Knižní poklady malé i velké – 3. díl

Lenka Kovářová (Zmiu)

Milí knižní závisláci, máme tu pro vás další várku nových (a některých starších knih). Poslední dobou mi připadá, že u nás vychází jen komiksy se severskou tematikou, a v tomto díle se jich sešlo opravdu dost. To ovšem nutně neznamená, že všechny budou kvalitní. Ale to už musí posoudit každý sám, neboť, co se líbí jednomu, nemusí se líbit druhému.

Asgard

Xavier Dorison, Josef Vybíral 2018, 120 str.

Na první pohled vypadá zajímavě, a ač si říkám, že u komiksů se snese i volnější nakládání se severskou tématikou, těch věcí, které mě praštily nepříjemně do očí, bylo hned ze začátku příliš mnoho. Hlavní hrdina je pojmenován po sídle bohů, a tím to celé začíná. Zajímavé je, že u Thorgala mi volné nakládání se jmény a postavami z mytologie nijak nevadí, Asgard ale na mě působil jako facka všemu severskému. Důvod bude asi ten, že autoři Thorgala nakládají volněji s něčím, co evidentně znají, zde mi přijde, že severská mytologie a bohové tvoří jen takový obal, protože je to teď populární téma. Ale ilustrace jsou ucházející a příběh samotný se dá snést. Kdo má rád Bílou velrybu, přijde si na své.

 

 

 

Prsten Nibelungův

P. Craig Russell, Richard Wagner. Comics centrum, 448 str.

Grafický román, který zpracovává cyklus oper Richarda Wagnera, slibuje velkolepou podívanou. Bohové v kožených slipech, vysokých holínkách a okřídlených helmách.

I Marvelovský Thor před nimi bledne závistí. Po přečtení můžu říci, že jsem nadšena. Ne těmi kostýmy, ale rozsahem i zpracováním, které představuje důstojnou poctu Wagnerovi.

 

 

 

 

 

Mjöllni

Pierre-Denis Goux, Olivier Peru, Argo 2019, 168 str.

Trpasličí bojovník jménem Tór, kterému se dostane do ruky kladivo. Musím říct, že jsem se na tohle těšila více než na Asgard, protože zde je zcela evidentní, že zde jde o vědomou alternativní mytologii. První třetina byla docela zajímavá a bavila mě, ale pak se objevili bohové a slova o tom, že alternativní mytologie může být fajn, beru zpět. Navíc i děj začal být dost zmatečný.

 

 

 

 

 

Vei 1

Karl Johnsson, Sara Bergmark Elfgren, Zanir 2018, 136 str.

Vikingové, bohové, tajemná hrdinka, to by také nemuselo být špatné. Zatím jsem neviděla, ale obálka mě láká. Snad nebudu zklamaná jako u předchozích komiksů.

 

 

 

 

 

 

 

Neviditelná pevnost 19-23 (Omnibus)

Jean van Hamme, Gregorz Rosiński, Egmont 2019, 256 str.

A vychází další Thorgal, tentokrát 4 díly pohromadě.

 

 

 

 

 

 

 

Asterix – Tajemství kouzelného lektvaru

Také vyšel další Asterix ze série filmových adaptací. Nejde o klasický komiks, ale vyprávění s ilustracemi, které je podle filmu. Film byl uveden v roce 2018, a sešit je jen takovým doplněním pro fanoušky. Pro někoho možná takovéto dílo představuje tahač peněz, ale nad obrázkem druida, jak mluví ke stádu divočáků, roztaje srdce každého Kelta. Na rozdíl od malých okýnek zde jsou velké obrázky, takže se můžete svými hrdiny náležitě pokochat.

 

 

 

 

 

Morgavsa a Morgana – Dračí chůvy

Petr Kopl, Grada 2019, 80 str.

A něco pro malé čarodějnice. Komiksové příběhy o dvou čarodějnicích vycházejí ve Čtyřlístku a nyní se dočkáme i knižního vydání těch prvních z nich. Už jsem četla a jsem nadšená. Oproti Čtyřlístku jsou zde navíc linie spojující celý příběh do většího celku, původní příběhy jsou překresleny a místy i upraven text. Základní příběhy jsou však stejné, tak jak vycházely ve Čtyřlístku. Přepracování příběhům hodně prospělo. Autor si zde hodně vyhrál s detaily, např. magické znaky jsou skutečné z islandských magických knih. Příběhy jsou vtipné, poučné a budou bavit i dospělé.

 

 

 

Dějiny symbolů v kultuře středověkého Západu

Michel Pastoureau, Argo, 2018, 398 str.

Odborná publikace z kvalitní edice. Podle anotace se zabývá už křesťanskou symbolikou, ale podle mě i takové knihy patří do našeho záběru. Vědět, jak se symboly vyvíjely, co se s nimi stalo, je užitečné. Bestiáře, heraldika, to vše v sobě skrývá starou symboliku. Určitě bude zajímavé si aspoň knihu prolistovat a přečíst nějaké kapitoly. Kapitola o zvířecí symbolice mě láká každopádně. Třeba tam najdete i vaše oblíbené zvíře a dočtete se, jak se jeho symbolika proměnila.

 

 

 

Když už zmiňuji tohoto autora, není od věci se podívat na jeho starší knihu, která se týká medvěda, jeho kultu od nejstarších dob a následného vybíjení v duchu křesťanských pověr.

Medvěd: Dějiny padlého krále

Michel Pastoureau, Argo 2011, 320 str.

 

 

 

 

 

 

 

 

Další díl vyjde zase, až se nashromáždí více titulů, o kterých si myslím, že patří do našeho záběru. Čerstvé novinky tedy někdy čekají i pár měsíců, hlavně i proto, že chci alespoň část knih prohlédnout a třeba i přečíst, než o nich něco napíšu. Jinak bych mohla jen kopírovat anotace, a to není k ničemu. Knižnímu lovu zdar!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odebírání novinek