, jejž v úctě mám,
Jehož součástí jsem.
Veliká moudrosti,
Duchové v bílém rouchu.
Pradávný zdroji.
Stará a nová jména,
Sjednocení našeho rodu,
Tajemství konce i zrodu,
Uctívám vás, miluji vás!
O pomoc prosím, pomoc dám.
V paměti i duši vás mám,
Dnes vás předkové vzývám!
Pomozte nám!
***
Předkové, jsme Jedna krev a Jeden rod.
Pojí nás bez začátku a bez konce Jeden zrod!
Jste má ochrana.
Jste má Láska.
Jsme Jedna síla.
Jedna zvěst.
Jedna energie.
Krev s krví Jedním jest!
Volám vás já!
Jedna z vás!
Jedna z nás!